10 Afs 122/2017 — Nejvyšší správní soud

50 A 35/2016- 110 - text  14 50A 35/2016 č. j. 50 A 35/2016 - 110 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: ELEKTRA PV, s. r. o. sídlem Vrbenská 197, České Budějovice zastoupen JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, advokátkou sídlem náměstí Míru 341/15, Praha 2 proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj sídlem Mánesova 1803/3a, České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Odpojení datového kabelu a přerušení datového spojení serverů žalobce umístěných v racku RP31/8, v T-Mobile GTS datovém centru Nagano, U nákladového nádraží 3156, Praha 3, dne 5. 9. 2016, jak je zachyceno v protokole o soupisu věcí ze dne 5. 9. 2016, č. j. 1836996/16/2201-80542-307283, bylo nezákonným zásahem. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24 926,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 6. 10. 2016 domáhal poskytnutí soudní ochrany podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) před nezákonným zásahem žalovaného (dále také „správce daně“), který měl spočívat v odpojení datového kabelu, když se žalovaný dostavil dne 5. 9. 2016 do datového centra Nagano, U nákladového nádraží 3156, Praha 3, kde byly umístěny servery žalobce, zde odpojil datový kabel a tím přerušil datové spojení žalobce se servery, přelepil místo páskou správce daně a servery ponechal na místě. 2. K vymožení nedoplatků na daních v celkové výši přesahující 74 mil. Kč nařídil žalovaný exekučním příkazem ze dne 22. 6. 2016 daňovou exekuci prodejem movitých věcí žalobce. Dne 3. 8. 2016 bylo zahájeno insolvenční řízení. Předběžným opatřením ze dne 17. 8. 2016 insolvenční soud omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) a žalovanému umožnil provést nařízenou exekuci. Žalovaný dne 5. 9. 2016 provedl soupis movitých věcí v datovém centru T-Mobile GTS Nagano, U nákladového nádraží 3156, Praha 3 a přerušil datové připojení serverů žalobce, což žalobce považuje za nezákonný zásah. 3. Tímto zásahem se žalobce cítí být přímo zkrácen na svých právech, neboť podle něj žalovaný porušil čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a příslušná ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 4. Podanou žalobou se žalobce dožadoval vyslovení toho, že odpojení datového kabelu a přerušení datového spojení serverů umístěných v racku RP31/8, v T-Mobile GTS datovém centru Nagano dne 5. 9. 2016 bylo nezákonným zásahem. 5. Žalobce namítal, že odpojením datového kabelu správce daně znemožnil žalobci přístup k veškerým datům, která byla uložena na předmětných serverech, tedy mimo jiné k části účetnictví, skladovému hospodářství a ostatním dokumentům a informacím vztahujícím se k jeho podnikatelské činnosti, z nichž mnohé mají povahu obchodního tajemství a představují duševní vlastnictví žalobce. Žalobce rovněž uvedl, že s ohledem na objem dat byla na předmětných serverech uložena i záloha dat a není vyloučeno, že správce daně v důsledku odpojení datového kabelu poškodil veškerá data žalobce. Na tyto skutečnosti byl správce daně žalobcem opakovaně upozorňován (viz. protokol ze dne 5. 9. 2016, č. j. 1837925/16/2201-80541-306431), přesto však k odpojení datového kabelu došlo. 6. Žalobce odkázal na písemnost ze dne 7. 9. 2016, č. j. 1845225/16/2201-80541-306431 nazvanou sdělení věřitele, která byla adresována insolvenčnímu soudu žalobce. V této písemnosti má správce daně tvrdit, že k odpojení serverů přistoupil na základě usnesení ze dne 17. 8. 2016, č. j. 41 INS 18021/2016-A-6, ve kterém měl správci daně tento úkon nařídit insolvenční soud. Žalobce namítá, že v předmětném usnesení insolvenčního soudu žádná taková povinnost stanovená není. Současně správce daně v uvedeném sdělení uvedl, že ho k zajištění serverů žalobce vedla důvodná obava manipulace či odstranění uložených dat ze serverů žalobcem. Tato obava je podle žalobce lichá a je pouze zástupným důvodem znemožnit žalobci uplatňovat jeho práva v průběhu daňových a soudních řízení. 7. Podle žalobce představuje postup žalovaného zásadní překročení mezí jeho pravomocí s ohledem na princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, neboť jej žádné ustanovení daňového řádu ani jiného právního předpisu neopravňuje k sepisování věcí ve vlastnictví žalobce a k provádění úkonů v daňové exekuci za účelem domnělé ochrany dat žalobce. 8. Podle žalobce měl zásah žalovaného a jeho načasování za cíl znemožnit žalobci účinně se bránit v daňových a soudních řízeních, neboť správce daně žalobci znemožnil přístup k jeho veškerým datům v okamžiku, kdy se měl žalobce vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění v rámci tříleté daňové kontroly, na základě které byly vydány zajišťovací příkazy, kdy měl žalobce zaslat vyjádření k návrhu na prohlášení insolvence, kdy mu běží lhůta pro podání žalob proti zajišťovacím příkazům, a podání v rámci jiných soudních sporů a kdy měl před dokončením statutárního auditu. Žalobce také zdůrazňuje, že zásah znemožnil plnění jeho povinností ve vztahu k obchodním partnerům a zákazníkům, zaměstnancům, Úřadu práce, finančnímu úřadu, včetně daňových přiznání a kontrolních hlášení a znemožnil mu pokračovat v podnikatelské činnosti. 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul skutkový průběh týkající se daňové kontroly zahájené dne 18. 9. 2013. Na základě dokazování v průběhu daňové kontroly dospěl k závěru, že bude stanovena daň z přidané hodnoty ve výši cca 105 milionů Kč. Dne 22. 6. 2016 byly vydány zajišťovací příkazy, kterými byla zajištěna daň z přidané hodnoty v celkové výši 74 902 697 Kč a které se staly exekučním titulem. Následně byly vydány i exekuční příkazy a k zajištění úhrady daně byla vydána rozhodnutí o zřízení zástavního práva na movité věci, osobní automobily ve vlastnictví žalobce č. j. 1504978/16/2201-80541-306431, a na věc hromadnou, zásoby zboží a materiálu ve vlastnictví žalobce, č. j. 1517795/16/2201-80541-306431. Dne 22. 7. 2016 přistoupil žalovaný k soupisu zboží žalobce ve skladech. V závěru měsíce srpna 2016 správce daně zjistil, že žalobce v rozporu s § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona odvážel majetek a bránil žalovanému v jeho soupisu. Z tohoto důvodu správce daně přistoupil k provedení soupisu hlavních datových serverů nemalé finanční hodnoty v datovém centru Nagano. Žalovaný předestřel své přesvědčení o oprávněnosti odpojení kabelu a opřel jej o ustanovení § 203 a následující daňového řádu. Podle žalovaného si lze jen stěží představit situaci, kdy je správce daně oprávněn sepsat servery jako věci movité a ty následně nemoci odpojit od datového kabelu. V takovém případě by správce daně nemohl fakticky provést zpeněžení serverů jako sepsaných movitých věcí. Žalovaný s ohledem na fakt, že žalobce odmítal s žalovaným spolupracovat, vyhodnotil danou situaci tak, že provedení daňové exekuce může být z důvodu odmítání součinnosti zmařeno. K odpojení datových kabelů žalovaný přistoupil mimo jiné z důvodu obav o zachování údajů obsažených na předmětných serverech. Podle žalovaného uvádí žalobce nepřesnosti ohledně rozsahu údajů, které mají být na serverech uloženy, přičemž má disponovat všemi potřebnými údaji a podklady, aby mohl spolupracovat s jinými institucemi a orgány veřejné správy. Závěrem pak žalovaný nesouhlasí s tvrzením o neodbornosti odpojení serverů v datovém centru, neboť žalovaný odpojení provedl za účasti pracovníků specializovaného oddělení IT služeb Generálního finančního ředitelství a datového centra Nagano. Žalovaný má rovněž zjištěno, že v důsledku odpojení nedochází žádným způsobem ke ztrátě či poškození údajů uložených na serverech. 10. Rozsudkem ze dne 28. 3. 2017, č. j. 50 A 35/2016 – 68 krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, v níž namítal nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem a nesprávně zjištěný skutkový stav. Žalobce odkázal na listinný důkaz, a to sdělení věřitele ze dne 7. 9. 2016 zaslané insolvenčnímu soudu, z něhož se podává, že žalovaný neodpojil servery za účelem jejich přemístění, ale z obavy, aby žalobce nemanipuloval s daty uloženými na serverech a aby je neodstranil, k čemuž podle žalobce však správce daně není oprávněn. Žalovaný mohl servery odebrat pouze v případě, že by serverům, nikoliv datům na nich uložených, hrozilo nebezpečí ztráty nebo poškození. Tuto úvahu by však musel přezkoumatelným způsobem odůvodnit. 11. Rozsudek krajského soudu ze dne 28. 3. 2017, č. j. 50 A 35/2016 – 68 byl ro