3 As 302/2022 — Nejvyšší správní soud

3 As 302/2022- 43 - text  3 As 302/2022 - 46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Štěpána Výborného a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: N. R., zastoupená Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1 – Nové Město, proti žalovanému: rektor Západočeské univerzity v Plzni, sídlem Univerzitní 2732/8, Plzeň, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 10. 2022, č. j. 77 A 6/2022  45, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalobkyně se přihlásila ke studiu magisterského studijního programu Právo a právní věda na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni (dále jen „fakulta“). [2] Žalobkyně splnila některé předpoklady pro přijetí a byla vyzvána, aby nejpozději při zápisu ke studiu doložila kopii maturitního vysvědčení. [3] Žalobkyně u zápisu předložila diplom Vysoké školy ekonomické (dále jen „VŠE“) prokazující absolvování bakalářského studijního programu. Fakulta předložení bakalářského diplomu pro účely zápisu a prokázání středoškolského maturitního studia nepovažovala za dostačující. [4] Děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni rozhodnutím ze dne 6. 9. 2021, č. j. SA ZCU/007256/2021 (dále jen „rozhodnutí děkana“), rozhodl o nepřijetí žalobkyně ke studiu magisterského studijního programu Právo a právní věda. Důvodem byla skutečnost, že žalobkyně v den zápisu do studia nepředložila úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení. [5] Odvolání žalobkyně proti rozhodnutí děkana zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 11. 2021, č. j. SA ZCU/007256/2021. Žalovaný uvedl, že žalobkyně nesplnila podmínku pro přijetí ke studiu podle § 48 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní, že by střední vzdělání s maturitní zkouškou bylo možné prokázat diplomem z jiné vysoké školy. Z předloženého bakalářského diplomu nelze vyčíst, jakým způsobem byla tato skutečnost prokazována v přijímacím řízení na jiné vysoké škole. Dosažení požadovaného stupně vzdělání lze prokázat pouze vysvědčením o maturitní zkoušce nebo jiným dokladem dle § 48 odst. 4 zákona o vysokých školách. Tento výklad není přehnaným formalismem. K námitce žalobkyně, že na internetových stránkách fakulta informovala o možnosti předložit též bakalářský diplom, rektor uvedl, že se jedná pouze o informaci, kdy mají být požadované doklady předloženy. Navíc u bakalářského diplomu se vyžaduje podmínka příbuznosti se studijním oborem. [6] Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, kterou zamítl Krajský soud v Plzni nyní napadeným rozsudkem. [7] Krajský soud uvedl, že jdeli o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou v České republice, je určující § 72 odst. 3 věta druhá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), dle něhož je dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysokoškolský diplom prokazuje absolvování vysokoškolského studijního programu (§ 57 odst. 4 zákona o vysokých školách), neprokazuje přímo dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. S ohledem na § 48 odst. 1 zákona o vysokých školách je pravděpodobné, že žalobkyně středního vzdělání s maturitní zkouškou skutečně dosáhla, protože by ji VŠE ke studiu jinak nepřijala (neměla přijmout). V souzené věci bylo nicméně na studijním oddělení žalované, aby samo ověřilo splnění podmínek pro přijetí ke studiu. Z bakalářského diplomu navíc není zřejmé, jak žalobkyně podmínku dosaženého vzdělání prokázala v rámci přijímacího řízení či zápisu na VŠE. Školský zákon žádné jiné doklady k prokázání dosaženého středního vzdělání s maturitní zkouškou neuvádí, a proto krajský soud nepovažoval za případný odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2022, č. j. 3 As 38/2020  37, č. 4314/2022 Sb. NSS (dále jen „rozsudek č. j. 3 As 38/2020  37“). Krajský soud uzavřel, že bakalářský diplom z VŠE neprokazuje dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, protože není zákonem výslovně jmenovaným dokladem o této skutečnosti a tato skutečnost neplyne bez pochyb ani z jeho obsahu. [8] Krajský soud dále nepřisvědčil žalobkyni, že ji mohla uvést v omyl informace o potřebných dokladech k zápisu ke studiu uvedená na