ÚOHS S0255/2025/VZ – Hardwarové a softwarové prostředí pro sdílení informací a da

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Podle čl. 3 výzvy k podpisu smlouvy je předmětem veřejné zakázky vytvoření nového informačního systému Národního geoportálu územního plánování (dále jen „NGÚP“) a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému, a to v jeho minimální části nezbytné pro splnění požadavků stavebního zákona.

Dne 15. 2. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – společnostmi SEVITECH CZ s.r.o.,

Dne 8. 3. 2024 bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno oznámení o výsledku zadávacího řízení pod ev. č. Z2024-010357 (dále jen „oznámení o výsledku zadávacího řízení“). Tentýž den bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 143043-2024.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne

Usnesením ze dne 29. 4. 2024 byla výše uvedená správní řízení spojena do společného správního řízení nadále vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0230/2024/VZ.

Dne 4. 6. 2024 Úřad vydal usnesení, kterým společné správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHSS0230/2024/VZ podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavil, neboť žádosti navrhovatele, tj. návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo a návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na HW se staly zjevně bezpředmětné. Citované usnesení nabylo právní moci dne 20. 6. 2024.

V podání ze dne 11. 3. 2024 je uvedeno, že pokud by Úřad neuložil obviněnému zákaz plnění smlouvy o dílo a zákaz plnění smlouvy na HW, má Úřad tento návrh vnímat jako podnět k zahájení řízení o přestupku, kterého se obviněný dopustil uzavřením smluv v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad podání ze dne 11. 3. 2024 posoudil jako podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Jelikož obsahem podání ze dne 11. 3. 2024 byl návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo a návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy na HW, avšak z podání ze dne 11. 3. 2024 zároveň plyne, že dne

Dne 22. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo a zákazu plnění smlouvy na HW.

Ohledně oprávněnosti zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) obviněný ve svém vyjádření ze dne 22. 3. 2024 uvedl následující.

Veřejná zakázka byla dle obviněného zadána v JŘBU v důsledku existence krajně naléhavé okolnosti, za kterou obviněný považoval skutečnost, že se neodvratně blížilo faktické nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“) v oblasti územního plánování dle § 334a odst. 1 a 2 nového stavebního zákona, tj. 1. červenec 2024, přičemž poptávaný předmět plnění veřejné zakázky byl s touto skutečností nezbytně spojen.

Obviněnému bylo dle jeho vyjádření vzhledem k tomu, že zadávací podmínky veřejné zakázky „Národní geoportál územního plánování“ zadávané v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 10. 2021 pod ev. č. Z2021- 038759, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 10. 2021 pod ev. č. 541896-2021, ve znění pozdějších oprav (dále jen „VZ NGÚP“) byly napadeny návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zřejmé, že již nelze očekávat zajištění funkčnosti NGÚP v řízení se soutěžním dialogem a že již nelze zvažovat ani využití jiného otevřenějšího druhu zadávacího řízení.

NGÚP podle obviněného umožňuje zejména (a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti, (b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, (c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace, (d) poskytování prostorových dat k plánovanému

Smlouvy uzavřené v JŘBU měly dle obviněného vést k vybudování NGÚP a tím ke splnění povinnosti obviněného zajistit fungování státu, které mu ukládá právní řád ČR. Obviněný uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že NGÚP je prvním informačním systémem svého druhu, který má fungovat na celostátní úrovni, neměl obviněný k dispozici žádné jiné řešení či náhradu. Potřeba

Dále obviněný uvedl, že s funkčností NGÚP od 1. 7. 2024 počítal nový stavební zákon rovněž z pohledu zachování platnosti stavebních uzávěr, k tomu obviněný odkázal na § 326 odst. 2 nového stavebního zákona. Obdobně dle obviněného počítal s funkčností NGÚP od 1. 7. 2024 nový stavební zákon i v ustanovení § 316 odst. 5, dle kterého se má v NGÚP zveřejnit seznam oprávněných investorů do 6 měsíců od nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Podle obviněného bylo zajištění funkčnosti NGÚP od 1. 7. 2024 nezbytné rovněž z následujících důvodů: - v procesu prověření územní studie ve smyslu ustanovení § 69 nového stavebního zákona se předpokládá, že pořizovatel územní studie předmětnou územní studii vloží právě do NGÚP, - v procesu vydávání územně plánovací dokumentace se ve smyslu ustanovení § 105 nového stavebního zákona předpokládá, že její pořizovatel následně zajistí její vložení do NGÚP, - změny územně plánovací dokumentace má pořizovatel ve smyslu ustanovení § 108 nového stavebního zákona vkládat do NGÚP, přičemž s vložením do NGÚP je spojeno oznámení změny územně plánovací dokumentace prostřednictvím veřejného vyhlášení.

