ÚOHS S0028/2023/VZ – Geodetické služby v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018

Obviněný – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 8. 12. 2022 podnět k prošetření postupu obviněného při uzavírání smluv na veřejné zakázky č. 1 – 5 a téhož dne i podnět k prošetření postupu obviněného při uzavírání smluv na veřejné zakázky č. 6 – 20.

Na základě obdržených podnětů si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k informacím uvedeným v podnětech a rovněž sdělení, za jakým účelem poptával předmět veřejných zakázek č. 1 – 20, resp. jaká potřeba zadavatele předcházela záměru uzavření smluv na tyto veřejné zakázky; sdělení, jakým způsobem a v jaké výši stanovil předpokládanou hodnotu těchto veřejných zakázek; sdělení, na základě kterého ustanovení zákona postupoval při stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek a ve vztahu k veřejným zakázkám č. 1 – 5 rovněž sdělení, jakých objektů se týkají tyto veřejné zakázky.

Ve vyjádření ze dne 28. 12. 2022 obviněný předně upozornil, že aby bylo možné jednání kvalifikovat jako přestupek, musely by být naplněny formální znaky přestupku a současně by jednání muselo vykazovat určitý stupeň škodlivosti pro společnost. V této souvislosti obviněný poukázal na společenskou škodlivost jakožto vyvratitelnou právní domněnku, k čemuž uvedl, že v případě zadání šetřených veřejných zakázek zcela absentuje společenská škodlivost jeho jednání. Obviněný rovněž vyjádřil přesvědčení, že se porušení zákona nedopustil.

V souvislosti s otázkou, za jakým účelem obviněný poptával předmět veřejných zakázek č. 1 –

K otázce, jakým způsobem a v jaké výši obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejných zakázek č. 1 – 5 a na základě jakého ustanovení postupoval při jejím stanovení, obviněný uvedl, že postupoval v souladu s § 16 zákona tak, že provedl analýzu minulých výdajů za stejný či obdobný předmět plnění a bral v úvahu možná související plnění. Rovněž obviněný uvedl,

Obviněný ve vyjádření ze dne 29. 12. 2022 potvrdil uzavření několika smluv na geodetické zaměření objektů ve Fakultní nemocnici Bulovka, k čemuž doplnil, že vycházel z charakteru služeb poskytovaných nemocnicí, který vyžadoval, aby plnění bylo poskytováno v několika etapách, aby provoz a poskytovaná zdravotní péče byly pracemi minimálně zasaženy. Lhůta a rozsah plnění dle obviněného vycházely výhradně z potřeb zdravotnického zařízení.

Obviněný upozornil, že aby se v daném případě jednalo o pokračující přestupek, musely by být kumulativně naplněny dvě podmínky, tj. obecné formální znaky přestupku a určitý stupeň škodlivosti pro společnost. Obviněný má přitom za to, že zcela absentuje společenská škodlivost jeho jednání a vyjádřil přesvědčení, že se žádného protiprávního jednání nedopustil.

Obviněný rovněž uvedl, že cílem veřejných zakázek č. 6 – 20 bylo vypracování přesného zaměření objektů, které je nezbytným podkladem pro další kroky přípravy revitalizace areálu

Ohledně způsobu stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek obviněný uvedl, že postupoval v souladu s § 16 zákona (zejm. odst. 6 uvedeného ustanovení zákona) tak, že provedl analýzu minulých výdajů za stejný či obdobný předmět plnění (na základě údajů a informací ohledně již realizovaných veřejných zakázek), cenu stanovil jako nepřekročitelnou a že s ohledem na předmět a povahu veřejných zakázek postupoval dle § 16 zákona, a následně dle § 27 písm. a) a § 31 zákona.

Dne 7. 3. 2023 obviněný doručil Úřadu seznam smluv, na základě nichž byly vystavovány faktury za geodetické zaměření objektů, které byly obviněným uhrazeny v období od

Přípisem ze dne 6. 1. 2023 Úřad oznámil obviněnému, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem řízení o přestupku, zahájení správního řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn.

Úřad v citovaném oznámení o zahájení správního řízení mj. uvedl, že cena za plnění veřejných zakázek č. 1 – 5 byla sjednána v jednotlivých uzavřených objednávkách v souhrnné částce ve výši 7 757 400 Kč bez DPH a že Úřad získal pochybnost, zda se obviněný nedopustil

Dnem 8. 1. 2023, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku sp. zn. ÚOHSS0028/2023/VZ zahájeno.

Usnesením ze dne 16. 1. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením ze dne 20. 1. 2023 Úřad stanovenou lhůtu na základě žádosti obviněného prodloužil.

Ve vyjádření ze dne 6. 2. 2023 obviněný zopakoval, že absentuje společenská škodlivost přestupku, i kdyby k přestupku došlo a dále uvedl, že se neztotožňuje s názorem pisatele podnětu, že rozhodný z hlediska promlčení by měl být okamžik, kdy došlo k podpisu smluv na veřejné zakázky č. 1 – 5, a proto je toho názoru, že by měla být důkladně posouzena otázka promlčení případného přestupku.

Obviněný upozornil, že v případě přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona běží promlčecí lhůta ode dne následujícího po dni, ve kterém byla zadána zakázka, kterou došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku. Pokud by podle obviněného Úřad matematicky sčítal předpokládané hodnoty veřejných zakázek č. 1 – 5, pak předpokládanou hodnotu 6 mil. Kč překročil obviněný nikoli zadáním veřejné zakázky č. 5, nýbrž zadáním veřejné zakázky č. 2, která byla zadána jako poslední z šetřených veřejných zakázek. Ode dne následujícího po zadání této veřejné zakázky podle obviněného počíná běžet promlčecí lhůta Úřadem šetřeného přestupku. Obviněný zdůraznil, že se však Úřad nezabýval otázkou, kdy došlo k výběru jednotlivých dodavatelů, ačkoli právě datum výběru dodavatele je stěžejní pro určení, kdy došlo k zadání veřejné zakázky a kdy tedy došlo k promlčení domnělého přestupku.

Obviněný si je v souvislosti s výkladem pojmu „zadání veřejné zakázky“ vědom existence rozporu; dle jeho názoru Česká republika implementovala zákon v dané věci nesprávně, k čemuž obviněný doplňuje citaci z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 81/2016

Závěrem svého vyjádření obviněný navrhuje, aby Úřad z důvodu hospodárnosti a efektivnosti řízení spojil správní řízení (sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ) se správním řízení sp. zn. ÚOHSS0093/2023/VZ, které Úřad vede ve věci veřejných zakázek na výměnu oken, neboť pokud by bylo Úřadem shledáno, že se obviněný v obou případech dopustil přestupku, musel by za přestupky uložit pouze jednu sankci ve smyslu § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“).

Přípisem ze dne 5. 4. 2023 Úřad oznámil obviněnému, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem řízení o přestupku, zahájení správního řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn.

