ROZHODNUTÍ

ÚOHS R0124/2024/HS – Kartel poradenských společností

ÚOHS · 12. 11. 2024

O co šlo

Kartel poradenských společností

Spisová značka: ÚOHS-R0124/2024/HS

Číslo jednací: ÚOHS-42891/2024/164

Brno 12. 11. 2024

V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

č. j. ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa ze dne 15. 4. 2019, podal účastník řízení Erste

Grantika Advisory, a.s., se sídlem Palachovo náměstí 726/2, Starý Lískovec, 625 00 Brno,

IČO 25597001, zastoupený na základě plné moci advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o., se

sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně

hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění

pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní

řád, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, na základě

návrhu rozkladové komise,

rozhodl takto

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

10816/2019/852/HMa ze dne 15. 4. 2019 ve výroku VII.

č.

ÚOHS-S0236/2017/KD-

ruším

a správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně

hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., vedené ve vztahu k účastníku správního

řízení Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Palachovo náměstí 726/2, Starý Lískovec, 625 00 Brno,

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

IČO 25597001, v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb.,

o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů,

z a s t a v u j i.

ODŮVODNĚNÍ

Napadené rozhodnutí a předchozí procesní vývoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa ze dne 15. 4. 2019 (dále též „napadené rozhodnutí“), shledal, že se účastníci řízení společnosti RPSC ideas s.r.o., se sídlem

listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368 (dále též „RPSC“), REST PLUS, s.r.o. (dříve pod obchodní firmou RENARDS, s.r.o.), se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno,

IČO 25327275 (dále též „REST“), EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická

642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301 (díle též „EUNICE“) a Erste Grantika Advisory, a.s., se

sídlem Palachovo náměstí 726/2, Starý Lískovec, 625 00 Brno, IČO 25597001 (dále též

„Grantika“) dopustili následujícího správního deliktu. Tím, že v blíže neurčeném období přede

dnem 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 tyto společnosti koordinovaly účast a nabídky do výběrového

řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní

samosprávě statutárního města Přerova“, vyhlášenou statutárním městem Přerovem, jejímž

předmětem byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie

proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po

dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9), s lhůtou pro

podání nabídek dne 27. 7. 2010 v 10.00 hod. (dále též „Veřejná zakázka“), a to tak, aby z nich

nejvýhodnější nabídku podala společnost RPSC, pro niž bude společnost EUNICE v pozici

subdodavatele a vlastní nabídku nepodá, a společnosti REST a Grantika podaly méně výhodné

nabídky, jednaly ve vzájemné shodě, čímž ovlivnily výsledek uvedeného zadávacího řízení

a narušily hospodářskou soutěž na trhu dotačního poradenství v České republice, a tím

v období nejméně od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 porušily zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon

o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., a dopustily se správního

deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona.

Účastníkem řízení byla také společnost ECONOMY RATING a.s., se sídlem Lidická 1869/28,

Černá Pole, 602 00 Brno, IČO 27663761 (dále též „ECONOMY“), jejíž účast na popsaném

protiprávním jednání nebyla dle výroku II. napadeného rozhodnutí prokázána. Tento výrok

také nebyl napaden rozkladem.

Proti napadenému rozhodnutí podali všichni účastníci řízení (vyjma společnosti ECONOMY) rozklady, o nichž předseda Úřadu rozhodl dne 17. 12. 2019 rozhodnutím č. j. ÚOHSR72,74,75,78/2019/HS-34912/2019/310/HMk (dále též „první druhostupňové rozhodnutí“).

Tímto rozhodnutím byl změněn výrok I. napadeného rozhodnutí, a to tak, že se shora popsaného

porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně

některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009

Sb. (dále též „ZOHS“) v období nejméně od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 dopustily pouze

společnosti RPSC, EUNICE a Grantika.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Výrok III. napadeného rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění zakázané dohody, byl rovněž prvním druhostupňovým rozhodnutím změněn tak, že se týkal pouze společností RPSC,

EUNICE a Grantika.

Výrok IV. napadeného rozhodnutí, kterým byla uložena společnosti RPSC pokuta ve výši

50 000 Kč, byl prvním druhostupňovým rozhodnutí potvrzen.

Výrok V. napadeného rozhodnutí, kterým byla uložena společnosti REST pokuta ve výši

880 000 Kč, byl prvním druhostupňovým rozhodnutím změněn tak, že porušení § 3 odst. 1

ZOHS společností REST nebylo prokázáno.

Výrok VI. napadeného rozhodnutí, kterým byla uložena společnosti EUNICE pokuta ve výši

94 000 Kč, byl prvním druhostupňovým rozhodnutím změněn tak, že společnosti EUNICE byla

uložena pokuta ve výši 41 000 Kč (s ohledem na nesprávné účetní období, z něhož byl počítán

obrat soutěžitele EUNICE v napadeném rozhodnutí).

Výrok VII. napadeného rozhodnutí, kterým byla uložena společnosti Grantika pokuta ve výši

859 000 Kč, byl prvním druhostupňovým rozhodnutí potvrzen.

Výrok VIII. napadeného rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost uhradit náklady řízení, byl prvním druhostupňovým rozhodnutím změněn tak, že se tato povinnost týká pouze společností RPSC, EUNICE a Grantika.

První druhostupňové rozhodnutí bylo napadeno žalobou před správními soudy, a to společnostmi RPSC a Grantika. Společnost EUNICE zde figurovala jako osoba zúčastněná na řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2021, č. j. 29 Af 14/2020-169 byly obě podané žaloby zamítnuty (dále též „první rozsudek KS“). Společnost Grantika dále podala proti prvnímu rozsudku KS kasační stížnost a Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne

17. 8. 2023, č. j. 2 As 4/2022-87 (dále též „rozsudek NSS“) kasační stížnost částečně odmítl

a částečně zrušil první rozsudek KS. Zrušená část se týkala pouze žaloby společnosti Grantika,

nikoli společnosti RPSC či osoby zúčastněné na řízení společnosti EUNICE. Výrok prvního

rozsudku KS, týkající se zamítnutí žaloby společnosti RPSC a společnosti EUNICE, tedy nebyl

nijak zasažen a první druhostupňové rozhodnutí proto ve vztahu ke společnostem RPSC,

EUNICE zůstalo v právní moci. To platí i ve vztahu ke společnosti REST, která žalobu nepodala.

Samotné prvostupňové rozhodnutí bylo pravomocné ve vztahu ke společnosti ECONOMY (jde

o výrok II. napadeného rozhodnutí), která se proti napadenému rozhodnutí nebránila ani

rozkladem.

Krajský soud v Brně, jsa vázán rozsudkem NSS, rozhodoval opětovně o žalobě společnosti

Grantika, přičemž svým rozsudkem ze dne 27. 6. 2024, č. j. 29 Af 14/2020-239 (dále též „druhý

rozsudek KS“) první druhostupňové rozhodnutí částečně zrušil, a to ve vztahu ke společnosti

Grantika a věc byla v tomto rozsahu vrácena Úřadu k dalšímu řízení. Druhý rozsudek KS

navázal na první rozsudek KS a věnoval se přezkumu prvního druhostupňového rozhodnutí

z pohledu společnosti Grantika. Konkrétně druhý rozsudek KS zrušil celý výrok VI. prvního

druhostupňového rozhodnutí. Výroky I., II. a VII. prvního druhostupňového rozhodnutí zrušil

jen částečně – v částech týkajících se společnosti Grantika.

Pro přehlednost je tedy vhodné shrnout, že prvostupňové rozhodnutí je před novým rozhodnutím o rozkladu společnosti Grantika v právní moci v této podobě:

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

•

Výrok I. byl změněn nejprve prvním druhostupňovým rozhodnutím a posléze také

druhým rozsudkem KS, přičemž zní takto: „Účastníci řízení, společnosti RPSC ideas

s.r.o., se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368, a EUNICE

CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301, tím,

že v blíže neurčeném období přede dnem 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 koordinovali účast

a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu „Zajištění

přenosu dat a informací v územní samosprávě statutárního města Přerova“,

vyhlášenou statutárním městem Přerovem, jejímž předmětem byla poradenská činnost

při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání

projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu

v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9), s lhůtou pro podání nabídek

dne 27. 7. 2010 v 10.00 hod., a to tak, aby z nich nejvýhodnější nabídku podala

společnost RPSC ideas s.r.o., se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc,

IČO 28607368, pro niž bude společnost EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2,

Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301, v pozici subdodavatele a vlastní nabídku

nepodá, jednali ve vzájemné shodě, čímž ovlivnili výsledek uvedeného zadávacího řízení

a narušili hospodářskou soutěž na trhu dotačního poradenství v České republice, a tím

v období nejméně od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1

zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů

(zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., a dopustili se

správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona.“

•

Výrok II. nebyl napaden rozkladem a zůstal v právní moci v původní podobě.

