2 As 168/2023 — Nejvyšší správní soud

2 As 168/2023- 33 - text  2 As 168/2023 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) L. Z. a b) Mgr. J. H., oba zastoupeni Mgr. et Mgr. Pavlou Špondrovou, advokátkou se sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2022, č. j. KULK 90797/2022, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2023, č. j. 30 A 23/202346, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2023, č. j. 30 A 23/202346, se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2022, č. j. KULK 90797/2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců k rukám jejich zástupkyně, advokátky Mgr. et Mgr. Pavly Špondrové, náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 15 890 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Jilemnice (dále „matriční úřad“) zamítl rozhodnutím ze dne 30. 9. 2022, č. j. PDMUJI 10980/2022, žádost žalobců o zápis jména Honza do matriční knihy narození pro jejich novorozeného syna. Rozhodnutím označeným v záhlaví (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobců. Krajský soud v Hradci Králové následně zamítl žalobu proti napadenému rozhodnutí. Spor spočívá v posouzení otázky, zda jméno Honza, které je domáckou podobou jména Jan, splňuje podmínky k zápisu do matriky. Krajský soud neshledal žalobu důvodnou a plně se ztotožnil s argumentací matričního úřadu, který zápis tohoto jména nepovolil. II. Kasační stížnost [2] Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (díle „stěžovatelé“) kasační stížnost z důvodů, které podřadili pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). II. A Nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [3] Podle stěžovatelů správní orgány a následně i krajský soud nesprávně posoudily právní otázku, zda lze jméno Honza do matriky zapsat, nebo to není možné, neboť se jedná pouze o domáckou podobu jména Jan, která není pro zápis do matriční knihy způsobilá [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Stěžovatelé svou žádost u matričního úřadu podložili důkazy o zápisech jména Honza do matrik v různých obdobích, doporučujícím znaleckým posudkem Jany Valdrové, soudní znalkyně v oboru školství a kultura, odvětví jazykověda, specializace křestní jména a příjmení, a dále doložením existence osoby zapsané v živnostenském rejstříku, která je nositelem jména Honza. [4] Podle stěžovatelů se každý rok do knihy narození zapisují různá ne zcela běžná jména, včetně těch znějících domácky (v roce 2019 byla v ČR zapsána jména Hanka, Ivanka, Eda, Lída, Saša, Niki, Katka, Kuba, Andy, Tony, Marko, Janek nebo Tom). Uvedené podoby jmen tak byly správními orgány vyhodnoceny jako dostatečně osamostatněné, a tedy způsobilé k matričnímu zápisu dle § 62 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o matrikách). Nezapsání jména Honza není v souladu se současnou matriční praxí, která, jak ukazují předestřené případy, k domácky znějícím jménům přistupuje benevolentně. [5] Této benevolenci matričních úřadů nasvědčovala také už v době rozhodování matričního úřadu známá skutečnost, že k 1. 1. 2024 má novelou předkládanou ministerstvem vnitra dojít ke změně právní úpravy, která z § 62 odst. 1 zákona o matrikách vypouští podmínku, aby zapisované jméno nebylo domácké nebo zdrobnělé. [6] Osamostatněnou povahu jména Honza lze podle stěžovatelů doložit mimo jiné na příkladech používání podobně znějícího jména v zahraničí (Hans Christian Andersen, Hans Zimmer), což opírají o závěr doporučujícího znaleckého posudku pro jméno Aňa, kde je takový argument uveden. U cizích jmen lze případně doložit jejich matriční zápis nebo samotné používání v jiné zemi. Dále stěžovatelé demonstrují osamostatněnou povahu jména Honza také na skutečnosti, že existuje více osob, které se veřejně prezentují jako Honza, a nikoli jako Jan. Vedle samotného stěžovatele b), který je sice matričně zapsán jako Jan, ale v celém svém životě používá jméno Honza, uvádějí i známé osoby (např. Honza Volf nebo Honza Dědek). [7] S odkazem na vyžádané odborné stanovisko nadřadily podle stěžovatelů správní orgány a krajský soud právní formalismus a vlastní konzervativní přístup k této problematice, a to navzdory výše předestřené argumentaci. II. B Vada řízení spočívající v nedostatečném