9 Afs 218/2024 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 218/2024- 47 - text  9 Afs 218/2024 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Liberecká obalovna, s.r.o., se sídlem Hrádecká 247, Liberec, zast. Mgr. Ivanem Karfíkem, advokátem se sídlem Vlašská 352/16, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, zast. JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 23. 11. 2023, č. j. MPO 106691/23/11200/01000, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2024, č. j. 8 A 10/202437, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým tento soud zamítl její žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu. Tímto rozhodnutím ministr zamítl rozklad stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2023, č. j. MPO 77625/2023, a toto rozhodnutí potvrdil. Žalovaný svým rozhodnutím stěžovatelce odňal dříve poskytnutou dotaci v rámci Výzvy 1 z Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen (dále jen „výzva“) ve výši 248 301,54 Kč z důvodu uvedení nepravdivých údajů v žádosti o dotaci. Nepravdivé údaje se týkaly vlastnění nebo ovládání fyzickou nebo právnickou osobou zahrnutou na sankčních seznamech Evropské unie. [2] Předmětem projednávané věci je otázka, zda stěžovatelka naplňuje vylučující podmínku uvedenou v čl. 5.4. výzvy, podle které „Oprávněný žadatel nesmí být subjektem figurujícím na sankčních seznamech Evropské unie vedených v souvislosti s protiprávní činností Ruské federace a Běloruské republiky vůči Ukrajině. Z okruhu oprávněných žadatelů se vylučují všechny fyzické a právnické osoby zahrnuté na sankčních seznamech, vč. osob právnických, které jsou vlastněny, spoluvlastněny, ovládány, nebo jejichž skutečný majitel, či spolumajitel je zahrnut na sankčních seznamech Evropské unie, bez ohledu na výši jejich majetkového podílu.“ [3] Není sporné, že stěžovatelka sama na sankčním seznamu nefiguruje. Spornou otázkou je, zda skutečnost, že na seznamu je zapsán pan D., ji z uvedeného programu podpory vylučuje. Stěžovatelka nezpochybňuje, že pan D. na ní prostřednictvím několika společností vlastní podíl ve výši necelých 7 %. Pan D. je vlastníkem společnosti MKAO „Rasperia Trading LTD“. Tato společnost vlastní na společnosti STRABAG SE podíl o velikosti 27,8 %. Společnost STRABAG SE vlastní podíl o velikosti 65 % na společnosti Bau Holding Beteiligungs GmbH a prostřednictvím společnosti STRABAG AG další podíl o velikosti 35 %, celkem tedy 100 %. Společnost Bau Holding Beteiligungs GmbH vlastní na společnosti STRABAG Asfalt s.r.o. 100 % podíl, a ta vlastní podíl o velikosti 50 % na stěžovatelce. Pan D. má tedy v důsledku ve stěžovatelce nepřímý podíl necelých 7 %. Dle jejího přesvědčení tento podíl není dostatečně velký na to, aby byl považován za jejího skutečného majitele dle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZESM“). Z tohoto důvodu stěžovatelka nemohla být z programu podpory vyloučena. [4] Městský soud v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že pan D. je „skutečným spolumajitelem“ ve smyslu výzvy. V článku 5.4. výzvy žalovaný vyjmenovává několik typů vztahu k žadateli, kdy i naplnění jednoho z nich vede k vyloučení osoby z okruhu oprávněných žadatelů. Jinými slovy, stačí, aby osoba na sankčním seznamu EU žadatele (i) vlastnila, (ii) spoluvlastnila, (iii) ovládala, (iv) byla jeho skutečným majitelem, nebo (v) skutečným spolumajitelem. [5] Pojem „skutečný spolumajitel“ užitý v čl. 5.4. výzvy není v právním řádu definován, ZESM definuje pouze skutečného majitele [§ 2 písm. c) ve spojení s § 4 ZESM]. Proto je tento pojem nutno vyložit v souladu s definicí skutečného majitele a s ohledem na výslovné znění závěru dotační podmínky tak, že skutečným spolumajitelem je každá fyzická osoba, která v konečném důsledku spoluvlastní nebo spolukontroluje právnickou osobu bez ohledu na výši jejího majetkového podílu. [6] Městský soud nepřisvědčil ani žalobní argumentaci ohledně zmrazení majetkové účasti pana D. na společnosti MKAO „Rasperia Trading LTD“ a tím vyloučení pana D. z vlastnické struktury stěžovatelky, nemožnosti pana D. uplatňovat vliv ve stěžovatelce a sdělení Finančního analytického úřadu (dále jen „FAÚ“) ze dne 8. 