7 As 245/2025 – Nejvyšší správní soud

7 As 245/2025- 42 - text  7 As 245/2025-46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudce Davida Hipšra a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: Pharmacopea CZ s.r.o., se sídlem Rybná 716/24, Praha 1, zastoupena prof. JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Bělehradská 299/132, Praha 2, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2025, č. j. 8 A 13/2024-95, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Správní orgán prvního stupně (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze) rozhodnutím ze dne 14. 9. 2023, č. j. SZPI/BW164-15/2023, na základě § 3 odst. 4 písm. g) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zapsal internetové stránky superionherbs.cz na seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo stránek, jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy (dále také „seznam blokovaných webů“). Účastníkem daného řízení byla jiná společnost (sídlící ve Spojeném království), která byla označena za provozovatele stránek a držitele doménového jména. V den zápisu internetových stránek na zmíněný seznam se žalobkyně seznámila s prvostupňovým rozhodnutím a proti tomuto rozhodnutí podala odvolání. Tvrdila, že v jiném řízení byla za faktického provozovatele stránek (a osobu odpovědnou za jejich obsah) označena ona, proto s ní mělo být nakládáno jako s účastnicí řízení. Žalovaná však rozhodnutím ze dne 29. 11. 2023, č. j. SZPI/BW164-47/2023, odvolání zamítla podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné, neboť žalobkyni nepovažovala za účastnici řízení. [2] Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 16. 10. 2024, č. j. 8 A 13/2024-40, odmítl. Rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 2. 11. 2023, čj. SZPI/BW164-39/2023, byly internetové stránky superionherbs.cz ze seznamu blokovaných webů vymazány, a rozhodnutí o zapsání stránek na zmíněný seznam tak pozbylo účinnosti. Městský soud dovodil, že ačkoliv sice napadené rozhodnutí ani prvostupňové rozhodnutí nebylo zrušeno, věcně byla rozhodnutím o výmazu obě rozhodnutí překonána. Veřejná subjektivní práva žalobkyně tak nejsou a nemohou být dotčena a fakticky odpadl předmět řízení o podané žalobě. [3] Žalobkyně podala proti usnesení městského soudu kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl, rozsudkem ze dne 10. 4. 2025, č. j. 8 As 235/2024-38, usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že žalobkyně měla právo domáhat se vyslovení nezákonnosti napadeného rozhodnutí a jeho zrušení. Je zřejmé, že v době rozhodování městského soudu (resp. dokonce již v době podání žaloby) došlo k výmazu internetových stránek superionherbs.cz ze seznamu blokovaných webů, takže potenciální zrušení napadeného či prvostupňového rozhodnutí by nemělo vliv na možnost přístupu k daným internetovým stránkám. To však podle Nejvyššího správního soudu neznemožňuje meritorní přezkum napadeného rozhodnutí. Podle Nejvyššího správního soudu předmět řízení neodpadl, a nelze tedy uzavřít, že by nebyly splněny podmínky řízení. Nelze navíc obecně vyloučit vznik škody v důsledku nezákonného rozhodnutí o zapsání internetových stránek na seznam blokovaných webů, resp. zamítnutí odvolání proti němu. Nad rámec pak Nejvyšší správní soud dodal, že na seznamu se fakticky nachází i vymazané internetové stránky, jen je u nich uvedeno, kdy byly ze seznamu formálně vymazány. I nadále je tedy veřejně dohledatelné, že důvody pro blokaci daných internetových stránek v minulosti existovaly. [4] V dalším řízení městský soud v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Uvedl, že v roce 2019, kdy byla prováděna předchozí kontrola, byla žalobkyně držitelkou doménového jména a současně provozovatelem internetových stránek, a proto s ní tehdy bylo vedeno správní řízení. Následně však došlo k převodu e-shopu i doménového jména, a v době vedení nyní projednávaného řízení v roce 2023 byl provozovatelem internetových stránek již jiný subjekt (7 PHARMA LTD. se sídlem ve Spojeném království). Na věci nic nemění ani rozsudek městského soudu ze dne 13. 7. 2023, č. j. 11 A 47/2022-188, ve kterém byla žalobkyně považována za účastnici řízení. Soud přezkoumává napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který existoval v době jeho vydání, a správní orgány oprávněně reagovaly na změnu skutkových okolností. Oproti předchozímu řízení byla společnost 7 PHARMA uvedena na internetových stránkách jako provozovatel. Tato společnost byla uvedena ve smlouvě ze dne 7. 10. 2019 jako nabyvatel práv. Žalobkyně sice v předchozím řízení učinila své účastenství sporným, ale tato procesní taktika se vztahuje výlučně k předchozímu řízení, které je třeba posuzovat samostatně. Ve správním řízení navíc společnost 7 PHARMA aktivně činila konkrétní procesní úkony a nijak nezpochybňovala své postavení účastníka řízení. Je běžné, že po ukončení jednoho kontrolního řízení dojde k podstatné změně skutkových okolností. V takovém případě je správní orgán povinen zjistit aktuální skutkový stav, což v dané věci učinil řádně a v souladu se zákonem. Všechny důkazy směřují k závěru, že provozovatelem internetových stránek a držitelem doménového jména byla jen společnost 7 PHARMA, nikoliv žalobkyně. Postup žalované obstojí i ve světle rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2008, č. j. 2 As 12/2008-63, podle kterého je vhodné, aby s osobou bylo jako s účastníkem předběžně nakládáno, pokud je posouzení účastenství komplikované a souvisí blízce s rozhodnutím ve věci samé. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [5] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. V prvé řadě uvádí, že závěr žalované o tom, že stránky provozovala společnost 7 PHARMA (jež byla současně držitelkou doménového jména), je v rozporu se skutkovým zjištěním a závěry správního orgánu v jiném řízení vedeném (prakticky souběžně) vůči stěžovatelce pod sp. zn. SZPI/AL112/2021. Podle zjištění v daném řízení byla stěžovatelka provozovatelkou internetových stránek superionherbs.cz. Správní orgán tento závěr nikdy nezpochybnil a městský soud jej aproboval v rozsudku č. j. 11 A 47/2022-188. V nynějším řízení však správní orgán dospěl k naprosto opačnému zjištění, tedy že provozovatelem má být a je společnost 7 PHARMA, nikoliv stěžovatelka. V předešlém řízení tomuto závěru ale důsledně oponoval. Bez jakéhokoliv odůvodnění tedy učinil opačný skutkový závěr, který je tak v rozporu se zásadou předvídatelnosti a legitimního očekávání. [6] Stěžovatelka uvádí, že skutečnosti, podle kterých žalovaná dospěla k odlišnému závěru, hodnotila v minulosti zcela opačně. První skutečnost je ta, že na shora zmiňovaných internetových stránkách byla společnost 7 PHARMA uvedena jako provozovatel. Tato společnost byla jako provozovatelka uvedena již začátkem roku 2020. Ani to však žalované nebránilo, aby ještě k 30. 7. 2020 považovala za provozovatelku stěžovatelku. Žalovaná dokonce uváděla, že stěžovatelka provozuje tyto internetové stránky ještě ke květnu 2021. Druhá skutečnost spočívá v tom, že správní orgán vyšel ze smlouvy („Transfer of e-shop operation agreement“) uzavřené dne 7. 10. 2019. Žalovaná přitom tuto smlouvu opakovaně označovala jako fiktivní či zdánlivou. Celý převod provozovatele internetových stránek superionherbs.cz byl podle ní formální a fiktivní. Třetí skutečnost je ta, že stěžovatelka sama v předešlém řízení uvedla, že provozovatelem internetových stránek je společnost 7 PHARMA. Žalovaná ale opakovaně toto prohlášení vyhodnotila jako nevěrohodné a účelové. Je tak nekonzistentní, že žalovaná na základě totožných skutečností a důkazů nejprve tvrdí, že provozovatelem internetových stránek superionherbs.cz je stěžovatelka, ale později dospěje ke zcela opačnému závěru, tedy že provozovatelem internetových stránek je společnost 7 PHARMA. Stěžovatelku přitom musela považovat minimálně za osobu, která se na provozu internetových stránek podílí. [7] Co se týče komunikace žalované se společností 7 PHARMA, daná společnost nikdy neuvedla, že by internetové stránky skutečně provozovala. Jen coby žalovanou určený účastník řízení s ní logicky komunikovala tak, aby došlo co nejdříve k obnovení provozu daných internetových stránek. Komunikace tak byla pouze důsledkem toho, že žalovaná určila jako provozovatele společnost 7 PHARMA a opomenula stěžovatelku. Stěžovatelka pak nepovažovala za potřebné předkládat důkazy k tomu, že by měla dané internetové stránky provozovat, pokud žalovaná opakovaně podrobně odůvodňovala závěr, že je to stěžovatelka, kdo je provozovatelkou internetových stránek. Stěžovatelce tak není zřejmé, proč na základě totožný