21 Azs 38/2026 — Nejvyšší správní soud

21 Azs 38/2026- 26 - text  21 Azs 38/2026 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: N., zastoupená JUDr. Hugem Körblem, advokátem se sídlem Praha 1, Hybernská 1007/20, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2026, č. j. 20 A 15/2025  26, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2026, č. j. 20 A 15/2025 – 26, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobkyně se u Krajského soudu v Ostravě domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2025, č. j. MV1632026/SO2025, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 9. 2025, č. j. OAM2195614/DP2025, jež zamítlo žádost žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. [2] Krajský soud shora označeným usnesením řízení o žalobě zastavil, jelikož žalobkyně ani na výzvu v soudem dodatečně stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč; byla přitom řádně poučena, že pokud poplatek nezaplatí, řízení bude zastaveno. [3] Usnesení krajského soudu žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [4] Stěžovatelka namítá, že soudní poplatek zaplatila prostřednictvím své kamarádky, paní S. T. R., nicméně jeho úhradu patrně nebylo možné identifikovat pro absenci variabilního symbolu platby. Úhrada soudního poplatku byla totiž provedena prostřednictvím banky Revolut, kde zadání variabilního symbolu není možné. Stěžovatelka si je vědoma toho, že soudní poplatek nebyl odeslán vhodně a nepopírá, že měla od svého právního zástupce informaci o výzvě k úhradě soudního poplatku, včetně specifické informace o bankovním spojení, výši soudního poplatku, lhůtě k zaplacení i variabilním symbolu, nedokázala ale z Bangladéše soudní poplatek poslat, a proto požádala svou kamarádku, která jej za ní uhradila. Podle stěžovatelky je nicméně nesporné, že soudní poplatek zaplatila ve správné výši a na správný bankovní účet krajského soudu, a to v otevřené lhůtě dne 30. 1. 2026. Stěžovatelka se rovněž domnívá, že v případě pochybností o úhradě soudního poplatku ji mohl krajský soud oslovit, zda byl poplatek zaplacen, protože platba byla přijata z bankovního účtu cizince se jménem, které mohlo evokovat spojení se stěžovatelkou. [5] Výše uvedeným postupem krajského soudu došlo podle stěžovatelky k odepření jejího přístupu k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, neboť její žaloba měla být projednána. V souvislosti s tím (bez bližšího upřesnění) poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2025, č. j. 10 As 9/2025  27. [6] Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil. [7] Nejvyšší správní soud se v dané věci zabýval předně přijatelností kasační stížnosti ve smyslu § 104a odst. 1 s. ř. s., tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Napadeno je totiž procesní rozhodnutí krajského soudu vydané jeho specializovaným samosoudcem, na které uvedený institut rovněž dopadá (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2025, č. j. 2 As 361/2023 – 35, publikované pod č. 4688/2025 Sb. NSS; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). [8] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006  39, publikovaném pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu existuje zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele. O zásadní pochybení ve smyslu uvedeném pod bodem 4) půjde především tehdy, pokud krajský soud a) nerespektoval ustálenou a jasnou judikaturu a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu; b) v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. Tato kritéria přijatelnosti kasační stížnosti jsou použitelná i po novele § 104a odst. 1 s. ř. s., která s účinností od 1. 4. 2021 rozšířila okruh případů, při jejichž přezkumu zdejší soud posuzuje přijatelnost kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 – 28). [9] Stěžovatelka výslovně neuvedla, jaké důvody by měly svědčit pro přijatelnost kasační stížnosti, nicméně s ohledem na její kasační argumentaci nelze prima facie vyloučit, že se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky, spočívajícího v tom, že její žaloba nebude meritorně posouzena. Nejvyšší správní soud proto přijal kasační stížnost stěžovatelky k meritornímu projednání. [10] Nejvyšší správní soud tedy přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu podané kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§ 109 odst. 4 věta před středníkem s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 věty první s. ř. s. [11] Kasační stížnost je důvodná. [12] Jedinou spornou otázkou nyní posuzované věci je, zda krajský soud postupoval správně, zastavilli napadeným usnesením řízení o žalobě, protože (i) soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě uhrazen, případně (ii) uhrazen byl, ale v důsledku chybějícího variabilního symbolu při platbě nebylo možné spárovat zaplacený soudní poplatek se spisovou značkou, pod níž byla žaloba vedena. [13] Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že žaloba byla podána dne 20. 12. 2025; tím okamžikem vznikla stěžovatelce v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích povinnost uhradit za ni soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Jelikož stěžovatelka soudní poplatek neuhradila spolu s podáním žaloby, vyzval ji krajský soud usnesením ze dne 30. 1. 2026, č. j. 20 A 15/2025 – 24, aby ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení zaplatila soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč a poučil ji o důsledcích jeho nezaplacení; uvedl zároveň variabilní symbol pro identifikaci platby. Tato výzva byla zástupci stěžovatelky doručena dne 30. 1. 2026 a posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku tak bylo pondělí 16. 2. 2026 (s ohledem na to, že poslední den patnáctidenní lhůty připadl na sobotu 14. 2. 2026). [14] Ze sdělení účtárny krajského soudu ze dne 23. 2. 2026 (č. l. 25 spisu krajského soudu) vyplývá, že krajský soud neevidoval od výzvy ze dne 30. 1. 2026 do dne 22. 2. 2026 soudní poplatek k řízení stěžovatelky vedeném pod sp. zn. 20 A 15/2025. Stěžovatelka přiložila ke kasační stížnosti potvrzení o úhradě soudního poplatku a printscreen o uhrazené platbě ze dne 30. 1. 2026. Zdejší soud proto přípisem ze dne 7. 4. 2026, č. j. 21 Azs 38/2026 – 19, vyzval krajský soud ke sdělení, zda zaevidoval soudní poplatek ve výši 3 000 Kč z účtu S. T. R., zaplacený prostřednictvím banky Revolut, dne 30. 1. 2026. Krajský soud v Ostravě k výzvě Nejvyššího správního soudu sdělil, že dne 30. 1. 2026 byla na jeho účet připsána částka ve výši 3 000 Kč s variabilním symbolem (pozn. NSS – variabilní symbol byl odlišný oproti variabilnímu symbolu uvedenému v usnesení obsahujícím výzvu k zaplacení soudního poplatku ze dne 30. 1. 2026, č. j. 20 A 15/2025 – 24). Krajský soud uvedl, že platbu nebylo možné přiřadit ke spisové značce, a proto byla označena jako omylová. Závěrem dodal, že platba bude převedena do spisu stěžovatelky. [15] Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že pro zaplacení soudního poplatku je rozhodující, aby soudní poplatek byl připsán ve stanovené lhůtě na účet soudu (srov. například rozsudky ze dne 12. 4. 2018, č. j. 1 Afs 95/2018 – 22, ze dne 14. 1. 2020, č. j. 10 As 261/2019 – 28, ze dne 30. 7. 2024, č. j. 3 Azs 143/2024 – 21 a ze dne 26. 2. 2025, č. j. 10 As 9/2025 – 27). Účelem variabilního symbolu je usnadnit přiřazení plateb soudních poplatků prostřednictvím bankovního převodu ke konkrétním spisovým značkám (viz rozsudek tohoto soudu ze dne 14. 1. 2020, č. j. 10 As 261/2019 – 28). Neuvedení variabilního symbolu, respektiv