5 As 87/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 87/2024- 65 - text  5 As 87/2024 - 69 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Jakuba Camrdy ve věci navrhovatelek: a) České přístavy, a. s., se sídlem Jankovcova 16a, Praha 7, b) T-PORT, spol. s r.o., se sídlem Jankovcova 16a, Praha 7, zastoupena Mgr. Filipem Buchtou, advokátem se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti odpůrci: Městský úřad Kolín, se sídlem Karlovo náměstí 78, Kolín, zastoupen JUDr. Borisem Jančákem, advokátem se sídlem Mostní 77, Kolín, za účasti: město Kolín, se sídlem Karlovo náměstí 78, Kolín, zastoupené JUDr. Borisem Jančákem, advokátem se sídlem Mostní 77, Kolín, v řízení o kasačních stížnostech navrhovatelek proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2024, č. j. 43 A 13/2022103, takto: I. Kasační stížnosti se zamítají. II. Odpůrci se náhrada nákladů řízení o kasačních stížnostech nepřiznává. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatelka a) provozuje veřejný přístav Kolín. Navrhovatelka b) v tomto přístavu provozuje terminál kombinované dopravy. Přístav se nachází na levém břehu řeky Labe ve městě Kolín. [2] Odpůrce opatřením obecné povahy ze dne 3. 2. 2021 stanovil místní úpravu provozu na pozemních komunikacích. U okružní křižovatky Ant. Kaliny a Na Louži v Kolíně a na křižovatce silnic II/125 a II/328 u obce Ovčáry má být umístěno svislé dopravní značení B4 (Zákaz vjezdu nákladních automobilů) s uvedením údaje „12 t“, a to současně s dodatkovou tabulkou E14 (Tranzit). [3] Odpůrce uvedl, že opatřením zamezuje vjezdu tranzitní nákladní dopravy nad 12 t „do tahu silnice II/125 z Kolína a její přeložky z Ovčár směr Velký Osek k dálnici D11. Jedná se tak o dopravní omezení vymezené úseky od okružní křižovatky silnice II/125 s ulicí Ant. Kaliny v Kolíně směr Velký Osek k dálnici D11 a od okružní křižovatky přeložky silnice II/125 se silnicí II/328 a její přeložkou u Ovčár směr Velký Osek rovněž k dálnici D11.“ Zároveň stanovil podmínky pro instalaci tohoto dopravního značení. Podle podmínky č. 2 musí být nejdříve požádáno o obdobný zákaz na obchvatu obce Jestřábí Lhota směrem na Velký Osek, aby nedocházelo k odklonu tranzitní dopravy tímto směrem. Podle podmínky č. 3 realizace opatření musí být provedena až v koordinaci s obdobnou úpravou ve směru od D11 na Velký Osek, k čemuž je místně příslušný jiný správní orgán. [4] Opatření odpůrce přijal z důvodu potřeby vyloučit objíždění zpoplatněného úseku silnice I/38 (úseku mezi Kolínem a D11) po nezpoplatněné komunikaci II/125 přes obec Velký Osek. V důsledku tohoto opatření zároveň dojde ke snížení negativ z těžké dopravy v obci Velký Osek, a naopak k efektivnějšímu využití silnice II/328 jakožto silničního přivaděče k dálnici D11 od okružní křižovatky u Ovčár. Silnice II/328 byla v úseku mezi Ovčáry a dálnicí D11 před lety rekonstruována právě z důvodu potřeby zajištění odpovídající dopravní obsluhy tehdy vznikající průmyslové zóny. Jako alternativní trasa pro komunikace, které budou po instalaci dopravního značení tranzitní nákladní dopravě uzavřeny, tak může sloužit buď silnice I/38, anebo silnice II/328. [5] K námitkám navrhovatelek odpůrce v odůvodnění opatření odmítl, že by bylo stanovení místní úpravy nesrozumitelné. Výklad navrhovatelek, podle nichž je zákaz tranzitu ukončen nejbližší křižovatkou, považoval za mylný. Uvedl, že dodatková tabulka E 14 „Tranzit“ upřesňuje dopravní značení, pod kterým je umístěna a je nutno si v tomto spojení zákaz tranzitní nákladní dopravy nad 12 t vyložit tak, že se vztahuje na úsek silnice označený tímto způsobem z obou směrů omezení. Odpůrce dále vyjádřil přesvědčení, že navrhovatelky nebudou přijatým opatřením nijak přímo dotčeny, neboť k silnicím uzavřeným pro tranzitní nákladní dopravu existuje adekvátní alternativa. [6] Krajský soud v Praze zamítl návrhy navrhovatelek na zrušení tohoto opatření obecné povahy. Opatření neshledal nepřezkoumatelným ani nepřiměřeným. Důsledky opatření krajský soud shrnul na následující mapce. Červenou čarou vyznačil trasy, které mají být pro tranzitní těžkou nákladní dopravu zakázány. Žlutou a modrou barvou poté označil alternativní povolené trasy. [OBRÁZEK] II. Obsah kasačních stížností a vyjádření účastníků [7] Obě navrhovatelky (stěžovatelky) podaly proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Kasační stížnosti mají téměř identické znění. Konkrétně stěžovatelky vznášejí především námitky nepřezkoumatelnosti. Opatření obecné povahy považují za nepřezkoumatelné jak pro nesrozumitelnost, tak pro nedostatečné odůvodnění. Krajský soud pochybil, pokud jej pro tuto vadu nezrušil. Sám rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Krajský soud také dle stěžovatelek chybně shledal opatření obecné povahy přiměřeným. [8] Odpůrce ani osoba zúčastněná na řízení se ke kasačním stížnostem nevyjádřili. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9] K přezkoumatelnosti Nejvyšší správní soud úvodem konstatuje, že podle ustálené judikatury nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí či opatření pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76). Zrušení správního aktu pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní akt meritorně přezkoumat. Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013 č. j. 1 Afs 92/2012-45, bod 28). [10] Obdobně zrušení rozsudků krajských soudů pro nepřezkoumatelnost připadá v úvahu výjimečně, není-li z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu vůbec patrno, jak soud hodnotil podstatné důvody či skutečnosti uplatněné v rámci žalobních (návrhových) bodů. Naopak nelze považovat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí krajského soudu, z jehož odůvodnění lze (byť i zohledněním celkového kontextu důvodů uvedených v odůvodnění) seznat, jaký názor krajský soud zaujal vůči důležitým skutkovým a právním otázkám podstatným pro rozhodnutí projednávané věci. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů nemůže být založena tím, že odůvodnění krajského soudu je pouze stručné či argumentačně chudé, popř. že krajský soud nevyvracel každý dílčí argument uplatněný účastníky (usnesení rozšířeného senátu Nejvyšší správní soud ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016-123, bod 29). Správnost a úplnost skutkových a právních úvah, na nichž odpůrce a krajský soud svá rozhodnutí založili, je potom otázkou zákonnosti jejich rozhodnutí, nikoli přezkoumatelnosti. [11] K nyní posuzovaným kasačním stížnostem Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatelky právě uvedené principy přehlížejí. V kasačních stížnostech namítají prakticky pouze nepřezkoumatelnost jak rozsudku krajského soudu, tak opatření odpůrce. Rozebírají každý detail a v každém náznaku neúplnosti či rozporu spatřují nepřezkoumatelnost. Samotné zákonnosti z věcného hlediska se věnují pouze okrajově. Nepřezkoumatelnost opatření však nezpůsobuje subjektivní pocit účastníka, že odůvodnění by mohlo být podrobnější. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve výše citovaném usnesení č. j. 2 As 196/2016-123 přitom trefně zdůraznil, že „přezkoumatelnost“ rozhodnutí krajského soudu není hodnotou sama o sobě. Zrušení rozhodnutí krajských soudů zpravidla pro účastníky/osoby zúčastněné na řízení, včetně toho, který podává kasační stížnost, neznamená žádný přínos. Výsledkem je naopak pravidelně prodloužení a prodražení soudního řízení. I proto je nutné k aplikaci kasačního důvodu spočívajícího v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů přistupovat krajně zdrženlivě (bod 30). Stěžovatelky by tak neměly bazírovat na drobnostech, ale měly by se snažit odůvodnění rozhodnutí pochopit a zaměřit svou argumentaci proti rozsudku krajského soudu a opatření na věcné otázky. [12] Prizmatem těchto principů Nejvyšší správní soud posoudil námitky stěžovatelek. Stěžovatelky kombinují námitky nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu a opatření odpůrce. Námitky jsou vzájemně provázané. Soud je tedy posoudí společně. Nakonec pokud by krajský soud přezkoumal nepřezkoumatelné rozhodnutí nebo opatření správního orgánu, zatížil by nepřezkoumatelností i své rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 Afs 115/2006-91). [13] Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatelek, že opatření odpůrce je nesrozumitelné. Z výroku opatření a jeho odůvodnění je zřejmé, čeho má opatření dosáhnout: zákazu vjezdu tranzitní dopravy nad 12t na silnici II/125 mezi Ovčáry a dálnicí D 11 a silnici 12557 mezi Kolínem a napojením na silnici II/125 (viz červeně vyznačené úseky na mapě výše). Tím má být t