•

Výrok III. byl změněn nejprve prvním druhostupňovým rozhodnutím a posléze také

druhým rozsudkem KS, přičemž zní takto: „Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně

hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníkům řízení,

společnostem RPSC ideas s.r.o., se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc,

IČO 28607368, a EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15,

PSČ 120 00, IČO 27073301, plnění zakázaného a neplatného jednání ve vzájemné shodě

specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.“

•

Výroky IV., V. a VI. zůstaly nedotčeny a jsou v právní moci tak, jak je změnil předseda

Úřadu prvním druhostupňovým rozhodnutím. Jde o výroky týkající se uložení pokut

společnostem RPSC a EUNICE a výrok o neprokázání porušení § 3 odst. 1 ZOHS

společností REST. Na tomto místě není třeba je dále rozepisovat, neboť nešlo o výroky

týkající se společnosti Grantika.

•

Výrok VII. je nepravomocný (tento výrok potvrzoval uložení pokuty společnosti

Grantika v napadeném rozhodnutí).

•

Výrok VIII. byl změněn nejprve prvním druhostupňovým rozhodnutím a posléze také

druhým rozsudkem KS, přičemž zní takto: „Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže č. j. ÚOHS- S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa ze dne 15. 4. 2019 podle

§ 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění zákona č. 183/2017

Sb., ve výroku VIII. měním takto: Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,

ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši

paušální částky nákladů řízení, se účastníkům řízení, společnostem RPSC ideas s.r.o., se

sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368, a EUNICE CONSULTING

a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301, ukládá, každému

jednotlivě, povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 2.500 Kč (slovy: dva tisíce

pět set korun českých). Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci

tohoto rozhodnutí.“

V rámci tohoto řízení je tak rozhodováno pouze o rozkladu společnosti Grantika a předmětem přezkumu je napadené rozhodnutí také pouze ve vztahu k této společnosti. Jde tedy o to vyhodnotit, zda ve vztahu ke společnosti Grantika bude možno znovu meritorně rozhodnout (konstatovat vinu, zákaz jednání, uložit pokutu a povinnost k náhradě nákladů řízení společnosti Grantika), nebo bude třeba správní řízení ve vztahu ke společnosti Grantika zastavit a současně zrušit výrok VII. napadeného rozhodnutí (o uložení pokuty společnosti

Grantika). Ostatní výroky byly totiž pravomocně změněny tak, že v nich společnost Grantika

ani nefiguruje, přičemž výroky I., III. a VIII. jsou již pravomocné ve shora uvedené podobě.

Ve zbytku, který se netýká společnosti Grantika, bylo taktéž pravomocně rozhodnuto.

Závazný právní názor správních soudů

Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) zrušil část prvního rozsudku KS pro nepřezkoumatelnost, neboť se Krajský soud v Brně (dále též „KS“) nevypořádal s jádrem žalobní argumentace společnosti Grantika. Jednalo se o unesení důkazního břemene ohledně zapojení společnosti Grantika do koordinace nabídek na Veřejnou zakázku. Napadené rozhodnutí i první druhostupňové rozhodnutí, které závěry Úřadu potvrdilo, stavělo prokázání správního deliktu na nepřímých důkazech, přičemž společnost Grantika předložila KS argumentaci, s níž se podle NSS první rozsudek KS nevypořádal přezkoumatelným způsobem.

NSS upozornil zejména na to, že přesnou částku mohla společnost Grantika zadavateli sdělit

na základě informací známých před odesláním výzvy k podávání nabídek. Dále se KS nezabýval

skutečností, že v dokumentu ČÍSLA1 byla uvedena poznámka „vč. DPH“, přičemž shodná cena

byla společností Grantika nabízena bez DPH. Nevěnoval se ani argumentaci, že společnost

Grantika byla ze strany společnosti RPSC navržena k oslovení, neboť s ohledem na její

zaměření a velikost mohla společnost RPSC předpokládat, že nabídková cena společnosti

Grantika bude spíše vyšší. KS proto žalobní argumentaci společnosti Grantika nově

přezkoumal.

V rámci druhého rozsudku KS se soud věnoval podrobnému posouzení argumentace žalobce

Grantika, přičemž dospěl k následujícím závěrům. Prokázání účasti společnosti Grantika na

zakázaném jednání je postaveno na řadě nepřímých důkazů, což je postup možný a v případě

kartelových dohod také poměrně častý – s ohledem na jejich utajení. V rámci tohoto

dokazování ovšem musí být dodržen důkazní standard, který požaduje prokázat spáchání

správního deliktu bez důvodných pochybností. Ve spojení s nepřímými důkazy to znamená

vyloučit jiné možné alternativní vysvětlení. Podle KS je proto klíčové prokázat, zda se mohl

údaj o nabídkové ceně společnosti Grantika, který byl prostřednictvím dokumentu ČÍSLA

sdělen společnosti RPSC, v dokumentu ČÍSLA objevit i z jiného důvodu než v důsledku zapojení

společnosti Grantika do koordinace postupů při podávání nabídek na Veřejnou zakázku.

Dokument ČÍSLA viz l. č. 44 spisu a dále Úřední záznam l. č. 801 spisu.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Dokument ČÍSLA jako celek dle KS nepředstavoval záznam o průzkumu trhu, není ovšem

vyloučeno, že některé údaje, které jsou v něm zachyceny, z průzkumu trhu pocházet mohly.

Byť KS souhlasil s tím, že společnost RPSC zadavateli k oslovení navrhovala subjekty, u nichž si

musela být do značné míry jista, že nepodají výhodnější nabídku, nelze vyloučit, že společnost

RPSC mohla zadavateli společnost Grantika navrhnout proto, že společnost Grantika je větší

společností a s ohledem na veřejně dostupné informace o jí realizovaných projektech, se

společnost RPSC mohla domnívat, že nabídková cena společnosti Grantika bude spíše vyšší.

Stejně tak obsah dokumentu ČÍSLA nemůže vyloučit skutečnost, že částky uvedené

u společnosti Grantika nebyly sděleny zadavateli v rámci průzkumu trhu, a to zejména

s ohledem na skutečnost, že společnost Grantika byla schopna daný údaj o ceně zadavateli

sdělit bez znalosti výzvy k podávání nabídek. Alternativní výklad, který společnost Grantika

předestřela v žalobě, je tedy podle KS možný.

Předseda Úřadu je proto v rámci opětovného rozhodování o rozkladu společnosti Grantika vázán právním názorem KS, že skutečnosti zjištěné správním orgánem prvního stupně (potažmo předsedou Úřadu před vydáním prvního druhostupňového rozhodnutí) umožňují alternativní výklad a nelze na jejich základě dospět k závěru, že bylo dostatečně prokázáno, že společnost Grantika se účastnila zakázaného jednání popsaného v napadeném rozhodnutí.

II.

Rozklad společnosti Grantika

Společnost Grantika ve svém rozkladu uvádí, že se koordinace nabídek na Veřejnou zakázku neúčastnila a že její účast Úřad neprokázal. Není tak naplněn důkazní standard požadující prokázání naplnění všech znaků skutkové podstaty bez důvodných pochybností.

Dále společnost Grantika namítá, že se Úřad nevypořádal s tvrzeními a důkazními návrhy, které učinila v průběhu celého správního řízení, zejména ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 12. 2018. V této souvislosti společnost Grantika poukazuje na to, že navrhovala dokazování čestnými prohlášeními, což Úřad odmítnul jako nepřípustný důkaz, přičemž navrhované důkazy pomocí výslechu svědků odmítl provést. Úřad tak zatížil napadené rozhodnutí vadou, jelikož učinil závěry o vině společnosti Grantika na základě nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu a zcela ignoroval jí předložené důkazy a návrhy na provedení důkazů.

Společnost Grantika následně popsala, že v případech, kdy je odpovědnost dovozována pouze na základě jednání, které se projevilo navenek, je třeba, aby takové jednání představovalo spolehlivý, přesný a konzistentní soubor důkazů o předchozím slaďování (rozsudek Soudního dvora EU ve spojených věcech C-89/85, C-104/85, C-114/85, C-116/85, C-117/85 a C-125/85 až C-129/85 Ahlström), přičemž samotné jednání navenek nemůže představovat důkaz o sladěném jednání, pokud by sladění nepředstavovalo jediné věrohodné vysvětlení takového jednání.

Alternativních vysvětlení předložila společnost Grantika hned několik. První vysvětlení spočívalo v tom, že její nabídka mohla být otevřena ještě před jejím doručením zadavateli dne

26. 7. 2010 v 9:38 hod., resp. že mohla být otevřena dříve než 26. 7. 2010 v 8:42 hod., kdy

mělo dojít k odeslání dokumentu ČÍSLA. Druhým vysvětlením, o kterém společnost Grantika

hovoří, je, že třetí osobě mohly být známy informace o procesu cenotvorby společnosti

Grantika a mohlo tak dojít k určení její potenciální nabídkové ceny odhadem. Toto vysvětlení

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

podle společnosti Grantika podporuje její dlouhodobá stabilní pozice na trhu, dohledatelnost

cen jejích služeb i fluktuace zaměstnanců. Dále společnost Grantika zmiňuje možnost, že

informaci o ceně mohla vynést třetí osoba bez jejího vědomí a zcela nezávisle na ní.

V rámci doplnění rozkladu ze dne 5. 12. 2019 společnost Grantika uvedla, že předloha dokumentu ČÍSLA byla společnosti RPSC předložena jen k „letmému vyfocení.“ Poukazovala na blízký vztah společnosti RPSC a radního pana [Jméno a příjmení] a také přiložila články z novin svědčící o porušování zákona na přerovské radnici. Na základě toho společnost Grantika dovodila, že informace o její nabídkové ceně mohly být získány ze strany města Přerov a posléze předány panem [Jméno a příjmení] společnosti RPSC. Na dalším propracování tohoto alternativního vysvětlení byla dále postavena žaloba společnosti Grantika proti prvnímu druhostupňovému rozhodnutí a dále kasační stížnost společnosti Grantika proti prvnímu rozsudku KS. Na tato svá podání během soudního přezkumu prvního druhostupňového rozhodnutí odkázala společnost Grantika ve své odpovědi na žádost o informace ze dne

3. 9. 2024. Alternativním vysvětlením, které je ve spojení s obsahem podání společnosti

Grantika ke správním soudům nejpodrobněji vyargumentováno, je možnost, že společnost

Grantika byla oslovena zadavatelem v průběhu průzkumu trhu. Odtud pochází její nabídková

cena, která se následně objevila v dokumentu ČÍSLA. Shodou okolností pak společnost

Grantika podala nabídku s cenou, která se shodovala s údaji uvedenými v dokumentu ČÍSLA

(šlo o shodu s cenou bez DPH, nikoli o shodu s cenou včetně DPH). Samotnou cenu pak

společnost Grantika spočítala na základě informací z výzvy č. 09 Integrovaného operačního

programu a sdělila zadavateli bez znalosti výzvy k podávání nabídek. Toto alternativní

vysvětlení je proto v kontextu výše zmiňované odpovědi na žádost o informace ze dne

3. 9. 2024 společností Grantika označováno jako klíčové.

V rámci svých podání v průběhu rozkladového řízení (konkrétně vyjádření k podkladům prvního druhostupňového rozhodnutí) společnost Grantika namítala také nezákonnost

Úřadem shromážděných důkazů. Ve vztahu k úřednímu záznamu Policie ČR ze dne 26. 5. 2016,

č. j. OKFK-1068-2372/TČ-2012-252503 uvedla, že tento trpí formálními a obsahovými vadami,

a proto nemůže být zákonným důkazem. Dále je nezákonnost vztahována k dokumentu ČÍSLA,

resp. k fotografii „IMAG0014.jpf,“ jelikož nelze s jistotou říci, že zjištěné vlastnosti souboru

jsou spolehlivé. Dále zde společnost Grantika upozorňovala na to, že datum a čas nastavené

na telefonu, kterým byla fotografie pořízena, nemusely odpovídat skutečnému datu a času.

Tomu má nasvědčovat i to, že fotografie „IMAG0014.jpf“ měla být pořízena o půl roku dříve

než fotografie „IMAG0001.jpg“ (tedy fotografie s vyšším pořadovým číslem byla pořízena dříve

než fotografie s číslem nižším). Tato nevěrohodnost je pak dle společnosti Grantika příčinou

nezákonnosti a nepoužitelnosti dokumentu ČÍSLA jako důkazu v rámci správního řízení.

K ověření jeho pravosti navrhla zpracování znaleckého posudku.

Vedle dokumentu ČÍSLA společnost Grantika zpochybnila zjištěné datum a čas, kdy byla zadavateli doručena nabídka společnosti Grantika. V této souvislosti namítla, že tyto údaje jsou čerpány pouze z dokumentů označených jako „SEZNAM DORUČENÝCH A PŘIJATÝCH

NABÍDEK“ a „POTVRZENÍ O OSOBNÍM PŘEVZETÍ NABÍDKY,“ k nimž však nejsou žádné dodejky

od poštovního doručovatele, není zde žádný jasný identifikátor podle zákona o archivnictví,

ani doložení oprávnění osoby přebírat podané nabídky. Má tedy jít o dokumenty s pochybnou

pravostí a pravdivostí, jimiž nelze datum a čas podání nabídky společnosti Grantika prokázat.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Další námitkové okruhy se týkají vymezení relevantního trhu, které je podle společnosti

Grantika nesprávné věcně i geograficky. Relevantní trhy měly být podle společnosti Grantika

po věcné stránce definovány s ohledem na specializované činnosti poptávané zadavatelem,

neboť se zcela odlišují od dalších činností, které vedle nich spadají do dotačního poradenství.

Tyto jiné činnosti – např. organizace výběrových řízení na dodavatele, průzkum dotačních

možností záměrů klientů (analýza dotačních příležitostí), průběžný monitoring dotačních

příležitostí – vykazují zásadní obchodní i ekonomické odlišnosti od činností poptávaných

zadavatelem.

Za účelem řádného vymezení relevantního trhu pak společnost Grantika navrhla provedení následujících důkazů: provedení analýzy předmětu a podmínek vypisovaných výběrových řízení na poskytování služeb dotačního poradenství (k posouzení otázky, zda jsou tyto služby poptávány samostatně, jaké subjekty zpravidla výběrová řízení na tyto služby vypisují, které společnosti se jich jako uchazeči účastní); provedení analýzy sortimentu služeb nabízených různými soutěžiteli působícími v oblasti dotačního poradenství (včetně otázky, zda jsou schopni poskytovat všechny služby dotačního poradenství); provedení testu hypotetického monopolisty (SSNIP testu); provedení testu cenové korelace (zpracování studií proveditelnosti, zpracování žádostí o dotaci na projekt a následného managementu po dobu realizace projektu (jednotlivě) vs. ostatní služby v oblasti dotačního poradenství); provedení testu cenové stacionarity (zpracování studií proveditelnosti, zpracování žádostí o dotaci na projekt a následného managementu po dobu realizace projektu (jednotlivě) vs. ostatní služby v oblasti dotačního poradenství).

Ve vztahu ke geografickému vymezení relevantního trhu pak měl podle společnosti Grantika

Úřad nejprve určit výchozí úzké území, posléze posoudit poptávkovou substituci pomocí SSNIP

testu, a nakonec posoudit nabídkovou substituci pomocí SSNIP testu, což Úřad neučinil. Dále

společnost Grantika uvádí, že i větší podniky v oblasti poradenských služeb působí pouze

ve vybraných lokalitách České republiky. Společnost Grantika proto navrhuje provést

následující důkazy: analýzu rozložení tržních podílů účastníků řízení v různých geografických

oblastech; analýzu proběhlých výběrových řízení v oblasti dotačního poradenství (zejména

pokud jde o výše uvedené věcné relevantní trhy) za poslední dva roky; analýzu cen, za které

jsou služby v oblasti dotačního poradenství (zejména pokud jde o výše uvedené věcné

relevantní trhy) poskytovány v jednotlivých regionech; vyžádání si informací o důvodech, pro

které společnosti aktivní v oblasti dotačního poradenství (zejména pokud jde o výše uvedené

věcné relevantní trhy) působící lokálně, nepůsobí v jiné části České republiky; provedení

adekvátních ekonometrických analýz ke zjištění geografického relevantního trhu - SSNIP testu,

cenově-korelační analýzy a testu cenové stacionarity.

V neposlední řadě společnost Grantika upozorňuje na to, že zavedla a pravidelně kontrolovala dodržování programu compliance. Již v roce […obchodní tajemství…] Proto je společnost

Grantika přesvědčena, že dle § 22b odst. 1 ZOHS účinného v době údajného spáchání deliktu

za správní delikt neodpovídá, jelikož vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby

porušení právní povinnosti zabránila. Na tuto argumentaci pak podle společnosti Grantika

Úřad v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval.

