9 Afs 8/2008 – Nejvyšší správní soud

60 Ad 8/2025- 26 - text  9 60 Ad 8/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: P. K. právně zastoupen advokátem, Mgr. Janem Aulickým se sídlem Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov proti žalovaný: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2024/269589-913, čj. MPSV-2025/112988-913, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce disponoval průkazem označený symbolem „ZTP“ ode dne 1. 7. 2021 do dne 31. 12. 2024, a to na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2021. Před koncem platnosti průkazu označeného symbolem „ZTP“ podal žalobce dne 7. 10. 2024 novou žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 2. Úřad práce České republiky rozhodnutím ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 10681-24-CK, čj. 183019/24/CK, přiznal žalobci od 1. 1. 2025 trvale nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“. Vycházel přitom z posudku o zdravotním stavu ze dne 11. 11. 2024, čj. LPS/2024/1896-CK_CSSZ, vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu, dle něhož se v případě žalobce jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“). 3. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí úřadu práce ze dne 28. 11. 2024 potvrdil. Žalovaný vycházel z posudku posudkové komise ze dne 8. 4. 2025, který potvrdil závěry posudku ze dne 11. 11. 2024 vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu. II. Shrnutí žaloby 4. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 11. 7. 2025 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. 5. Žalobce namítá, že napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech, rozhodnutí žalovaného je nezákonné, nesprávné, nepřezkoumatelné a založené na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. 6. Žalobce především namítá, že mu byl původně rozhodnutím z ledna 2022 přiznán průkaz označený symbolem „ZTP“ s platností do 31. 12. 2024, a správní orgány tak nyní hodnotily jeho zdravotní stav jako méně závažný, aniž by k tomu byl dán skutkový podklad. Dále žalobce uvádí, že jeho zdravotní stav se od předchozího posouzení nezměnil a stále odpovídá kritériím těžkého funkčního postižení dle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. 7. Posudková komise vycházela pouze z dostupné zdravotnické dokumentace a žalobce osobně nevyšetřila, ačkoliv to bylo nezbytné pro řádné posouzení jeho funkčních schopností. Žalobce tvrdí, že samotné diagnózy ani lékařské zprávy nejsou způsobilé nahradit přímé posouzení schopnosti chůze, rovnováhy a dalších funkčních omezení, která mají být dle § 34b zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením posuzována. Bez osobního vyšetření nelze podle jeho názoru spolehlivě učinit závěr, zda jde o středně těžké či těžké funkční postižení. 8. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí i posudku posudkové komise. Zejména uvádí, že správní orgány nevyložily, v čem podle nich spočívá rozdíl mezi jeho zdravotním stavem v době přiznání průkazu označeného symbolem „ZTP“ a současným stavem. Na podporu této námitky předložil lékařskou zprávu své neuroložky MUDr. N. ze dne 11. 7. 2025, podle níž nedošlo k žádné změně v neurologickém nálezu. Napadené rozhodnutí podle žalobce neobsahuje úvahu, jaký konkrétní posudkově významný rozdíl byl zjištěn a jak se měl promítnout do změny stupně průkazu. V napadeném rozhodnutí žalovaného tak dle žalobce absentuje odůvodnění snížení míry jeho funkčního postižení. 9. Současně žalobce poukazuje na konkrétní potíže s pohybem, které jej trápí nepřetržitě od roku 2021. Tvrdí, že má výrazné obtíže s chůzí, s rovnováhou, používá francouzskou hůl, má problémy při vystupování z automobilu, při chůzi do schodů a zakopává špičkou levé nohy. Chůzi v terénu označuje za prakticky nemožnou pro ztrátu stability. Podle žalobce tato omezení odpovídají podmínkám těžkého postižení podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zejména bodu 2 písm. f), neboť jde o kombinaci více postižení, která ve svém souhrnu představují těžké funkční omezení. 10. Závěrem žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s § 34 odst. 1 až 3 a § 34b zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, s přílohou č. 4 vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a rovněž se zásadami správního řízení podle § 3 a § 50 odst. 4 správního řádu. 11. Jako důkazy žalobce vedle shora uvedené lékařské zprávy označil rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a nový posudek posudkové komise. 12. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve svém vyjádření předně konstatuje, že hodnocení zdravotního stavu pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením je podle platných právních předpisů plně v kompetenci posudkové komise, která při posouzení zdravotního stavu žalobce vycházela z kompletní dostupné zdravotní dokumentace. Žalobce nebyl komisí vyšetřen, neboť posudková komise dospěla k závěru, že podklady jsou dostatečné a osobní účast posuzovaného není potřebná. Žalovaný uvádí, že právní úprava obsažená v § 16a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, takový postup umožňuje a posudkoví lékaři nejsou povinni provádět vlastní vyšetření posuzované osoby, pokud je stav doložen objektivními nálezy. Žalovaný rovněž v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, čj. 10 Ads 248/2017-61, který konstatuje, že primárním úkolem komise není vyšetření posuzované osoby, ale zhodnocení nálezů klinických lékařů. 14. Žalobcovo subjektivní přesvědčení, že splňuje podmínky pro přiznání průkazu označeného symbolem „ZTP“, není dle žalovaného podloženo novými relevantními lékařskými nálezy. Žalovaný zdůrazňuje, že lékařská zpráva MUDr. N. ze dne 11. 7. 2025, kterou žalobce soudu předložil spolu s žalobou, je obsahově shodná s její dřívější zprávou ze dne 4. 11. 2024, která již byla posudkové komisi k dispozici. Namítaný zdravotní stav tedy byl komisí zohledněn. 15. Žalovaný dále uvádí, že žalobci byl v předchozím řízení přiznán průkaz označený symbolem „ZTP“ s platností do 31. 12. 2024, přičemž podle posudku posudkové komise ze dne 1. 12. 2021 byla tato kratší doba platnosti stanovena s ohledem na nedlouhou dobu od prodělané ischemické CMP a věk žalobce, kdy nešlo vyloučit zlepšení funkčních schopností, a proto byla nařízena kontrolní lékařská prohlídka. 16. Aktuální posudek posudkové komise ze dne 8. 4. 2025 je podle žalovaného vnitřně bezrozporný, vychází ze všech dostupných podkladů a obsahuje přezkoumatelnou úvahu o závěrech rozhodných pro posouzení zdravotního stavu žalobce. Žalovaný rovněž uvádí, že při svém rozhodování postupoval v souladu s právními předpisy a své závěry odůvodnil s odkazem na zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž z posudku vyplývá, že žalobce nesplňuje kritéria těžkého ani zvlášť těžkého funkčního postižení pohyblivosti či orientace podle § 34 odst. 3 a 4 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, a tudíž ani podmínky pro přiznání průkazu označeného symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“. Závěry žalovaného jsou v souladu s objektivizovaným posouzením zdravotního stavu plynoucím z posudku posudkové komise, a proto žalovaný trvale přiznal žalobci průkaz označený symbolem „TP“. 17. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Právní hodnocení krajského soudu 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s. 19. Žaloba není důvodná. 20. K důkazním návrhům žalobce krajský soud poznamenává, že se z části jedná o listiny obsažené ve správním spisu, kterým se však zpravidla dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 21. Revizní posudek posudkové komise krajský soud nezadával s ohledem na dikci § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle něhož „[m]inisterstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolac