6 Ads 99/2011 – Nejvyšší správní soud

66 Ad 3/2024- 62 - text  10 66 Ad 3/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobkyně: L. Č. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 10. 2024, čj. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 10. 2024, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 7. 2024, čj. X, kterým byl podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), žalobkyni od 1. 7. 2024 odňat invalidní důchod. 2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru její zdravotní stav i nadále odpovídá invaliditě prvního stupně a byl tedy mylně posouzen. Nepřiznivý zdravotní stav žalobkyně přetrvává a zhoršuje se. K psychickým potížím se přidaly epileptické záchvaty. Žalobkyně taktéž stále trpí bolestmi zad a kolen. Žalobkyně konstatovala, že dosáhla základního vzdělání a že pracovala jako dělnice v lese a jako uklízečka. Zdravotní obtíže začaly v roce 2007. Docházela k psychologovi a užívala antidepresiva. V roce 2002 byla hospitalizována a následně docházela do psychiatrické ambulance. Od roku 2024 dochází též do Centra duševního zdraví. Medikaci užívá dle pokynů psychiatra. Žalobkyně požádala o nové posouzení svého zdravotního stavu a o zohlednění nové lékařské zprávy (zpráva neurologického oddělení Nemocnice Strakonice ze dne 21. 9. 2024). Žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula dle ní rozhodné skutečnosti a uvedla, že navrhuje pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). II. Podstatný obsah správních spisů 4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně byla uznána invalidní v srpnu 2018 pro invaliditu prvního stupně od 17. 5. 2018 pro úzkostně depresivní poruchu dle kapitoly V, položky 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Obdobně byla hodnocena o rok později při kontrolním posouzení zdravotního stavu v červenci 2019. V únoru 2020 podala žalobkyně žádost o změnu výše invalidního důchodu. V dubnu 2020 bylo zpracováno posouzení zdravotního stavu žalobkyně, s tím že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena opět podle kapitoly V, položky 5c přílohy k vyhlášce, ovšem pokles pracovní schopnosti byl stanoven v rozsahu 25 %; invalidita byla žalobkyni oduznána. 5. Následně žalobkyně opět požádala o invalidní důchod a v červenci 2021 byl zpracován posudek o invaliditě, v němž byla žalobkyně uznána invalidní pro invaliditu v prvním stupni s datem vzniku invalidity od 17. 5. 2018 s dobou platnosti posudku do července 2024. Šlo o zdravotní postižení podle kapitoly V, položky 7b přílohy k vyhlášce s poklesem pracovní schopnosti o 45 % (rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla smíšená porucha osobnosti se závislostí). V tomto posudku je uvedeno, že zdravotní stav posuzované osoby je možné léčebnými a režimovými opatřeními pozitivně ovlivnit/stabilizovat natolik, že lze očekávat obnovení/zlepšení pracovní schopnosti/adaptaci na postižení při vhodném zaměstnání, a to v horizontu tří let. 6. Dne 1. 7. 2024 bylo provedeno kontrolní lékařské posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“), z něhož plyne, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu – duševní porucha způsobovaná užíváním drog. Jde o zdravotní postižení podle kapitoly V, položky 2a přílohy vyhlášky s poklesem pracovní schopnosti o 10 %. Procentní míra se nemění. Datum zániku invalidity od 1. 7. 2024. 7. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 2. 7. 2024 rozhodnutí, kterým byl žalobkyni od 20. 7. 2024 odňat invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 8. Dne 1. 10. 2024 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu pro námitkové řízení. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění. Nejde již ale o invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činí 10 %. Den zániku invalidity byl stanoven dnem 1. 7. 2024. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 2a přílohy k vyhlášce, a to duševní porucha způsobená užíváním více neznámých drog, závislost na hypnoticích a opioidech. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla měněna. 9. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku. Zdravotní postižení žalobkyně bylo shodně s posudkem podřazeno pod kapitolu V (duševní poruchy a poruchy chování), položku 2a (duševní poruchy a poruchy vyvolané psychoaktivními látkami; škodlivé užívání nebo stabilizační či udržovací fáze léčby závislosti, s konsolidací sociálních a pracovních problémů, stavy bez funkčně závažného poškození funkce orgánů a systémů). III. Posudky posudkové komise MPSV České Budějovice 10. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV ČB. Dne 25. 3. 2025 bylo jednání posudkové komise odloženo na nový termín, neboť se žalobkyně k jednání komise, na něž byla zvána, bez omluvy nedostavila. Dne 15. 4. 2025 se žalobkyně k jednání posudkové komise dostavila. Posudková komise dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným lékařem z oboru psychiatrie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. Posudková komise zhodnotila i žalobkyní předloženou lékařskou zprávu ze dne 21. 9. 2024. 11. Žalobkyně byla hodnocena jako pracovnice jednoduchých nekvalifikovaných činností. 12. Posudková komise MPSV ČB v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že u ní jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je smíšená porucha osobnosti s rozvojem syndromu závislosti na lécích. Nebylo prokázáno funkčně závažné poškození funkce orgánů a systémů. Nebylo objektivizováno těžké poškození myšlení, chování s významnou deteriorací kognitivních schopností. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly V, položky 2a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 %. 13. Posudková komise uvedla, že nebylo objektivizováno jiné funkčně významné somatické či smyslové postižení. Byly uvedeny epileptické paroxysmy, a to velmi suspektně jako bezprostřední následek vysazení benzodiazepinů; toto bylo bez podstatných posudkových dopadů. 14. Posudková komise MPSV ČB tak potvrdila závěry posudkových lékařů Institutu ve smyslu odnětí invalidního důchodu. 15. Krajský soud dne 17. 6. 2025 vyzval posudkovou komisi MPSV ČB k podání doplňujícího posudku, neboť v posudku ze dne 15. 4. 2025 postrádal přesvědčivé odůvodnění toho, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu žalobkyně při porovnání s obdobím, kdy jí byla odnímaná dávka přiznána, příp. vysvětlení toho, zda odním