6 Ads 76/2012 — Nejvyšší správní soud

2 Ad 22/2014- 24 - text Pokračování - 2 - 2Ad 22/2014 2Ad 22/2014 - 24 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce I.R., bytem X zast. JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem v Praze 5, Symfonická 1496/9, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 30. 1. 2014 č.j. X, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci (1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 23. 2. 2014 doručena žaloba směřující proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 1. 2014 č.j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 12. 2013 č.j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o úpravu důchodu podle zákona o mimosoudní rehabilitaci. (2) Žalobou je namítána nezákonnost napadeného rozhodnutí, jímž žalovaná nesprávně posoudila účinky rehabilitačního Dekretu děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ze dne 3. 10. 2013 č.j. MU/54046/2013/PrF. Uvedený Dekret osvědčuje, že žalobce byl nezákonným rozhodnutím právnické fakulty fakticky ze školy vyloučen, neboť absolvoval nultý ročník této vysoké školy, přičemž byl následně přijat, avšak toto rozhodnutí bylo v rámci obnovy řízení zrušeno a žalobce z politických důvodů ke studiu na vysoké škole přijat nebyl. Žalobce v této souvislosti namítá nesprávnost postupu žalované, který vede k nerovnosti přístupu vůči studentům, kteří prokázali nezákonnost postupu vůči své osobě rehabilitačním Dekretem. Pokud vyloučení studenti vysokých škol získávají zápočet dle ust. § 24 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., mělo by se ho dostat i jemu, neboť jeho vyloučení ze studia bylo pouze formálně jinak označeno, a to jako „zrušení rozhodnutí o přijetí po úspěšném absolvování nultého ročníku, a to cestou obnovy řízení“. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na podmínky splnění zápočtu dle ust. § 24 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen zákon o mimosoudních rehabilitacích), které musí být splněny kumulativně. Pro splnění těchto podmínek je nutné být studentem vysoké školy a dále tento student musí být vyloučen z vysoké školy. Žalobce tyto podmínky nesplnil, neboť nebyl studentem vysoké školy ve smyslu ust. § 9 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách ve znění účinném k 14. 3. 1976 (dále jen zákon č. 19/1966 Sb.), když byl přijat ke studiu na vysoké škole, avšak k jeho zápisu na vysokou školu nikdy nedošlo. Z tohoto důvodu nemohlo dojít ani k jeho vyloučení. Žalovaná se neztotožnila ani se závěry žalobce týkající se charakteru nultého ročníku vysoké školy, který představuje toliko „pojistku“ budoucího přijetí na vysokou školu, když se mu dostane doporučujícího stanoviska k tomuto přijetí. Absolvování nultého ročníku nepředstavuje řádné studium na vysoké škole, žalobce nebyl na vysoké škole zapsán. III. Obsah správních spisů (4) Dne 30. 10. 2012 byla žalobcem podána žádost o starobní důchod. K této žádosti byl žalobcem dále doložen Dekret (osvědčení) o zrušení rozhodnutí vydaný dne 3. 10. 2013 pod č.j. MU/54046/2013/PrF Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Tímto Dekretem byla zrušena rozhodnutí právnické fakulty vysoké školy z 8. 9. 1972, z 1. 11. 1972 a z 22. 11. 1972, kterými byla zrušena rozhodnutí o přijetí žalobce do studia na této vysoké škole. Dále bylo konstatováno, že v platnosti zůstalo toliko rozhodnutí děkana právnické fakulty ze dne 10. 7. 1972 o přijetí žalobce ke studiu na této vysoké škole. Studium na vysoké škole bylo žalobci znemožněno zásahem tehdejších orgánů vysoké školy, který je třeba hodnotit jako politickou perzekuci. Žalobci tudíž rozhodnutím děkana právnické fakulty ze dne 10. 7. 1972 o přijetí žalobce ke studiu na této vysoké škole vznikl nárok na zápis ke studiu. (5) Z obsahu vyjádření Právnické fakulty Masarykovy univerzity pro účely důchodového pojištění ze dne 25. 6. 