21 As 8/2025 — Nejvyšší správní soud

21 As 8/2025- 40 - text  21 As 8/2025 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: Dr. K. Č., MBA, LL.M., zastoupený JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem Malostranské náměstí 5/28, Praha 1, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, se sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem Opletalova 1284/37, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 1. 2025, č. j. 57 A 75/2024–67, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti v celkové výši 6 134,70 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Petra Šťovíčka, advokáta. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalobce podal ke Krajskému soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) žalobu proti nečinnosti žalovaného, kterou se domáhal, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost, aby rozhodl o návrhu žalobce na povolení vkladu vlastnického práva v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm Klatovy, pod sp. zn. V2914/2024404. [2] Krajský soud rozsudkem ze dne 9. 1. 2025, č. j. 57 A 75/2024–67, žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost rozhodnout ve výše uvedené věci do 15 dnů od právní moci rozsudku. [3] Krajský soud nejprve rekapituloval průběh správního řízení. Dne 17. 5. 2024 podal žalobce žalovanému návrh podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), jímž se domáhal povolení vkladu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. K návrhu přiložil pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2024, č. j. 10 Co 180/20221747 (dále jen „civilní rozsudek KS“), jímž byl nahrazen projev vůle osoby zúčastněné na řízení (dále i jako „převodce“) uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu nemovitostí. Žalovaný podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o návrhu žalobce usnesením ze dne 26. 7. 2024 (dále jen „usnesení o přerušení“) přerušil do pravomocného skončení řízení o předběžné otázce vedené Nejvyšším soudem ve věci návrhu převodce na odklad právní moci civilního rozsudku KS. Odvolání žalobce proti usnesení o přerušení zamítl Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni rozhodnutím ze dne 19. 9. 2024, č. j. ZKI PLO14/593/20243, a usnesení o přerušení potvrdil (dále jen „odvolací rozhodnutí“). Usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. ZKI PLN1/770/20243, Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni nevyhověl žádosti žalobce ze dne 24. 10. 2024 o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. [4] Krajský soud poté vymezil jádro sporu tak, že pokud by bylo řízení přerušeno nezákonně (výše definovaným usnesením o přerušení), lhůta k vydání rozhodnutí žalovanému ke dni vydání rozsudku marně uplynula. Konstatoval, že žalovaný v usnesení o přerušení uvedl, že pokud dovolací soud návrhu převodce vyhoví, žalovaný zamítne návrh žalobce podle § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Při posouzení důvodnosti přerušení řízení vycházel krajský soud též z odvolacího rozhodnutí, které odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3804/2019 (dále jen „nález ÚS z ledna 2021“), a akcentuje, že rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí závisí na rozhodnutí dovolacího soudu o návrhu na odklad právní moci civilního rozsudku KS. [5] Podle krajského soudu, pokud byl projev vůle nahrazen civilním rozsudkem KS, je titulem pro zápis práva do katastru nemovitostí takto uzavřená smlouva, tedy svou podstatou soukromoprávní listina dle závěrů výše odkazovaného nálezu Ústavního soudu. Dle krajského soudu měl žalovaný zkoumat právě jen, zda k okamžiku podání návrhu na vklad žalobcem (dne 17. 5. 2024) obsah civilního rozsudku KS představující smlouvu o převodu nemovitostí odůvodňuje vklad těch práv do katastru, která navrhuje žalobce ve svém návrhu. [6] Poté krajský soud zkoumal povahu usnesení Nejvyššího soudu o odkladu právní moci. Konstatoval, že dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu („o. s. ř.“) účinky tohoto usnesení nastávají teprve s jeho doručením. Pro žalovaného to znamená, že, vydáli Nejvyšší soud usnesení, jímž odloží právní moc civilního rozsudku KS, bude jeho právní moc odložena ode dne právní moci takového usnesení Nejvyššího soudu. Takové usnesení Nejvyššího soudu se tedy nijak nedotkne stavu ke dni podání návrhu žalobcem, neboť nemá zpětné účinky. Proto dle krajského soudu na rozhodnutí žalovaného o návrhu žalobce nemůže mít (vyhovující i zamítavé) rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu převodce na odklad právní moci civilního rozsudku KS žádný vliv. Žalovaný tedy přerušil řízení nedůvodně. [7] Krajský soud shrnul, že dle § 17 odst. 1 písm. b), odst. 5 a § 18 odst. 1 katastrálního zákona je žalovaný povinen zkoumat, zda obsah civilního rozsudku KS odůvodňoval navrhovaný vklad podle stavu k okamžiku 9:00 hodin dne 17. 5. 2024. Skutečnosti nastalé po tomto okamžiku nemohou rozhodnutí žalovaného ovlivnit, ledaže by právní předpis stanovil, že právě tyto skutečnosti mají za následek ztrátu právních účinků návrhu. Pro katastrální úřad je rozhodný výlučně stav v okamžiku podání návrhu na vklad; jeho následné změny (včetně opravy údajů katastru) nejsou relevantní – k tomu krajský soud odkázal na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu. [8] Proti rozsudku krajského soudu podává převodce – osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního („s. ř. s.“). [9] Stěžovatel poukazuje na to, že jednou z podmínek vkladu je, aby civilní rozsudek KS byl pravomocný a vykonatelný. Pokud by Nejvyšší soud rozhodl o odkladu právní moci tohoto rozsudku, nebylo by možné takový rozsudek za vkladovou listinu považovat, neboť by neměla veškeré náležitosti potřebné pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud řízení přerušil. [10] Podle stěžovatele krajský soud nesprávně vyložil účinky návrhu na odklad právní moci civilního rozsudku KS. Ačkoli rozhodnutí Nejvyššího soudu o odkladu právní moci nepůsobí zpětně, jeho význam spočívá v tom, že odložením právní moci se zpochybní závaznost rozsudku jako vkladové listiny. Žalovaný je povinen dbát na to, aby podkladové listiny byly vykonatelné a právně bezchybné. Pokud o tomto existuje nejistota, je přerušení vkladového řízení legitimní a v souladu s § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Krajský soud chápe princip rozhodování podle stavu ke dni podání návrhu na vklad příliš zúženě, což neodpovídá potřebě zajistit právní jistotu všech účastníků řízení. [11] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti ji označuje za „nedůvodnou i nepřípustnou“ a ztotožňuje se se závěry napadeného rozsudku. Podle žalobce bylo přerušení vkladového řízení kvůli možnému rozhodnutí dovolacího soudu o odkladu právní moci civilního rozsudku KS nezákonné. V této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž přiznání odkladného účinku nepůsobí zpětně. [12] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejich rozsahu a uplatněných důvodů. Ve věci přitom rozhodl bez jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, věty první s. ř. s. [13] Kasační stížnost není důvodná. [14] Spornou otázkou v nyní projednávané věci je, zda žalovaný přerušil vkladové řízení v souladu se zákonem, neboť vyčkával rozhodnutí Nejvyššího soudu o odložení právní moci civilního rozsudku KS. [15] Podle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. [16] Podle § 17 odst. 1 písm. b) téhož zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda (…) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad. [17] Podle nálezu ÚS z ledna 2021 „[r]ozhodovalyli soudy o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy, která podle jejich zjištění měla být, ale nebyla uzavřena podle zákona o půdě, nemohou v rámci takto vymezeného nároku podle uvedeného zákona fakticky (včetně nahrazení rozhodnutí správního úřadu) rozhodovat, jako by šlo o žalobu na určení vlastnického práva k pozemku“ (odstavec 27 tohoto nálezu). Z nálezu též plyne, že na rozhodování soudu