1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

10 A 87/2015- 23 - text Pokračování - 8 - 10A 87/2015 10A 87/2015 - 23 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce M.P., bytem Č.B., E.B. 2609/145, právně zastoupeného Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem, AK Kříženecký & partneři, s.r.o. se sídlem České Budějovice, Na sadech 21, proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, oddělení ostatních správních činností, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2015 č.j. KUJI 22206/2015, t a k t o : Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, oddělení ostatních správních činností ze dne 26. 3. 2015 č.j. KUJI 22206/2015 se z r u š u je pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228,-- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 11.5.2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26.3.2015 č.j. KUJI 22206/2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov, odboru vnitřních věcí ze dne 21. 1. 2015 č.j. OVVL/2380/2014 D-1202/14, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125 c) odst. 1 písm. f), bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s porušením § 18 odst. 4 téhož zákona a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě namítal, že se správní orgán dopustil vady řízení, neboť proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podal blanketní odvolání, ve kterém sice uvedl, že ve lhůtě dvou týdnů odvolání odůvodní, což se nestalo. To nezbavovalo prvostupňový správní orgán stejně tak jako žalovaný správní orgán povinnosti postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a vyzvat žalobce k odstranění vad odvolání a poskytnout mu přiměřenou lhůtu. Správní orgány neumožnily svým postupem žalobci doplnit odvolání o důvody, a proto bylo řízení zatíženo procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K tomu žalobce odkázal na ustálenou judikaturu, kupříkladu rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 12. 2012 č.j. 78 A 12/2012-27, z něhož citoval. Podle žalobce nelze na věc aplikovat názor, že pokud jsou v odvolání obsaženy projednatelné důvody či námitky, byť je označeno jako blanketní, lze o něm rozhodnout. To v případě žalobce splněno nebylo. (3) Žalobce dále poukázal na to, že přestupek byl projednán v jeho nepřítomnosti, avšak nebyla splněna podmínka řádného předvolání žalobce, neboť předvolání převzala manželka žalobce, která to výslovně potvrdila. Uvedla, že poštovní doručenku nepodepsala při převzetí jménem svým, ale jménem svého manžela, tedy žalobce. Skutečnost, že předvolání žalobci nebylo řádně doručeno, hodlá žalobce prokázat výslechem své manželky i případně posouzením pravosti jeho podpisu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Pokud žalobce nebyl řádně předvolán, nemohla být věc projednána v jeho nepřítomnosti. (4) Rovněž žalobce vznesl námitky proti závěru správního orgánu, že nebyl řádně omluven z ústního jednání. Omluvu totiž realizovala manželka žalobce, která však byla považována za třetí osobu, nikoliv za účastnici řízení a k její omluvě správní orgán nepřihlédl. (5) Žalobce dále uvedl, že byl nedostatečně zjištěn samotný skutkový stav přestupkové věci. Správní orgán vycházel z úředního záznamu policistů ze dne 14. 11. 2014. Policisty však bylo možné vyslechnout při nařízeném jednání, ať již bylo konáno v přítomnosti či nepřítomnosti žalobce a z úředních záznamů policistů nelze vycházet jako z důkazního prostředku. Žalobci nebylo jednání, za které byl postižen, prokázáno, neboť skutkový stav věci nebyl zjištěn tak, aby o něm neexistovaly důvodné pochybnosti. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného. (6) Žalovaný správní orgán uvedl, že mezi žalovaným a žalobcem není sporu o tom, že podal odvolání včas a jednalo se o odvolání blanketní, ve kterém si sám stanovil přiměřenou lhůtu, ve které doplní své odvolací námitky. Správní orgán prvého stupně lhůtu akceptoval a odvolání předal žalovanému po marném uplynutí této lhůty. Žalovaný má za to, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech. Vzhledem ke skutečnosti, že byl zastoupen advokátem a své odvolání ve lhůtě, kterou správnímu orgánu sdělil, nedoplnil, nemůže jít tato skutečnost k tíži správních orgánů. V předmětné věci byly jednoznačně splněny všechny zákonné předpoklady pro projednání věci v nepřítomnosti žalobce. Tvrzení žalobce, že předvolání převzala jeho manželka a podepsala je jeho jménem, je činěno v obecné ničím nepodložené rovině a nemá oporu ve spise. Proto bylo navrženo zamítnutí žaloby. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. III. Obsah správních spisů. (7) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující podstatné skutečnosti: (8) Policie ČR, dopravní inspektorát Pelhřimov oznámil Městskému úřadu v Pelhřimově dne 1. 12. 2014 přestupek žalobce, který byl podezřelý z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 125 c) odst. 1 písm. f), bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve znění pozdějších předpisů tím, že dne 11. 11. 2014 ve 13:43:17 hod na silnici II. tř. č. 135 v obci Mirotín jako řidič osobního automobilu tov. zn. Škoda Octavia VRZ 3AR 6585 jel rychlostí 95 km/h po odečtení odchylky měření byla rychlost stanovena na 92 km/h v úseku, kde nejvyšší povolená rychlost je 50 km/h. Řidič porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve znění pozdějších předpisů. Řidiči bylo sděleno, že přestupek nelze řešit v blokovém řízení. Z toho důvodu bylo sepsáno oznámení přestupku, kde se řidič nevyjádřil a oznámení podepsal. (9) Ve spise je založen ověřovací list č. 8012-OL-70096-14 ze dne 11. 4. 2014 vydaný Českým metrologickým institutem v Brně na měřidlo Silniční laserový rychloměr MicroDigiCam LTI, dále evidenční karta řidiče, ve které jsou celkem 4 záznamy přestupků, a to ze dne 16. 3. 2007, 3. 11. 2008, 6. 3. 2009 a 15. 3. 2011. (10) V úředním záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina ze dne 14. 11. 2014 č.j. KKRPJ-119140-2/PŘ-2014-161706-PA je uvedeno, že dne 11. 11. 2014 vykonávala policejní hlídka DI Pelhřimov ve složení pprap. Bc. J.K. a nstržm. J.J. dohled nad plynulostí a bezpečností silničního provozu v katastru obce Kamenice nad Lipou. V 13:43:17 hod na silnici II. třídy. č. 135 v obci Mirotínu č.p. 36 byl změřen a zastaven OA Škoda Octavia 1Z, RZ 3 AR 6585, barva bílá, kdy vozidlo jelo od obce Kamenice nad Lipou směrem na obec Mnich. Řidič vozidla překročil nejvyšší povolenou rychlost, kdy byla naměřena rychlost 95 km/hod po odečtu odchylky měření radaru stanovena rychlost na 92 km/hod. Policisté měli po celou dobu od změření vozidla vozidlo v přímém očním kontaktu. Řidič byl zastaven a s přestupkem souhlasil. Bylo mu sděleno, že jej nelze řešit na místě blokově. Oznámení o přestupku žalobce přečetl a podepsal. Alkohol byl vyloučen dechovou zkouškou. Žalobci bylo sděleno, že je podezřelý z porušení ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve znění pozdějších předpisů tím, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o 40 km/h a více a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 125 c) odst. 1 písm. f), bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve znění pozdějších předpisů. (11) Žalobce byl předvolán k ústnímu jednání v přestupkové věci dne 17. 12. 2014 pod značkou OVVL/2380/2014 D-1202/14. Bylo mu sděleno podezření ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125 c) odst. 1 písm. f), bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů v souvislosti se zjištěným přestupkem. Byl předvolán k ústnímu jednání na den 21. 1. 2015 v 10.00 hodin. Předvolání bylo žalobci doručeno dne 23. 12. 2014. V předvolání byl žalobce poučen o důsledcích nedostavení se k ústnímu jednání a byl zároveň poučen o svých právech. (12) Omluva z jednání se žádostí o nový termín byla podepsána T.P., manželkou žalobce a předána k poštovní přepravě dne 20. 1. 2015, prezentační razítko úřadu dne 21. 1. 2015. Dne 21. 1. 2015 byl sepsán na Městském úřadu v Pelhřimově, odbor vnitřních věcí pod č.j. OVVL/2380/2014 D-1202/14 protokol o ústním projednání přestupku. Z protokolu je zřejmé, že žalobce se k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostavil, a proto bude věc projednána podle § 74 zákona o přestupcích v nepřítomnosti žalobce. V protokolu jsou uvedeny podklady pro rozhodnutí a závěr, z něhož je zřejmé, že správní orgán v nepřítomnosti žalobce rozhodl o