2013 vyplývá, že ve věci žalobce nebyly v archivu této vysoké školy nalezeny žádné dokumenty dokládající studium žalobce na vysoké škole, které by bylo zároveň možno použít k uplatnění nároků plynoucích ze zákona o mimosoudních rehabilitacích. Doložit lze toliko korespondenci týkající se žalobce, nikoli však jeho zápis ke studiu, ke kterému vůbec nedošlo. Studium bylo žalobci ukončeno ještě před tímto zápisem. (6) Ze sdělení Ředitele archivu Masarykovy univerzity vyplývá, že žalobce byl ke studiu na vysoké škole přijat, avšak v obnoveném přijímacím řízení bylo toto rozhodnutí zrušeno. Tento akt byl politicky motivován a žalobci bezpochyby vznikla křivda. Dle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb. se však uchazeč o studium na vysoké škole stává vysokoškolským studentem až zápisem na fakultě, k němuž v případě žalobce zjevně nedošlo, nemohlo být žalobci požadované potvrzení pro uplatnění nároků plynoucích ze zákona o mimosoudních rehabilitacích vystaveno. (7) Ze závěru k vyjádření děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity ze dne 22. 3. 2011 vyplývá, že na žalobce je třeba nahlížet jako na osobu náležející k právnické fakultě UJEP (nyní Masarykovy univerzity), a to nejméně v období od přijetí do nultého ročníku do doby zrušení pravomocného rozhodnutí o přijetí ke studiu na právnické fakultě UJEP. Nerealizace zápisu na vysokou školu byla dána důvody politicky motivovanými. Nedostatek osvědčení okolnosti vyžadované ust. § 9 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb. by nemělo ve světle konkrétních okolností znemožnit kvalifikaci situace osoby jako osoby náležející k právnické fakultě UJEP. (8) Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 12. 2013 č.j. 530 225 083/426 byla zamítnuta žádost žalobce o úpravu důchodu dle zákona o mimosoudní rehabilitaci, a to pro nesplnění podmínek ust. § 24 odst. 5 zákona o mimosoudní rehabilitaci. Důvodem nesplnění zákonem stanovených podmínek byla uvedena skutečnost, že žalobce se fakticky studentem vysoké školy nikdy nestal, což vyplývá i ze samotného Dekretu, z jehož obsahu se nepodává, že by žalobce byl vyloučen ze studia na vysoké škole. Z tohoto Dekretu naopak lze shledat, že žalobce studentem této vysoké školy nikdy nebyl, když byl pouze přijat ke studu, avšak k jeho zápisu na vysokou školu nikdy nedošlo. Žalobce tudíž z této vysoké školy být nikdy vyloučen ani nemohl. (9) Toto rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo k odvolání žalobce potvrzeno žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 1. 2014 č.j. 530 225 083/315-OL. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z dikce ust. § 24 odst. 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích, které dopadá pouze na studenty, kteří byli ze studia vyloučeni. Dle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb. se uchazeč o studium stává studentem vysoké školy zápisem na fakultě provedeným po přijetí na vysokou školu. Aby žalobce mohl být ze studia na vysoké škole vyloučen, musel být studentem této vysoké školy, tudíž musel být po přijetí na vysokou školu také zapsán, k čemuž v jeho případě nedošlo. V dané věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobce byl studentem vysoké školy ve smyslu ust. § 9 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb. IV. Právní názor soudu (10) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.) v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. (11) Stěžejní otázku v nyní projednávané věci představuje naplnění podmínek ust. § 24 odst. 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích, dle něhož se za účelem zmírnění křivd způsobených vyloučením ze studia studentů vysokých škol doba jejich vysokoškolského studia hodnotí pro účely důchodového zabezpečení tak, že se rok studia včetně let předepsaných pro ukončení tohoto studia, které nebylo možno z důvodů vyloučení absolvovat, započítává jako dva roky zaměstnání. (12) Z citovaného zákonného ustanovení se podávají dvě podmínky uplatnění zápočtu pro účely důchodového pojištění, a to statut studenta vysoké školy a vyloučení studenta vysoké školy, jímž byla těmto osobám z politických důvodů způsobena křivda. (13) Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 19/1966 Sb. jsou k řádnému studiu na vysokých školách uchazeči přijímáni se zřetelem k jejich individuálním schopnostem, nadání a zájmům a v souladu s potřebami společnosti. Mohou být přijati jen uchazeči, kteří mají úplné střední vzdělání. Od požadavku úplného středního vzdělání může být výjimečně upuštěno na uměleckých vysokých školách, jde-li o uchazeče, kteří projevili mimořádné umělecké nadání. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se uchazeč o studium na vysoké škole stává vysokoškolským studentem zápisem na fakultě provedeným p