internetových stránkách fakulty. Zmínka o vysokoškolském diplomu sloužila pro potřeby navazujících studií, nikoliv studijního programu Právo a právní věda. I kdyby žalobkyně považovala informaci na internetových stránkách fakulty za směrodatnou v tom významu, který popsala, fakulta jí takovou informaci nikdy nepotvrdila. Naopak ji opakovaně upozornila na potřebu jiného dokladu. [9] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [10] Stěžovatelka namítá, že jediným způsobilým dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou není vysvědčení o maturitní zkoušce. Ustanovení § 48 odst. 1 zákona o vysokých školách nevyžaduje, aby dosažená úroveň vzdělání byla prokazována jediným způsobem, tedy maturitním vysvědčením. Skutečnost, že vysokoškolský diplom není výslovně uveden v § 48 zákona o vysokých školách, neznamená, že jím není možné doložit dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, neboť zde není zmíněno ani maturitní vysvědčení. [11] Stěžovatelka odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 38/2020  37. Opakuje, že z vysokoškolského diplomu nepřímo vyplývá, že má maturitní vzdělání. Žalovaný měl postupovat v duchu zásady v pochybnostech ve prospěch adresáta správní normy. Podle stěžovatelky úmyslem zákonodárce nebylo omezit prokazování požadovaného vzdělání jen na předložení jediné možné listiny. Zákon nikde nevyžaduje, aby k prokázání dosaženého vzdělání bylo předloženo toliko maturitní vysvědčení. Je nevýznamné, pokud požadavek na předložení maturitního vysvědčení vychází z předpisu interní povahy. Stěžovatelka je přesvědčena, že pokud se na ni pohlíží jako na absolventku vysoké školy, tím spíše je osobou s maturitním vzděláním. Opačný závěr by – což sám uznává krajský soud – nedával žádný smysl. [12] Stěžovatelka se dále dovolává obsahu webových stránek fakulty, které připouštěly předložení vysokoškolského diplomu na místo maturitního vysvědčení. Stěžovatelka po vyhledání informací na stránkách právnické fakulty nabyla očekávání, že bude postupovat v souladu s požadavky pro přijetí ke studiu, pokud namísto maturitního vysvědčení předloží vysokoškolský diplom. Žalovaný až pro přijetí ke studiu přísně vyžadoval předložení maturitního vysvědčení. Také Právnická fakulta Univerzity Karlovy umožňovala prokázat zákonem požadované středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou ověřenou kopií vysokoškolského diplomu. Krajským soudem učiněný výklad vykazuje znaky přepjatého formalismu. [13] Stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu i rozhodnutí žalovaného. [14] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrvává na názoru, že prokázání dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je možné pouze zákonem předpokládaným způsobem, a to předložením vysvědčení o maturitní zkoušce v souladu s § 72 školského zákona. Pokud by zákon považoval bakalářský diplom za doklad o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, pak by tento doklad ve školském zákoně nebo v zákoně o vysokých školách výslovně uvedl. Stěžovatelka byla na tuto povinnost žalovanou upozorněna již v podmínkách pro přijetí do studijního programu a také adresně dopisem a elektronickou poštou. [15] Žalovaný zpochybňuje tvrzení stěžovatelky, že podmínky přijímacího řízení vyhlášené jinou veřejnou vysokou školou ji měly přesvědčit, že splníli podmínky jiné vysoké školy, vyhoví tím i podmínkám přijímacího řízení u žalované. [16] Podle žalovaného z dokladu předloženého stěžovatelkou nijak nevyplývá, jaké středoškolské vzdělání absolvovala a sama stěžovatelka nijak neprokazovala, že dosáhla na jiné než české střední vzdělání s maturitou. Stěžovatelka měla doložit zákonem požadované doklady k prokázání dosažení zahraničního vzdělání v souladu s § 48 odst. 4 zákona o vysokých školách. Žalovaný zdůrazňuje, že ačkoliv stěžovatelka využívá všech možností soudní ochrany, do dnešního dne neprokázala, že střední vzdělání s maturitní zkouškou získala. Z toho důvodu má žalovaný důvodnou pochybnost o tom, zda skutečně stěžovatelka zákonnou podmínku pro přijetí ke studiu splnila. Rozhodnutí o přijetí ke studiu na VŠE není pro žalovaného závazné. [17] Žalovaný navrhuje, aby kasační stížnost byla jako nedů