Poslední okruh námitek společnosti Grantika se vztahuje k uložené pokutě. Podle společnosti

Grantika měl Úřad jako polehčující okolnost zohlednit existenci compliance programu, což

neučinil, a naopak přitížil za úmyslnou formu zavinění. Tím mělo dojít ke „dvojímu přičítání“

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

této okolnosti, když na jedné straně Úřad vychází z toho, že kartelovou dohodu jinak než

úmyslně spáchat nelze, a tato forma zavinění by tedy měla být součástí skutkové podstaty,

ovšem na druhé straně ji Úřad vyhodnotil jako přitěžující okolnost. Společnost Grantika také

poukazuje na to, že v jiných srovnatelných případech Úřad za úmysl nepřitěžoval - jde tedy

o diskriminační postup. Úmyslné spáchání nebylo podle společnosti Grantika ani prokázáno

a nemělo být tedy vyhodnoceno jako přitěžující okolnost

Kromě toho Úřad podle společnosti Grantika nerespektoval čl. 18 Zásad pro ukládání pokut 2, který je totožný s odst. 13 Pokynů Komise pro výpočet pokut3- zde je stanoveno, že základní částka pokuty se počítá z hodnoty tržeb za zboží nebo služby, které přímo nebo nepřímo souvisejí s protiprávním jednáním. Správní orgán však v napadeném rozhodnutí vycházel z hodnoty prodejů na relevantním trhu, nikoli z hodnoty prodejů souvisejících s konkrétním protisoutěžním jednáním daného účastníka řízení. Další pochybení se týká koeficientu času, kdy nebylo zohledněno, že jednání mělo trvat pouze 8 dní. V tomto ohledu poukázala společnost Grantika na rozhodnutí Tribunálu (T-566/09) a několik rozhodnutí Komise4, podle nichž mají být zohledňovány jednotlivé dny.

Petit rozkladu

Společnost Grantika ve svém rozkladu navrhovala, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení ve vztahu ke společnosti Grantika zastavil, případně aby věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení. V rámci přípisu ze dne 3. 9. 2024 pak společnost Grantika předsedovi Úřadu navrhla, aby řízení ve vztahu k ní zastavil podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „přestupkový zákon“) ve spojení s obecnou právní úpravou dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

III.

Řízení o rozkladech

Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu, a proto v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Podle § 89 odst. 2 správního řádu jsem v rozsahu vymezeném druhým rozsudkem KS přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, popřípadě, vyžadoval-li to veřejný zájem, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Použité právní předpisy

K protiprávnímu jednání mělo podle výroku I. napadeného rozhodnutí dojít v blíže neurčeném období přede dnem 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010. Datum 27. 7. 2010 je tak rozhodné pro určení znění právních předpisů účinných v době spáchání deliktu. Základním východiskem pro

Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, uveřejněné Úřadem v měsíci dubnu roku 2007.

Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003.

Rozhodnutí Komise č. 3948 ze dne 12. 10. 2011 ve věci Exotic Fruits (Bananas); č. 39611 ze dne 27. 6. 2012 ve věci

Water Management Product; č. 39748 ze dne 10. 7. 2013 ve věci Automotive Wire Harnesses či č. 39924 ze dne

21. 10. 2014 ve věci Swiss Franc Interest Rate Derivative.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

aplikaci hmotněprávních předpisů je pravidlo, že protiprávní jednání se posuzuje podle

právních předpisů účinných v okamžiku jeho spáchání, pozdější právní úpravu je možno

aplikovat pouze v případě, že je to pro pachatele příznivější. V napadeném rozhodnutí tak byl

zcela správně pro hmotněprávní posouzení tohoto deliktu zvolen zákon č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské

soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb. (výše v textu označen zkratkou ZOHS), tedy zákon

účinný v době spáchání protiprávního jednání. Správní orgán prvního stupně také velice

pečlivě vyhodnocoval příznivost pozdějších novelizací ZOHS, včetně nového přestupkového

zákona. Na popis obsahu těchto novelizací obsažený v bodech 125 – 136 napadeného

rozhodnutí zde plně odkazuji.

Jelikož první druhostupňové rozhodnutí bylo zrušeno druhým rozsudkem KS a věc byla vrácena k novému projednání, je nezbytné vyhodnotit také příznivost novelizací ZOHS, které v mezidobí proběhly. Jedná o zákony č. 261/2021 Sb., č. 417/2021 Sb. a č. 226/2023 Sb. Zákon č. 261/2021 Sb. neobsahuje hmotněprávní ustanovení. Zákon č. 417/2021 Sb. přináší určité změny v rámci trvajících a pokračujících jednání z pohledu přerušení jednoty skutku. Tato problematika na posuzovanou věc nedopadá, neboť posuzované jednání bylo ukončeno před zahájením správního řízení. Poslední novela provedená zákonem č. 226/2023 Sb. je komplexnějšího charakteru. Jejím předmětem je ovšem zejména transpozice směrnice

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení

orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech, přičemž na příznivost posouzení věci

také nemá vliv. Jednání podle žádné z následujících novelizací ZOHS není promlčeno.

Z pohledu běhu promlčecí doby je proto pro účastníka řízení také nejpříznivější právě úprava

ZOHS, který byl aplikován správním orgánem prvního stupně. Shrnuji tedy, že užití žádné

z pozdějších úprav nevede k výsledkům příznivějším pro účastníka řízení. I v rámci

obnoveného řízení o rozkladu bude tedy jednání společnosti Grantika nadále posuzováno dle

ZOHS ve znění zákona č. 155/2009 Sb.

Aplikace procesních norem závisí na okamžiku zahájení správního řízení, s tím, že mají být aplikovány i pozdější právní předpisy, pokud to jejich přechodná ustanovení nevylučují. První druhostupňové rozhodnutí bylo ve shora definovaných částech týkajících se společnosti

Grantika pravomocně zrušeno dne 28. 6. 2024. K tomuto dni tedy došlo k opětovnému

zahájení řízení a toto datum je rozhodné pro určení znění procesních předpisů, které budou

aplikovány v obnoveném řízení. Správní orgán prvního stupně v bodě 5 a násl. napadeného

rozhodnutí vysvětlil, že postupoval pouze podle procesních norem správního řádu, ve znění

zákona č. 183/2017 Sb., a že přestupkový zákon neaplikoval, neboť tento v § 112 odst. 4

stanovil, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou

řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí

účinnosti nového přestupkového zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. Vyložil také,

že případné pozdější novelizace přestupkového zákona není možné aplikovat, neboť tento

předpis se podle citovaného ustanovení jako celek na posuzovanou věc neaplikuje.

Jak již bylo řečeno, s ohledem na vrácení věci soudem a nově zahájené řízení se tak věc opětovně projedná podle procesních předpisů platných a účinných k datu 28. 6. 2024. Nově proto na posuzovanou věc dopadají také procesní ustanovení přestupkového zákona.

Přestupkový zákon ani správní řád nebyl v mezidobí novelizován, oba předpisy jsou proto

aplikovány ve znění účinném ke dni 28. 6. 2024.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Zjištěné skutečnosti

S ohledem na to, že se jedná o řízení o rozkladu po částečném vrácení věci ze strany KS, jsou skutkové okolnosti případu podrobně shrnuty již v napadeném rozhodnutí a prvním druhostupňovém rozhodnutí, která jsou částečně pravomocná a správními soudy potvrzená.

Veškeré důkazy, resp. skutečnosti, z nichž správní orgán prvního stupně vycházel, jsou velmi

podrobně popsány a chronologicky seřazeny v bodech 38 – 95 napadeného rozhodnutí.

Porovnání nabídek uchazečů a obsahu dokumentu ČÍSLA je obsaženo v bodech 96 – 103

napadeného rozhodnutí a v bodech 104 – 112 jsou nejdůležitější skutečnosti shrnuty a dány

do vzájemných souvislostí. Další shrnutí a hodnocení bylo provedeno v bodech 63 – 98 prvního

druhostupňového rozhodnutí. Na tomto místě proto pouze shrnu nejdůležitější skutečnosti,

které jsou klíčové pro posouzení rozkladu společnosti Grantika ve světle závazného právního

názoru KS a NSS tak, jak je popsán shora.

Klíčovou roli v rámci celé výměny informací ohledně vypsání a podávání nabídek na Veřejnou zakázku hráli účastníci řízení RPSC a EUNICE, u nichž je porušení § 3 odst. 1 ZOHS již pravomocně konstatováno a potvrzeno správními soudy. Počátek koordinace postupů souvisí s navazujícím zadávacím řízením, neboť Veřejná zakázka spočívala v přípravě a realizaci projektu právě na tuto navazující zakázku. Dle zajištěných důkazů tedy v březnu a dubnu 2010 pan [Jméno a příjmení] jednající za společnost AutoCont CZ a.s.5 podle svých poznámek6 počítal s tím, že město Přerov bude v rámci IOP7 vypisovat zadávací řízení a že projekt pro tuto zakázku bude dělat společnost RPSC. Obsah těchto poznámek pak koresponduje jak s

Veřejnou zakázkou, tak s navazujícím zadávacím řízením na Zajištění přenosu dat a informací

v územní samosprávě města Přerova, kterého se společnost AutoCont CZ a.s. účastnila.

V červnu 2010 (15. 6. 2010 v 11:24 hod.)8 společnost RPSC komunikovala také se společností

Tesco SW a.s.9, která ve sdružení se společností O2 Czech Republic a.s.10 získala navazující

veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova. Tato

komunikace mezi společností RPSC a Tesco SW a.s. se týkala možných projektů (aktivit), jejichž

realizace by měla být konzultována s politiky ve městě Přerov.

Dne 20. 6. 201011 pak společnost RPSC poslala společnosti Tesco SW a.s. i společnosti

AutoCont CZ a.s. přímo materiály týkající se výzvy Integrovaného operačního programu č. 09

(dále též „IOP č. 09“) a „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě Statutárního

města Přerov.“ Následně téhož dne poslala společnost RPSC svoje materiály společnosti CPS

Consulting, s.r.o.12 (dnes již zaniklé společnosti), která byla pověřena provedením zadávacího

řízení na výběr poradenské společnosti s tím, že je mají prezentovat městu Přerov, neboť

následujícího dne se mělo konat jednání týkající se právě výzvy IOP č. 09.13

Dnes již neexistující subjekt, původně se sídlem Hornopolní 3322/34, Ostrava, IČO 47676795.

Viz l. č. 833 a násl. spisu.

Integrovaný operační program (dále též „IOP“).

Viz l. č. 544 spisu.

Společnost se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, Olomouc, IČO 25892533.

Společnost se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha, IČO 60193336.

Viz l. č. 552 a násl. spisu.

Dnes již neexistující subjekt, původně se sídlem Tusarova 1152/36, PSČ 170 00, Praha, IČO 27391566.

Viz l. č. 578 a násl. spisu.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Přípravná fáze dále probíhala ve vztahu k zadavateli. Do této činnosti byla významně zapojena i společnost EUNICE. Ta se účastnila schůzky s primátorem města Přerova, jejímž předmětem mělo být také jednání o výzvě IOP č. 09.14 Město Přerov se na ni poté obracelo v rámci průzkumu trhu15, počítalo s ní jako s jedním z dodavatelů, dokonce byla uvedena na předběžném seznamu dříve než jiné společnosti, jejichž oslovení měla schválit rada města 16, a byla také jako oslovená společnost radou schválena. Ještě před tím, než jí byla doručena výzva k podání nabídky, společnost EUNICE se společností RPSC jednaly ohledně poskytnutí subdodávky a výši podílu společnosti EUNICE na nabídkové ceně.17

Mezi společností RPSC a městem Přerov pak byla před schválením subjektů k oslovení (k zaslání výzvy k podávání nabídek) vedena komunikace o tom, jestli postačí tři oslovené společnosti (jak se domnívala společnost RPSC), nebo bude potřeba oslovit společností pět (jak se domníval radní města Přerov).18 V podstatě tak společnost RPSC předem označila společnosti, s nimiž by měla o budoucí veřejnou zakázku „soutěžit“. Vybrala kromě sebe ještě společnosti Grantika a ECONOMY. Na vlastním radou schváleném seznamu pak navíc figurovaly společnosti EUNICE a REST, neboť jak vyplývá ze zajištěné komunikace, město

Přerov bylo přesvědčeno, že minimální počet uchazečů, kteří musí být osloveni, byl pět.

Poté co byly městem Přerov odeslány výzvy k podávání nabídek jednotlivým společnostem, byl vytvořen dokument ČÍSLA19, který představuje ručně psané poznámky zachycující jednotlivé oslovené společnosti a jejich budoucí jednání ve vztahu k podávání nabídek na

Veřejnou zakázku. Ve správním spise je založena fotografie tohoto dokumentu, kterou pořídil

jednatel společnosti RPSC mobilním telefonem, a ještě před tím, než byla doručena první

nabídka na Veřejnou zakázku, tento dokument dále přeposlal. Datum pořízení fotografie je

19. 7. 2010. Fotografie pak byla odeslána 26. 7. 2010 v 8:42 hod. e-mailem. Z vlastností této

fotografie také vyplývá, že byla pořízena dne 19. 7. 2010 na mobilní telefon jednatele

společnosti RPSC. K tomu je nutné uvést, že 19. 7. 2010 byla společnostem RPSC i EUNICE

doručena výzva k podávání nabídek a že první nabídka na Veřejnou zakázku, nabídka

společnosti REST, byla doručena 26. 7. 2010 v 9:36 hod.

Jednání jednotlivých oslovených společností, s výjimkou společnosti ECONOMY, pak odpovídalo dokumentu ČÍSLA. Společnost REST podala nabídku, jejíž cena včetně DPH přesahovala 2 miliony korun. Společnost EUNICE nabídku nepodala. Byla na tomto postupu dohodnuta se společností RPSC ještě dříve, než vůbec obdržela výzvu k podávání nabídek.

Společnost Grantika podala nabídku, jejíž ceny bez DPH za obě části (zpracování žádosti o

dotaci a studie proveditelnosti + dotační management) se zcela shodují s cenami rozepsanými

v dokumentu ČÍSLA. Společnost RPSC podala nabídku, jejíž ceny včetně DPH se jen minimálně

odlišují od dokumentu ČÍSLA.20 Společnost ECONOMY, jejíž ceny byly v dokumentu ČÍSLA

Viz l. č. 578 a násl. spisu.

Viz l. č. 15 spisu.

Viz l. č. 22 spisu.

Viz l. č. 36 a 37 spisu.

Viz l. č. 20, 21 a 16-19 spisu.

Dokument ČÍSLA viz l. č. 44 spisu a dále úřední záznam l. č. 801 spisu.

Podle dokumentu ČÍSLA měla být cena za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti 600 tis. A nabídnutá

cena včetně DPH činila 649.920 Kč, u části dotační management byla v dokumentu ČÍSLA uvedena hodnota 950 tis.,

přičemž nabídková cena RPSC činila 949.920 Kč vč. DPH.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

rovněž rozepsány, nabídku vůbec nepodala. S výjimkou společnosti ECONOMY všichni oslovení

uchazeči dodrželi postup předvídaný v dokumentu ČÍSLA.

(Ne)prokázání zapojení společnosti Grantika

Z uvedeného přehledu zjištěných skutečností je patrné a správními soudy potvrzené, že se zakázaného jednání účastnily společnosti RPSC a EUNICE. Podle závazného právního názoru je dokument ČÍSLA nutno vnímat jako záznam o budoucím postupu jednotlivých společností oslovených zadavatelem. Zjištěné skutečnosti svědčí o tom, že do 7. 7. 2010 nebyl znám kompletní seznam společností, které budou zadavatelem osloveny. Podklad pro jednání rady města Přerova ze dne 2. 7. 2010 totiž zmiňuje pouze společnost EUNICE a žádný další kandidát k oslovení zde uveden není. Komunikace mezi společností RPSC a radním města [Jméno a příjmení] ohledně toho, kolik společností a které oslovit, probíhala ve dnech 30. 6. 2010 –

1. 7. 2010. V této komunikaci se objevily pouze 3 společnosti. Konečný seznam oslovených

subjektů tedy pochází ze dne 7. 7. 2010. Tehdy nejdříve mohl být finalizován dokument ČÍSLA

– tedy do něj mohly být doplněny kompletní údaje o všech společnostech, neboť dříve jejich

seznam nebyl znám. Nelze ovšem vyloučit, že dokument ČÍSLA mohl vznikat postupně,

respektive že jednotlivé údaje o uchazečích a jejich postupu/cenách mohly být

shromažďovány průběžně. Není tedy možné z něj zjistit, kdy byla informace o postupu či

cenách fakticky sdělena.

U společností EUNICE a RPSC byly shromážděny další důkazy prokazující rozsáhlou a úzkou spolupráci a koordinaci postupů. U společností REST, ECONOMY a Grantika je důkazní situace jiná. Jak již bylo řečeno v rámci předchozího přezkumu, u společnosti ECONOMY chybí důkaz z realizační fáze a také důkaz o příčinné souvislosti. Společnost ECONOMY se jednoduše nechovala v souladu s postupem, který zachycoval dokument ČÍSLA. Společnosti REST a Grantika se naopak zachyceného postupu do značné míry držely.

