4 As 62/2021 — Nejvyšší správní soud

63 A 25/2023- 31 - text  9 63 A 25/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: M. J., narozený dne státní příslušnost: bytem zastoupen advokátem Mgr. Františkem Švadlenou sídlem Palackého 357/5, 390 01 Tábor proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2023, č. j. KUJCK 55871/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 2. 2023, č. j. MAU/27912/2022 Nov (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 23. 4. 2019 byl potvrzen. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odmítl odvolací námitky žalobce, dle kterých žalobci nemůže být kladeno k tíži pochybení mající původ v informačních systémech veřejné správy, které jej evidovaly s různým zápisem jeho příjmení. Dle žalovaného byla chyba na straně žalobce, který předkládal při silničních kontrolách neplatný řidičský průkaz, ve kterém měl uvedeno své příjmení v jiné podobě, než bylo evidováno v registru obyvatel. Námitku promlčení žalovaný také neshledal důvodnou, neboť řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů je řízením samostatným a na řízení o přestupku zcela nezávislým. Zákon sice dle žalovaného umožňuje, aby se bodové konto řidiče po třech letech zcela vynulovalo, nicméně v případě žalobce tomu tak být nemohlo, neboť do doby vybodování nikdy neuplynula doba 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy by žalobce nespáchal žádný přestupek. 3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou, kterou se domáhá jeho zrušení. Žalobce v žalobě předně polemizuje s argumentací správních orgánů, dle nichž změnil v průběhu několika let své příjmení a změnu v rozporu s požadavky zákona neoznámil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Žalobce uvádí, že žádnou změnu příjmení nikdy nežádal a nebyl ani účastníkem řízení, jehož předmětem by byla jeho žádost o takovou změnu. Žalobce usuzuje, že mu nelze klást k tíži skutečnost, že se jeho příjmení objevovalo v různých evidenčních systémech v pozměněných podobách. Shodně mu nelze přičítat k tíži nemožnost informačních a evidenčních systémů užívaných Policií ČR a dalšími orgány veřejné správy ztotožnit osobu dle data narození, rodného čísla či adresy trvalého bydliště. K danému tvrzení žalobce předložil kopii svého cestovního pasu a kopii potvrzení o přechodném pobytu, které užívá dodnes. Na obou dokumentech je tvar jeho jména a příjmení shodný, tj. M. J. Dále žalobce zmiňuje problematiku přepisů jmen cizinců českými správními orgány, přičemž odkazuje na internetový článek z Hospodářských novin z roku 2005. O zmatcích při transkripci příjmení osob z cyrilice do latinky dle žalobce svědčí i to, že všechny jeho 3 děti mají v evidenci osob příjmení ve tvaru „Yakob“. Žalobce se domnívá, že správními orgány odkazované ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), míří na životní situace, kdy dochází ke změně příjmení např. z důvodu sňatku a manžel či manželka požádají o změnu příjmení svého partnera. V případu žalobce však jde o situaci odlišnou, neboť k přepisu jeho příjmení správními orgány docházelo bez jeho aktivní účasti. Žalobce uvádí, že ani možnost automatických změn informačních systémů veřejné správy nepostačuje k tomu, aby se osoba mající nejpozději od roku 2007 stejné rodné číslo a nejpozději od roku 2008 shodnou adresu trvalého bydliště dozvěděla o dosažení 12 bodů v evidenci řidičů po třech a půl letech od spáchání přestupku. 4. Dále žalobce odkazuje na principy dobré správy, a to konkrétně na zásadu přiměřenosti ve smyslu definice provedené veřejným ochráncem práv. Podle této zásady by postup správního orgánu vůči adresátům jeho působení neměl být nepřiměřeně tvrdý. Měla by být vyžadována toliko taková míra součinnosti, jež je nezbytná k dosažení požadovaného účelu. V nynějším případě se však dle jeho mínění v rozporu s uvedeným požadavkem po cizinci požaduje, aby se aktivně zajímal o to, pod jakou podobou je jeho příjmení evidováno v evidenci obyvatel, resp. v registru řidičů. 