Úřad v citovaném oznámení o zahájení správního řízení mj. uvedl, že z objednávek na veřejné zakázky č. 1 – 20, seznamu veřejných zakázek identifikovaných obviněným na základě výzev ze dne 16. 1. 2023 a 23. 2. 2023 a z veřejně dostupných informací o veřejných zakázkách a uzavřených smlouvách/objednávkách, jejich předmětem je (mj.) poskytnutí geodetických služeb, vyplývá, že obviněný zadával v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 veřejné zakázky, jejichž předmětem bylo poskytování geodetických služeb pravidelně pořizovaných prostřednictvím jednotlivých objednávek či smluv a tyto veřejné zakázky na geodetické služby zadával bez provedení zadávacího řízení, ani je nezadával jiným vhodným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona a že ze zjištěných skutečností současně vyplývá, že obviněný geodetické služby poptával i v období předcházejícím šetřenému období. Úřad rovněž uvedl, že každá z geodetických služeb poskytnutých obviněnému v šetřeném období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 jednotlivými dodavateli na základě smluv/objednávek na veřejné zakázky č. 6 –

Dnem 5. 4. 2023, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu řízení o přestupku sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ zahájeno.

Usnesením ze dne 12. 4. 2023 určil Úřad obviněnému mj. lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu k provedení úkonů – zaslání smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky „stavba č. 0053 Vysočanská radiála geodetické činnosti pro předání stavby - úsek ŘSD“ evidované na profilu zadavatele pod systémovým číslem P17V00129818; zaslání přehledu a doložení všech faktur uhrazených obviněným (včetně uvedení výše a data úhrad) za plnění Úřadem specifikovaných veřejných zakázek (které Úřad dohledal z veřejných zdrojů); zaslání přehledu a doložení všech faktur uhrazených obviněným (včetně uvedení výše a data úhrad) za plnění Úřadem vymezených veřejných zakázek; ke sdělení výše uhrazených částek za plnění vybraných veřejných zakázek.

Usnesením ze dne 20. 4. 2023 Úřad v zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu z moci úřední správní řízení vedená pod sp. zn.

Přípisem ze dne 20. 4. 2023 Úřad obviněnému oznámil spojení správních řízení vedených pod sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ.

Ve vyjádření ze dne 24. 4. 2023 obviněný úvodem rekapituluje dosavadní procesní postup

Obviněný k řízení sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ uvádí, že mu byla usnesením určena lhůta k vyjádření k tomu, aby navrhl důkazy a činil jiné návrhy a vyjádřil své stanovisko, resp. že bylo předmětné řízení Úřadem zkoncentrováno, což dle tvrzení obviněného není možné a odkazuje k tomu na § 97 odst. 1 přestupkového zákona. Obviněný dále uvádí, že z oznámení o zahájení řízení sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ není zřejmé, z čeho je obviněn. Obviněný tvrdí, že zadával veřejné zakázky na geodetické služby, avšak nejedná se o zakázky pravidelně pořizované, které by splňovaly předpoklady uvedené v § 19 zákona. Úřad měl dle obviněného možnost skutek řádně identifikovat, ale neučinil tak a oznámení o zahájení řízení sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ tak obsahuje procesní chybu, neboť v něm není skutek zcela jednoznačně identifikován, není v něm obsažena právní kvalifikace a není zcela jasné, o čem bude Úřadem rozhodováno.

Obviněný se dále vyjadřuje k překážce litispendence dle § 77 odst. 1 přestupkového zákona, která je nedostatečným vymezením skutku založena, neboť obviněný je již v postavení obviněného v řízení sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ pro zadání některých veřejných zakázek,

Obviněný následně uvádí, že veřejné zakázky specifikované v usnesení ze dne 12. 4. 2023 byly zadávány několika odbory zadavatele, které tvoří samostatné provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona. Obviněný tvrdí, že každý z odborů plní jemu přidělené úkoly samostatně a nezávisle na ostatních odborech a každý z odborů má samostatně přidělené rozpočtové prostředky, o jejichž konkrétním užití rozhodují odbory zcela samostatně.

K oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ obviněný uvádí, že ačkoliv předmětné oznámení obsahuje předběžnou právní kvalifikaci, že se jedná o pokračování v přestupku, není z něj vůbec zřejmé, jak měl obviněný při zadání šetřených veřejných zakázek postupovat, zda podle § 18 odst. 2 nebo § 19 zákona a zároveň z něj neplyne, v čem Úřad pokračování v přestupku spatřuje.

Obviněný dále uvádí, že není zřejmé, zda byly naplněny podmínky dle § 140 správního řádu pro spojení řízení, neboť ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ bylo namítnuto promlčení.

Obviněný se dále obecně vyjadřuje k zadávání veřejných zakázek na geodetické služby. Tvrdí, že jsou nezbytné ke správě majetku zadavatele a jedná se vždy o prvotní krok ke každému projektu. Geodetické služby jsou rovněž zadávány v případě zjištění, že je k určitému objektu nedostatečná nebo zastaralá dokumentace. Obviněný uvádí, že spravuje řadu historických památek, kde dokumentace často neexistuje nebo je neúplná a potřebu zadání geodetických prací tak nelze dopředu naplánovat a vzniká ad hoc v různých situacích.

Obviněný závěrem shrnuje, že postup Úřadu vykazuje zásadní procesní vady, kterými dochází k zásahu do práv zadavatele. Dle obviněného šetřené veřejné zakázky vůbec nesplňují definici zakázky pravidelné povahy a jeho jednání není nijak společensky škodlivé (tzn. absentuje materiální stránka přestupku) a navrhuje, aby Úřad řízení vedené pod sp. zn. ÚOHSS0028/2023/VZ zastavil.

V reakci na usnesení Úřadu ze dne 12. 4. 2023 obviněný předložil Úřadu požadované dokumenty a přehledy a sdělil, že výše úhrady za plnění v rámci veřejných zakázek specifikovaných v usnesení ze dne 12. 4. 2023 odpovídá částkám uvedeným ve vyjádření ze dne 9. 3. 2023, tzn. fakturované částky byly v uvedených datech uhrazeny.

Přípisem ze dne 10. 5. 2023 Úřad upřesnil předmět společného správního řízení tak, že na základě zjištěných skutečností uvedených již v citovaných oznámeních o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0028/2023/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0198/2023/VZ získal Úřad pochybnost, že postup obviněného spočívající v pořizování geodetických služeb v období od

Usnesením ze dne 10. 5. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Ve vyjádření ze dne 18. 5. 2023 obviněný potvrdil, že pro stanovení předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek nevyužil ustanovení § 19 odst. 1 zákona, nicméně vyjádřil názor, že k užití tohoto ustanovení zákona nebyl povinen. Obviněný má předně za to, že geodetické služby nejsou plněním pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, jelikož tuto definici splňují dodávky a služby související s provozem zadavatele, a tedy plnění, které je nezbytné k zabezpečení základních potřeb zaměstnanců zadavatele, avšak nikoli plnění související se samotnou realizací úkolů v rámci samostatné působnosti zadavatele (jako je tomu v případě geodetických služeb). Obviněný má za to, že dané zákonné ustanovení nedopadá na všechna plnění, která jsou zadávána opakovaně, přičemž vždy záleží na charakteru takového plnění.