Podle obviněného bylo zajištění funkčnosti NGÚP od 1. 7. 2024 nezbytné pro samotné uveřejnění územně plánovací dokumentace, kdy je na uveřejnění územně plánovací dokumentace v NGÚP od 1. 7. 2024 navázána pro dotčené osoby, dotčené orgány a širokou veřejnost možnost seznámit se s jejím obsahem tak, aby se tyto osoby mohly zapojit do procesů územního plánování.

Obviněný shrnuje, že pokud by nedošlo ke zprovoznění NGÚP, nastalo by ochromení procesu územního plánování i ochromení stavebního a územního řízení a došlo by k dalšímu zpomalení v důsledku neujasněných postupů při provádění úkonů na straně stavebníků či příslušných stavebních úřadů.

Obviněný dále uvedl, že podle § 196 nového stavebního zákona činí lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti 30 až 60 dnů a mohou být za daných okolností prodlouženy nejvýše o 30 nebo 60 dnů.

Podle obviněného by nevčasné provedení, resp. neprovedení digitalizace v oblasti územního plánování (tj. nevytvoření NGÚP) vedlo k porušení nového stavebního zákona a představovalo by rovněž rozpor se zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň by dle zadavatele došlo k ohrožení či přímo znemožnění realizovat základní potřeby obyvatel České republiky i v ní působících ekonomických subjektů.

K průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP obviněný uvedl následující. Stavební zákon byl dle obviněného ve své první verzi schválen dne 13. 7. 2021. Dne 25. 10. 2021 obviněný dle svého vyjádření zahájil zadávací řízení na VZ NGÚP. Obviněný je přesvědčen, že zadávací řízení na VZ

Dále obviněný uvedl, že dne 1. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022., a některé další související zákony (dále jen „novela stavebního zákona“). Podle obviněného si novela stavebního zákona vyžádala zcela zásadní změny v architektuře jednotlivých informačních systémů. Obviněný uvedl, že bylo nutné provést důkladnou analýzu a vyhodnocení, zda bude mít novela stavebního zákona vliv na předmět plnění VZ NGÚP. Závěrem této analýzy bylo, že změny architektury NGÚP je možné docílit v průběhu soutěžního dialogu, neboť tato architektura je řešena v rámci jednoho zadávacího řízení. Podle obviněného však bylo nutné v průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP přepracovat technickou specifikaci VZ NGÚP. Nová architektura informačních systémů byla dle obviněného předložena ke schválení OHA, který k ní vyjádřil souhlasné stanovisko v polovině listopadu 2022.

Dále obviněný k průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP uvedl, že v květnu 2023 provedl vyhodnocení a obodování žádostí o účast za účelem snížení počtu účastníků. Podle svého vyjádření obviněný dne 21. 6. 2023 vyzval tři účastníky zadávacího řízení k účasti v dialogové fázi. Dialogová fáze dle obviněného trvala více jak 6 měsíců, kdy se uskutečnilo celkem 9 jednání, při nichž bylo diskutováno vhodné nastavení parametrů VZ NGÚP, včetně smluvních podmínek. Podle obviněného byla dne 5. 1. 2024 účastníkům zadávacího řízení odeslána výzva k podání nabídky. Obviněný uvedl, že dne 26. 1. 2024 podal jeden z účastníků zadávacího řízení námitky proti zadávacím podmínkám VZ NGÚP, které obviněný odmítl. Následně tento účastník podal k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obviněný uvedl, že ke dni vyhotovení tohoto vyjádření nebylo v předmětném správním řízení doposud rozhodnuto. Podle obviněného byly námitky podány rovněž v rámci VZ NGÚP, a to námitky proti výběru dodavatele. Podle vyjádření obviněného mu byl dne 21. 2. 2024 doručen také

Obviněný k nepředvídatelnosti krajně naléhavé okolnosti shrnul, že nemohl předvídat vývoj a výsledek legislativního procesu, kdy v průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP došlo k novelizaci stavebního zákona, která si vyžádala novou architekturu informačních systémů a přepracování technické specifikace VZ NGÚP. Obviněný je přesvědčen, že existenci krajně naléhavé okolnosti nemohl předvídat, a je tak splněna podmínka nepředvídatelnosti existence krajně naléhavé okolnosti pro zákonné užití JŘBU.

