9 As 8/2024 — Nejvyšší správní soud

9 As 8/2024- 38 - text  9 As 8/2024 - 42 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Ing. S. K., zastoupený Mgr. Pavlem Mejšnerem, advokátem se sídlem Masarykovo nábřeží 2018/10, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č. j. MHMP 1691641/2022, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Bydlení Na Hřebenkách s.r.o., se sídlem Vlastislavova 152/4, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 14 A 11/202361, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ve věci jde o posouzení, zda a za jakých podmínek lze po vlastníku sousedícího pozemku požadovat, aby podle § 1023 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, strpěl zásah do vlastnického práva spočívající v pohybu ramene (výložníku) věžového jeřábu nad tímto pozemkem. Správní orgány se touto právní otázkou zabývaly ve stavebním řízení k námitce účastníka řízení uplatněné podle § 114 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023. [2] Úřad městské části Prahy 5 (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 4. 2022, č. j. MC05 45894/2022, vydal podle § 115 stavebního zákona stavební povolení pro stavbu „Stavební úprava a přístavba domu X“ a „Novostavba bytového domu X“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC a XD, vše v k. ú. X, obec Praha. Toto rozhodnutí se zabývá také námitkami, které v průběhu stavebního řízení uplatnili žalobce (dále jen „stěžovatel“) a Ing. I. K. Tito byli účastníky řízení jako spoluvlastníci bytové jednotky č. X, umístěné v sousedící budově č. p. X, jakož i pozemku parc. č. XE, na němž se tato budova nachází, a dále sousedícího pozemku X, vše v k. ú. X, obec Praha. Uplatněné námitky směřovaly proti využití a pohybu věžového jeřábu v prostoru nad uvedenými pozemky, a to zejména z důvodu bezpečnosti a z obavy ze zranění od předmětů, které mohou na tyto pozemky při manipulaci s jeřábem spadnout. Stavební úřad shledal tyto námitky nedůvodnými. Oba účastníci řízení následně podali proti stavebnímu povolení odvolání. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím jejich odvolání zamítl a stavební povolení potvrdil. [3] Proti rozhodnutí žalovaného podal stěžovatel žalobu, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) napadeným rozsudkem zamítl. Neshledal důvodnými námitky vůči skutkovým zjištěním správních orgánů, ani vadu nepřezkoumatelnosti. Správní orgány věnovaly dostatečnou pozornost zjištění a posouzení skutkových okolností, které se týkají zabezpečení přesunu stavebního materiálu prostřednictvím věžového jeřábu, a neopomněly se vypořádat ani s dílčími variantními řešeními, která stěžovatel předkládal. Provozu věžového jeřábu nad nemovitostmi stěžovatele nebrání neudělení jeho souhlasu, neboť žádný zákon tuto podmínku nestanoví. Na posuzovanou věc nelze mechanicky vztáhnout obecnou úpravu vztahující se k zásahům do práv vlastníka sousedícího pozemku podle § 1012 občanského zákoníku a k užití tohoto pozemku podle § 1022 tohoto zákona, nýbrž je třeba použít § 1023 odst. 1 občanského zákoníku, který upravuje povinnost vlastníka pozemku za stanovených podmínek snášet užívání prostoru nad pozemkem. V této souvislosti městský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“ nebo „kasační soud“) ze dne 27. 8. 2018, č. j. 7 As 258/201830. [4] Podle městského soudu nelze brát jako újmu samotné dočasné užívání prostoru nad pozemkem a s ním související hypotetickou možnost vzniku škody. Důležitým důvodem k zásahu do vlastnického práva stěžovatele ve smyslu § 1023 odst. 1 občanského zákoníku je potřeba zabezpečit přesuny stavebního materiálu, aby mohl být realizován záměr stavby. I když jde o soukromý záměr osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“), je ve veřejném zájmu, aby vlastníci zabezpečovali své nemovitosti v co nejlepší kondici, resp. aby byly využity pozemky, které územně plánovací dokumentace určila k výstavbě. Budeli moci stěžovatel své nemovitosti nadále plně užívat bez ohledu na případný pohyb ramene věžového jeřábu, pak bude tento pohyb přípustnou imisí, kterou musí snášet. Z prohlášení autorizované osoby, která byla zpracovatelem projektové dokumentace, vyplývají konkrétní závěry ohledně různých technických možností provedení stavby a správní orgány se těmito závěry pečlivě zabývaly. Stavební úřad nepochybil, vyšelli z předpokladu, že provozovatel jeřábu bude dodržovat technické normy a provoz jeřábu tak bude bezpečný. II. Kasační stížnost [5] Stěžovatel napadá rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), navrhuje jej zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu projednání. Městský soud měl nesprávně posoudit právní otázky týkající se umístění věžového jeřábu na stavbě, jdeli o pohyb jeho ramene nad pozemkem ve spoluvlastnictví stěžovatele, který je jím a jeho rodinou užíván jako zahrada přiléhající k bytu v bytovém domě. To se mělo projevit i v nesprávném právním posouzení věci samé. Stěžovatel je přesvědčen, že se městský soud nedostatečně vypořádal s jeho tvrzením o rizicích a případných omezeních jeho práv, která s takovou imisí souvisejí. S provozem jeřábu nesouhlasí zejména z důvodu bezpečnosti a z obavy ze zranění od předmětů, které na pozemky v jeho spoluvlastnictví mohou spadnout. Sám k využití těchto pozemků pro provoz jeřábu nedal souhlas a cítí se jím být bezprostředně dotčen a omezen ve výkonu svého vlastnického práva zaručeného v čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). [6] Pro jakékoli užití sousedního pozemku je podle stěžovatele třeba nejprve použít § 1022 občanského zákoníku. Teprve při užití prostoru nad sousedním pozemkem se použijí zvláštní pravidla obsažená v § 1023 odst. 1 občanského zákoníku, což však neznamená, že se neuplatní také požadavky podle prvně uvedeného ustanovení. Odkazovaný rozsudek NSS č. j. 7 As 258/201830 se problematiky dotýká pouze okrajově a jeho závěry nelze bez dalšího přesvědčivého zdůvodnění převzít. Vždy je třeba posuzovat samostatně intenzitu souvisejícího zásahu v daném konkrétním případě. K podmínkám, za nichž je vlastník pozemku povinen snášet užívání prostoru nad ním, stěžovatel namítl, že v obdobných případech vždy existuje objektivní riziko vzniku újmy, které může mít různou intenzitu. V posuzované věci stavebník neměl důležitý důvod k užití prostoru nad pozemky ve spoluvlastnictví stěžovatele ve smyslu § 1023 odst. 1 občanského zákoníku. [7] Správní orgány podle stěžovatele nezjistily správně skutkový stav ve vztahu k navrženému způsobu vertikální dopravy stavebního materiálu, ačkoli měly povinnost vyhodnotit veškeré možnosti a hodnověrným způsobem zvážit dopady zvoleného řešení. Jejich povinností bylo zohlednit nejen zájmy stavebníka, ale i rozsah a způsob zásahu do práv ostatních osob, zejména vlastníků sousedních pozemků. Z důvodu absence jakýchkoli konkrétních listin, nákresů nebo výpočtů nelze důvody stavebníkem upřednostňovaného řešení dopravy materiálu na staveništi pomocí jednoho centrálního věžového jeřábu řádně přezkoumat. Správní orgány se v této otázce omezily na konstatování, že byl prokázán důležitý důvod pro dopravu materiálu pomocí věžového jeřábu. Prohlášení autorizované osoby zabývající se také otázkou použití více jeřábů, či jiného technického řešení, ovšem není možné přezkoumat, neboť se omezuje na rovinu tvrzení, že by takové řešení bylo komplikované, jeřáby by musely mít ramena v různých výškových úrovních a sousední pozemky by nebylo možné vynechat při rotaci prázdného ramene. Argumentaci a závěry stavebníka bez dalšího přejal žalovaný, který ale měl tyto závěry učinit sám na základě vlastní odborné znalosti problematiky, nebo si vyžádat stanovisko nezávislé osoby. Vlastní hodnocení měly správní orgány provést i při případném určení dalších podmínek pro provoz jeřábu. Instalace ochranných sítí by předešla případnému pádu předmětů z pohybujícího se ramene věžového jeřábu na pozemky ve spoluvlastnictví stěžovatele, případně by výrazně zmírnila účinky takového dopadu. Jelikož městský soud vycházel z důkazů, ze kterých nelze učinit závěry ohledně skutkového stavu, stěžovatel považuje napadený rozsudek za nepřezkoumatelný. III. Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení [8] Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil s výrokem a odůvodněním napadeného rozsudku. Věžový jeřáb je jedním ze stavebních strojů užívaným pro realizaci stavby na staveništi, nejde však o stavbu