4 Azs 149/2004 – Nejvyšší správní soud

63 Af 1/2026- 52 - text  13 63 Af 1/2026 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: PRO Servis Invest, s.r.o. v likvidaci, IČO 28137442 sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zastoupena advokátem JUDr. Igorem Velebou sídlem Koliště 259/55, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28974/25/5200-11432-711778, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Spornou je v projednávané věci otázka, zda žalobkyní uplatněné výdaje byly uplatněny v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („zákon o daních z příjmů“). Konkrétně je nutno posoudit, zda výdaje spojené s dohodou o narovnání a s výrobou audiovizuálních děl lze považovat za výdaje k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 24 zákona o daních z příjmů, dále zda byla prokázána vstupní a zůstatková cena odpisovaného hmotného a nehmotného majetku dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o daních z příjmů a zda bylo prokázáno, že výdaje spočívající v odpisech ochranné známky jsou daňově účinné dle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. 2. Finanční úřad pro Jihočeský kraj („správce daně“) zahájil u žalobkyně dne 11. 10. 2022 daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018 až 2021. Náklady stran zdaňovacího období 2020 ve výši 1 000 000 Kč vztahující se k dohodě o narovnání, nebyly správcem daně uznány, neboť nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 24 zákona o daních z příjmů. Náklady ve vztahu ke zdaňovacímu období 2018 ve výši 1 209 093 Kč, ve vztahu ke zdaňovacímu období 2019 ve výši 596 723 Kč, ve vztahu ke zdaňovacímu období 2020 ve výši 1 261 989 Kč a ve vztahu ke zdaňovacímu období 2021 ve výši 558 608 Kč, spočívající v odpisech hmotného a nehmotného majetku, vyjma odpisů ochranné známky, nebyly správcem daně uznány, neboť nebyla dle § 29 odst. 1 zákona o dani z příjmů prokázaná vstupní cena odpisovaného majetku. Náklady ve vztahu ke zdaňovacímu období 2018 až 2020 ve výši 576 672 Kč a ve vztahu ke zdaňovacímu období 2021 ve výši 576 640 Kč, spočívající v odpisech ochranné známky, nebyly správcem daně uznány, neboť nebyla prokázána daňová účinnost těchto nákladů dle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. Náklady ve vztahu ke zdaňovacímu období 2021 ve výši 15 870 664,30 Kč, spočívající ve vyřazení odpisovaného hmotného majetku, nebyly správcem daně uznány, neboť nebyla dle § 29 odst. 1 zákona o daních z příjmů prokázána vstupní cena odpisovaného majetku, a tedy ani cena zůstatková. Náklady stran zdaňovacího období 2020 ve výši 195 000 Kč vztahující se k výrobě audiovizuálních děl, nebyly správcem daně uznány, neboť nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 24 zákona o daních z příjmů. Výnosy ve vztahu ke zdaňovacímu období 2018 ve výši 54 216 Kč, ve vztahu ke zdaňovacímu období 2019 ve výši 99 564 Kč, ve vztahu ke zdaňovacímu období 2020 ve výši 286 455 Kč a ve vztahu ke zdaňovacímu období 2021 ve výši 141 341 Kč, spočívající v kurzových rozdílech, nebyly správcem daně uznány, neboť je žalobkyně v rozporu s § 21h zákona o daních z příjmů nezahrnula do svých výnosů. 3. V návaznosti na uvedená kontrolní zjištění správce daně vydal dodatečné platební výměry - ze dne 24. 5. 2024, č. j. 1179570/24/2208-50522-307495, na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018, kterým byla z moci úřední doměřena daň ve výši 319 390 Kč, zrušena daňová ztráta z příjmů právnických osob ve výši 50 366 Kč, a dále dle daňového řádu stanoveno penále ve výši 20 % z částky doměřené daně a ve výši 1 % z částky doměřené daňové ztráty, tj. celkem 64 382 Kč („dodatečný platební výměr 2018“), - ze dne 24. 5. 2024 č. j. 1179606/24/2208-50522-307495 na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019, kterým byla z moci úřední doměřena daň vyšší o 241 680 Kč, a dle daňového řádu stanoveno penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 48 336 Kč („dodatečný platební výměr 2019“), - ze dne 24. 5. 2024 č. j. 1179609/24/2208-50522-307495 na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020, kterým byla z moci úřední doměřena daň vyšší o 521 930 Kč, a dle daňového řádu stanoveno penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 104 386 Kč („dodatečný platební výměr 2020“), - a ze dne 24. 5. 2024 č. j. 1179618/24/2208-50522-307495 na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2021, kterým byla z moci úřední doměřena daň vyšší o 3 257 930 Kč, a dle daňového řádu stanoveno penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 651 586 Kč („dodatečný platební výměr 2021“). 4. Dodatečné platební výměry žalobkyně napadla odvoláními, která žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a dodatečné platební výměry potvrdil. II. Obsah žaloby 5. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 19. 1. 2026, kterou se domáhá, aby soud rozhodnutí žalovaného a dodatečné platební výměry zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 6. Namítá, že správce daně i žalovaný nesprávně posoudili dohodu o narovnání uzavřenou mezi ní a insolvenčním správcem Burián & Penka, insolvence, v.o.s., IČO: 29352037 („insolvenční správce“) dlužníka Ecomodula s.r.o. v likvidaci, IČO: CZ26074834 („Ecomodula“). Obsahem dohody bylo narovnání sporu vyplývajícího z projektu rozdělení odštěpením sloučením rozdělované společnosti Ecomodula, na základě kterého na žalobkyni přešla vyčleněná část jmění této společnosti (stavby, pozemky a software CALIDA). Částku ve výši 1 000 000 Kč hrazenou z této dohody považuje žalobkyně za daňově účinný výdaj ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů, vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to z důvodu, že do doby vyřešení incidenčního sporu nemohla žádným způsobem nakládat s předmětnými nemovitostmi. 7. Vedle toho setrvává na názoru, že vstupní cenu při daňové kontrole prověřovaného odpisovaného majetku prokázala. V rámci příloh podání ze dne 27. 3. 2024 správci daně poskytla faktury, kupní smlouvy a další dokumenty vstupní cenu dokládající. Není si vědoma povinnosti dokládat „prvodoklady“ v případě, kdy lze doložit vstupní cenu, resp. nabytí vlastnického práva za jasně určenou pořizovací cenu odpisovaného majetku jinými důkazními prostředky. Požadavek správce daně na doložení „prvodokladů“ považuje za šikanózní a formalistický, zejména pak u majetkových položek nabytých před dávným časem. Tímto požadavkem dochází k efektivnímu vyloučení předmětných věcí z obchodních vztahů, neboť je s nimi neoddělitelně spojeno daňové nebezpečí. Zároveň neměla možnost získat „prvodoklady“ od společnosti Ecomodula z důvodu jejího úpadku a přechodu dispozičních práv k majetku i k související dokumentaci na insolvenčního správce. 8. Práva z ochranných známek využívala také pro svoji potřebu za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to i přes to, že jedna z ochranných známek není v jejím vlastnictví. V rámci areálu označeného Centrum služeb pro dřevostavby Písek („centrum pro dřevostavby“) docházelo ke společnému využívání práv z ochranných známek ecommodula, ARCHI POP, POP a Goopan. Ochranná známka Goopan byla užívána při přípravě podkladů pro realizaci dřevostaveb a ochranné známky ARCHI POP, POP za účelem ochrany výstupů v podobě typizovaných dřevostaveb využívajících dané technologie. Ochranná známka ecommodula byla používána k označení produktů žalobkyně zkonstruovaných ve spolupráci s centrem pro dřevostavby. Ačkoliv vysvětlila svou obchodní činnost týkající se ochranných známek, správce daně ani žalovaný na toto vysvětlení nebyli ochotni přistoupit. Trvá však na tom, že bez uvedených technologií by společnosti sdružené v centru pro dřevostavby nemohly vyrábět, stavět a komunikovat. 9. Výroba audiovizuálních děl měla přispět k marketingové propagaci centra pro dřevostavby, a to aktualizací propagačních materiálů. Spolupráce v rámci centra pro dřevostavby probíhala pod dohledem pana Vincenta Guillota, společníka žalobkyně. Jednalo se o volnější spolupráci zúčastněných subjektů, jimž měla audiovizuální díla pomoci ke zviditelnění na trhu. Myšlenka tohoto centra byla založena na sdílení dokumentů mezi společnostmi na ní participujícími. V rámci spolupráce tak „společnost A“ mohla používat modely a katalogy „společnosti B“. Pokud vyvstala potřeba tyto dokumenty aktualizovat, zajistila aktualizaci žalobkyně. Bez takto získaných technologií společnosti nemohly vyrábět a stavět dřevostavby. Z toho důvodu se společnosti zdržovaly v centru pro dřevostavby a platily zde nájemné. Neuznání daňové účinnosti v