1 Afs 49/2024 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 49/2024- 54 - text  1 Afs 49/2024 - 60 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobkyně: Vinný dům, spol. s r.o., se sídlem Toužimská 588/70, Praha 9, zastoupená Mgr. Lubošem Havlem, advokátem se sídlem Na Pankráci 30a/404, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2023, č. j. MZE23363/202314112, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2024, č. j. 10 A 94/202360, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně podala dne 12. 10. 2015 žádost o dotaci reg. č. 15/001/16220/564/000017 na uskutečnění projektu „Inovace ve vinařském podniku“, v jehož rámci má být vybudováno velkokapacitní vinařství, ve kterém bude odzkoušena nová technologie výroby vína. Běžné užití této metody není možné, neboť není schválena evropskými ani národními právními předpisy. Touto enologickou metodou je víno možné vyrábět toliko k pokusným účelům na základě rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce podle § 12 odst. 8 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), v rozhodném znění (dále jen „zákon o vinohradnictví a vinařství”). [2] Rozhodnutím ze dne 2. 12. 2022, č. j. SZIF/2022/0721176 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“ nebo „SZIF“), ukončil administraci žádosti, kterou podala žalobkyně v rámci Programu rozvoje venkova na období 20142020, operace 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh (dále jen „operace 16.2.2“). [3] Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl žalovaný napadeným rozhodnutím. Ztotožnil se závěry Fondu, podle kterých žádost nesplňovala požadavky Obecných a Specifických podmínek Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014  2020, platných pro 1. kolo příjmu žádostí, operaci 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh (dále jen „Obecné podmínky“ a „Specifické podmínky“, společně dále jen „Pravidla“), podle nichž se požadovaná dotace poskytuje. Předmětem projektu žalobkyně je výhradně vývoj metody pro potřeby výzkumného subjektu, jímž jen Ústav vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně, nikoli pro potřeby žalobkyně. Žalobkyně sice vyrobené víno může za určitých podmínek uvádět na trh, pouze však jako druhotný produkt vzniklý v rámci pokusu, jehož cílem není výroba vína, ale ověření metody. Podstata spolupráce s výzkumným subjektem tak neodpovídá účelu operace 16.2.2. Objekt vinařského provozu, který má být za dotaci vybudován, nemá být dle projektu primárně využíván žalobkyní k rozvoji vlastní podnikatelské činnosti. [4] Dále podle žalovaného žádost není v souladu s kapitolou 4 písm. i) Obecných podmínek, podle které je ke spolufinancování způsobilý pouze projekt, který je v souladu s příslušnou právní úpravou od data podání žádosti o dotaci do konce lhůty vázanosti projektu na účel. Uvedenou metodou však nebylo možné víno vyrábět v období od 24. 1. 2020 do 31. 8. 2022, kdy Mendelova univerzita nebyla držitelkou příslušného povolení. Žalobkyně tak nemohla v tomto období provádět činnost, která je předmětem projektu. [5] Žalovaný konečně dospěl k závěru, že žádost není v souladu s kapitolou 7 bodem 19) Specifických podmínek, podle které je způsobilý jen projekt, jenž v rámci posuzování efektivnosti a proveditelnosti neobdržel 0 bodů. Hodnotitelská komise projektu udělila 0 bodů a výsledek hodnocení dostatečně odůvodnila. Porušení každé z výše jmenovaných podmínek pak způsobuje sankci kategorie C, tedy ukončení administrace žádosti. [6] Prvostupňové rozhodnutí je přitom v pořadí již čtvrté rozhodnutí Fondu o ukončení administrace žádosti žalobkyně, neboť žalovaný rozhodnutí Fondu k odvolání žalobkyně opakovaně zrušil. Teprve v napadeném rozhodnutí odvolání žalobkyně zamítl a se závěry Fondu se ztotožnil. [7] Žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Ve vztahu k prvnímu důvodu ukončení administrace žádosti vyložil obsah dotačních podmínek tak, že účelem operace je rozvoj inovací při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Tato inovace musí být vyvinuta ve spolupráci s výzkumným subjektem nebo žadatelem, který má k vývoji dostatečné zdroje. Dále musí jít o zavedení inovace produktů, postupů nebo technologií, která je nová nebo ji výrazně zlepšující. Současně z této podmínky vyplývá, že má jít o inovaci zaváděnou ve prospěch podniku žadatele, tj. těžit ze zaváděné inovace má podnik žadatele. Právě proto má být role výzkumného subjektu při zavádění inovace podpůrná, inovace má být totiž zásadně zavedena ve prospěch podniku žadatele. Na základě skutečností, které městský soud podrobně rozebral, dospěl k závěru, že metoda, byť je nepochybně inovativní a způsobilá k využití, jakožto obecně právními předpisy prozatím nepovolená, byla a je určena k praktickému ověření v podmínkách velkovýroby, což měla zajistit právě spolupráce Mendelovy univerzity a žalobkyně v rámci projektu. K uvádění vín na trh s využitím metody pak mohlo dojít podmíněně. Podle soudu však z účelu Specifických podmínek Pravidel vyplývá, že podpořeny dotací měly být ty projekty, které byly schopné zavést nově vyvinuté nebo zlepšené produkty přímo do výroby a distribuce potravin na trh. [8] Pokud žalobkyně namítala, že u jiných projektů měl být také součástí vývoj zaváděné technologie, postupu či procesu, soud uvedl, že u těchto projektů však mělo být součástí nejen vyvinutí, ale i reálné zavedení takto vyvinuté novinky rovnou do výrobního procesu. Z obsahu Projektu žalobkyně nevyplývá přímé zavedení metody do výrobního procesu. Ačkoliv z prostředků dotace mělo dojít v převážné míře k financování výstavby výrobní a skladovací haly a výrobní linky, v nichž potenciálně měly být vyráběny nové výrobky za použití dotčené metody, projekt právě kvůli své podmíněné podobě přímo ještě nezajišťoval reálné zavedení inovativní metody do takto dotačně rozvinuté velkovýroby žalobkyně a ani následné uvádění vyrobeného vína na trh. Podle městského soudu v závislosti na pokusných povoleních spočíval Projekt především v provedení výzkumu, vývoje a odzkoušení nové metody v podmínkách velkovýroby, kterou by prováděla žalobkyně s výzkumným subjektem. Provoz za těchto podmínek by tedy primárně přinesl ověření metody v praxi pro následný povolovací proces s využitím získaných poznatků. Jelikož účelem poskytnutí požadované dotace má být skutečné zavádění nových nebo významně zlepšených produktů na trh již v rámci projektu, nikoliv nejprve jejich ověřování v praxi, nesplnila žalobkyně stanovené podmínky pro poskytnutí dotace. [9] Jakkoliv záměrem žalobkyně nepochybně může být i vybudování potravinářské výroby a zlepšení konkurenceschopnosti, podstatné je to, že prezentovaným primárním účelem projektu mělo být testování metody, nikoliv přímo výroba vína s užitím této metody, která je naopak až sekundárním produktem pokusu. Jak z popsaného projektu a žalobkyní vylíčené podstaty spolupráce s Mendelovou univerzitou, tak z vyjádření vedoucího ústavu prof. B., vyplývá, že primárním účelem projektu má být ověření metody v podmínkách vinařské velkovýroby. [10] Není podstatné, že ze spisu přímo nevyplývá, jak SZIF postupoval při rozhodování o jiných žádostech. S ohledem na obsah Pravidel byla Hodnotitelská komise povinna zabývat se hodnocením spolupráce s výzkumným ústavem. V podmínkách projektu žalobkyně byla tato spolupráce hodnocena správně. [11] Navzdory úmyslům žalobkyně je zřejmé, že ani ke dni napadeného rozhodnutí a ani ke dni rozhodnutí soudu nebyla výroba vína za použití předmětné metody v České republice povolena podle § 12 odst. 1 a 2 zákona o vinohradnictví a vinařství. Rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“) ze dne 1. 7. 2022 byl Mendelově univerzitě k pokusným účelům povolen enologický postup na období od 1. 9. 2022 do 1. 9. 2026, a to se stanovením maximálního objemu vyrobeného vína celkem 30.000 hl. Žalobkyně je v rozhodnutí uvedena jako jeden z předpokládaných výrobců (potenciální zájemce), který bude začleněn do procesu. Proto ani citované rozhodnutí nic nemění na skutečnosti, že výroba vína touto metodou není obecně v České republice zákonem o vinohradnictví, prováděcím předpisem či přímým předpisem Evropské unie povolena. [12] K druhému důvodu, kterým je ned