Obviněný je přesvědčen, že nelze vymezit přesný časový rozvrh zadávacího řízení, které je navíc zadávacím řízením se soutěžním dialogem, jelikož v průběhu zadávacího řízení může docházet k okolnostem, které mohou jednotlivé fáze zadávacího řízení prodloužit nebo naopak zkrátit.

Obviněný nesouhlasí s tvrzením, že by si časovou tíseň, ve které se ocitl, způsobil sám svou vinou. Podle obviněného bylo zadávací řízení na VZ NGÚP zahájeno ihned poté, co vstoupil v platnost nový stavební zákon. Obviněný je navíc přesvědčen, že nemohl předvídat změny, ke kterým došlo v důsledku novelizace stavebního zákona v průběhu zadávacího řízení na VZ

Obviněný uvedl, že s ohledem na skutečnost, že příprava a vývoj NGÚP musely co nejdříve započít a že do faktické účinnosti nového stavebního zákona v oblasti územního plánování dle § 334 odst. 1 a 2 nového stavebního zákona zbývalo jen 5 měsíců, rozhodl se uzavřít smlouvy s vybraným dodavatelem v JŘBU.

Obviněný se dle svého vyjádření rozhodl pro uzavření smluv v JŘBU i s ohledem na zákonné lhůty jiných otevřenějších druhů zadávacího řízení. I v případě bezproblémového průběhu otevřeného řízení by nebylo dle obviněného možné počítat s jeho ukončením dříve než v dubnu

Dále obviněný uvedl, že v důsledku extrémní časové tísně, ve které se bez své viny ocitl, byl v rámci JŘBU osloven pouze dodavatel, který byl vybrán v zadávacím řízení na VZ NGÚP, tedy vybraný dodavatel. Jen takový postup dle obviněného zajišťoval, že NGÚP bude spuštěn k 1. 7. 2024.

Obviněný shrnul, že vzhledem k extrémní časové tísni, ve které se bez své viny ocitl, nemohl dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním, a jsou tak

Obviněný je vzhledem k výše uvedenému přesvědčen, že kumulativně naplnil veškeré předpoklady pro zadání veřejné zakázky v JŘBU v souladu s § 63 odst. 5 zákona.

Usneseními ze dne 8. 4. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu ke sdělení požadovaných informací. Dne 24. 4. 2024 Úřad obdržel sdělení obviněného z téhož dne.

Na výzvu Úřadu, aby obviněný sdělil, z jakého důvodu přistoupil v rámci zadávacího řízení na VZ

Jako skutečnost, na základě které musel obviněný dle svého vyjádření zvážit další postup v zadávacím řízení, obviněný uvedl podání návrhu společnosti Unicorn Systém a.s. na přezkoumání úkonů zadavatele. Obviněný je přesvědčen, že v období mezi 8. březnem 2022 (kdy Úřad vydal předběžné opatření, kterým obviněnému uložil zákaz uzavřít v zadávacím řízení na VZ NGÚP smlouvu) a 11. srpnem 2022 (kdy nabylo právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bylo správní řízení vedené na základě předmětného návrhu ukončeno) nemohl vzhledem k nejistotě ohledně výsledku tohoto správního řízení a vydanému předběžnému opatření pokračovat v zadávacím řízení na VZ NGÚP.

