3 Afs 186/2023 — Nejvyšší správní soud

3 Afs 186/2023- 57 - text  3 Afs 186/2023 - 67 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: METALIMEX a. s., se sídlem Štěpánská 621/34, Praha 1, zastoupená Mgr. Petrem Kinclem, advokátem se sídlem Hvězdova 1734/2c, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2023, č. j. 8 Af 17/2021 – 115, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející průběh řízení [1] Specializovaný finanční úřad (dále jen „správce daně“) doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty (DPH) za zdaňovací období leden až září 2014 a únor a březen 2015 celkem 11 dodatečnými platebními výměry. Na základě výsledků daňové kontroly dospěl k závěru, že se žalobkyně účastnila obchodů zasažených daňovým podvodem. Daňová kontrola se mimo jiné týkala plnění, která žalobkyně přijala od společností KovMetal spol. s.r.o., se sídlem Smetanova 9, Šluknov (dále jen „KovMetal“; společnost ke dni 21. 5. 2024 zanikla výmazem z obchodního rejstříku), TRIMETAL s.r.o., se sídlem Hájecká 1194/12, Brno (dále jen „TRIMETAL“), ZEKOV METAL s.r.o., se sídlem plk. Truhláře 707, Lomnice nad Popelkou (dále jen „ZEKOV“), a ZEKOV METAL CANARIA SL, se sídlem Avenida Rogue del Este 20, 351 30 Término Municipal de Mogán, Španělské království (dále jen „ZEKOV CANARIA“). [2] Proti dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 29. 7. 2021, č. j. 27852/21/530021443702551, tak, že uznal nárok žalobkyně na odpočet DPH u plnění přijatého od dodavatele TRIMETAL a změnil čtyři dodatečné platební výměry; v ostatním odvolání žalobkyně zamítl. Žalovaný dospěl k závěru, že se žalobkyně v řetězcích KovMetal, ZEKOV a ZEKOV CANARIA (popsaných níže) účastnila obchodů zasažených podvodem na DPH, o němž měla a mohla vědět, a že nepřijala dostatečná opatření k tomu, aby své účasti na podvodu zabránila. [3] Proti rozhodnutí žalovaného (jak je vymezeno v předchozím odstavci) žalobkyně podala žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 21. 6. 2023, č. j. 8 Af 17/2021 – 115, zamítl jako nedůvodnou. [4] Městský soud v úvodu posuzovací části rozsudku konstatoval, že žalobkyně nárokovala odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění, a to za nákupy měděných katod v období leden až září 2014 a únor až březen 2015, a za období červen 2014 též za nákup zinku. Správce daně dospěl k závěru, že nárok na odpočet daně podle § 72 a § 70 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), žalobkyně uplatnila neoprávněně, jelikož se účastnila transakcí zasažených podvodem na DPH. [5] Žalovaný ve svém rozhodnutí vymezil řetězce ve vztahu ke společnosti KovMetal takto: 1. řetězec (zdaňovací období leden až září 2014) JČS → FONOTIX → DELICOOP → CPD → KovMetal → žalobkyně → JČS 2. řetězec (zdaňovací období únor a březen 2015) JČS → FONOTIX → DELICOOP → VVoříšek → KovMetal → žalobkyně → JČS 3. řetězec (zdaňovací období únor 2015) JČS → TROFANY → CPD → KovMetal → žalobkyně → JČS [6] K obchodnímu řetězci ZEKOV a ZEKOV CANARIA žalovaný ve svém rozhodnutí popsal dva řetězce, a to: FeCom (JČS) → VINATICO → AK Unit → ZEKOV → žalobkyně → JČS FeCom (JČS) → VINATICO → AK Unit → ZEKOV CANARIA → žalobkyně → JČS [7] Vzhledem k obsáhlosti odůvodnění rozsudku městského soudu (471 odstavců, 70 stran textu) se Nejvyšší správní soud omezí na stručné konstatování, že městský soud v napadeném rozsudku podrobně rekapituloval podání účastníků řízení, průběh daňové kontroly, včetně mezinárodního dožádání správce daně, a rozhodnutí žalovaného (celkem 322 odstavců). Ve zbylé, posuzovací, části rozsudku městský soud aproboval závěry finančních orgánů, zejména že žalobkyně obchodovala s rizikovou komoditou (měděnými katodami) za nižší než tržní cenu [odvíjející se od ceny na burze London Metal Exchange (dále jen „LME“)]. [8] Městský soud měl též za to, že žalobkyně své dodavatele (společnosti KovMetal, ZEKOV a ZEKOV CANARIA) dostatečně neprověřila, obchodovala s nimi bez odpovídající písemné smluvní dokumentace, na základě nedostatečné znalosti dodavatelů a neprověřovala kvalitu dodaného zboží. Podrobnější argumentace městského soudu (v míře, v jaké je relevantní pro posouzení kasační stížnosti) bude dále shrnuta v rámci vypořádání kasačních námitek v posuzovací části tohoto rozsudku. II. Obsah kasační stížnosti [9] Proti rozsudku městského soudu podává žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). IIa. Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku [10] Stěžovatelka poukazuje na povrchní úroveň vypořádání žalobních bodů v napadeném rozsudku. To je podle ní zřejmé již z jeho rozsahu, neboť většinu textu tvoří rekapitulace předchozích řízení a podání účastníků řízení. Posuzovací část rozsudku má „toliko dvacet stran“ textu. Městský soud v napadeném rozsudku sice vyslovil nesouhlas „s každou tezí“ stěžovatelky, avšak rozsudek je jen opakováním obecných závěrů o vědomostním testu a neobsahuje konkrétní argumentaci. [11] Podle stěžovatelky městský soud nevypořádal dostatečně její žalobní argumentaci k obchodům se společností ZEKOV a nevyjádřil se dostatečně ani k tomu, proč stěžovatelka splnila vědomostní test ve vztahu k tomuto dodavateli, neboť se věnoval pouze naplnění tohoto testu ve vztahu ke společnosti ZEKOV CANARIA. [12] Dále stěžovatelka vytýká městskému soudu, že dospěl k závěrům, které nemají oporu v daňovém spisu. Podle městského soudu se například stěžovatelka nezajímala o kvalitu zboží, nebyla přítomna u jeho vykládky a její dodavatel zajistil odbyt zboží (odstavec 433 napadeného rozsudku). Stěžovatelka však dle svého přesvědčení prokázala, že zboží procházelo vizuální i kvalitativní kontrolou při jeho přijetí na sklad (zde stěžovatelka odkazuje na konkrétní listiny v daňovém spisu) a žádný z dodavatelů nezajišťoval odbyt zboží, jak naopak tvrdil městský soud. [13] Ve spise nemají oporu ani tvrzení městského soudu o častých změnách v orgánech dodavatele, registraci k DPH předcházející zahájení spolupráce a o nezvyklé důvěře stěžovatelky v nového dodavatele bez písemné smlouvy (odstavec 434 napadeného rozsudku). Podle stěžovatelky změny v orgánech dodavatelů nebyly v rámci daňového řízení tvrzeny a skutkově neodpovídá ani nezvyklá důvěra v nového dodavatele, jelikož zejména u dodavatele ZEKOV se nejednalo o neznámou osobu. [14] Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku stěžovatelka spatřuje též v tom, že městský soud nereagoval na odkazy a citace judikatury Nejvyššího správního soudu v žalobě. Dále dle stěžovatelky městský soud nezohlednil skutkové okolnosti uvedené v žalobě. Městský soud totiž uvedl, že stěžovatelka nevysvětlila obchodování se společností, která se v daném oboru nespecializovala (odstavce 444 a 445 napadeného rozsudku). Stěžovatelka však tyto skutečnosti vysvětlila. Dále městský soud nezohlednil žalobní tvrzení, že společnost KovMetal svoje účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku zveřejnila, kromě té poslední. Namísto toho jen konstatoval, že tato společnost účetní závěrky nezveřejňovala. IIb. Námitky k věcnému posouzení účasti na daňovém podvodu [15] Stěžovatelka nesouhlasí se závěry daňových orgánů a městského soudu, že zkoumané obchody neodpovídaly standardu obchodování v oblasti barevných kovů a chování obezřetného podnikatele. Je přesvědčena, že v rámci daňové kontroly prokázala, že jako etablovaný obchodník s barevnými kovy jednala standardně. Její přístup ke zkoumaným dodavatelům a obchodům byl konsistentní s jejím přístupem k ostatním obchodním partnerům a obchodním transakcím a odpovídal obchodním zvyklostem v odvětví. Toto vyplývá ze svědeckých výpovědí před správcem daně, z nichž stěžovatelka v kasační stížnosti cituje. Stěžovatelka též poukazuje na to, že její opatření odpovídala tehdejší době (letům 2014 a 2015 – pozn. NSS). Jeli postup stěžovatelky v rozhodném období posuzován optikou informací dostupných téměř o deset let později, stěžovatelce je tak v podstatě upřena možnost své postupy obhájit. Totéž platí i o tehdejší (ne)vědomosti stěžovatelky o rizikovosti obchodovaného zboží (měděných katod). [16] Stěžovatelka dále na výňatcích z výslechů svědků před správcem daně ilustruje, že s dodavateli uzavírala písemné smlouvy a prověřovala množství a kvalitu dodaného zboží. Popírá, že by se snažila získat plnění za podezřele nízkou cenu, naopak míru přiměřené slevy, ověřené přes burzu LME, určovala sama a cenu zajišťovala tzv. hedgingem přes LME. [17] Stěžovatelkou citované svědecké výpovědi nevykazují žádné znaky nedůvěryhodnosti, nedochází u nich k rozpo