Ve vztahu ke skutečnostem zjištěným ohledně přípravy návrhu subjektů, jimž bude zaslána výzva k podávání nabídek, lze konstatovat, že u společnosti REST není patrná žádná stopa ani propojení se společnostmi RPSC a EUNICE. Dokument ČÍSLA u společnosti REST zachytil plánovaný postup velmi obecně, bez konkrétnější částky a rozepsání na jednotlivé části (žádost o dotaci, studie proveditelnosti a realizační management). Jde o údaj „víc než 2 miliony“ a poznámku „zařízeno“. Výzva k podávání nabídek byla společnosti REST doručena

16. 7. 2010. Společnost REST ve svém rozkladu přišla s vysvětlením, že tuto částku sdělila

pravděpodobně zadavateli v rámci průzkumu trhu. Byť konkrétní osoba, na kterou se

společnost REST odkazovala, její tvrzení nepotvrdila, nelze vyloučit, že ke sdělení informace,

že nabídková cena přesáhne 2 miliony korun, mohlo dojít v rámci průzkumu trhu. Jde o částku,

která představuje hranici pro zakázky malého rozsahu, tedy o údaj, jehož sdělení nemusí

v oslovených uchazečích vyvolávat obavy či pochybnosti, zda by nemuselo jít o nezákonný

postup. O tom, že probíhá zadávací řízení, věděla společnost REST od 16. 7. 2010, i kdyby tedy

zadavatel učinil dotaz na rámcovou cenu v období od 7. 7. 2010 do 15. 7. 2010, mohla být

podobná informace zadavateli sdělena. Zároveň jde o dosti neurčitý údaj, který má podobu

odhadu a který nelze postavit na roveň sdělení skutečné nabídkové ceny. Předseda Úřadu

proto v prvním druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že účast společnosti REST na

zakázaném jednání nebyla bez důvodných pochybností prokázána.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

U společnosti Grantika je důkazní situace opět trochu odlišná. Společnost Grantika byla navržena dne 30. 6. 2010 společností RPSC zadavateli k oslovení. Společnost RPSC si ji tedy za svého potenciálního konkurenta dobrovolně zvolila. Dále společnost Grantika musela nějaké třetí osobě sdělit informaci o odhadované ceně na Veřejnou zakázku a tuto cenu následně ve své nabídce použít (byť šlo o cenu bez DPH). Společnost Grantika předestřela celou řadu alternativních vysvětlení, přičemž komplexní variantu vycházející z průzkumu trhu předložila ve své žalobní argumentaci, na kterou svým podáním ze dne 3. 9. 2024 plně odkázala.

V průběhu správního řízení byla tato možnost spíše jen naznačena v doplnění rozkladu ze dne

5. 12. 2019, a to v tom smyslu, že mohla být cena sdělena zadavateli. Právě tato alternativa

nebyla podle správních soudů vyloučena, na rozdíl od jiných vysvětlení, kterými se společnost

Grantika v průběhu správního řízení ve svých podáních intenzivně zabývala. Ve vztahu

k výsledkům soudních přezkumů a závaznému právnímu názoru správních soudů jsem

přesvědčen, že je namístě zabývat se právě možností, že společnost Grantika svoji nabídkovou

cenu sdělila zadavateli v rámci průzkumu trhu. Další předkládaná alternativní vysvětlení totiž

správní soudy nevyhodnotily jako možná a logická vysvětlení zjištěných skutečností.

Jelikož Úřad je povinen prokázat spáchání přestupku bez důvodných pochybností a jelikož je to on, kdo nese důkazní břemeno, je třeba vyloučit každé (reálné) alternativní vysvětlení, které by mohlo přicházet v úvahu. V rámci nového řízení o rozkladu jsem se tak obrátil se žádostí o informace na město Přerov i na společnost Grantika s cílem zjistit co nejvíce informací o tom, zda a jak probíhal průzkum trhu na Veřejnou zakázku, případně jaké byly okolo roku 2010 běžné zvyklosti zadavatele i společnosti Grantika ve vztahu k provádění průzkumu trhu obecně.

V tomto ohledu jsem vycházel z toho, že průzkum trhu slouží zadavateli k odhadu předpokládané hodnoty veřejné zakázky a na to navazujícímu určení režimu zadávání, ať již dle regulace zadávaní zakázek na úrovni zákona nebo na úrovni pravidel dotačních programů a vnitřních předpisů samotného zadavatele.

Průzkum trhu je v judikatuře i odborné literatuře popisován jako „průzkum sloužící ke shromáždění základních informací o možných cenových nabídkách a dostupnosti poptávaného plnění.“21 Nelze ho proto zaměňovat se zjišťováním budoucí nabídkové ceny, neboť „průzkum trhu (ze strany zadavatele) tedy slouží především k získání obecnějších informací o požadovaném plnění zejména z veřejně dostupných informací (webové stránky, konference, veletrhy apod.), tedy bez přímé komunikace s dodavateli (či jinými osobami), anebo obecnějších dotazů na dodavatele, jež nemusí vyústit v konkrétní požadavky obsažené v zadávacích podmínkách konkrétního zadávacího řízení.“22

Rozsudek KS ze dne 9. 12. 2022, č. j. 62 Af 22/2022-234.

Rozsudek KS ze dne 9. 12. 2022, č. j. 62 Af 22/2022-234 a rovněž ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš,

DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 232. KS zde porovnává

průzkum trhu s institutem tržních konzultací, u nichž již musí být podle právní úpravy platné od roku 2016 daný

soukromý subjekt, s nímž byly konzultace vedeny, označen přímo v zadávací dokumentaci, nejde tak o běžného

osloveného dodavatele, jeho uvedení jako osoby podílející se na zpracování zadávací dokumentace pak brání

znevýhodnění ostatních dodavatelů, neboť není žádoucí, aby taková osoba byla schopna získat jakoukoli výhodu

plynoucí ze spolupráce se zadavatelem při přípravě zadávacích podmínek. Toto vysvětlení podstaty průzkumu trhu

považuje Úřad za platné i pro předchozí období a také pro zakázky malého rozsahu, neboť bližší konzultace

a zvýhodňování určitých dodavatelů na základě dřívějšího seznámení se se zadávacími podmínkami (případně podílu na

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

Z pohledu ochrany hospodářské soutěže je nabídková cena klíčovým soutěžním parametrem, neboť je hlavním a často také jediným hodnotícím kritériem, na základě kterého je konkrétní nabídka zadavatelem vybrána. Výměna informací ohledně budoucí nabídkové ceny je tedy z pohledu § 3 odst. 1 ZOHS velmi citlivou oblastí, v níž je třeba na straně soutěžitelů dbát zvýšené opatrnosti. To platí také ve vztahu k zadavateli, který je sice v rámci průzkumu trhu oprávněn zjišťovat informace potřebné pro správné nastavení zadávacích podmínek, nicméně do něho nelze zahrnout zjišťování konkrétních nabídkových cen na zakázku, která bude posléze soutěžena v rámci nějaké formy zadávacího řízení (byť mimo zákonný režim).

Z pohledu právní regulace týkající se zadávání zakázek malého rozsahu byl v tomto konkrétním

případě vadný již samotný postup zadavatele, když v rámci průzkumu trhu žádal o poskytnutí

„předběžných cenových nabídek“.

Jakkoliv lze pochopit, že v situaci, kdy není zcela jasná možná odhadovaná cena plnění předmětu veřejné zakázky, zjišťuje zadavatel v rámci průzkumu trhu i tuto informaci. Bude se však jednat o velice hrubé a orientační ceny. Zde mělo jít obecně o zjištění, zda se bude jednat o zakázku malého rozsahu, či zakázku podlimitní, případně zda bude zakázka v limitech, kdy dotační programy vyžadují oslovení 3 resp. 5 uchazečů. V žádném případě však v takovéto situaci zadavatel nemá žádat dodavatele o podání předběžných nabídek. Předběžné nabídky jsou podávány toliko v jednacích řízeních. Taková činnost zadavatele by ostatně šla zcela proti smyslu a účelu regulace zadávání veřejných zakázek, včetně smyslu a účelu pravidel dotačních programů pro zadávání zakázek malého rozsahu. Klíčovým požadavkem je transparentnost celého zadávacího procesu a zajištění soutěže o zakázku mezi dodavateli. Zjištění nabídkové ceny je tak možné až v okamžiku otevírání nabídek. To právní úprava (včetně pravidel dotačních programů) zajišťuje tím, že před stanoveným termínem otevírání nesmí být nabídka otevřena a zadavatel ani nikdo jiný (vyjma dodavatele, jenž nabídku podával) nemá znát její obsah. Teprve po otevření nabídek může být zadavatel seznámen s konkrétními cenami.

U tzv. zakázek malého rozsahu nemusí probíhat formalizovaný proces zadávání veřejné zakázky a je tedy možné, aby se zadavatel obrátil přímo na dodavatele, kterého oslovil v rámci průzkumu trhu. Přesto platí i v zakázkách malého rozsahu povinnost dodržovat základní zásady, mezi kterými je i zásada transparentnosti, která je reprezentována právě například nezveřejňováním nabídkových cen před otevíráním obálek. Již z této podstaty je tedy i u soutěžitelů – dodavatelů ve veřejných zakázkách třeba dbát jisté opatrnosti při sdělování možných cenových nabídek.

