5 Ads 331/2022 — Nejvyšší správní soud

5 Ads 331/2022- 35 - text  5 Ads 331/2022 - 38 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: V. B., zastoupen JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2022, č. j. 32 Ad 13/2018113, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 15. 11. 2010, č. j. X, přiznala od 1. 7. 1990 panu V. N., zesnulému dne 9. 3. 2019 (původní žalobce), příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudní rehabilitaci“), za 46,93 měsíce nezákonného věznění (od 30. 8. 1983 do 28. 7. 1987) ve výši 704 Kč měsíčně. [2] Dne 7. 12. 2016 původní žalobce požádal o přepočet uvedeného příplatku k důchodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci s odůvodněním, že byl rozhodnutím žalované poškozen volbou metodiky pro počítání jednotlivých dnů nad rámec celých měsíců doby nezákonného věznění (tzv. denin) tím, že při převedení těchto zlomků (kde v čitateli je počet dnů nezákonného věznění a ve jmenovateli počet dnů daného měsíce) na desetinná čísla žalovaná provedla zaokrouhlení pouze na dvě desetinná místa. Původní žalobce navrhl, aby tyto mezitímní výsledky byly zaokrouhlovány na tři desetinná místa, což by při žalovanou používané metodě zaokrouhlování konečné hodnoty příplatku na celé koruny vždy nahoru mělo za následek, že by původnímu žalobci měl být přiznán příplatek k důchodu ve výši 705 Kč měsíčně, tj. o korunu vyšší (jak žalovaná učinila v případě pana M. B., který byl vězněn ve shodném období jako původní žalobce). [3] Žalovaná rozhodnutím ze dne 25. 4. 2018, č. j. R25. 4. 2018 – 421/291 002 106, žádost původního žalobce zamítla. Námitky původního žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 6. 2018, č. j. X, zamítla a své rozhodnutí potvrdila. Původní žalobce podal proti rozhodnutí o námitkách žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který ji shledal důvodnou a rozsudkem ze dne 19. 2. 2020, č. j. 32 Ad 13/201880, rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že v průběhu řízení o žalobě původní žalobce zemřel, proto podle § 63 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v relevantním znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pokračoval v řízení na straně žalobce s V. B., nar. X, bytem L. 29, závětním dědicem původního žalobce, který udělil plnou moc právnímu zástupci původního žalobce a jeho prostřednictvím sdělil, že v řízení bude pokračovat. [4] Krajský soud k věci samé s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, č. j. 3 Ads 357/201742 (všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), konstatoval, že se po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa nárok původního žalobce zvýší ze 704 Kč na 705 Kč, tedy o 1 Kč, přičemž tento výpočet je pro původního žalobce výhodnější, a proto, byť se jedná o „marginální povahu sporné otázky“, z důvodu předvídatelnosti práva a dodržení zásady uvedené v § 2 odst. 4 správním řádu, tj., aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, nelze tolerovat, aby žalovaná v těchto věcech rozhodovala odlišně. Krajskému soudu tak dle jeho vyjádření nezbylo, než rozhodnutí žalované zrušit a věc jí vrátit k dalšímu řízení, ve kterém měla žalovaná rozhodnout o přiznání příplatku k důchodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci ve výši 705 Kč měsíčně. [5] Proti tomuto rozsudku podala žalovaná kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud shledal důvodnou a rozsudkem ze dne 22. 8. 2022, č. j. 5 Ads 79/202053, rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud předně upozornil na to, že se krajský soud dopustil vady řízení tím, že po té, co se dozvěděl, že původní žalobce zemřel a tedy ztratil způsobilost být účastníkem řízení, sice jednal jako s jeho procesním nástupcem s jedním ze závětních dědiců původního žalobce, panem V. B., aniž by ovšem krajský soud usnesením (či případně alespoň jedním z výroků napadeného rozsudku) rozhodl podle § 107 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s. o tom, že bude v řízení pokračováno na straně žalobce právě s V. B. Vzhledem k tomu, že s ním tak krajský soud po té, co V. B. projevil vůli prostřednictvím svého zástupce, jemuž řádně udělil plnou moc, v řízení namísto původního žalobce pokračovat, fakticky jednal, adresoval mu a doručil mu prostřednictvím jeho zástupce svůj rozsudek, jakož i vzhledem k tomu, že o nástupnictví dle § 63 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění nemá Nejvyšší správní soud v tomto případě pochybnosti, nemohla mít popsaná vada řízení, jíž se krajský soud dopustil, za následek nezákonnost jeho rozhodnutí o věci samé. [6] Nejvyšší správní soud k věci samé s odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 Ads 100/201724, a ze dne 19. 