5 As 132/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 132/2024- 24 - text  5 As 132/2024 - 29 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Jan Fojtík, se sídlem Družba 1210, Brumov-Bylnice, zast. Mgr. Štěpánem Janáčem, advokátem se sídlem Na Poříčí 12, Praha, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2024, č. j. 62 Af 43/2023-62, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. 28966-5/2023-900000-311. [2] Tímto rozhodnutím žalovaný opravil dílčí chybu v psaní ve výroku v odvoláním napadeném rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 5. 2023, č. j. 12362-10/2023-640000-12, ve zbytku však odvolání stěžovatele zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně svým rozhodnutím shledal stěžovatele vinným, že v provozovně Bar u Svatého Valentýna na adrese Nádražní 359, Valašské Klobouky, nejméně dne 21. 11. 2018 prostřednictvím dvou kusů technických zařízení typu Jewel a Hollywood Popcorn bez příslušného povolení v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o hazardních hrách“), provozoval hazardní hry založené na kombinaci náhodného, znalostního a dovednostního principu, čímž se dopustil přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách. Za tento přestupek byla stěžovateli uložena pokuta 100 000 Kč a stanovena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Zároveň správní orgán I. stupně rozhodl o zabrání věci – dvou uvedených technických zařízení. Žalovaný se ve výše uvedeném rozhodnutí s názorem správního orgánu I. stupně ztotožnil. 2. Rozsudek krajského soudu [3] Proti rozhodnutí žalovaného brojil stěžovatel žalobou u krajského soudu, který ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. [4] Krajský soud nepřisvědčil názoru stěžovatele, že za přestupek neodpovídal s ohledem na to, že na místě jeho spáchání provozoval pouze kuchyni. Provozovna byla v době spáchání přestupku podle živnostenského rejstříku uvedena jako určená k podnikání stěžovatele a společnosti FOMIKO COMPANY s.r.o. a stěžovatel zde podnikal souběžně prostřednictvím dalších obchodních společností. Jediným společníkem a jednatelem této společnosti však byl právě stěžovatel. Herní prostor neměl vlastní vchod ani zaměstnance, nebyl stavebně ani funkčně oddělen od ostatních částí provozovny a byl přístupný všem hostům provozovny. Přítomná obsluhující paní S. vypověděla, že je obsluhou provozovny a že stěžovatel a obsluha provozovny zapíná a vypíná technická zařízení; vyplácení výher bylo realizováno z kasy. Stěžovatel sice předložil smlouvu o nájmu prostor pouze pro kuchyň, druhou smluvní stranou je však jeho otec (vlastník nemovitosti, ve které se provozovna nachází) a stěžovatel ji předložil až takřka dva roky od provedené kontroly, při které bylo spáchání přestupku zjištěno. Jen stěží si bylo možno představit, jak by v předmětné provozovně mohl na sobě nezávisle probíhat provoz samotné kuchyně a hostinské činnosti, když se jednalo o přízemní provozovnu s celkovou výměrou pouze 105 m2. Žalovaný tedy nepochybil, když stěžovatelovu tvrzení, že v dotčeném objektu provozuje pouze kuchyni, neuvěřil. [5] K žalobnímu bodu, podle kterého měla být provozovatelem technických zařízení společnost DP&K-CZQ s.r.o., krajský soud uvedl, že tato skutečnost nemá vliv na odpovědnost stěžovatele za přestupek. V případě provozování technických her bez příslušného povolení totiž zákon nevylučuje pluralitu provozovatelů. [6] Krajský soud nepřisvědčil ani argumentaci stěžovatele, že neměl být považován za provozovatele technických her s ohledem na to, že Odvolací finanční ředitelství v rozhodnutí ze dne 19. 12. 2022, č. j. 47141/22/5000-10611-712507, dospělo k závěru, že nebylo prokázáno, že stěžovatel participoval na zisku z hazardních her, pročež závěr prvostupňového orgánu daňové správy, že byl stěžovatel provozovatelem technických her, odmítlo. Krajský soud upozornil, že Odvolací finanční ředitelství je orgánem odlišné věcné působnosti, a jeho rozhodnutí tedy není pro rozhodnutí celních orgánů závazné, a stěžovateli ani rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství nemohlo vzniknout legitimní očekávání, že se nedopouští přestupku provozování hazardní hry bez příslušného povolení. Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství vyplývá, že závěr o neprokázání participace stěžovatele na zisku je založen na tom, že součástí spisu správce daně nebyl dokument upravující vztah mezi stěžovatelem a společnosti DP&K-CZQ. Krajský soud však přisvědčil žalovanému, že je zřejmé, že záměrem provozování technických her bylo dosažení zisku; za podružnou naopak považoval otázku, jakým způsobem jednotlivé subjekty na zisku z provozování hazardních her participovaly. [7] Technická zařízení měla povahu hazardní hry, neboť oba jejich druhy byly založeny na tom, že sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a hráč ani nemůže vědět, zda získá částku zpět, neboť ji může prohrát. O prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost, přičemž z pohledu hráče je náhodou či neznámou okolností i přidělování tzv. bonusových otázek s vyšší výherní hodnotou. Právě ty s ohledem mj. na jejich hodnotu umožňují, aby v závislosti na náhodě teoreticky získal výhru i hráč bez individuálních znalostí či dovedností umožňujících odpovídat na pokládané otázky nebo plnit zadané úkoly. Na charakteru hry ničeho nemění ani možnost nahlédnout na hodnotu další otázky; pro hráče nemá informace o hodnotě jedné další otázky v zásadě žádný význam, neboť nijak neosvětluje okolnosti v soutěžích neznámé. Celní orgány označily technická zařízení za válcové hry s ohledem na jejich vizuální zpracování (na displeji se při zobrazování otázek a úkolů točily válce) a na charakter vnitřního mechanismu hry, která se navenek projevuje náhodným výskytem bonusových otázek. Pro posouzení charakteru hry je však tato otázka nepodstatná. [8] Pokud jde o výši uložené sankce, tu podle krajského soudu nelze považovat za likvidační. Ze správního spisu vyplývá, že měl žalobce podle daňového přiznání čistý příjem za rok 2021 ve výši 316 561 Kč, měl vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, je spoluvlastníkem rodinného domu č. p. Xa ve Valašských Kloboukách a objektu č. p. Xb – stavby občanského vybavení v k. ú. Brumov, přičemž na obou váznou hypoteční úvěry se splátkami ve výši 52 324 Kč měsíčně, na kterých se stěžovatel podílí vzhledem ke své velikosti spoluvlastnického podílu v poloviční výši. K první z uvedených nemovitostí má však nájemní právo fyzická podnikající osoba za nájemné ve výši 8 500 Kč, druhá z uvedených nemovitostí pak slouží k podnikání společnosti FOJT plus s.r.o., jejímž jediným společníkem i jednatelem je stěžovatel, přičemž příjmy z tohoto podnikání stěžovatel nesdělil. Rovněž zde provozuje činnost společnost Tipsport.net, a.s., dle dohody uzavřené s paní S., s předmětem podnikání spočívajícím v příjmu kursových sázek. Vlastnická práva stěžovatele jsou dále evidována na listech vlastnictví č. Xa, Xb, 3238 a Xc, stěžovatel též vlastní byt č. 29 v bytovém domě na adrese Brumov, č. p. 1210 a je spoluvlastníkem s podílem 7376/234278 parcely, na níž je bytový dům postaven. Stěžovatel je též vlastníkem dvou automobilů a provádí podnikatelskou činnost prostřednictvím řady obchodních společností, v nichž je jediným společníkem a jednatelem. S ohledem na vše uvedené dle krajského soudu stěžovatel nemá zjistitelné finanční potíže, v jejichž důsledku by byl nucen ukončit podnikání při zaplacení pokuty. 3. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [9] Proti rozsudku krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, kterou se domáhá, aby jej Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V prvé řadě zpochybnil závěr krajského soudu, že rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 19. 12. 2022 stěžovateli nemohlo založit žádné legitimní očekávání. Dle jeho názoru v kontextu rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, které posuzovalo stejné skutkové jednání stěžovatele, nemůže rozhodnutí žalovaného obstát. Stěžovatel má za to, že stav, kdy různé správní orgány posoudí stejnou skutkovou situaci právně odlišně, je nežádoucí, a nastane-li, zakládá to odůvodněnou pochybnost o správnosti kteréhokoliv z takových protichůdných rozhodnutí. [10] Krajský soud