1 Ads 156/2023 — Nejvyšší správní soud

1 Ads 156/2023- 52 - text  1 Ads 156/2023 - 56 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Kateřiny Štěpánové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: M. R., , zastoupen opatrovnicí Bc. M. R., DiS., bytem tamtéž, právně zastoupen JUDr. Marcelou Fryštenskou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Smetanova 47, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2021, č. j. MPSV2021/7537911, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze 28. 6. 2023, č. j. 16 Ad 5/2021  26, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, č. j. 16 Ad 5/2021  26, se ruší. II. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 1. 2021, č. j. MPSV2021/7537911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 2 600 Kč k rukám jeho zástupkyně JUDr. Marcely Fryštenské, Ph.D., advokátky, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) přiznal žalobci rozhodnutím ze dne 24. 4. 2019 příspěvek na zvláštní pomůcku „speciální zádržné systémy“ ve výši 8 200 Kč, přestože v žádosti z března 2018 žalobce uplatnil částku celkem 49 450 Kč. [2] Rozhodnutí úřadu práce potvrdil žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 15. 1. 2021. Správní orgány shledaly, že speciální zádržný systém, který byl do vozidla žalobce instalován, se skládá z několika oddělitelných prvků. Příspěvek poskytl jen na položku „čtyřbodové stabilizační pásy včetně břišního a ramenního pásu a montáž“. Ostatní prvky systému, konkrétně „dělicí přepážku“, „úpravu prostoru za hlavou“, „úpravu zadních dveří“ (vždy včetně montáže) do příspěvku na zvláštní pomůcku  speciální zádržné systémy nezahrnul. Dle žalovaného zádržný systém slouží ke snížení rizika a má zajištovat větší stabilitu uživatele ve vozidle. Dělicí přepážka není určena pro bezpečnost přepravované zdravotně postižené osoby, ale zvyšuje bezpečnost řidiče. Úpravy prostoru za hlavou na zadních sedadlech a na zadních dveřích pak představují dodatečnou úpravu motorového vozidla a žalobce by o ně měl požádat samostatně. [3] Žalovaný přitom rozhodoval o žádosti žalobce z března 2018 již podruhé. Jeho předchozí rozhodnutí (ze dne 19. 7. 2019 potvrzující rozhodnutí úřadu práce o poskytnutí příspěvku pouze ve výši 8 200 Kč) zrušil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 8. 2020, č. j. 2 Ad 27/2019  26, pro nepřezkoumatelnost. [4] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu nyní zamítl. Souhlasil s úvahami žalovaného ohledně zádržných pásů jako samostatné věci oddělitelné od dalších úprav ve vozidle. Stabilizační pásy mají samostatnou funkci i bez instalace dalších komponentů požadovaných žalobcem. Soud nepochyboval o vhodnosti dalších úprav vzhledem k onemocnění žalobce, avšak uzavřel, že kritérium funkčnosti nelze vykládat natolik extenzivně, aniž by byla respektována zákonem předpokládaná podzákonná úprava, tj. vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“), a v ní vymezené zvláštní pomůcky. Správní orgán nebyl oprávněn přiznat žadateli plnění ze sociální dávky, pokud to zákon neumožňuje. Městský soud rovněž poukázal na definici zádržného systému v zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění, podle jehož § 2 písm. ii) je „zádržným bezpečnostním systémem bezpečnostní pás nebo dětská autosedačka“. Dospěl tak k závěru, že speciálním zádržným systémem ve smyslu vyhlášky č. 388/2011 Sb. jsou pouze bezpečnostní pásy nad rámec běžné tovární úpravy motorového vozidla. Městský soud uvážil i o aplikaci principu srovnatelnosti pomůcek, vyložil jej však restriktivně. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [5] Žalobce („stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [6] Stěžovatel nesouhlasí s výkladem pojmu speciální zádržný systém za pomoci zákona o silničním provozu. Polemizuje s názorem městského soudu, který speciální zádržný systém chápe jen jako „bezpečností pásy nad rámec běžné tovární úpravy“. [7] Domnívá se, že v případě stěžovatele tvoří speciální zádržný systém kromě čtyřbodového stabilizačního pásu a břišního a ramenního pásu i dělicí přepážka mezi předními a zadními sedadly, úprava prostoru za hlavou a úprava zadních dveří. Pouze instalace všech těchto komponent vytvoří plnohodnotný bezpečnostní systém, který stěžovateli s ohledem na jeho zdravotní postižení zajistí ochranu života a zdraví. [8] Stěžovatel nesouhlasí s tím, že účelem zvláštní pomůcky  speciální zádržný systém je jen stabilita jejího uživatele při sezení v autě. Takový výklad by byl v rozporu s § 9 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v platném znění (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“), podle něhož „zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím“. Speciální zádržný systém je nutno chápat jako celek, soustavu složenou z částí vzájemně na sebe působících. Bez jeho použití by stěžovatel ohrožoval sebe i okolí; speciální zádržný systém v jeho případě plní i ochrannou funkci. [9] Výkladem žalovaného by též nebyla splněna zákonem předpokládaná podmínka, aby pomůcka vyhovovala zdravotnímu stavu žadatele (ve smyslu § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb.). [10] Stěžovatel proto navrhl, aby NSS rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [11] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých předchozích závěrech. Speciální zádržný systém má za „systém sestávající ze sedadla připevněného vhodnými prostředky k nosné konstrukci vozidla a z bezpečnostního pásu, pro který je na nosné konstrukci sedadla umístěn alespoň jeden kotevní úchyt“. Jeho účelem je zajistit větší stabilitu při sezení ve vozidle. Funkce dělicí přepážky naopak není zadržovat uživatele na místě a bránit zranění v případě prudkého zpomalení či nárazu, ale ochrana řidiče před zásahy do řízení. Úprava prostoru za hlavou a na dveřích vozidla představují dodatečnou úpravu vozidla, tedy odlišnou zvláštní pomůcku (ve smyslu přílohy 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb.). Jednotlivé žádané komponenty nejsou součástí jedné věci a lze je užívat samostatně. Žalovaný nepochybuje o vhodnosti žádaného kompletu pro stěžovatele, nicméně příspěvek na zvláštní pomůcku  speciální zádržné systémy není poskytován na všechny jeho prvky. Navrhl proto, aby soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil splnění zákonných podmínek řízení o kasační stížnosti a konstatuje, že konstatuje, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 zákona s. ř. s. přípustná. [13] Vzhledem k tomu, že ve věci rozhodoval specializovaný samosoudce (§ 31 odst. 2 s. ř. s.), zabýval se dále tím, zda se jedná o kasační stížnost přijatelnou ve smyslu § 104a odst. 1 s. ř. s. Výkladem kritérií přijatelnosti se již soud v minulosti podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006  39, č. 933/2006 Sb. NSS. V něm interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. [14] Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně důvody přijatelnosti nesdělil. Je sice v jeho zájmu, aby tyto důvody uvedl, nicméně pokud tak neučiní, není to bez dalšího důvodem k odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost přijatelnou, neboť výklad § 9 odst. 1, § 9 odst. 5 písm. b) a § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb. ve vazbě na zvláštní pomůcku – speciální zádržný systém dle přílohy 1 vyhlášky č. 388/2011 Sb. nebyl dosud v judikatuře řešen. V nyní souzené věci též nelze vyloučit zásadní pochybení městského soudu, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele, a to zejména s ohledem na závažnost jeho zdravotního stavu způsobeného kombinací zdravotních postižení.