4 As 16/2023 — Nejvyšší správní soud

4 As 16/2023- 39 - text 4 As 16/2023-47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Tomáše Kocourka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. N., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody Věznice Mírov, Mírov 27, zast. Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, se sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti žalované: Vězeňská služba České republiky – Věznice Mírov, se sídlem Mírov 27, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 12. 2022, č. j. 60 A 13/2022-143, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Janě Zwyrtek Hamplové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v řízení o kasační stížnosti ve výši 8.778,91 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci (dále jen „krajský soud“) domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované, který spočívá v tom, že žalovaná dne 8. 10. 2021 nevyhověla jeho žádosti ze dne 6. 10. 2021 o zařazení telefonního čísla paní Olgy Brůčkové, předsedkyně spolku Rodiny obětí České justice, do trvalého seznamu povolených telefonních čísel. Navrhl, aby krajský soud 1) uložil žalované povolit žalobci přidání telefonického kontaktu na paní Olgu Brůčkovou do trvalého seznamu povolených čísel jako číslo, které paní Olga Brůčková určí, 2) určil, že zásah žalované, který spočívá v nevyhovění žádosti žalobce o přidání telefonického kontaktu na paní Olgu Brůčkovou do trvalého seznamu povolených čísel, je nezákonný. [2] Krajský soud v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Vyšel z toho, že se žalobce domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu, který v době podání žaloby trval. Žalobu koncipoval jako tzv. zápůrčí. Tu lze podat až po předchozím vyčerpání jiných prostředků ochrany práv ve smyslu § 85 s. ř. s. Je tedy nutné, aby se žalobce před podáním žaloby pokusil získat ochranu pomocí interních nástrojů veřejné správy. Takovým nástrojem je na prvním místě žádost státnímu zástupci o dozor dle § 16a odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), a posléze žádost o přezkoumání způsobu jejího vyřízení podaná k nadřízenému státnímu zastupitelství (§ 16a odst. 7 téhož zákona). Žalobce se tedy měl k ochraně svých práv obrátit nejprve na státní zastupitelství a až posléze na soud. Podle sdělení Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 15. 12. 2022 se žalobce v této věci na státní zastupitelství neobrátil s žádostí o přezkoumání postupu žalované. Žalobce tak nesplnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany. II. Obsah kasační stížnosti [3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [4] Stěžovatel se neztotožňuje se závěrem krajského soudu, že žaloba byla podána předčasně, a nesouhlasí s tím, že se měl před podáním žaloby obrátit na státní zastupitelství podle § 16a odst. 5 a 7 zákona o státním zastupitelství. Dozorová funkce státního zastupitelství netkví ve vyřizování individuálních stížností, které mají fakticky povahu podnětů k dozorové činnosti a takto jsou i fakticky vyřizovány vyrozuměním žadatele o způsobu vyřízení, nikoliv správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Právní prostředky spadající pod § 85 s. ř. s. musí vést reálně k možné ochraně či nápravě zásahu do práv, což dozorová činnost státního zástupce není. Ze zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2021 vyplývá, že za roky 2019-2021 bylo Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě podáno 809 podnětů, z nichž 806 bylo odloženo a pouze 3 byly vyřízeny příkazem. Ani jednou nebyl vydán pokyn či stanovisko. Tato statistika dokazuje, že žádost o dozor státního zástupce dle § 16a odst. 5 zákona o státním zastupitelství nesplňuje kritéria požadavku reálné ochrany či nápravy. Odmítnutí poskytnutí soudní ochrany z důvodu neobrácení se na státní zastupitelství je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek ve věci Melnitis proti Lotyšsku) vyplývá, že není třeba vyčerpat neefektivní prostředek nápravy. Právní prostředek musí být přístupný, musí umožňovat dosáhnout nápravy a dávat rozumné předpoklady úspěchu v případě jeho využití, což dle stěžovatele žádost o dozor státního zástupce rozhodně nesplňuje. Pro srovnání stěžovatel poukazuje na rozsudek NSS ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 1 Afs 58/2017, týkající se stížnosti dle § 261 daňového řádu, jehož závěry jsou plně aplikovatelné i na projednávaný případ, neboť rovněž podání žádosti o dozor státnímu zastupitelství není nijak časově omezeno. Pokud dojde k průtahům při rozhodování ze strany stáních zástupců, je tím vyloučeno podání samotné žaloby ve lhůtě pro její podání. Navíc prakticky nulová úspěšnost žádostí ze strany odsouzených jim nedává ani vidinu ochrany jejich práv. [5] Dále stěžovatel namítá, že i pokud by byl povinen před podáním zápůrčí žaloby využít žádost o dozor u státního zastupitelství, mělo by mu být umožněno splnit tuto podmínku po podání žaloby, jak dovodil Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20. Ačkoliv byl tento názor formulován ve vztahu k žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, je plně použitelný i na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Krajský soud byl povinen poučit stěžovatele o odstranitelném nedostatku podmínky řízení a poskytnout mu lhůtu k jeho odstranění (uplatněním žádosti u státního zastupitelství). Takto však krajský soud nepostupoval. Poukázal současně na rozsudek NSS ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 9 As 298/2020, a v něm formulované závěry o potřebě zvážit, zda v konkrétním případě představuje žádost o dozor prostředek ochrany před žalovaným zásahem. [6] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že nesdílí úvahy stěžovatele o neefektivnosti postupu při vyřízení podnětu dle § 16a zákona o státním zastupitelství. Argumentace stran požadavku efektivity prostředků právní ochrany je zcela lichá a statistické údaje uvedené v kasační stížnosti nemají ve vztahu k tvrzení stěžovatele žádnou vypovídací hodnotu. Stěžovatel pouze spekulativně zpochybňuje optikou jím použitých statistických údajů činnost státního zastupitelství a efektivitu prostředků právní ochrany. Stěžovatelem odkazovaná judikatura Evropského soudu pro lidská práva není pro posuzovanou věc směrodatná. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. III. Posouzení kasační stížnosti [7] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, stěžovatel je zastoupen advokátkou. Poté přezkoumal důvodnost kasační stížnosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [8] Kasační stížnost není důvodná. [9] Stěžovatel podřadil své námitky pod § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., což odpovídá ustálené judikatuře, podle níž lze usnesení o odmítnutí žaloby napadnout pouze z důvodů podřaditelných pod výše uvedené ustanovení. Nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. může obecně spočívat v nesprávném posouzení právní otázky soudem (např. aplikuje-li soud výluku ze soudního přezkumu, která na věc nedopadá), nebo v nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů, zejména skutkových (např. odmítne-li podání pro opožděnost, ačkoliv rozhodné skutečnosti nezjistil), popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek, že došlo k odmítnutí návrhu a tím i odmítnutí soudní ochrany, ač pro takový postup nebyly splněny podmínky (rozsudek NSS ze dne 17. 2. 2016, č. j. 6 As 2/2015-128). [10] Z listin předložených stěžovatelem plyne, že dne 6. 10. 2021 podal na formuláři žádost o přidání telefonního čísla paní Brůčkové do trvalého seznamu povolených telefonních čísel. O žádosti bylo rozhodnuto dne 8. 10. 2021 doplněním tohoto textu do formuláře předloženého stěžovatelem: „Žádosti nevyhovuji. Realizovat korespondenčně.“ S rozhodnutím byl stěžovatel seznámen téhož dne, což stvrdil podpisem na formuláři. [11] Krajský soud vyšel z toho, že uvedený zásah ke dni zahájení řízení (tj. dne 19. 10. 2021) trval. To není zcela přesné, neboť svojí povahou s