zjištění skutkového stavu [8] Stěžovatelé dále namítají nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí a vadu správního řízení spočívající v nedostatečném zjištění skutkového stavu, pro kterou soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Matriční úřad podrobil předložený znalecký posudek Jany Valdrové vlastnímu hodnocení kvality a správnosti a porovnal jej s jedním z posudků znalkyně Miloslavy Knappové, přičemž shledal, že v prvém jmenovaném chybí historický exkurz výskytu jména Honza. V důsledku toho pak nevěnoval pozornost klíčovému shrnutí sociolingvistické analýzy vycházející z literatury. Podle Jany Valdrové se aktuální praxe kloní k umožnění svobodné volby jmen dětí i dospělých a vychází vstříc poptávce po zápisu původně domáckých, ale již osamostatněných rodných jmen do matričních knih. Tento vývoj je v souladu jak s teoretickým vnímáním jazyka, tak i s empirickými studiemi jazyka jako živého organismu, který reaguje na společenský a kulturní vývoj. Znalkyně tak dle stěžovatelů identifikuje poptávku po zápisech různých, i domáckých podob jmen, současně s existujícími matričními zápisy, a zároveň tedy i přechod jména Honza mezi domácké podoby jména osamostatněné. [9] Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že jimi poskytnuté důkazy byly dostatečné pro rozhodnutí o jejich žádosti. Matriční úřad se však rozhodl (nadbytečně) dokazování doplnit a vyžádal si odborné stanovisko Ústavu pro jazyk český (dále „ÚJČ“), jež je však v porovnání se znaleckým posudkem dokumentem nižší relevance. Na jeho základě pak žádost o zápis jména Honza zamítl. Toto stanovisko nejenže neobsahuje v jejich posudku postrádanou lingvistickou analýzu, ale chybí v něm i relevantní zdroje informací (odkazuje toliko na jediný článek M. Knappové). ÚJČ se odvolává na v článku zmíněné poslední sociolingvistické průzkumy, ačkoli proběhl jen jeden, nereprezentativní, a navíc v roce 2012, takže nemůže být relevantní pro stav v roce 2022. Stěžovatelé navíc dokládají, že pro doporučení jména Amálka v minulosti postačilo ÚJČ 31 % kladných hlasů respondentů (Honza získal 25 %), či pouze nalezení variant jména v jiných jazycích (Aňa), anebo nalezení jména ve dvou publikacích (Lolla jakožto osamostatněná zkrácená podoba odvozená ze jména Dolores), a poukazují tak na nekonzistentnost v závěrech, ke kterým ÚJČ v rámci posuzování sporných jmen dospívá. Matriční úřad měl odborné stanovisko podrobit stejné míře kritiky jako předložený znalecký posudek a jako nevyhovující je nepoužít. [10] Stěžovatelé jsou toho názoru, že pokud matriční úřad považoval informace ve znaleckém posudku za nedostatečné, měl zkoumání skutkového stavu doplnit. Měl oslovit jiné matriční úřady, které jméno Honza v minulosti zapsaly, aby zjistil podrobnosti o okolnostech těchto zápisů, provést vlastní rešerši používání osamostatněného jména Honza či požádat ÚJČ o doplnění aktuálních údajů a výzkumů. Také mohl zohlednit důvodovou zprávu projednávané novely zákona o matrikách. Stěžovatelé namítli porušení řady zásad, které pro správní řízení platí, jež podrobně popsali v žalobě. Krajskému soudu vytýkají, že argumentaci správních orgánů mechanicky převzal, místo aby napadené rozhodnutí zrušil. II. C Vady řízení před krajským soudem [11] Stěžovatelé namítají, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný a krajský soud také pochybil, když neprovedl jimi navrhované důkazy o zápisu jména Honza Magistrátem města České Budějovice a Magistrátem města Olomouce, které by poskytly informace o okolnostech, za nichž byly tyto zápisy povoleny [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nešlo o transsexualitu, ani rodiče – cizince, jak tvrdily správní orgány. Krajský soud by na jejich základě mohl dospět k názoru, že skutkový stav měl být zkoumán podrobněji. Především však krajský soud neprovedl k důkazu k žalobě připojené doporučující znalecké posudky ohledně jiných domáckých či zdrobnělých jmen (od Miloslavy Knappové o jménech Amálka, Aňa, Dado a Lenny, a ohledně jména Lolla z Oddělení onomastiky ÚJČ). Není jasné, kde je hranice osamostatněnosti. [12] Podle stěžovatelů bylo dotčeno jejich právo na svobodnou volbu jména pro jejich děti v případě, kdy tato volba nikoho a nic n