8. 2022 o možnosti poskytovat českým společnostem koncernu STRABAG finanční prostředky. Připomněl, že na dotaci není právní nárok. Pokud žalovaný stanovil zpřísňující podmínku, v důsledku které stěžovatelka na dotaci nedosáhne, nelze v tom spatřovat nezákonnost napadeného rozhodnutí. [7] Argumenty stěžovatelky týkající se vlastnictví, podílu či ovládání podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, shledal městský soud nepřípadnými. Relevantní nejsou ani stěžovatelkou citované evropské předpisy. Takový výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem přísněji stanovených dotačních podmínek, neboť by řadě subjektů kontrolovaných sankcionovanými osobami přesto umožnil veřejné prostředky a dotace čerpat. Přesně tomu však chtěl žalovaný zamezit, a právě z toho důvodu doplnil kritérium, že výše majetkového podílu je irelevantní. [8] Městský soud závěrem neshledal stěžovatelkou namítaný zásah do jejího legitimního očekávání, jelikož v žádosti, resp. v čestném prohlášení skutečně uvedla nepravdivé informace. II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného a replika stěžovatelky [9] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Domáhala se zrušení napadeného rozsudku i rozhodnutí ministra a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, eventuálně jen zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu. [10] Městský soud dle stěžovatelky překročil meze své pravomoci, protože nahradil rozhodnutí žalovaného vlastní úvahou. Věcně změnil a rozšířil odůvodnění rozhodnutí žalovaného, čímž zatížil řízení vadou mající vliv na zákonnost napadeného rozsudku. Městský soud používá a vykládá pojem „skutečný spolumajitel“, který žalovaný vůbec nepoužil, a jeho vypořádání je neúplné a nedostatečné. Nezabýval se argumentací stěžovatelky, že dovětek „bez ohledu na výši majetkového podílu“ se neuplatní. Městský soud měl rozhodnutí žalovaného přezkoumat, nikoliv jeho odůvodnění nahradit. [11] Výklad pojmu skutečného spolumajitele provedený městským soudem není správný, je neodpovídající a rozporuplný. Definici skutečného spolumajitele lze dovodit ze ZESM, který předpokládá existenci vícero skutečných majitelů. Městský soud sice zohledňuje § 2 písm. c) ZESM, dle kterého skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu, ale zároveň přehlíží navazující definici pojmu v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje uvedenou v § 4 odst. 1 ZESM. Navíc neuvádí, co to podle něj znamená a jak pojmy pan D. ve vztahu ke stěžovatelce naplňuje. Dle stěžovatelky pan D. není jejím skutečným majitelem, proto nemůže být ani jejím skutečným spolumajitelem a stěžovatelka byla z okruhu oprávněných žadatelů vyloučena neoprávněně. Pravdivé není ani tvrzení městského soudu, že pan D. stěžovatelku spoluvlastní a spolukontroluje, protože jako společník není uveden v obchodním rejstříku (viz § 31 a § 32 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). [12] V důsledku zařazení pana D. na sankční seznam a zmrazení jeho majetkové účasti na společnosti MKAO „Rasperia Trading LTD“ tento nevykonává a ani nemůže vykonávat jakákoliv práva s majetkovou účastí spojená. Proto je na něj nutno hledět, jako by žádný podíl na stěžovatelce neměl. Stěžovatelce není zřejmé, jakým způsobem by měl pan D. z dotace těžit. Sankční opatření znemožňují získání jakéhokoliv prospěchu na seznamech zapsaných osob. [13] Žalovaný i městský soud opomenuli relevantní závěry sdělení FAÚ, dle kterého poskytnutím ekonomického prospěchu nedojde k jeho zpřístupnění panu D. Z výplaty dotace stěžovatelce by tedy pan D. nijak neprofitoval a smysl přijatých opatření by zůstal zachován. [14] Dle § 4 odst. 6 ZESM činil k okamžiku podání žádosti nepřímý podíl pana D. na stěžovatelce necelých 7 %. Pan D. proto není skutečným majitelem stěžovatelky. Je třeba odmítnout výklad žalovaného, dle kterého dovětek „bez ohledu na výši majetkového podílu“ ruší zákonnou hranici 25 % definice skutečného majitele. Není jas