7. 2019, č. j. 3 Ads 357/201742, konstatoval, že aby byla dodržena zásada in favorem rehabilitationis, tedy povinnost postupovat ve prospěch rehabilitovaných osob, je nezbytné hodnotu tzv. denin zaokrouhlovat podle obecných matematických zásad, tzn. při zaokrouhlování na dvě desetinná místa (na setiny) v případech, kdy na třetím desetinném místě zaokrouhlovaného čísla je číslice 5 a vyšší (5 až 9), zaokrouhluje se směrem nahoru, tedy výsledné číslo zaokrouhlené na dvě desetinná místa je vyšší, a naopak, jeli na třetím desetinném místě číslice menší než 5 (0 až 4), zaokrouhluje se směrem dolů, tedy dojde k pouhému „ořezání“ na dvě desetinná místa. Takový způsob výpočtu odpovídá zásadě in favorem rehabilitationis, neboť při jeho jednotném použití na všechny žadatele o příplatek k důchodu těm, jimž se takto výpočet denin zaokrouhlí nahoru, může pomoci k vyšší částce příplatku (o jednu korunu), a těm, jimž se takto výpočet denin zaokrouhlí směrem dolů, alespoň neuškodí, jejich postavení bude stejné jako v případě, kdy by zaokrouhlování vůbec nebylo prováděno. Dosavadní judikatura tedy nepožaduje po žalované zaokrouhlovat výpočty denin vždy směrem nahoru, ale právě podle obecných matematických zásad výše popsaným postupem, přičemž žalovaná při výpočtu denin v případě původního žalobce postupovala právě podle obecných matematických zásad. [7] Nejvyšší správní soud označil za zcela nesprávnou úvahu krajského soudu, dle níž by byla žalovaná s ohledem na zásadu in favorem rehabilitationis povinna zaokrouhlovat výpočty denin na čtyři desetinná místa. Tato metoda zaokrouhlování výpočtu denin je přesnější než zaokrouhlování na dvě desetinná místa, z toho ovšem bez dalšího nevyplývá, že bude pro žadatele o příplatek k důchodu také výhodnější. Nejvyšší správní soud připomněl, že aniž by jakkoli snižoval újmu osob perzekuovaných minulým režimem či zásadní význam jejich odškodnění, je přesvědčen o tom, že zmíněnou zásadu in favorem rehabilitationis nelze vykládat tak, že by žalovaná měla povinnost hledat z celé palety možností, jak provést výpočet denin, který zákon ani jiných obecně závazný právní předpis neupravují, tu, která se bude zdát být pro daného žadatele nejvýhodnější. Taková praxe by zcela odporovala principu právní jistoty a otevírala dveře nepřípustné libovůli žalované a v konečném důsledku by vedla k popření ústavních principů rovnosti před zákonem a zákazu neodůvodněné diskriminace. [8] Nejvyšší správní soud uzavřel, že povinnost postupovat v případě původního žalobce jinak, než jak postupovala žalovaná, bez dalšího nezakládá ani skutečnost, že v jiném obdobném případě žalovaná, dle svého tvrzení v rozporu s tehdy platnou metodikou, u osoby nezákonně vězněné ve shodném období jako původní žalobce, zaokrouhlovala výpočty denin na tři nebo čtyři desetinná místa, a dospěla tak k příplatku o korunu vyššímu. Dle Nejvyššího správního soudu nebylo prokázáno, že by ustálená správní praxe zaokrouhlování výpočtu denin na 4 desetinná místa u žalované vznikla. Pokud metodika pro rozhodování daného typu případu platila pouze pro období od 7. 3. 2018 do 28. 3. 2018, jedná se o příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné hovořit o ustálené správní praxi, která by zakládala legitimní očekávání původního žalobce, že v jeho případě bude postupováno obdobným způsobem. Je jistě nežádoucí, aby dvěma osobám, které byly nezákonně vězněny po zcela shodné období, byla vyplácena rozdílná výše příplatku, na druhou stanu je třeba vzít v úvahu, že v případě původního žalobce a pana M. B. byl tento rozdíl skutečně nepatrný, neboť činil 1 korunu měsíčně. [9] V dalším řízení vycházel krajský