4 Afs 119/2017 — Nejvyšší správní soud

57 Af 9/2021- 92 - text  15 57 Af 9/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: JUDr. M.S., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha - východ se sídlem X zastoupen Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem ve společnosti PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, Praha 1 – Malá Strana proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Mánesova 1803/3a, České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: I) A – stav Bohemia s. r. o. se sídlem Jeremiášova 1926/16, České Budějovice, zastoupena JUDr. Janem Brodcem, LL.M, Ph.D., advokátem v advokátní kanceláři BRODEC & PARTNERS se sídlem Rubešova 162/8, Praha 2 II) HORA HOLDING, s. r. o. v likvidaci, se sídlem Skuherského 1370/53, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2021, č. j. 781258/21/2201-00030-305200 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 1. 6. 2021 doručena žaloba, jíž se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2021, č. j. 781258/21/2201-00030-305200 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta námitka žalobce proti sdělení žalovaného ze dne 15. 2. 2021, č. j. 39214/21/51523/302436 (dále jen „sdělení“), jímž žalovaný žalobci sdělil, že nemůže provést vrácení platby ve výši 794 876,03 Kč na účet žalobce, neboť se nemůže jednat o platbu učiněnou v omylu ve smyslu § 165 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 2. Dne 16. 4. 2015 vydal žalobce pověřený provedením exekuce na základě pověření k vedení exekuce Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 2015, č. j. 48 EXE 776/2015, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2014, č. j. 2 Cmo 197/2012 – 390 a vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2012, č. j. 13 Cm 1241/200 – 314 v exekuční věci oprávněného Československá obchodní banka, a. s., se sídlem Radlická 333/150, Praha 5 (dále jen „oprávněný“) proti povinnému HORA HOLDING, s. r. o. (dále též jako „OZNŘ II“ nebo „povinný“) pro 394 473,85 Kč s příslušenstvím, exekuční příkaz č. j. 081 Ex 00917/15-026, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí ve vlastnictví povinného. 3. Dne 30. 11. 2017 vydal žalobce dražební vyhlášku č. j. 081 Ex 00917/15-113 o provedení elektronické dražby nemovité věci, kde předmětem dražby byl spoluvlastnický podíl povinného o velikosti id. 54/79 na pozemku parc. č. XA v k.ú. České Budějovice (dále jen „nemovitost“), přičemž výsledná cena dražené nemovitosti byla stanovena bez DPH. 4. Dne 16. 10. 2018 vydal žalobce usnesení č. j. 081 Ex 00917/15-172 (dále jen „opravné usnesení“), jímž opravil usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. 081 Ex 00917/15-113 tak, že výroky č. IV., V. a VI. ve znění opravného usnesení již zahrnovaly cenu dražené nemovitosti včetně DPH 21%. Žalobce v opravném usnesení uvedl také klauzuli o možnosti odpočtu DPH při pořízení nemovitosti, přičemž možnost odpočtu DPH měla být prokázána výpisem z Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES), v němž byl povinný evidován jako plátce DPH, a tento výpis měl tvořit přílohu opravného usnesení. 5. Dne 14. 11. 2019 žalobce usnesením č. j. 081 Ex 00917/15-301 udělil příklep k vydražené nemovitosti společnosti A – stav Bohemia s. r. o., se sídlem Jeremiášova 1926/16, České Budějovice (dále též jako „OZNŘ I“ nebo „vydražitel“), když výsledná cena nemovitosti byla stanovena včetně DPH. OZNŘ I v souladu s dražebními podklady a v dobré víře ve správnost opravného usnesení uhradila žalobci mimo jiné i daň z přidané hodnoty za vydraženou nemovitost ve výši 794 876,03 Kč s tím, že povinný je registrovaným plátcem DPH, a tedy v dobré víře v možnost uplatnění odpočtu na DPH. 6. Žalobce požádal dne 5. 10. 2020 žalovaného jako správce daně o sdělení platebních údajů pro odvod DPH v souvislosti s vydraženou nemovitostí. Žalovaný sdělením ze dne 6. 10. 2020 potřebné údaje žalobci sdělil. Následně dne 13. 11. 2020 zaslal žalovaný žalobci sdělení č. j. 2257752/202201-80542-307355, v němž žalobce obeznámil se skutečností, že povinný nebyl ke dni dražby registrován k DPH, a dále že prodej nemovitosti je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet daně, neboť od kolaudace uplynulo více než 5 let. 7. Dne 14. 