Vedle samotné právní regulace platné pro zadávání zakázek malého rozsahu zmiňuji ještě skutečnost, že u zakázek vázaných na dotační programy, jako je například i IOP, tyto programy zpravidla stanoví zadavatelům vlastní minimální rozsah pravidel, která musí dodržena i u zakázek malého rozsahu. Obrací-li se tedy zadavatel na dodavatele v rámci průzkumu trhu ohledně předmětu plnění, jež je svázáno s žádostí o příspěvek z dotačního programu, je třeba počítat s tím, že zadavatel bude muset při zadávání zakázek dodržet pravidla tohoto dotačního programu. Konkrétně u programu IOP tato pravidla obsahovala „Příručka pro žadatele a příjemce“23 a její přílohy. Přímé zadání, respektive nákup služeb byl u zboží a služeb omezen jejich přípravě) je v přímém rozporu se zásadou zákazu diskriminace i transparentnosti platné pro všechna zadávací řízení bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu.

Verze Příručky pro žadatele a příjemce v rámci jednotlivých výzev pro různá období zveřejňovalo Ministerstvo vnitra

na svých webových stránkách. V rámci výzvy č. 08, která byla dle společnosti Grantika velmi podobná (výzvy č. 08 i 09

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

na 100 000 Kč. U vyšších hodnot bylo třeba oslovit stanovený minimální počet dodavatelů

a uveřejnit oznámení o zahájení výběrového řízení, stanovit lhůtu k podávání nabídek apod.

U projektů, na něž jsou čerpány dotace, jsou tyto postupy běžné. Je-li dodavatel takto osloven,

musí si být vědom toho, jak důležitá je při žádosti o dotaci zásada transparentnosti

a povinnosti související s jejím dodržováním. Proto lze očekávat, že při obdobném dotazu

takový dodavatel sdělí rámcovou, tedy hrubou cenu, kterou lze za obdobné plnění očekávat,

nikoliv skutečně předběžnou nabídkovou cenu, která se pak také odrazí ve skutečné nabídkové

ceně.

V posuzované věci se nepodařilo dohledat žádnou komunikaci mezi společností Grantika a zadavatelem ohledně průzkumu trhu. Budu-li tedy vycházet z textu e-mailové zprávy, která byla zaslána společnosti EUNICE, šlo o požadavek jdoucí proti smyslu zásady transparentnosti.

Zadavatel zde totiž uvedl: „Pokud byste měli zájem, prosím o dodání předběžné cenové nabídky

na tuto činnost: - přípravu projektu do výzvy č.09 IOP – zpracování studie proveditelnosti –

zpracování žádosti o dotaci – management po dobu realizace projektu (např. komunikace

s řídícím orgánem, zpracování potřebných dokladů, průběžných zpráv, žádostí o platbu

a závěrečné žádosti o platbu a vyhodnocení)…“24

Společnost Grantika měla dle svých vyjádření v rámci řízení před správními soudy provést kvalifikovaný odhad dle zveřejněného textu výzvy IOP č. 09. V dané situaci si ovšem s největší pravděpodobností také musela být vědoma toho, že tento operační program vyžaduje po zadavatelích dodržení určitého způsobu zadávání a že proběhne částečně formalizované zadávací řízení, v rámci kterého bude nutno podávat také oficiální nabídku. Jde tedy o postup, který vzbuzuje určité otazníky. V souladu se závěry druhého rozsudku KS se však v daném případě nejednalo o postup objektivně nemožný (respektive v daném konkrétním případě na základě shromážděných důkazů nelze objektivně vyloučit, že společnost Grantika mohla jednat v dobré víře).

Předseda Úřadu se proto pokoušel v rámci nového řízení o rozkladu zjistit podrobnější informace o faktickém průzkumu trhu na Veřejnou zakázku, o obvyklém chování zadavatele při průzkumech okolo roku 2010, popřípadě o obvyklých postupech, které ve zmiňovaném období byly obecně užívány. S ohledem na značný časový odstup se nepodařilo získat žádné specifické informace ohledně průzkumu trhu na Veřejnou zakázku a zvyklostí jejího zadavatele. Obdobně tomu bylo ve vztahu k vyžádání informací od společnosti Grantika.

Nepodařilo se proto získat žádnou další indicii, která by mohla objektivně vyloučit možnost, že

společnost Grantika v dobré víře mohla sdělit nabídkovou cenu zadavateli v rámci průzkumu

trhu a pak ji po formálním oslovení zadavatelem prostřednictvím výzvy k podávání nabídek

také jako nabídkovou cenu bez DPH použít ve své nabídce podané na Veřejnou zakázku.

Nad rámec posuzované věci uvádím, že obdobný postup nelze dodavatelům (soutěžitelům) doporučit. Mezi právní úpravou zadávání veřejných zakázek a soutěžními pravidly je v oblasti zadávání veřejných zakázek dána velmi úzká provázanost. Na jedné straně zadavatel musí dodržovat zákonná pravidla pro svůj postup, na druhé straně se dodavatelé musejí chovat v souladu s požadavky soutěžního práva. V rámci soutěže o veřejnou zakázku to pro se týkaly e-governmentu), lze stále dohledat příslušnou příručku na adrese: https://www.mvcr.cz/clanek/prirucka-prozadatele-a-prijemce-vyzva-c-08.aspx

Viz l.č. 15 spisu.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

dodavatele (soutěžitele) znamená nutnost postupovat při sdělování konkrétních nabídkových

cen obezřetně, a to i ve vztahu k zadavateli, a dokonce i v situaci, kdy se jedná o zakázku

malého rozsahu. Ne vždy totiž taková zakázka vůbec může být zadána na základě přímého

zadání, což je v některých situacích dopředu patrné. Probíhá-li zadávací řízení (byť dle

zjednodušených pravidel), nabídková cena je nejvýznamnějším (a velmi často jediným)

hodnotícím kritériem a základním nástrojem konkurence mezi dodavateli, kteří podávají

nabídku. Součástí požadavku na transparentnost zadávacího řízení je také to, že nabídková

cena není třetím osobám známa, a to až do okamžiku otevření nabídek zadavatelem. Ani

zadavatel proto nemá znát skutečnou nabídkovou cenu před tímto okamžikem.

Pokud již ke sdělení konkrétní nabídkové ceny třetí osobě (včetně zadavatele) v rámci průzkumu trhu dojde a dodavatel je následně osloven zadavatelem s výzvou k podávání nabídek, je namístě toto reflektovat při stanovení konečné nabídkové ceny ve vlastní nabídce.

V tomto okamžiku totiž již nejsou pochybnosti o tom, že zakázka nebude zadávána přímým

zadáním. Z pohledu soutěžní compliance (tedy prevence) lze proto v obdobné situaci

doporučit, aby dodavatel měl na zřeteli také dodržování soutěžních předpisů a vyhnul se riziku

jejich porušení spojenému s tím, že stejnou nabídkovou cenu, která je již známa třetím

osobám, použije ve své nabídce.

Byť tedy v případě společnosti Grantika nebyl řetězec nepřímých důkazů shromážděných správním orgánem prvního stupně dostatečně úplný (uzavřený) a v rámci obnoveného řízení o rozkladu společnosti Grantika se jej nepodařilo doplnit, v jiných případech může podobná okolnost přispět k tomu, že zakázaná koordinace postupů při podávání nabídek na veřejnou zakázku bude prokázána bez důvodných pochybností.

Ve vztahu k objektivní možnosti společnosti Grantika sdělit zadavateli cenu, která se objevila v dokumentu ČÍSLA, představuje klíčovou skutečnost pro závěr KS i NSS o tom, že společnost

Grantika prokázala, že byla schopna nabídkovou cenu v této podobě (míře přesnosti) sdělit

zadavateli i bez toho, že by obdržela výzvu k podávání nabídek. Podle správních soudů

společnost Grantika prokázala, že byla schopna cenu poměrně přesně odhadnout z textu výzvy

č. 09 IOP a z předchozích zkušeností a informací dostupných o obdobných projektech

realizovaných v rámci předcházející výzvy Integrovaného operačního programu (výzva č. 08).

Jelikož z informací, které společnost Grantika během soudního přezkumu předložila, bylo dle

správních soudů zjevné, že cenu skutečně byla schopna zadavateli sdělit v rámci průzkumu

trhu, nebyl řetězec nepřímých důkazů v tomto konkrétním případě úplný.

Ve vztahu k návrhu společnosti RPSC radnímu města Přerov, že má být výzva k podávání nabídek odeslána také společnosti Grantika, uvádím, že se nepodařilo zajistit žádný další důkazní článek propojující společnosti Grantika, RPSC či EUNICE tak, aby bylo možno konstatovat, proč byla společnost Grantika ze strany RPSC vybrána jako konkurent v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku. Ani zde proto nelze vyloučit tvrzení společnosti

Grantika, že byla ze strany společnosti RPSC vybrána s ohledem na skutečnost, že je větší

společností, že její referenční projekty byly dražší a že se specializuje spíše na soukromý sektor.

Závazný právní názor KS také přisvědčuje tomu, že tuto variantu nelze s ohledem na

shromážděný důkazní materiál spolehlivě vyloučit.