Obviněný dále uvádí, že Úřadem šetřené veřejné zakázky byly zadány několika odbory obviněného jako samostatnými provozními jednotkami ve smyslu § 17 odst. 2 zákona (tj. třemi různými zadavateli), kteří v rámci plnění jim svěřených úkolů postupují zcela samostatně a nezávisle na sobě. Zadání geodetických služeb podle obviněného většinou předchází určitému projektu, jenž je řízen a realizován na úrovni této provozní jednotky; zadávání geodetických služeb není v rámci činnosti obviněného centralizováno a je ponecháno zcela v kompetenci jednotlivých odborů. Obviněný uvedl, že využil možnost zadat geodetické služby na úrovni provozních jednotek, což považoval za vhodné a praktické. Z uvedeného obviněný dovozuje, že šetřený skutek není přestupkem, neboť pokud byla předpokládaná hodnota veřejných zakázek stanovena postupem podle § 17 odst. 2 zákona několika provozními jednotkami, nemohla být zároveň stanovena postupem podle § 19 odst. 1 zákona na úrovni obviněného.

Současně obviněný doplnil, že v rámci organizace činností jednotlivých odborů obviněného a jejich úkolů nemohl při zadání veřejných zakázek postupovat jinak, neboť by bylo neefektivní, aby geodetické služby zadával centrálně jeden organizační útvar jako jednu zakázku. Při delegaci úkolů odborům jako samostatným provozním jednotkám nelze podle názoru obviněného do jejich plnění zasahovat tak, že určité dílčí činnosti v rámci plnění těchto úkolů se budou soutěžit centrálně. Hodnota těchto služeb se navíc podle obviněného v jednotlivých letech liší, neboť je odvislá nikoli pouze od množství a charakteru realizovaných projektů, ale i od okolností, které nelze nijak předvídat. Nejedná se tedy dle obviněného

Usnesením ze dne 3. 8. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v rámci kterého obviněný v souvislosti se smlouvami/objednávkami • na veřejné zakázky č. 1 – 23 a objednávkami č. OBJ/HOM/35/05/122554/2018,

Ve vyjádření ze dne 11. 8. 2023 obviněný uvedl, že v § 17 zákona se vůbec nehovoří o „přičitatelnosti plnění“ konkrétní veřejné zakázky konkrétní provozní jednotce. Dodává, že v průběhu řízení doložil Úřadu dokumenty, z nichž vyplývá, že má provozní jednotky s funkční samostatností a vztahuje se na něj možnost stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek podle § 17 zákona, dle kterého v případě veřejných zakázek na geodetické služby postupoval. K tvrzenému obviněný odkazuje na vyjádření ze dne 18. 5. 2023 a ze dne

Obviněný dále uvádí, že se k otázce „přičitatelnosti plnění“ nemůže nijak vyjádřit, že nerozumí tomu, co má Úřad na mysli „přičitatelnosti plnění“ a nerozumí odůvodnění tohoto požadavku.

Usnesením ze dne 26. 10. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – • sdělení, zda a jakým způsobem v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 byly odborům

OBJ/HOM/35/03/00345/2017,

OBJ/HOM/35/03/00370/2017,

OBJ/HOM/35/03/00011/2018,

OBJ/HOM/35/03/00328/2017,

OBJ/HOM/35/03/00364/2017,

OBJ/HOM/35/05/122554/2018,

OBJ/HOM/35/03/122644/2018,

OBJ/HOM/35/03/122760/2018,

OBJ/35/03/004850/2018,

OBJ/35/03/004951/2018,

OBJ/35/03/004965/2018,

OBJ/HOM/35/03/122820/2018,

OBJ/35/03/004960/2018,

OBJ/32/03/004935/2018,

OBJ/35/03/004947/2018,

OBJ/35/03/004954/2018,

OBJ/HOM/35/03/122779/2018,

OBJ/HOM/35/03/122730/2018,

OBJ/HOM/35/03/122731/2018,

OBJ/HOM/35/03/122580/2018,

OBJ/HOM/35/03/122578/2018,

OBJ/HOM/35/03/122579/2018,

OBJ/HOM/35/03/122667/2018,

OBJ/HOM/35/03/122546/2018,

OBJ/HOM/35/03/122810/2018,

OBJ/HOM/35/03/00321/2017,

OBJ/HOM/35/03/00368/2017,

DIL/20/05/000537/2018,

OTV/OB/1081/18,

OTV/OB/1096/18,

OTV/OB/1145/18,

OTV/OB/1183/18,

OTV/OB/1178/18,

OTV/OB/1195/18,

OTV/OB/1215/18,

OTV/OB/1220/18,

INO/20/05/000637/2018,

4/2018 (v rámci rámcové smlouvy č. INO/54/12/009410/2015),

OSI/OB/1117/17,

OSI/OB/1008/18,

OSI/OB/1057/2018,

OSI/OB/2051/18,

OBJ/OSI/22/03/00057/2018; zaslání přehledu výše částek (včetně data úhrady) a doložení všech faktur uhrazených obviněným v období od 6. 12. 2016 do 31. 12. 2016 za plnění veřejných zakázek, jejichž předmětem bylo poskytování geodetických služeb a předložení smluv/objednávek na předmětné veřejné zakázky.

Ve vyjádření ze dne 3. 11. 2023 obviněný uvedl, že Úřadu předkládá rozpočty hlavního města

K dotazům Úřadu ohledně finanční kontroly obviněný sděluje, že ve své činnosti postupuje v souladu s právními předpisy a uvádí, že se zcela ztotožňuje s názorem předsedy Úřadu, že existenci provozních jednotek musí Úřadu prokázat zadavatel. Obviněný rovněž souhlasí s názorem vyjádřeným v komentáři k zákonu, že ustanovení § 17 odst. 2 zákona by nemělo sloužit k účelovému dělení veřejných zakázek. Obviněnému není zřejmé, jak s uvedeným souvisejí následující dotazy úřadu: „jakým způsobem byla stanovena pravidla pro provádění řídící kontroly podle zákona o finanční kontrole“ a „kdo plnil funkci příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní v rámci předběžné řídící kontroly“ a jak měly odbory nastavena interní pravidla pro provádění řídící kontroly. Obviněný uvádí, že s ohledem na princip hospodárnosti řízení Úřadu nepředkládá příslušné interní předpisy, ledaže by na požadavku Úřad trval a podrobněji jej odůvodnil.

Obviněný dále uvádí, že požadované informace jsou z hlediska posouzení toho, zda se jedná o samostatnou provozní jednotku, naprosto nerozhodné, což potvrzuje odborná literatura a rozhodovací praxe Úřadu. Interní předpisy dle obviněného vyhovují požadavkům, které jsou kladeny na způsob prokazování existence samostatných provozních jednotek ve smyslu § 17 zákona. Obviněný má za to, že právní rámec pro řízení je dán zákonem, správním řádem a zákonem o přestupcích, nikoli zákonem o finanční kontrole. Obviněný nepředkládá žádné další důkazy k prokázání samostatnosti provozních jednotek, neboť je považuje za nadbytečné. Obviněný dodává, že pokud je Úřad toho názoru, že se na šetřené veřejné zakázky § 17 odst. 2 zákona neuplatní a interní předpisy jsou účelovým dělením veřejných zakázek, jedná se o povinnost Úřadu toto prokázat.

K aplikaci § 19 odst. 1 písm. a) zákona obviněný uvádí, že je nejprve třeba vyřešit otázku, zda lze geodetické služby s ohledem na jejich povahu a s ohledem na to, jak vzniká potřeba jejich zadání, považovat za služby pravidelné povahy. Obviněný dodává, že mu není zřejmé, jakým způsobem bylo Úřadem vymezeno rozhodné období a proč Úřad považuje rozhodné období za časový úsek, pro který měla být předpokládaná hodnota veřejných zakázek na geodetické služby stanovena postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný dodává, že s ohledem na princip hospodárnosti nemůže požadavku Úřadu vyhovět, ledaže Úřad tento požadavek konkrétně odůvodní.

Závěrem obviněný uvádí, že v průběhu řízení nebyly řádně vymezeny veřejné zakázky, které jsou předmětem řízení, tzn. nebyl dostatečně vymezen skutek, pro který je vedeno řízení, ani jeho právní kvalifikace, a tuto vadu již nelze zhojit, když ve vztahu ke všem veřejným zakázkám zadaným v rozhodném období odpovědnost za přestupek zanikla v důsledku promlčení a navrhuje, aby Úřad řízení zastavil, neboť pro to jsou důvody podle § 86 odst. 1 písm. a) a h) přestupkového zákona.

Přípisem ze dne 7. 12. 2023 požádal Úřad Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem

Lze konstatovat, že veškeré finanční výdaje jednotlivých odborů magistrátu hl. města

V případě kladné odpovědi na 1. otázku, uveďte, co je předmětem, smyslem a účelem kontroly prováděné osobou hlavní účetní v rámci řídící kontroly.

V případě záporné odpovědi na 1. otázku, specifikujte podmínky, za jakých finanční výdaje jednotlivých odborů magistrátu hl. města Prahy podléhat kontrole ze strany hlavní účetní řídícího orgánu nemusí.

Může mít každý odbor magistrátu hl. města Prahy vlastní hlavní účetní, který by schvaloval finanční výdaje?

Mohou být odbory magistrátu hl. města Prahy natolik samostatné, že (pokud tak stanoví magistrát svými interními předpisy) mohou zcela volně rozhodovat o veřejných výdajích bez jakéhokoli zásahu magistrátu hl. města Prahy (tj. i bez stvrzení finanční transakce prostřednictvím hlavní účetní, který spadá pod jiný odbor magistrátu), a to za současného dodržení požadavků vyplývajících ze zákona o finanční kontrole?

Musí jednotlivé odbory magistrátu hl. města Prahy na základě právních předpisů podléhat jiné formě kontroly (či opatřením) ze strany magistrátu, která by omezovala jejich samostatnost při rozhodování o veřejných výdajích? Případně odkažte na ustanovení příslušných právních předpisů.

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odborné stanovisko MF ČR ze dne 13. 12. 2023 k odborným otázkám Úřadu (viz výše), v němž MF ČR vyjádřilo souhlasnou odpověď na otázku č. 1 a uvedlo, že předběžná řídící kontrola se u výdajových operací provádí ve dvou fázích, a to před vznikem a po vzniku závazku. MF ČR dále uvádí, že ve výjimečných situacích není objektivně možné u některých výdajů provést řídící kontrolu, v takovém případě se ale pravděpodobně nebude jednat o výdaje související se zadáváním veřejných zakázek.

K otázce č. 2 MF ČR uvedlo, že hlavní účetní ve fázi po vzniku závazku ověřuje, že údaje o připravované finanční operaci jsou v souladu s údaji ve vydaném pokynu k zajištění platby, dále ověřuje, že se jedná o individuální nebo limitovaný příslib a zda je pokyn k zajištění platby v souladu s tímto příslibem, dále ověřuje možná účetní rizika a jiné skutečnosti týkající se uskutečnění finanční operace jako účetního příkazu podle zákona o účetnictví.

K otázce č. 3 MF ČR odkázalo na výše uvedené.

K otázce č. 4 MF ČR uvedlo, že zákon o finanční kontrole nestanoví požadovaný počet osob pověřených do funkce hlavní účetní a za organizační zajištění finanční kontroly je odpovědný vedoucí orgánu veřejné správy. Dle MF ČR zákon o finanční kontrole nevylučuje možnost, aby každý odbor magistrátu hlavního města Prahy měl vlastní hlavní účetní.

K otázce č. 5 MF ČR uvedlo, že každou finanční operaci orgánu veřejné správy je nutné podrobit schvalovacímu postupu řídící kontroly, jenž zajišťují pověření zaměstnanci orgánu veřejné správy, konkrétně příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. MF ČR dodává, že zákon o finanční kontrole nestanovuje konkrétní nastavení a nevylučuje možnost, aby schvalovací postup řídící kontroly provedl hlavní účetní, který je součástí odboru, jenž finanční operaci uskutečňuje.

K otázce č. 6 MF ČR uvedlo, že zákon o finanční kontrole neupravuje další mechanismy, které by se vztahovaly k rozhodování o veřejných výdajích. MF ČR odkazuje na § 25 odst. 2 písm. a) zákona o finanční kontrole, ze kterého vyplývá oprávnění vedoucího orgánu veřejné správy nastavit kontrolní mechanismy nad rámec těch, které musí být zavedeny dle zákona o finanční kontrole.

Přípisem ze dne 17. 1. 2024 požádal Úřad MF ČR o poskytnutí doplňujícího odborného stanoviska k dalším dotazům týkajícím se rovněž úlohy správce rozpočtu během předběžné řídící kontroly před vznikem závazku. Úřad se konkrétně dotázal

co je předmětem, smyslem a účelem kontroly prováděné osobou správce rozpočtu v rámci předběžné řídící kontroly před vznikem závazku;

zda mohou být jednotlivé odbory magistrátu hl. města Prahy natolik samostatné, že (pokud tak stanoví magistrát svými interními předpisy) mohou zcela volně rozhodovat o veřejných výdajích bez jakéhokoli zásahu jiných odborů magistrátu hl. města Prahy (tj. i za předpokladu, že správce rozpočtu spadá pod jiný odbor magistrátu), a to za současného dodržení požadavků vyplývajících ze zákona o finanční kontrole;

zda může mít magistrát hl. města Prahy jediného správce rozpočtu, který by v rámci předběžné řídící kontroly před vznikem závazku schvaloval všechny finanční výdaje;

zda může mít každý jednotlivý odbor magistrátu hl. města Prahy vlastního správce rozpočtu, který by v rámci předběžné řídící kontroly před vznikem závazku schvaloval všechny finanční výdaje tohoto odboru;

zda může mít magistrát hl. města Prahy nastaven vnitřní kontrolní systém tak, že finanční výdaje jednotlivých odborů magistrátu hl. města Prahy musí podléhat kontrole ze strany správce rozpočtu, který by byl funkčně zařazen na jiném odboru magistrátu hl. města

Usnesením ze dne 19. 1. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonů –

sdělení, jakým způsobem byla v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 stanovena pravidla pro provádění řídící kontroly ve smyslu zákona o finanční kontrole – ve vztahu k jednotlivým odborům Magistrátu hlavního města Prahy (tj. konkrétně Odbor hospodaření s majetkem, Odbor technické vybavenosti, Odbor ochrany životního prostředí a Odbor strategických investic) a doložení uvedených skutečností relevantními dokumenty;

sdělení, kdo v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 ve vztahu k výdajovým operacím odborů Magistrátu hlavního města Prahy – tj. Odboru hospodaření s majetkem, Odboru technické vybavenosti, Odboru ochrany životního prostředí a Odboru strategických investic – vykonával v rámci předběžné řídící kontroly funkci příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní a specifikace pracovní pozice a zařazení dané osoby v rámci organizační struktury Magistrátu hl. města Prahy); a současně uvedení, z jakých dokumentů tyto informace vyplývají (a doložení těchto dokumentů);

sdělení, zda pro vybrané odbory Magistrátu hlavního města Prahy – tj. Odbor hospodaření s majetkem, Odbor technické vybavenosti, Odbor ochrany životního prostředí a Odbor strategických investic – byla v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 nastavena nějaká zvláštní interní pravidla (např. ve formě např. interních manuálů apod.) pro provádění řídící kontroly; v kladném případě doložení těchto pravidel;

sdělení, ze které kapitoly a položky rozpočtu Hlavního města Prahy byly čerpány finanční prostředky (resp. zda byly čerpány na základě rozpočtových opatření) na úhradu smluv/objednávek uzavíraných v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 na plnění veřejných zakázek, jejichž předmětem bylo poskytování geodetických služeb, tj. objednávek č. 1 – 43 citovaných výše v souvislosti s obsahem usnesení Úřadu ze dne 26. 10. 2023;

zaslání přehledu výše částek (včetně data úhrady) a doložení všech faktur uhrazených obviněným v období od 6. 12. 2016 do 31. 12. 2016 za plnění veřejných zakázek, jejichž předmětem bylo poskytování geodetických služeb a předložení smluv/objednávek na předmětné veřejné zakázky.

Obviněný uvádí, že se k požadavkům týkajících se zákona o finanční kontrole vyjádřil již v podání ze dne 3. 11. 2023 a má za to, že nebyla odstraněna pochybnost o oprávněnosti takových požadavků vůči obviněnému v tomto řízení. Obviněný dále vyjadřuje přesvědčení, že smyslem tohoto správního řízení by primárně mělo být posouzení, zda se v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na geodetické služby v rozhodném období zadavatel dopustil přestupku, o němž je řízení vedeno, nikoliv zjišťování, zda jsou odbory obviněného samostatnými provozními jednotkami ve smyslu § 17 odst. 2 zákona. Obviněný tvrdí, že pokud se přestupek nestal, je naprosto nerozhodné, kdo konkrétně jednal.

Obviněný odkazuje na upřesnění předmětu společného správního řízení ze dne 10. 5. 2023 a uvádí, že zcela vyhověl výzvám Úřadu na doložení smluv, faktur a tabulek ohledně šetřených veřejných zakázek, vysvětlil okolnosti jejich zadávání a splnil důkazní povinnost ohledně existence předpokladů pro aplikaci § 17 odst. 2 zákona. Obviněný dodává, že pokud odbory obviněného splňují předpoklady „určité samostatné administrativní struktury provozní jednotky“ a „určité finanční samostatnosti“, pak se může předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni těchto provozních jednotek podle § 17 odst. 2 zákona.

Dle obviněného v řízení doposud nebylo nijak přesvědčivě vyřešeno, zda v souvislosti se zadáváním šetřených veřejných zakázek mohlo dojít k porušení zákona, ale detailně a nadbytečně se provádí dokazování k tomu, zda mohla být předpokládaná hodnota stanovena na úrovni provozních jednotek. Dle obviněného je třeba uvažovat, zda požadované úkony mohou přinést něco podstatného do řízení a je to hlavní důvod, proč obviněný požadavkům Úřadu nevyhovuje. Obviněný připouští, že některé z šetřených veřejných zakázek mohl zadat lépe v tom smyslu, že v jejich případě bylo vhodné uvažovat o aplikaci § 18 odst. 2 zákona a provést řádné zadávací řízení, naproti tomu je ale přesvědčen, že jednáním, jež je vymezeno jako šetřený skutek, se ničeho nezákonného nedopustil.

Obviněný tvrdí, že na geodetické služby nelze aplikovat § 19 odst. 1 zákona, neboť se nejedná o veřejné zakázky pravidelné povahy. Dle obviněného nelze u geodetických služeb podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona stanovit předpokládanou hodnotu, neboť se počet a povaha projektů v každém roce liší a potřeba jejich zadání vzniká z velké části nahodile. Stanovení předpokládané hodnoty podle předchozích 12 měsíců je dle obviněného naprosto zbytečné, neboť taková hodnota nesplňuje základní účel, pro který se stanovuje, když základním smyslem předpokládané hodnoty je kvalifikovaně určit skutečnou cenu poptávaného plnění.

K otázce samostatnosti odborů obviněného jako provozních jednotek obviněný tvrdí, že tuto definici odbory splňují a odkazuje na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj z listopadu 2013, kde je uvedeno, že příkladem samostatné provozní jednotky mohou být městské části statutárních měst, ale nejedná se o oddělení či odbory ministerstev či samosprávních úřadů. Dle obviněného byl tento názor překonán v důsledku směrnice EU a přijetím zákona. Obviněný dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0048/2023/VZ ze dne 6. 6. 2023, kde je uvedeno, že vždy bude rozhodující naplnění příslušné

Dne 31. 1. 2024 Úřad obdržel odborné stanovisko k odborným otázkám Úřadu (viz výše), v němž MF ČR k otázce č. 1 uvedlo, že povinnost zajistit ověření finanční operace schvalovacím postupem správce rozpočtu je dána ustanovením § 26 odst. 1 písm. b) zákona o finanční kontrole a zpřesněna v ustanovení § 13 odst. 4 prováděcí vyhlášky pro předběžnou řídicí kontrolu před vznikem závazku; jedná se o jedinou situaci v rámci schvalovacích postupů s plánovanými finančními operacemi, u kterých role správce rozpočtu vystupuje. V rámci předběžné řídicí kontroly před vznikem závazku správce rozpočtu podle MF ČR ověřuje, zda byla finanční operace ověřena ze strany příkazce operace v souladu s jeho pověřením, a zda je podpis příkazce operace shodný s podpisem v podpisovém vzoru; dále ověřuje, zda je finanční operace v souladu se schválenými veřejnými výdaji, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky a též ověřuje, zda existují v souvislosti s plánovanou finanční operací rozpočtová rizika a pokud ano, zda byla přijata opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění. Rovněž má správce rozpočtu dle ustanovení § 13 odst. 6 prováděcí vyhlášky oprávnění stanovit v souladu s právním předpisem nebo opatřeními orgánu veřejné správy omezující podmínku.

K dotazu č. 2 MF ČR uvedlo, že dle § 25 zákona o finanční kontrole je vedoucí orgánu veřejné správy povinen zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém a nastavení systému řídicí kontroly je tak plně v kompetenci a odpovědnosti vedoucího orgánu veřejné správy. Tento systém je dle MF ČR individuálně nastaven dle organizační struktury, velikosti orgánu, či podstaty zřízení; není tedy zákonem stanoven jak celkový počet pověřených osob do role správce rozpočtu v orgánu veřejné správy, ani dána povinnost zajistit roli správce rozpočtu v každém jednotlivém odboru magistrátu. Podle MF ČR není zákonem vyloučeno, aby v rámci organizačního zajištění řídicí kontroly byla nastavena možnost jednotlivých odborů schvalovat finanční operace bez jakéhokoli zásahu jiných odborů a rovněž není zákonem vyloučeno, aby správce rozpočtu schvaloval finanční operace i za předpokladu, že spadá pod jiný odbor

K otázkám č. 3, 4 a 5 MF ČR potvrdilo, že Úřadem dotazované nastavení vnitřního kontrolního systému je možné, k čemuž odkázalo na odpověď na otázku č. 2.

Usnesením ze dne 15. 2. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 21. 2. 2024 Úřad tuto lhůtu na žádost obviněného prodloužil.

Obviněný se ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 1. 3. 2024 nejprve vyjádřil k právní kvalifikaci šetřeného skutku, odkázal na § 7 přestupkového zákona a tvrdí, že nelze šetřený skutek považovat za pokračující přestupek, neboť Úřad určil rozhodné období dle správního

Obviněný dále tvrdí, že prokazoval skutečnost, že zde nemůže být jednotný záměr tím, že prokázal, že veřejné zakázky na geodetické služby zadávalo více odborů obviněného. Dle obviněného je zřejmé, že jednotlivé veřejné zakázky zadané v rozhodném období nejsou spojeny po subjektivní stránce jednotným záměrem a už vůbec ne ve vztahu k § 19 zákona.

Ze stanovisek MF ČR dle obviněného vyplynulo, že nic nebrání tomu, aby si obviněný sám určil, zda budou odbory samostatnými provozními jednotkami ve smyslu § 17 odst. 2 zákona a že záleží pouze na interním organizačním uspořádání obviněného, jakým způsobem obsadí funkce dle zákona o finanční kontrole. Obviněný pokračuje tvrzením, že jeho odbory jsou samostatně fungující entity, v rámci odborných agend na sobě nezávislé, které se nemohou ve svých agendách vzájemně zastupovat a v rámci obviněného je každému odboru určena ve schváleném rozpočtu část financí, o jejichž použití tento odbor při plnění úkolů samostatně rozhoduje. Obviněný tak má za to, že spolehlivě prokázal posouzení odborů jako samostatných provozních jednotek.

Závěrem obviněný uvádí, že si je vědom toho, že dosud nebylo v rozhodovací praxi Úřadu posouzeno, že odbory obviněného mají s ohledem na své pravomoci, úkoly a hospodaření ve vztahu k určitým kategoriím veřejných zakázek postavení samostatné provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona a žádá Úřad, aby přijal stanovisko k otázce, zda odbory obviněného mají (mohou mít) postavení samostatných provozních jednotek ve smyslu § 17 odst. 2 zákona či zda existují překážky, které tomu brání.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření obviněného, odborných stanovisek MF ČR a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za který Úřad obviněnému uložil pokutu dle výroku III. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad zastavil část správního řízení vedeného v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 22, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy

Podle § 2 odst. 3 zákona platí, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 17 odst. 1 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky.

Podle § 17 odst. 2 zákona platí, že jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky.

Podle § 19 odst. 1 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

Podle § 3 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby činil pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2017 částku 5 706 000 Kč bez DPH a od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 částku 5 944 000 Kč bez DPH.

Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona. Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná

Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadávání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona.

Z dokumentace o sjednaných geodetických službách, jakož i z výše zmiňovaných vyjádření obviněného k podnětu vyplývá, že obviněný v období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 sjednával geodetické služby od následujících dodavatelů: • • • • • • •

1

1.

3.

5.

7.

9.

11.

13.

25.10.2017 Objednávka č. OTV/OB/1067/17

16.

18.

20.

22.

24.

8.6.2018 Objednávka č. OTV/OB/1178/18

27.

29.

23.8.2018 Objednávka č. OBJ/35/03/004850/2018

Z vyjádření obviněného ze dne 7. 3. 2023 vyplývá, že realizoval rovněž následující veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí geodetických služeb: č.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona) stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než

Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek na geodetické služby v období od 6. 12. 2017 až 17. 9. 2018 byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

Nejprve Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož jejich předmětem jsou geodetické služby, jak vyplývá z objednávek na jednotlivé veřejné zakázky, tudíž předmětem nejsou činnosti, které by svou charakteristikou odpovídaly činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný sjednával geodetické služby minimálně od počátku roku 2017 opakovaně, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí posuzovat, zda se jedná v případě šetřených služeb o zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) a v § 19 odst. 2 zákona.

U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, pak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

Jak plyne z § 19 odst. 3 zákona, za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona se nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Úřad se tedy předně zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, či zda se v šetřeném případě uplatní výjimka z tohoto ustanovení zakotvená v § 19 odst. 3 zákona, a tedy nebude pro stanovení předpokládané hodnoty nutné brát v potaz úhrady poskytnuté zadavatelem během předcházejících 12 měsíců. Současně již na tomto místě je vhodné upozornit, že pravidlo dle § 19 odst. 3 zákona je výjimkou z obecného pravidla ohledně způsobu stanovení přepokládané hodnoty. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 55 Af 33/2022-205 ze dne 30. 11. 2023 k výjimce dle § 19 odst. 3 zákona dovodil, že veřejné zakázky, na které lze aplikovat uvedenou výjimku musí vznikat do jisté míry nepředvídatelně či nahodile podle aktuální potřeby zadavatele a dále je třeba uvedenou výjimku vykládat restriktivně. Úřad k uvedenému doplňuje, že právě prostřednictvím postupu dle citovaného ustanovení zákona by bylo možno při jeho extenzivním výkladu ve svém důsledku pořizovat řadu plnění de facto bez nutnosti provedení zadávacího řízení, což je v rozporu se smyslem úpravy zakázkového práva, a to i ve smyslu unijní úpravy.

K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura3 následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně

Dále komentářová literatura4 k ustanovení § 19 odst. 3 zákona mj. uvádí, že „Výjimku ze způsobu zadávání veřejných zakázek pravidelné povahy tvoří plnění, která vzhledem ke svému charakteru představují plnění nahodilá, tedy takové veřejné zakázky, které nepodléhají sčítací povinnosti zadavatele ve smyslu veřejných zakázek pravidelné povahy a mohou tak být pořizovány na základě samostatné předpokládané hodnoty vztahující se ke každé jednotlivé potřebě zadavatele. Uvedené ustanovení je do určité míry odrazem § 13 odst. 8 in fine ZVZ 2006. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel uvedených v § 19 odst. 1.“.

Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje pravidelně a tyto dodávky či služby nezbytně potřebuje pro výkon své činnosti, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém jednotlivém případě individuálně posoudit, zda se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona, neboť i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejnou zakázkou pravidelné povahy a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.

K výše uvedenému pak lze odkázat i na závěry obsažené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022, z něhož plyne, že „[p]odmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky

Úřad na tomto místě konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry obsažené např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh ze dne 24. 6. 2014, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“. Stejně tak lze v tomto směru odkázat na závěry plynoucí z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023, podle něhož „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu“. V šetřeném případě má přitom Úřad za to, že jelikož předmětem veřejných zakázek č. 1 – 23 i veřejných zakázek uvedených v tabulce veřejných zakázek z veřejných zdrojů a tabulce veřejných zakázek č. 31 a 32 je podle vystavených objednávek (či smluv) poskytnutí geodetických služeb, jedná se v případě všech těchto jmenovaných veřejných zakázek o plnění stejného druhu. Na tom dle názoru Úřadu ničeho nemění fakt, že se tyto geodetické služby vztahují k odlišným objektům, jelikož svým charakterem jde o splnění stejného druhu.

Úřad podotýká, že problematikou veřejných zakázek pravidelné povahy se zabývá i aktuální rozhodovací praxe předsedy Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne

Co se týče pravidelnosti poskytování šetřených služeb, Úřad konstatuje, že z údajů týkajících se veřejných zakázek č. 1 – 23, z tabulky veřejných zakázek z veřejných zdrojů a údajů o dalších veřejných zakázkách identifikovaných obviněným (tj. veřejných zakázkách uvedených výše pod pořadovými čísly 31 a 32) (viz výše) je zřejmé, že obviněný posuzovaný předmět plnění, tj. geodetické služby, pořizuje pravidelně. V průběhu let 2017 až 2019 obviněný hradil za externě poptávané geodetické služby pravidelně na základě smluv či objednávek uzavřených s různými poskytovateli geodetických služeb.

Úřad si je vědom toho, že v případě geodetických služeb se zcela jistě nejedná o typický příklad služeb pravidelné povahy, nicméně je třeba připomenout, že povahu pořizovaného plnění je třeba posoudit vždy individuálně. Úřad má přitom za to, že v šetřeném případě je podstatná i povaha zadavatele, kdy např. v případě obce s nízkým počtem obyvatel (např. v rozsahu stovek) a nízkou rozlohou a zastavěností nelze bez dalšího očekávat, že by opakovaně využívala geodetických služeb, které obvykle souvisí se stavbami nových budov či rekonstrukcemi stávajících staveb. Taková obec obvykle5 pravidelně nevyhledává služby geodeta, naopak lze mít za to, že se bude jednat o činnost spíše výjimečnou, nahodilou.

Je třeba doplnit, že již ve vztahu k počátečnímu datu sledovaného období (tj. 6. 12. 2017 –

Na základě výše uvedeného tak Úřad konstatuje, že z veřejně dostupných informací o veřejných zakázkách (viz výše) a údajů zaslaných obviněným, je zřejmé, že obviněný posuzovaný předmět plnění, tj. geodetické služby, pořizuje pravidelně, neboť je setrvale využívá ke své činnosti. Úřad tedy dospěl k závěru, že v případě sjednávání geodetických služeb ze strany obviněného se nejedná o nahodilé služby, nýbrž jde o služby, o kterých obviněný ví, že je bude k výkonu své činnosti vždy, byť v nějakém předem neurčeném rozsahu, potřebovat.

Ze zjištěných skutečností dále vyplývá, že obviněný geodetické služby sjednával i ve 12 měsících předcházejících období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018, tj. od 5. 12. 2016 do 5. 12. 2017 (viz tabulka zakázek z veřejných zdrojů výše a tabulka veřejných zakázek č. 31 a 32).

S ohledem na výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na geodetické služby následujícím způsobem. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek na geodetické služby měla být tedy nejdříve vypočítána hodnota, kterou obviněný uhradil za služby stejného druhu během předcházejících

Úřad proto s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek (viz tabulka níže), přičemž při tomto výpočtu vycházel v souladu s dotčeným ustanovením zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za geodetické služby během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky. Ve vztahu ke každé jednotlivé (zadané) veřejné zakázce č. 1 – 23 tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl částky (bez DPH), které obviněný uhradil za geodetické služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky, tj. datum uzavření objednávky, např. 9. 1. 2018, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za geodetické služby v období od 9. 1. 2017 do 8. 1. 2018). Údaj uvedený v posledním sloupci následující tabulky o ceně uhrazené obviněným za geodetické služby za předchozích 12 měsíců před uzavřením objednávky tak představuje výslednou předpokládanou hodnotu každé jednotlivé veřejné zakázky č. 1 – 23.

Z výše uvedeného vyplývá, že kromě veřejné zakázky č. 22 u všech veřejných zakázek (tj. u veřejných zakázek č. 1 – 21 a 23) přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit 2 mil. Kč bez DPH dle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, přičemž většina z těchto veřejných zakázek (12 veřejných zakázek z celkového počtu 22) je s ohledem na své předpokládané hodnoty zakázkami nadlimitními (jejichž předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 3 873 000 Kč dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb.8). Obviněný byl tudíž povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona, tj. při transparentním informování širšího okruhu dodavatelů o možnosti účastnit se zadávacího řízení, mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele či dodavatelů výhodnější nabídku, a dále, že došlo k zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona došlo prostřednictvím objednávek a poskytnutí plnění k uzavření úplatných smluv mezi zadavatelem a dodavatelem), není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

K určení předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek Úřad dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-41574/2023/163 ze dne 25. 10. 2023, ve kterém bylo dovozeno, že „zadavatel musí při výpočtu předpokládané hodnoty u veřejných zakázek pravidelné povahy nejdříve ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona určit skutečně uhrazenou cenu za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. V dalším kroku pak zadavatel zohlední jím stanovené smluvní podmínky, které by mohly mít na předpokládanou hodnotu vliv (...), a změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců (případně více měsíců ve smyslu § 21 odst. 1 zákona), přičemž tyto předpokládané změny musí být zadavatel schopen doložit a odůvodnit.“. V kontextu citovaného rozhodnutí

K tomu Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající ve sjednávání dotčených geodetických služeb v šetřeném období od 6. 12. 2017 do 17. 9. 2018 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (sjednávání geodetických služeb bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (sjednávání geodetických služeb na základě jednotlivých objednávek), blízkou souvislostí časovou v období od 9. 1. 2018 do 17. 9. 2018 (kdy odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími dílčími útoky je přibližně jeden měsíc, a nejedná se o případ, kdy by byla přerušena časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování geodetických služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení; všechny dílčí útoky spáchané obviněným směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

K námitce obviněného, že při zadávání jednotlivých veřejných zakázek absentuje jednotný záměr, neboť tyto byly zadávány samostatně jednotlivými odbory, Úřad zejména odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí níže, ze kterého vyplývá, že nebyla prokázána obviněným tvrzená samostatnost odborů ve smyslu provozních jednotek dle § 17 zákona. K jednotnému záměru, jakožto jednomu ze znaků pokračujícího přestupku, Úřad dále odkazuje na odbornou literaturu, dle které se jednotný záměr „v praxi těžko zjišťuje, většinou se na něj usuzuje z naplnění ostatních výše zmiňovaných objektivních znaků pokračování v přestupku. Ke splnění znaku jednotného záměru postačí, pokud pachatel už od počátku zamýšlí alespoň v hrubých rysech pokračovat v přestupkovém jednání (...).“9. V šetřeném případě je nesporné, že

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že postup obviněného ve vztahu k uzavření objednávek na veřejné zakázky č. 1 – 21 a 23 v šetřeném případě kumulativně naplnil všechny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 22 Úřad odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí níže týkající se výroku II. tohoto rozhodnutí, jelikož v případě této veřejné zakázky Úřad zjistil, že cena uhrazená obviněným za geodetické služby za předchozích 12 měsíců před uzavřením objednávky na plnění veřejné zakázky č. 22 nedosahuje limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby.

K tvrzení obviněného, že z hlediska promlčení přestupku není rozhodný okamžik podpisu smluv, k čemuž obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 2. 2023 odkazuje na čl. 56 směrnice EU, podle něhož je za okamžik zadání veřejné zakázky nutno považovat okamžik výběru dodavatele a nikoli okamžik uzavření smlouvy, Úřad uvádí následující.

Z ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona vyplývá, že přestupku definovaného v tomto ustanovení zákona se zadavatel dopustí mj. zadáním veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 1 zákona pak výslovně stanovuje, že zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření platné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Úmyslem zákonodárce tak zjevně bylo určit jako okamžik spáchání přestupku právě uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, jak vyplývá z § 268 písm. a) zákona ve spojení s § 2 odst. 1 zákona. Promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona počíná běžet dle § 31 odst. 1 přestupkového zákona ode dne následujícího po dni spáchání přestupku, tj. po dni zadání veřejné zakázky, čili po dni uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Ohledně obviněným odkazovaného čl. 56 směrnice EU Úřad konstatuje, že tento článek se týká obecných zásad výběru účastníků a zadání veřejných zakázek, avšak není tímto článkem směrnice EU žádným způsobem řešena souvislost pojmu „zadání veřejné zakázky“ s podmínkami pro spáchání přestupku zadavatelem. Ze směrnice EU tak nevyplývá, že by v případě spáchání přestupku byl za moment spáchání přestupku považován již okamžik výběru dodavatele. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že směrnice EU ponechává úpravu výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a správního trestání v kompetenci členských států. Z uvedeného je tak zřejmé, že v intencích zákona se za okamžik spáchání přestupku podle § 268 písm. a) zákona považuje okamžik uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, nehledě na skutečnost, zda je ve směrnici EU okamžik zadání veřejné zakázky vymezen odlišně od vnitrostátní právní úpravy. Skutečnost, že za okamžik spáchání přestupku je nutno považovat datum uzavření smlouvy (resp. objednávky) jednoznačně potvrzuje i dosavadní bohatá rozhodovací praxe Úřadu při posuzování přestupků dle zákona, kde byla promlčecí doba počítána od okamžiku zadání veřejné zakázky ve smyslu uzavření smlouvy. Úřad tedy uzavírá, že z hlediska promlčení přestupků je rozhodný okamžik uzavření smlouvy/objednávky, a nikoli datum, kdy bylo rozhodnuto o výběru dodavatele.

V souvislosti s tvrzením obviněného o funkční samostatnosti odborů magistrátu hl. města

Úřad konstatuje, že o otázce možnosti zadávat veřejnou zakázku způsobem stanovení předpokládané hodnoty na úrovni provozních jednotek již bylo v minulosti pojednáno, a to zejm. v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01571/2021/162/PJe ze dne 19. 1. 2021 (vydané v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0204/2020/VZ) či v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 30813/2023/162 ze dne 18. 8. 2023 (vydané v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0088/2023/VZ). Základním předpokladem provozní jednotky s takovou funkční samostatností, aby mohly být zakázky na základě jejího rozsahu a působnosti děleny, je dle citované rozhodovací praxe Úřadu nezávislé provádění zadávacího řízení touto jednotkou, vlastní rozhodování o výběru dodavatele, uzavření smlouvy svým jménem a samostatné hospodaření s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována.

V uvedené souvislosti Úřad současně upozorňuje, že předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS20468/2023/162 ze dne 6. 6. 2023 učinil dílčí závěr, že „Existenci provozních jednotek musí

Úřad má přitom za to, že samostatnost provozních jednotek dle § 17 zákona nelze dovozovat výhradně z vybraných interních dokumentů, jimiž je dokládán určitý projev vůle zadavatele k poskytnutí určité samostatnosti své provozní jednotce, nýbrž je nutno zohledňovat i další okolnosti související s procesy a postupy realizovanými při sjednávání veřejných zakázek a komplexní proces rozhodování o veřejných výdajích (tj. zejména, zda si zadavatel neponechal určitou možnost ingerence ve fázi rozhodování o veřejném výdaji). Z uvedených důvodů tak Úřad opakovaně vyzval (usneseními ze dne 26. 10. 2023 a 19. 1. 2024) obviněného k doložení dokladů týkajících se řídící kontroly v podmínkách obviněného (konkrétní požadavky Úřadu viz výše). Obviněný nicméně požadované informace a doklady týkající se řídící kontroly Úřadu neposkytl. Lze sice souhlasit, že obviněný není povinen Úřadu požadované doklady předložit, nicméně, jak plyne z výše uvedeného, pokud je obviněný

Úřad dodává, že z postupu Úřadu v rámci správního řízení je přitom zjevná snaha případně