12. 2020 podal vydražitel ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích odvolání proti opravnému usnesení žalobce, které bylo vydražiteli doručeno dne 27. 11. 2020, a to z důvodu nesprávnosti a nezákonnosti opravného usnesení, když pro jeho vydání nebyly splněny zákonné podmínky. Vydražitel konstatoval, že nahlédnutím do registru ARES bylo možné ověřit, že povinný byl registrován k DPH pouze do 20. 4. 2015 a k datu vydání opravného usnesení ani k datu konání dražby již nebyl plátcem DPH. Usnesením ze dne 12. 1. 2021, č. j. 8 Co 1529/2020- (dále jen „usnesení KSCB“) Krajský soud v Českých Budějovicích opravné usnesení zrušil a věc vrátil žalobci k dalšímu řízení s odůvodněním, že pro vydání opravného usnesení podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) nebyly splněny podmínky, neboť se nejedná o chybu v psaní, počtech nebo o jinou zřejmou nesprávnost, ale jedná se o chybu věcnou, na kterou není ustanovení § 164 o. s. ř. aplikovatelné. Mezitím dne 4. 1. 2021 žalobce poukázal na osobní daňový účet povinného částku uhrazené DPH ve výši 794 876,03 Kč podle svého opravného usnesení ze dne 27. 10. 2020, č. j. 081 EX 00917/15-451 o rozvrhu podstaty. Tímto opravným usnesením bylo opraveno usnesení ze dne 7. 8. 2020, č. j. 801 EX 00917/15-430 o rozvrhu tak, že ve výroku I. bod 2. byla výše DPH změněna z částky 961 800 Kč na částku 794 876,03 Kč. Žalovaný byl podle § 164 daňového řádu povinen platbu přijmout, i když nebyla provedena povinným a použil poukázanou platbu jednak na úhradu nedoplatku na dani z přidané hodnoty ve výši 4 034 Kč a přeplatek na dani z přidané hodnoty převedl na nedoplatek povinného na dani z příjmů právnických osob ve výši 790 842, 03 Kč. 8. Dne 12. 2. 2021 požádal žalobce žalovaného o vrácení částky ve výši 794 876,03 Kč, která byla poukázána dne 4. 1. 2021 na účet žalovaného coby správce daně s odkazem na sdělení žalovaného ze dne 13. 11. 2020. V žádosti žalobce neuvedl, že žádal vrácení platby z titulu platby učiněné omylem ve smyslu § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu. Na tuto žádost reagoval žalovaný sdělením ze dne 25. 2. 2021, č. j. 339214/21/2201-51523-302436, ve kterém odkázal na § 164 odst. 4 daňového řádu, v němž je stanovena povinnost přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zacházet s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Dále žalovaný odkázal na § 165 odst. 1 daňového řádu, podle kterého vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné. Žalovaný konstatoval, že se v případě žalobce nemůže jednat ani o platbu učiněnou omylem ve smyslu § 165 odst. 2 daňového řádu, neboť platba byla poukázána poté, kdy byl žalobce žalovaným upozorněn na skutečnost, že povinný není k DPH registrován. 9. Proti uvedenému sdělení ze dne 25. 2. 2021 podal žalobce dne 18. 3. 2021 námitku podle § 159 odst. 1 daňového řádu. V ní nejprve shrnul skutkový stav a následně uvedl, že žalovaný sdělením ze dne 6. 10. 2020, č. j. 2085794/20/2201-80542-307355 bez dalšího postavil na jisto číslo účtu i variabilní symbol pro odvod DPH. Zaměstnankyně žalobce dne 7. 10. 2020 vedla telefonický hovor s úřední osobou žalovaného, Bc. Šárkou Zemanovou, která měla sdělit, že daň má být odvedena dle pravomocných exekučních usnesení. Žalobce v postupu úřední osoby spatřoval rozpor s metodickým pokynem k některým možnostem komunikace iniciované správcem daně s třetími osobami č. j. 41780/19/700-10123-050230 Generálního finančního ředitelství (dále jen „metodický pokyn“), konkrétně s čl. II odst. 2. Žalobce dále zastával názor, že sdělení žalovaného ze dne 13. 11. 2020 není rozhodnutím a neobsahuje poučení o opravných prostředcích, tudíž mu vznikla dovozovaná daňová povinnost, jelikož opravné usnesení spočívající v opravě výsledné ceny vydražené nemovitosti připočtením sazby DPH, nabylo právní moci a bylo pro účastníky právně závazné. Žalobce v námitce dále odkázal na usnesení KSCB, podle jehož závazného právního názoru žalobce usnesením ze dne 17. 3. 2021, č. j. 081 EX 00917/15-487 zrušil výrok I. bod 2. usnesení žalobce ze dne 27. 10. 2020, č. j. 081 EX 00917/15-451 o rozvrhu podstaty. Žalobce namítal, že po celou dobu vedené exekuc