5 As 317/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 317/2022- 23 - text  5 As 317/2022 - 27 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Ing. Bc. N. T., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2022, č. j. 9 A 107/2019162, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Průběh dosavadního řízení [1] Rozhodnutím žalované ze dne 5. 8. 2019, č. j. 10.01000677/19002, nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. V řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí, podané dne 21. 8. 2019 a vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 107/2019, požádala žalobkyně dne 14. 10. 2019 o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 A 107/201940, městský soud této žádosti vyhověl a přiznal žalobkyni plné osvobození od soudních poplatků. [2] Podáním doručeným městskému soudu dne 20. 9. 2022 žalobkyně opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a nově navrhla též ustanovení zástupce pro řízení před soudem, kde je jako osoba bez právního vzdělání v nevýhodném postavení proti žalované jakožto osobě znalé práva. V tomto podání žalobkyně tvrdila, že jí městský soud usiluje o poškození zdraví a nerespektuje závěry Nejvyššího správního soudu, a zopakovala některé žalobní námitky směřující přímo proti rozhodnutí žalované. Podání obsahovalo rovněž prohlášení matky žalobkyně o tom, že není „vedlejším“ účastníkem řízení ani zástupcem žalobkyně. K podání žalobkyně připojila kopie předvolání, prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech svých i své matky, kopie ústřižků složenek a platebních dokladů SIPO, doklady o úhradě soudních poplatků v jiném řízení, rozhodnutí o přiznání stipendia, potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, výpisy údajů z katastru nemovitostí a registru silničních vozidel a lékařské zprávy. [3] Opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků městský soud výrokem I. shora uvedeného usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 9 A 107/2019162, podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl s odůvodněním, že již předchozí žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků plně vyhověl. [4] Výrokem II. tohoto usnesení městský soud zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení před soudem. Městský soud nejprve zrekapituloval podmínky pro aplikaci tohoto institutu dle § 35 odst. 10 s. ř. s. a konstatoval, že první z podmínek daná tímto ustanovením je splněna, neboť žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Přistoupil tedy k posouzení druhé z těchto podmínek a zabýval se otázkou, zda je ustanovení zástupce nezbytně třeba k ochraně práv žalobkyně. Městský soud s odkazy na judikaturu Nejvyššího správního soudu popsal, jaké faktory je třeba při takovém posouzení brát v úvahu, a následně tato východiska aplikoval na případ žalobkyně. Z věku, vzdělání a povolání žalobkyně městský soud dovodil, že její rozumové, vyjadřovací a jazykové schopnosti by měly být na takové úrovni, že neustanovení zástupce nezasáhne do ochrany jejích práv v probíhajícím řízení. O tom svědčí rovněž skutečnost, že podání žalobkyně obsahují citace právních předpisů i odkazy na judikaturu, ona sama uvedla výčet soudních sporů, v nichž byla dle svého mínění úspěšná i bez zastoupení advokátem. [5] Městský soud přihlédl i k nepříznivému zdravotnímu stavu žalobkyně, ovšem konstatoval, že diabetes mellitus 2. typu a hypertenze (osvědčené lékařskými zprávami) obvykle nepředstavují překážku účasti v soudním řízení. Stejně tak se soud zabýval i povahou projednávané věci, která není nikterak složitá, navíc je obdobná v minulosti již vedenému sporu žalobkyně proti žalované. Žaloba byla podle městského soudu projednatelná, navíc vzhledem k uplynutí lhůty pro podání žaloby již v době podání návrhu nebylo možné uplatňovat další žalobní body – případný ustanovený zástupce by tak mohl pouze zopakovat již žalobkyní předestřenou argumentaci, což podle městského soudu nebylo nezbytné k ochraně jejích práv. Městský soud uzavřel, že nebyla naplněna druhá z podmínek pro ustanovení zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s., pročež návrh žalobkyně zamítl. [6] Pro úplnost městský soud konstatoval, že v souladu s požadavky žalobkyně doručoval předvolání žalobkyně k jednání nařízenému na 12. 10. 2022 též její matce coby zmocněnci pro doručování. Na základě prohlášení matky žalobkyně zahrnutého v textu podání ze dne 20. 9. 2022 však již bude městský soud nadále doručovat písemnosti pouze žalobkyni. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [7] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení městského soudu kasační stížností, a to z důvodů, které ona sama podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. [8] Stěžovatelka předně uvádí, že městský soud se nijak nevypořádal s jejími námitkami a neprovedl jí navržené důkazy. Stěžovatelka obsáhle rekapituluje svou finanční situaci, přičemž uvádí některé skutečnosti, které dle jejího názoru svědčí o změně okolností (přechod na kombinovanou formu studia, evidence na úřadu práce). Stěžovatelka je toho názoru, že ona a její matka nejsou společně posuzované osoby. Stěžovatelka tvrdí, že městský soud porušil její právo na spravedlivý proces a že napadené usnesení je nedemokratické, diskriminační a segregační. Stěžovatelka uvádí, že každý je ve správním i soudním řízení zastoupen advokátem a má právo, aby za něj advokát činil veškeré procesní úkony. Podle stěžovatelky došlo v rozhodnutí proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost Fakulty strojní ČVUT ze dne 24. 6. 2022 ke zjevnému omylu. Stěžovatelka nesouhlasí s tvrzením městského soudu, že pobírá stipendium a že není zapojena do tvůrčí činnosti ústavu – k tomu stěžovatelka dokládá potvrzení o studiu. Stěžovatelka shrnuje, že v souladu se svou povinností sdělila soudu změny svých poměrů. Z posuzování věku a vzdělání stěžovatelka vyvozuje, že na ni městský soud útočí „ad hominem“. [9] Dále stěžovatelka uvádí, že její matka není jejím právním zástupcem, obecným zmocněncem, zástupcem pro doručování či „vedlejším“ účastníkem řízení na straně stěžovatelky, přičemž uznává, že městský soud sama dříve žádala, aby její matka zástupcem pro doručování byla. Stěžovatelka tvrdí, že napadené usnesení je nicotné a nepřezkoumatelné, neboť uvádí, že stěžovatelka je zastoupena, ačkoli tomu tak není. Dále stěžovatelka namítá nepřezkoumatelnost i z toho důvodu, že městský soud dle jejího názoru nevychází ze správního a soudního spisu. Stěžovatelka odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017, č. j. 1 As 284/201721 (všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), dle něhož není nutné, aby za účelem osvobození od soudních poplatků dokládala majetkové poměry své matky, která jí finančně vypomáhá, přestože vůči ní nemá vyživovací povinnost. Stěžovatelka tvrdí, že soud v napadeném rozhodnutí z úřední povinnosti nepřihlédl k tvrzením o diskriminaci stěžovatelky žalovanou z důvodu věku a zdravotního stavu. Pokud soud argumentaci stěžovatelky nerozuměl, mohl se zeptat stěžovatelky nebo její matky, kterou si předvolal na ústní jednání na návrh žalované – tím soud dle názoru stěžovatelky její matku nepřípustně zatížil. [10] Stěžovatelka je toho názoru, že měla být od počátku správního i soudního řízení zastoupena advokátem, a to kvůli svému zdravotnímu stavu a opakovaně uplatněným námitkám dle § 133a o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (stěžovatelka tvrdí, že je diskriminována z důvodu „osobní pomsty, třídní, rasové a jiné podobné předsudečné nenávisti Soudu I. st. vůči žalobkyni jiné rasy narozené v Africe“). Těmito námitkami se však městský soud v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval a neodůvodněně nadržuje žalované. Městský soud podle stěžovatelky nerespektuje závazný právní názor Nejvyššího správního soudu, formulovaný v rozsudcích ze dne 20. 11. 2019, č. j. 4 As 388/201974, a ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 As 246/202144. Předloženými lékařskými zprávami se stěžovatelka snaží prokázat, že „[n]apadené rozhodnutí a opakované nezákonné zneužití procesních předpisů, ze strany Soudu I. pod jhem diskriminační tortury aplikovaného práva útrpného na žalobkyni ze strany Soudu I., žalobkyni způsobuje ‚velký stres‘, duševní útrapy a smrt“. Stěžovatelka namítá, že postup městského soudu je v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), s čl. 6 odst. 1, čl. 8, čl. 13 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), jakož i s § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některýc