5. Žalobce odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2018, č. j. 29 A 19/2016-51, přičemž z něj dovozuje, že možnost uplatnění výkonu státní moci je časově podmíněna. Dle žalobce takovéto časové podmínění možnosti uplatnění výkonu státní moci umožňuje adresátům práv a povinností lépe plánovat si své životy s vědomím, že v důsledku uplynutí času již proti nim nelze určitý postup uplatnit. Pokud by se žalobce dozvěděl o svém „vybodování“ včas, mohl se s danou okolností vypořádat v jiné životní situaci, než ve které se nyní nachází. Žalobce má 3 děti, z nichž dvě se narodily 3. 2. 2017 a navštěvují mateřskou školu v Č. B. na R. ulici, kam je třeba je dopravovat automobilem (vzdálenost od místa bydliště je cca 4 km). Oproti tomu, na jaře 2019 děti zůstávaly doma s matkou a potřeba jejich přepravy tedy byla mnohem menší. Rovněž podnikatelské aktivity žalobce byly jiné, neboť v roce 2019 je žalobce vykonával pouze v Českých Budějovicích, zatímco nyní je nucen pravidelně dojíždět za prací desítky kilometrů. 6. Závěrem se žalobce věnuje otázce délky promlčecí doby dle právní úpravy přestupkové práva. Žalobce připomíná, že její délka je dle výše horní hranice sazby pokuty buď 1 rok nebo 3 roky. Běh této lhůty je upraven tak, že v určitých případech dochází k přerušení či stavení jejího běhu. V projednávaném případě však k žádnému přerušení či stavení běhu promlčecí lhůty dle žalobce nedošlo, neboť žalobce nemá žádnou informaci o tom, že by nastala některá ze skutečností pro ně zákonem předvídaných. Vzhledem k tomu dle žalobce nelze vycházet ze záznamu bodů, kterých dosáhl dne 23. 4. 2019, ani ze všech dalších záznamů předcházejících uvedenému datu a nelze k daným bodům přihlížet, neboť v důsledku promlčení došlo k zániku odpovědnosti za předmětné přestupky. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Žalovaný v rámci svého vyjádření předestřel postup, jakým jsou zadávány informace do evidenčních systémů užívaných Policií ČR. Pokud se cizinec přihlásí na cizinecké policii a je mu udělen pobyt v České republice, je automaticky zaevidován do registru obyvatel a při evidenci přestupku dochází ke stažení osobních údajů z registru obyvatel na tzv. kartu osoby. Pokud ovšem cizinec není hlášen na cizinecké policii a spáchá přestupek na území ČR, je zaevidován do registru řidičů ručně, dle zaslaného oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, a to na tzv. kartu cizí osoby. V registru řidičů jsou následně takové osoby evidovány tak, jak je ztotožnil policejní orgán dle dokladů předložených při silniční kontrole, tj. dle jména, příjmení a data narození. Bohužel není uvedeno číslo řidičského průkazu ani dokladu totožnosti. Změní-li cizinec v ČR pouze své příjmení, je změna automaticky provedena na kartě osoby přes registr obyvatel, kam změny zadává cizinecká policie. Dle žalovaného je přitom důležité, aby cizinec se změnou příjmení splnil svou zákonnou oznamovací povinnost dle § 108 odst. 1 zákona o silničním provozu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Dle žalovaného přitom žalobce v průběhu let několikrát změnil své příjmení. Přitom nerespektoval svou zákonnou povinnost oznámit úřadu změnu příjmení a předkládal policejním orgánům při silniční kontrole v letech 2017 až 2019 neplatný řidičský průkaz. Mezitím došlo k automatické opravě příjmení na kartě žalobce. Bohužel registr řidičů nehlásí žádné automatické opravy příjmení ani nehlásí, že tato osoba je po změně příjmení evidována na kartě cizí osoby. K unifikaci daných osob tak došlo až dne 11. 10. 2022, kdy byl správními orgánu prvního stupně doručen příkaz Městského úřadu Tábor. Po sloučení karet vyšlo najevo, že žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů již ke dni 13. 4. 2019, pročež byl následně o této skutečnosti neprodleně informován. 8. Žalobce však nebyl jakkoli krácen na svých právech, neboť stále mohl řídit motorová vozidla a účastnit se tak aktivně silniční