6 Ads 99/2011 – Nejvyšší správní soud

66 Ad 9/2025- 56 - text  7 66 Ad 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: P. R. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 3. 2025, čj. , takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 3. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 11. 2024, čj. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žalobcova žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvádí, že za příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla považována roztroušená skleróza. Dále žalobce zmínil osteoporózu a urologické potíže. Žalobce se vyjádřil i ke svému psychickému stavu. Nerozporoval závislost na alkoholu a silnou depresi ani to, že odmítá hospitalizaci. Léčbu závislosti absolvoval v roce 2018 a dlouho abstinoval až do roku 2024, kdy opět začal požívat alkohol z důvodu zhoršování fyzického zdraví bez vidiny zlepšení. Důvody pro odmítání hospitalizace jsou subjektivní. Jde především o zhoršení soběstačnosti. Žalobce uvedl, že s hospitalizací nakonec souhlasil po svém prvním pokusu o sebevraždu. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Žalovaná navrhl pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). II. Podstatný obsah správních spisů 4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce byl od roku 2018 poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně z důvodu poklesu jeho pracovní schopnosti o 35 % [kapitola VI., položka 6b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity); dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“]. Dne 25. 9. 2024 požádal žalobce o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 5. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 4. 11. 2024 byl žalobce shledán nadále invalidním pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. 6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 7. 11. 2024 rozhodnutí, kterým byla žalobcova žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta s tím, že je nadále poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. 7. Dne 24. 2. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu II. stupně. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce byl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidním podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 45 %. Jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %, po navýšení celkově o 45 %. 8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku o tom, proč v případě žalobce nelze indikovat vyšší než první stupeň invalidity. III. Posudek posudkové komise MPSV 9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 22. 10. 2025 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalobce. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela, přičemž zhodnotila i lékařské zprávy přiložené k žalobě. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Datum změny stupně invalidity bylo stanoveno ke dni 4. 11. 2024. 10. Žalobce byl hodnocen jako autoklempíř. 11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí těžká organická afektivní porucha. 12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly V., položky 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi přistoupila posudková komise ke zvýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzovaní invalidity o 10 % na celkových 70 %. 13. Posudková komise zhodnotila, že u žalobce dominovala těžká organická afektivní porucha. Patrná je progredující těžká deprese, přičemž byly zdokumentovány opakované pokusy o sebevraždu pořezáním na končetinách. V roce 2024 došlo k relapsu závislosti na alkoholu. Dále progredovala tělesná kachexie. Posudková komise zhodnotila i roztroušenou sklerózu, hlubokou žilní trombózu, pokročilé artrotické změny pravého kolene a veškeré další nálezy. 14. Posudková komise uvedla, že ohledně určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se neshoduje z posudkovými lékaři Institutu, neboť je patrné, že dominující příčinou je těžká organická porucha. Žalobce není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 15. Vznik invalidity třetího stupně byl posudkovou komisí stanoven od 4. 11. 2024 s dobou platnosti trvale. IV. Právní hodnocení krajského soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 17. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 8. 12. 2025. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV a protokolem o jednání ze dne 20. 10. 2025. Žalobce se jednání neúčastnil z důvodu hospitalizace a žalovaná ponechala rozhodnutí na posouzení soudu. 18. Žaloba je důvodná. 19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje