Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Czernin AGRO s. r. o., se sídlem Činěves 56, zastoupené JUDr. Janou Markovou, advokátkou se sídlem náměstí Husovo 64, Český Brod, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, proti rozhodnutí žalov…
2 As 256/2023- 43 - text
2 As 256/2023 - 49
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Czernin AGRO s. r. o., se sídlem Činěves 56, zastoupené JUDr. Janou Markovou, advokátkou se sídlem náměstí Husovo 64, Český Brod, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2023, č. j. SZPI/BO17731/2022, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2023, č. j. 11 A 18/202335,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2023, č. j. 11 A 18/202335, se ruší.
II. Rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2023, č. j. SZPI/BO17731/2022, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 24 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně JUDr. Jany Markové, advokátky.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze uznala rozhodnutím ze dne 17. 10. 2022 žalobkyni vinnou z přestupků spočívajících zjednodušeně řečeno v tom, že při kontrole dne 23. 3. 2022 v provozovně v Rožďalovicích:
1. ve dvou případech uváděla na trh potraviny s prošlým datem použitelnosti [přestupek podle § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (dále jen „zákon o potravinách“)];
2. v jednom případě uváděla na trh potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, které nebyly odděleně uloženy a řádně označeny [přestupek podle § 17 odst. 2 písm. g) zákona o potravinách];
3. v jednom případě neuchovávala původní obal potraviny, etiketu s povinnými informacemi či jejich kopii [přestupek podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona o potravinách];
4. ve čtyřech případech byly zjištěny hygienické nedostatky – nefunkční umyvadlo a dřez; některá zařízení přicházející do styku s potravinami nebyla udržována v čistotě a některé povrchy přicházející do styku s potravinami nebyly v dobrém stavu [přestupek podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách];
5. v jednom případě údaj o datu použitelnosti nebyl v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie (přestupek podle § 17b odst. 4 zákona o potravinách);
6. v jednom případě uváděla na trh potraviny zcela bez označení na obalu [přestupek podle § 17 odst. 1 písm. r) zákona o potravinách];
a dále při následné kontrole dne 20. 4. 2022 v téže provozovně:
7. prostřednictvím svého prokuristy Radka Šágra neposkytla součinnost potřebnou k řádnému průběhu kontroly, nevytvořila podmínky pro výkon kontroly a znemožnila inspektorkám výkon jejich oprávnění [přestupek podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)].
[2] Za přestupky byla žalobkyni uložena úhrnná pokuta ve výši 300 000 Kč a povinnost uhradit paušální částkou náklady řízení. Žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
[3] Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně bránila u Městského soudu v Praze, který žalobu zamítl. Napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným. Následné odstranění nedostatků (které navíc nemohlo být v důsledku zmaření kontroly dne 20. 4. 2022 ověřeno) nezbavuje žalobkyni odpovědnosti za prvních šest přestupků. Protokol o druhé kontrole byl relevantním podkladem rozhodnutí a jeho obsah nebyl úspěšně zpochybněn. Vstup inspektorek do zázemí prodejny byl oprávněný. Skutkový stav věci byl dostatečně zjištěn. Žalobkyně porušila povinnost poskytovat při kontrole součinnost. Uložená pokuta je přiměřená a řádně odůvodněná.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalované
[4] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) v kasační stížnosti nesouhlasí se závěrem městského soudu, že odstranění nedostatků ji nezbavuje přestupkové odpovědnosti. Pokud by měla být stěžovatelka sankcionována za přestupky ze dne 23. 3. 2022, nedává následná kontrola dne 20. 4. 2022 smysl. Je otázkou, zda by přestupkové řízení bylo zahájeno i v případě, že by druhá kontrola proběhla až do konce se zjištěním, že nedostatky byly odstraněny. Přestupkové řízení přímo souvisí ne se samotnými přestupky, ale s událostmi při druhé kontrole.
[5] Podle městského soudu nebyl průběh kontroly dne 20. 4. 2022 zachycený v kontrolním protokolu vyvrácen jinými důkazy. Jiný průběh skutkového děje však plyne z výslechu svědků. Závěr, že stěžovatelčino jednání bylo zvlášť nepřijatelné, nemá oporu v dokazování. Jednatel požádal inspektorky, aby si sedly ke stolku v prodejně jako minule. Chtěl jim pomoci přenést věci, načež ho starší z inspektorek chytila silně za ruku, on se chtěl ze stisku vymanit a inspektorka začala volat „policie“, a že byla napadena. Výpovědi jednatele i prodavačky jsou totožné. Kontrolorky nerespektovaly provozní řád stěžovatelky ani související pokyny. Jejich úkolem je provádět kontrolu, a ne si určovat, v jakých prostorách budou mít zázemí.
[6] V rámci kontroly nelze činit úkony, které nesouvisí s jejím předmětem, např. vcházet a zdržovat se v soukromých prostorech určených pouze pro zaměstnance. Podle provozního a sanitačního řádu prodejny jsou prostory užité inspektorkami jako zázemí kontroly označeny jako šatna. Prodavačka měla v této místnosti osobní věci a cennosti. Vstupem do těchto prostor kontrolorky překročily svá oprávnění.
[7] Základ problému tkví podle stěžovatelky ve svévolném jednání kontrolorek. Při kontrole nedošlo k bránění ve vstupu do kontrolovaných prostor, naopak kontrolorky nerespektovaly provozní předpisy. Jejich reakce na telefonickou žádost paní Š., aby se přesunuly do jiných prostor, byla negativní. Kontrolorky jednaly povýšeně, striktně, bez možnosti se domluvit.
[8] Městský soud neměl dostatek podkladů pro závěr o přiměřenosti sankce. S ohledem na odstranění nedostatků je uložení pokuty nedůvodné a nadbytečné. Stěžovatelka uzavřela, že uložení pokuty za prvních šest přestupků není s ohledem na nápravu pochybení správné. Spáchání posledního přestupku (neposkytnutí součinnosti při kontrole) nebylo prokázáno.
[9] V doplnění kasační stížnosti zaslaném Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) následující den po podání kasační stížnosti stěžovatelka namítla, že rozsudek městského soudu je nepřezkoumatelný, neboť hovoří o jednání jednatele stěžovatelky a jeho výslechu. Jednatel však ve věci nefiguroval, nebyl přítomen kontrolám ani vyslechnut jako svědek.
[10] Dne 26. 7. 2023 zaslala stěžovatelka soudu stejnopis usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Nymburce ze dne 19. 7. 2023, č. j. 0 ZT 79/202340. Ke stížnosti stěžovatelčina prokuristy bylo zrušeno usnesení o zahájení jeho trestního stíhání pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jehož se měl dopustit během kontroly dne 20. 4. 2022. Stěžovatelka namítla, že skutkový stav zjištěný orgány činnými v trestním řízení nekoresponduje se závěry, které učinil městský soud, naopak odpovídá jejím tvrzením.
[11] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že stěžovatelka nebyla potrestána za nesplnění opatření při druhé kontrole, ale za porušení zákona zjištěná při první kontrole, proti nimž se nebránila. Následné odstranění nedostatků ji nezbavuje přestupkové odpovědnosti. Vzhledem k chování stěžovatelčina prokuristy při druhé kontrole nebylo možné nápravu ověřit. I kdyby stěžovatelka při druhé kontrole poskytla součinnost, byla by odpovědná za přestupky zjištěné při první kontrole. Splnění či nesplnění uložených opatření by mohlo vést pouze ke spáchání dalších přestupků.
[12] Protokol o kontrole je veřejnou listinou. Stěžovatelka nepředložila důkazy, které by prokazovaly jeho nepravdivost. Protokol může být i jediným podkladem řízení. Prokurista stěžovatelky si průběh konfliktu natáčel na mobilní telefon, ale tento záznam k důkazu nenavrhl. Výpovědi svědků byly dostatečně posouzeny a nesvědčí o nepravdivosti kontrolního zjištění. Relevanci výpovědi svědkyně Š. snižuje to, že v průběhu konfliktu obsluhovala zákazníky a její výpověď je v rozporu s verzí pana Šágra v tom, kdo odnesl věci inspektorek ven. Svědkyně Š. pak nebyla vůbec přítomna a informace o průběhu konfliktu měla pouze zprostředkované. Závěr o nepřijatelném chování pana Šágra vyplývá nejen z protokolu, ale i z jeho výslechu, v němž sám uvádí, že inspektorky vyzýval k opuštění zázemí provozovny a odnášel jejich věci.
[13] Podle žalované postupovaly inspektorky standardně a nepřekročily svá oprávnění. Podle kontrolního řádu a zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, mají inspektoři právo vstupovat do prostor kontrolované osoby včetně uzavřených prostor. Kontrola byla zaměřena mimo jiné na kontrolu sledovatelnosti a nabývacích dokladů o původu potravin. V dotčené místnosti se nacházel počítač i listinné doku
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.