V rámci nového řízení o rozkladu společnosti Grantika se ani ve vztahu k této okolnosti nepodařilo zjistit ničeho bližšího. Byť tedy Úřad v rámci prvostupňového řízení shromáždil

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

důkazy o skutkových okolnostech, které je možno vysvětlit tak, že se společnost Grantika

účastnila koordinace postupů při podávání nabídek na Veřejnou zakázku společně s účastníky

řízení RPSC a EUNICE, je třeba vycházet z toho, že Úřadem byly zajištěny toliko nepřímé

důkazy. Jak vyplývá z rozsudku NSS i druhého rozsudku KS, dokazování prostřednictvím

řetězce nepřímých důkazů je v podobných případech poměrně obvyklé a přípustné.

„U nepřímých důkazů je třeba mít na zřeteli, že případný vztah k dokazované skutečnosti

(existence jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě) mohl vzniknout nahodile…Proto ve většině

případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody vyvozena z určitého počtu

shodujících se skutečností a nepřímých důkazů, které ve svém celku mohou představovat

důkaz, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz porušení pravidel hospodářské

soutěže.“25

Jelikož na základě shromážděného řetězce nepřímých důkazů nelze vyloučit možnost, že společnost Grantika byla zapojena do koordinace postupů bez svého vědomí – zde právě v důsledku postupu zadavatele, není řetězec nepřímých důkazů dostatečně úplný, aby dostál požadovanému důkaznímu standardu. Ve světle závazného právního názoru vysloveného v druhém rozsudku KS jsem provedl maximum pro zjištění skutkového stavu věci ohledně namítaného průzkumu trhu v roce 2010 s tím, že ze strany společnosti Grantika ani zadavatele nebyly v tomto smyslu do správního spisu žurnalizovány žádné další relevantní důkazy. Pro značný časový odstup tak již není možné získat žádné další důkazy, které by umožnily bez důvodných pochybností zjistit, zda byla skutečně společnost Grantika do koordinace postupů společností RPSC a EUNICE zapojena. V řízení tedy nebylo potvrzeno podezření vůči společnosti Grantika, nebyla zjištěna její vina za vytýkaný správní delikt, tedy i pokuta uložená napadeným rozhodnutím nemůže obstát, proto je namístě správní řízení s ní zastavit.

Změna napadeného rozhodnutí

V posuzované věci však nastala velmi specifická procesní situace po změnách znění napadaného rozhodnutí vlivem zásahu provedeného prvním druhostupňovým rozhodnutím, jakož i zásahem rozsudků KS. Jak je uvedeno výše, výroky I., II., III., IV., V., VI. a VIII. napadeného rozhodnutí jsou již v právní moci (byť ve změněné podobě oproti stavu napadeného rozhodnutí v době podání rozkladu společností Grantika). Nelze tedy do nich již v rámci tohoto rozhodování o rozkladu zasahovat. O spáchání správního deliktu společností Grantika a případném uložení pokuty za správní delikt ovšem pravomocně rozhodnuto v důsledku druhého rozsudku KS nebylo.

Ve svém podání ze dne 3. 9. 2024 společnost Grantika předsedovi Úřadu navrhla, aby řízení ve vztahu ke společnosti Grantika zastavil podle § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona ve spojení s obecnou právní úpravou dle správního řádu. To lze vnímat jako upřesnění petitu jejího rozkladu, který směřoval proti původním výrokům napadeného rozhodnutí, které se týkaly společnosti Grantika, a obsahoval požadavek na jejich zrušení a zastavení řízení.

Zrušení výroků I., III. a VIII. napadeného rozhodnutí ve vztahu ke společnosti Grantika bylo provedeno druhým rozsudkem KS, a to tím, že zrušil odpovídající části prvního

Viz druhý rozsudek KS a také rozsudek SDEU ve věci C-403/04 P a C-405/04 P, Sumitomo Metal Industries a Nippon

Steel v. Komise, či rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012-351.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

druhostupňového rozhodnutí. V tomto ohledu již tedy není možné do těchto pravomocných

výroků napadeného rozhodnutí jakkoliv v tomto řízení zasahovat.

Přistoupil jsem proto ke zrušení jediného ve věci existujícího nepravomocného výroku

VII.

napadeného rozhodnutí, kterým byla společnosti Grantika uložena pokuta. Zároveň jsem

s ohledem na zjištěné skutečnosti správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD vedené nyní již

jen ve vztahu ke společnosti Grantika zastavil v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového

zákona, neboť nebylo prokázáno, že by se společnost Grantika přestupku dopustila. V tomto

ohledu proto považuji předmět řízení o rozkladu i předmět správního řízení sp. zn. ÚOHSS0236/2017/KD za vyčerpaný, neboť tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto ve vztahu

k poslednímu z účastníků řízení, přičemž ohledně dalších účastníků správního řízení je již

správní řízení pravomocně skončeno. Zároveň jsem tím plně vyhověl návrhu společnosti

Grantika ze dne 3. 9. 2024.

Ačkoli předseda Úřadu učinil v pokračujícím řízení o rozkladu pokus získat další informace zejména ve vztahu k průzkumu trhu a do správního spisu založil dokumenty, které jsou podkladem tohoto rozhodnutí, postupoval podle § 36 odst. 3 správního řádu, kdy účastník řízení není seznamován s podklady rozhodnutí v případě, že je jeho návrhu zcela vyhověno, jak tomu je v posuzované věci. Navíc, s celým obsahem správního spisu sp. zn. ÚOHSR0124/2024/HS, včetně návrhu rozkladové komise se společnost Grantika seznámila dne

14. 10. 2024 prostřednictvím tzv. vzdáleného nahlížení do spisu.

K dalším námitkám společnosti Grantika

S ohledem na výše uvedené a v souladu se zásadou procesní ekonomie není namístě podrobně se vyjadřovat k jednotlivým námitkám, které vznesla společnost Grantika ve svém rozkladu.

O těchto námitkách bylo podrobně pojednáno v prvním druhostupňovém rozhodnutí

a mnohé z nich (ve vztahu k použitelnosti dokumentu ČÍSLA, důkazů získaných od Policie ČR,

relevantnímu trhu apod.) byly přezkoumány a potvrzeny také správními soudy, aniž by tyto

konstatovaly pochybení v účastníkem řízení naznačovaném smyslu.

Stejně tak není namístě zabývat se dalšími alternativními vysvětleními, která ani správní soudy nevyhodnotily jako logická a zakládající důvodné pochybnosti o účasti společnosti Grantika na zakázaném jednání. Klíčovou skutečností je to, že vysvětlení, které společnost Grantika rozvedla před správními soudy, dle jejich závazného právního názoru zakládá důvodné pochybnosti o tom, jak vyložit řetězec nepřímých důkazů, a že se pro značný časový odstup nepodařilo dohledat žádné další skutečnosti, které by umožnily skutkový stav vyjasnit.

V tomto ohledu považuji za nadbytečné rovněž provádět další dokazování navrhované společností Grantika v původním rozkladu, neboť jak sama uvedla v odpovědi na žádost o informace ze dne 3. 9. 2024, pro značný časový odstup u ní již stejné osoby nepracují a sama pochybuje o tom, že by si ještě jakékoli podrobnosti vůbec mohly pamatovat. To platí i ve vztahu k vymezování relevantního trhu a provádění ekonomických analýz. I v tomto ohledu bylo první druhostupňové rozhodnutí správními soudy potvrzeno.

Jelikož je řízení se společností Grantika zastavováno pro neprokázání spáchání vytýkaného správního deliktu, padl tím zcela i předchozí výrok napadeného rozhodnutí o uložení pokuty, a nyní není v tomto ohledu již co přezkoumávat.

Č.j.: ÚOHS-42891/2024/164

IV.

Závěr

Na základě shora uvedených důvodů a v souladu se závazným právním názorem, který pro právě posuzovanou věc vyplývá z rozsudku NSS a druhého rozsudku KS, jsem dospěl k závěru, že řetězec nepřímých důkazů shromážděný správním orgánem prvního stupně bez důvodných pochybností nevylučuje možnost, že společnost Grantika o koordinaci postupů při podávání nabídek na Veřejnou zakázku mezi společnostmi RPSC a EUNICE nevěděla a že informace o její možné nabídkové ceně mohla společnost RPSC získat od zadavatele, kterému ji společnost

Grantika mohla sdělit v rámci průzkumu trhu.

Jelikož se nepodařilo získat žádné další důkazy, které by mohly zjištěný skutkový stav více objasnit, a zůstaly tak důvodné pochybnosti o skutkové otázce významné pro konstatování viny společnosti Grantika, rozhodl jsem při respektování principu in dubio pro reo o zrušení výroku VII. napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD ve vztahu ke společnosti Grantika v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění

pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy