8 Afs 250/2023 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 250/2023- 101 - text  8 Afs 250/2023-106 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: Duchcovská distribuční, s. r. o., se sídlem Durďákova 335/27, Brno, zastoupená Mgr. Janem Tejkalem, advokátem se sídlem Helfertova 2040/13, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 11. 2022, čj. 44058/22/530022443-701226 a ze dne 13. 12. 2022, čj. 46172/22/5300-22443-701226, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2023, čj. 62 Af 3/2023-116, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) doměřil žalobkyni 19 dodatečnými platebními výměry daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v celkové výši 2 642 850 Kč a také stanovil penále z doměřené daně. Učinil tak za zdaňovací období leden–duben, červen, srpen, listopad a prosinec 2017; leden, duben–červen, srpen–listopad 2018; únor, květen a červen 2019. Správce daně totiž neuznal nárok žalobkyně na odpočet daně z plnění přijatých od jejích dodavatelů, neboť žalobkyně, dle správce daně, neprokázala faktické uskutečnění těchto plnění. Mělo se jednat o pořízení zboží „Single constant current Stimulator“ (dále jen „externí neurostimulátor“) a jako „Stimulus adaptor for performing macrostimulation“ (dále jen „kabel k neustimulátoru“), přičemž žalobkyně neprokázala existenci tohoto zboží. Toto zboží měla žalobkyně dle svého tvrzení pořizovat v souvislosti se svojí spoluprací se společností MEDIFINE, a. s. (dále jen „Medifine“). Správce daně rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala faktické uskutečnění zdanitelných plnění pro společnosti Valentis CZ, s. r. o. (v době rozhodování o této kasační stížnosti již zaniklá); Dynamic Medical Solution, s. r. o.; Fa RENE, a. s. [2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím z 29. 11. 2022 (dále jen „první rozhodnutí žalovaného“) v odvolacím řízení změnil tyto platební výměry tak, že je upravil v částech „Základ daně – základní sazba“ a v „Daň na výstupu – základní sazba“, neboť dospěl k závěru, že správce daně nesprávně vyloučil žalobkyní tvrzená plnění pro její odběratele odlišné od Medifine [tj. Valentis CZ, s. r. o.; Dynamic Medical Solution, s. r. o.; Fa RENE, a. s.]. Navzdory této změně rozhodnutích správce daně však nedošlo ke změně celkové výše daně na výstupu. Ve zbytku žalovaný potvrdil rozhodnutí správce daně. Žalovaný tak potvrdil závěr, že žalobkyně neprokázala existenci zboží, jejichž pořízení deklarovala daňovými doklady od svých dodavatelů [UNinvest, a. s.; Obchodní servis, s. r. o. (v době rozhodování o této kasační stížnosti již zaniklá); Prox-Promo, s. r. o.; BT trading, s. r. o.], a ani jeho dodání Medifine (neprokázala povinnost přiznat daň ve smyslu § 20a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty pro tuto společnost). [3] Správce daně dále dvěma dodatečnými platebními výměry doměřil žalobkyni DPH za zdaňovací období březen a duben 2019. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím z 13. 12. 2022 v odvolacím řízení změnil tyto platební výměry obdobně, jako učinil ve svém prvním rozhodnutí, tj. nedošlo ke změně celkové výše daně na výstupu (podrobněji jsou tato rozhodnutí popsaná v bodě 2 v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně). [4] Proti těmto dvěma rozhodnutím žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Dle krajského soudu mířily žalobní námitky pouze proti prvnímu rozhodnutí žalovaného. [5] Krajský soud připomněl judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které leží v daňovém řízení důkazní břemeno primárně na straně daňového subjektu. Daňovému orgánu postačuje, aby relevantně zpochybnil skutečnosti vyplývající z jemu předložených daňových dokladů. Dle krajského soudu žalobkyně nenamítala, že by správce daně své pochybnosti ve smyslu § 92 odst. 5 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, neprokázal. Žalobkyně naopak uznává, že jí předložené podklady obsahují nepřesnosti. Dle těchto dokladů žalobkyně dodávala zboží, byť později uváděla, že pouze asistovala v nemocnicích (dodávala službu), pročež si musela opatřit posuzované zboží. [6] Krajský soud dále popsal pochybnosti, které daňové orgány pojaly ze získaných podkladů či výpovědi MUDr. Buriánka (jednatel žalobkyně). Ve vztahu k dodavatelům žalobkyně shledaly, že tito neposkytli svým správcům daně součinnost a nezveřejňovali v obchodním rejstříku účetní závěrky za dotčená období. Externí neurostimulátory či kabely k nim jsou produkty výhradně dodávané v balíčku spolu s dražšími komponenty a jejich prodejní cena je 0,01 Kč. Toto zboží lze přitom dodávat pouze subjektům vymezeným zákonem či těm registrovaným u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Správce daně oslovil nemocnice, které využívaly služeb žalobkyně. Z jejich odpovědí vyplynulo, že v posuzovaném období jim byly dodány pouze 3 externí neurostimulátory a kabely k nim byly dodány pouze u 44 operací z celkových 314, u nichž asistoval MUDr. Buriánek. Toto zboží dodal těmto nemocnicím Medifine, který je pořídil přímo od společnosti Medtronic Czechia, s. r. o., tj. zástupce výrobce. Dle výpovědi této společnosti je externí neurostimulátor opakovaně použitelný. Správce daně nezjistil žádný doklad o požadavcích nemocnic na zajištění tohoto zboží, jeho převzetí či jeho evidence v rámci těchto nemocnic ve vztahu k žalobkyni. MUDr. Buriánek neuvedl, v kolika případech bylo toto zboží použito a nesdělil jména konkrétních lékařů, jimž zboží předával. Tvrzení o zničení nepoužitého zboží považoval správce daně za nevěrohodné, neboť toto zboží mohlo být opět použito a doba jeho expirace činila více než dva roky. Žalobkyně své tvrzení o zničení nepoužitého zboží nijak nedoložila. Ani z podkladů ve vztahu ke společnosti BT trading, s. r. o. nevyplývá, kdo, kdy a kde zboží převzal. Ačkoliv dodavatel požadoval bezhotovostní platby, tak žalobkyně učinila většinu z nich v hotovosti. Ani zbylé bezhotovostní platby neprokazují, že se deklarované plnění uskutečnilo. Rovněž byly shledány rozpory mezi smluvní dokumentací, výpovědí MUDr. Buriánka a výpověďmi jiných osob. [7] Na základě shora zrekapitulovaného stavu dospěl krajský soud k závěru, že daňové orgány obstaraly silné indicie, které zpochybňují uskutečnění deklarovaného plnění. Žalobkyně deklaruje pořízení specializovaných zdravotnických přístrojů, které přitom samostatně nelze koupit a jejich obchodování je regulované. Dotčeným nemocnicím dodával toto zboží pouze Medifine, který je pořídil od jiné společnosti než od žalobkyně. Vzhledem k nekontaktnosti uvedených dodavatelů nelze ověřit, v jakém řetězci zboží putovalo. Žalobkyně ani neprokázala, zda toto zboží vůbec měla. U operací, při nichž asistoval MUDr. Buriánek, byl použit jen zlomek z deklarovaného množství zboží. Lze si stěží představit, že by žalobkyně pořizovala toto zboží v milionových hodnotách proto, aby disponovala stovkami „záložních“ přístrojů a následně většinu zničila. Žalobkyně neprokázala jak toto zničení zboží, tak ani netvrdila jména lékařů, kteří se museli účastnit daných operací, protože MUDr. Buriánek není praktikujícím lékařem. [8] Jestliže správce daně prokázal svoji pochybnost o předložených podkladech, tak bylo na žalobkyni, aby prokázala uskutečnění deklarovaných plnění. Krajský soud nesouhlasí s žalobkyní, že daňové orgány hodnotily provedené důkazy tendenčně. Žalobkyně pomíjí, že krom značně obecné výpovědi MUDr. Buriánka nedoložila nic, co by prokazovalo, že disponovala údajně dodávaným zbožím v deklarovaném množství. Nevysvětlila ani ekonomickou logiku nákupu zboží v několikanásobně větším objemu, než bylo pro její činnost potřeba. Co se týče argumentu žalobkyně, že dané nemocnice znají MUDr. Buriánka, tak krajský soud svým posouzením nijak nezpochybňuje jeho odbornost. Tato otázka, stejně jako otázka způsobu léčby či užívání posuzovaného zboží, však není předmětem tohoto řízení. Jejich objasnění nemůže přispět k prokázání deklarovaného plnění. [9] Dále se krajský soud zabýval otázkou narušení neutrality daně. Krajský soud popsal podmínky, za kterých mohou daňové orgány přistoupit k opravě daně vyplývající z daňových dokladů. Tyto podmínky však nebyly, dle krajského soudu, v nyní projednávané věci naplněny. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [10] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost. Krajský soud, stejně jako daňové orgány, nesprávně shledal, že v nyní projednávané věci nebylo třeba zpracovat znalecký posudek podle § 95 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Stěžovatelka, na základě smluvního vztahu s Medifine, poskytovala vybraným nemocnicím své služby, přičemž občas musela využívat