6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

65 A 5/2024- 100 - text  31 65 A 5/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: „Srubec místo k životu, z.s.“ se sídlem Za Škardou 767, Srubec zastoupen JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 za účasti: Jihočeský kraj se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2024, č. j. MZP/2024/210/3533, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 11. 10. 2024, č. j. MZP/2024/210/3533 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje („orgán ochrany přírody“) ze dne 18. 7. 2024, č. j. KUJCK 89120/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že podmínku č. 12 nahradil vlastním textem a do výčtu podmínek ve výroku prvostupňového rozhodnutí doplnil podmínku č. 13. Podle § 90 odst. 5 správního řádu žalovaný prvostupňové rozhodnutí ve zbytku potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla na základě žádosti Jihočeského kraje (osoba zúčastněná na řízení; dále jen „OZNŘ“) ze dne 6. 12. 2023 povolena výjimka podle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), pro tento druh živočicha: bělopásek tavolníkový (O - ohrožený druh podle přílohy č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.), a dále byla povolena výjimka podle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) ZOPK pro tyto druhy živočichů: modrásek bahenní, modrásek očkovaný, ohniváček černočárný, dudek chocholatý a kvakoš noční (vše SO a EU; SO – silně ohrožený druh a EU – druh chráněný legislativou Evropské unie). Výjimka byla udělena pro OZNŘ ze zákazů stanovených v § 50 odst. 2 ZOPK pro škodlivý zásah do přirozeného vývoje vyjmenovaných druhů spočívající v zásahu do jejich biotopu a rušení v jejich přirozeném vývoji, k zásahu do potravního biotopu, příp. v minimální nezbytné míře ke zraňování či usmrcování jedinců v průběhu provádění stavebních prací; pro práci ekodozoru dále chytat, rušit, zraňovat nebo usmrcovat v nezbytné míře a při nemožnosti jiného řešení poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla, škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje a dopravovat jedince dotčených vyjmenovaných druhů do náhradních biotopů, a to pro realizaci akce „Přeložka II/157 – obchvat Srubce“ v k. ú. Srubec. Předpokládané počty dotčených jednotlivců: motýli – jednotlivci až nižší desítky, ptáci – jednotlivci. V prvostupňovém rozhodnutí ve spojení s napadeným rozhodnutím bylo stanoveno třináct podmínek, jejichž dodržování bylo učiněno předpokladem pro udělení výjimky. II. Shrnutí žaloby 3. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, v níž se domáhá zrušení jak napadeného, tak i prvostupňového rozhodnutí, neboť má za to, že vady prvostupňového rozhodnutí nelze odstranit v odvolacím řízení. 4. Žalobce především namítá porušení ústavního zákazu překvapivosti a zásady dvojinstančnosti správního řízení. Žalobce uvádí, že již v odvolání namítal, že prvostupňové rozhodnutí neobsahuje způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody provádět v průběhu realizace záměru, pro nějž byla udělena výjimka. Žalobce poukazoval na nedostatečnost vymezení podmínky č. 12, na to, že v podmínkách jsou uvedeny i práva, která náleží orgánu ochrany přírody přímo ze zákona a že je bagatelizován požadavek na stanovení plánu vlastních povinných kontrol ze strany orgánu ochrany přírody (četnost, správné časové nastavení z hlediska provádění prací, s ohledem na fáze vývoje jednotlivých druhů); žalobce namítal i absenci odůvodnění podmínky č. 12. 5. Žalovaný konstatoval nedostatečnost stanovení způsobu kontrol v prvostupňovém rozhodnutí a přistoupil k jeho změně a doplnil podmínku č. 13. Žalobce namítá, že žalovaný postupoval tak, jako by rozpor prvostupňového rozhodnutí s právními předpisy napravoval z vlastní iniciativy. Dle jeho názoru námitka o nedostatečnosti vymezení způsobu kontrol zůstala ze strany žalovaného nevypořádána. Žalovaný se vypořádal pouze s námitkou nedostatečnosti určení počtu jedinců zvláště chráněných druhů živočichů (dále jen „ZCHD“) dotčených škodlivým zásahem [§ 5 odst. 3 písm. a) ZOPK]. 6. Žalobce uvádí, že důvodně očekával, že nebude-li prvostupňové rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání, bude mu alespoň ze strany žalovaného umožněno se před vydáním napadeného rozhodnutí vyjádřit k cílenému vymezení způsobu kontrol, které provedl sám žalovaný tím, že změnil prvostupňové rozhodnutí vložením podmínky č. 13. Žalobce je toho názoru, že žalovaný nerespektoval judikaturu o zákazu překvapivosti rozhodnutí a o zásadě dvojinstančnosti řízení. Vysvětlení postupu žalovaného při změně prvostupňového rozhodnutí na str. 15 napadeného rozhodnutí podle žalobce nemůže obstát. Z uvedeného důvodu považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné. 7. Žalobce dále namítá, že správní orgány v rozporu s § 3 správního řádu nezjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, čímž porušily zásadu materiální pravdy. Nezjistily totiž stávající stav biotopů ZCHD (zejména modrásků), z jejichž podmínek ochrany povolily výjimky, ač měly žadateli o udělení výjimky uložit zpracování hodnocení vlivu stavby na zájmy chráněné v části druhé, třetí a páté ZOPK (dále jen „hodnocení vlivu“), a to podle § 67 ZOPK a vyhlášky č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny. Hodnocení vlivu podle § 67 ZOPK by obsahovalo zjištění, popis a vyhodnocení současného stavu přírody a krajiny v lokalitě dotčené stavbou a předpokládaných přímých i nepřímých vlivů stavby. Na absenci hodnocení vlivu podle § 67 ZOPK žalobce poukazoval po celou dobu řízení s tím, že by z něj mohl dokonce vyplynout výskyt dalších ZCHD, pro něž by bylo nezbytné udělovat výjimku z ochrany. Hodnocení vlivu nebylo žadateli uloženo ani v jiném řízení (územním řízení), byť toto hodnocení musí být provedeno dříve, než bude stavba umístěna. V řízení užité „biologické hodnocení“ doc. Farkače z roku 2017 (vypracované v rámci procesu EIA) považuje žalobce za neúplné, zastaralé a vadné; v tomto hodnocení dokonce nebyl zjištěn ani výskyt motýlů modráskovitých. Závažnost zásahu je v něm bagatelizována. Dle žalobce nelze v žádném případě považovat stav věci za spolehlivě zjištěný. 8. Podle žalobce problém s nedostatečně zjištěným výskytem všech ZCHD nemůže napravit podmínka č. 11 prvostupňového rozhodnutí. Tato se týká budoucí situace, kterou orgán ochrany přírody nemůže v době rozhodování předjímat. Správní rozhodnutí však musí vycházet ze skutkových okolností v době jeho vydání, tj. v době jeho vydání měly být rozptýleny důvodné pochybnosti, že může být škodlivě zasaženo do přirozeného vývoje i dalších ZCHD. Výjimku z podmínek ochrany ZCHD je nutné získat již před vydáním územního rozhodnutí. Žalovaný se podle žalobce nevypořádal s konkrétními námitkami ve vztahu k neaktuálnímu údajnému biologickému hodnocení, jež hodnocením vlivu ve smyslu § 67 ZOPK nebylo. Jsou-li ohrožené biotopy modrásků opravdu poslední přírodně cennou lokalitou na území obce Srubce, tím spíše jsou podle žalobce hodny přísné ochrany. 9. Žalobcem namítaná změna vodního režimu způsobená stavbou byla žalovaným bagatelizována, aniž by si k tomu opatřil nějaké podklady. I podle tvrzení žalovaného se část biotopu modrásků nachází nad poddolovaným územím; mělo být tudíž zjišťováno, jaký má poddolovanost území ve spojení se stavbou vliv na spodní vody a potažmo na biotop modrásků. 10. Žalobce namítá, že došlo k porušení zásady materiální pravdy i co do zjištění účinnosti a funkčnosti kompenzačních opatření navržených pro modráska bahenního a modráska očkovaného. Účinnost těchto opatření je totiž krajně nejistá, neboť realizací stavby dojde ke ztrátě podzemní vody v celém přilehlém území (viz Studie proveditelnosti dopravního řešení silnice II/157). Orgán ochrany přírody sám konstatoval, že lze jen těžko vyhodnotit míru ovlivnění systému pohybu podzemních vod v dané lokalitě. Žalobce podotýká, že v případě realizace stavby reálně hrozí taková změna vodního režimu, která ohrozí samotnou existenci populací modrásků i v náhradních lokalitách. Proto měl být objasněn konkrétní rozsah změn vodního režimu, která nastane v náhradních lokalitách navržených pro populace modrásků. To však učiněno nebylo. Kompenzační opatření musí být účinná, jinak nem