Jako druhou skutečnost, na základě které musel obviněný dle svého vyjádření zvážit další postup v zadávacím řízení, obviněný uvedl, že na základě nových poznatků muselo dojít k zásadnímu přepracování celé architektury řešení digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Obviněný k tomu uvedl, že v průběhu správního řízení na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání VZ NGÚP a v průběhu jiného správního řízení bylo zjištěno, že architektura celého řešení digitalizace stavebního řízení a územního plánování neodpovídá potřebám agendy stavebního řízení a územního plánování. Obviněný uvedl, že informační systém, který v té době dosud nebyl technicky specifikován a jehož architektura byla schválena až v roce 2022 – informační systém stavebního řízení (dále jen „ISSŘ“) – se ukázal neslučitelný s výsledkem plynoucím z koncepce již probíhajících tří samostatných zadávacích řízení se soutěžním dialogem zahájených dne 8. 10. 2021. Podle obviněného je ISSŘ klíčový a stěžejní systém pro celou digitalizaci stavebního řízení. Během zahájení prací na specifikaci ISSŘ, které časově spadalo do období květen–červen 2022, došlo dle obviněného k zásadním zjištěním, které vedla k revizi dosavadní koncepce naplnění účelu nového stavebního zákona, a k závěru, že vedení 3 oddělených zadávacích řízení pro zajištění dílčích, ale vzájemně propojených informačních systémů pro digitalizaci stavebních řízení, představuje neúčelný a nehospodárný postup, jelikož výsledku předvídaného novým stavebním zákonem je možné dosáhnout podstatně jednodušším a mnohonásobně úspornějším způsobem. V návaznosti na tato zjištění

Jako třetí skutečnost, na základě které musel obviněný dle svého vyjádření zvážit další postup v zadávacím řízení, obviněný uvedl, že musel opakovaně soutěžit dodavatele na poskytování služeb právního poradenství a administraci soutěžního dialogu. Původní dodavatel těchto služeb dle obviněného ohlásil po obdržení spisu střet zájmů a obviněný tak musel od smlouvy odstoupit. Dne 19. 4. 2023 obviněný dle svého vyjádření uzavřel smlouvu na poskytování služeb právního poradenství v oblasti digitalizace územního plánování se společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o. a následně pokračoval v zadávacím řízení na VZ NGÚP.

Na dotaz Úřadu, zda mělo posouzení OHA nějaký vliv na posouzení žádostí o účast za účelem snížení počtu účastníků zadávacího řízení na VZ NGÚP, obviněný uvedl, že posouzení OHA vliv na posouzení žádostí o účast za účelem snížení počtu účastníků zadávacího řízení na VZ NGÚP nemělo.

K výzvě Úřadu, aby obviněný zaslal výstupy z analýzy a vyhodnocení vlivu novely stavebního zákona na předmět plnění VZ NGÚP, obviněný uvedl, že nedisponuje žádnými formalizovanými výstupy z analýzy a vyhodnocení vlivu novely stavebního zákona na předmět plnění VZ NGÚP a že ke zhodnocení dopadu novely stavebního zákona na předmět plnění VZ NGÚP docházelo „za pochodu“ tak, že byly přijaté změny propisovány přímo do zadávacích podmínek. Dále obviněný uvedl, že po celou dobu trvání legislativního procesu novely stavebního zákona vyhodnocoval, zda se tato novela může VZ NGÚP dotknout, a to včetně předkládaných pozměňovacích návrhů k novele stavebního zákona. Podle svého vyjádření byl obviněný v neustálé nejistotě, v jakém znění bude novela stavebního zákona přijata, a nemohl tak v zadávacím řízení na VZ NGÚP pokračovat, neboť novela stavebního zákona byla způsobilá zásadně ovlivnit zadávací řízení na

Na výzvu Úřadu, aby obviněný sdělil, k jakým konkrétním změnám v rámci zadávacího řízení na

Ohledně změn v technické specifikaci VZ NGÚP vlivem novely stavebního zákona obviněný uvedl, že novela přinesla řadu úprav zaměřených na zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, zlepšení průhlednosti procesů, a na lepší integraci technologických nástrojů do plánovacích a stavebních procedur. Tyto změny obviněný shrnul do následujících bodů: a) Zjednodušení administrativy: Změny směřovaly ke snížení byrokratické zátěže spojené se zahajováním, průběhem a finalizací stavebních projektů. To zahrnovalo například zjednodušení požadavků na dokumentaci a informace potřebné k získání stavebních povolení. b) Zrychlení stavebního řízení: Novela stavebního zákona směřovala ke zkrácení lhůt pro vyřízení stavebních řízení a povolení. Cílem bylo urychlit proces od podání žádosti po zahájení stavby. c) Digitalizace procesů: Novela stavebního zákona podporovala další a větší využívání digitálních nástrojů a platforem, jako jsou právě NGÚP a elektronické databáze, které měly zvýšit efektivitu plánování a povolování staveb. Toto mělo zahrnovat i lepší integraci prostorových a urbanistických dat. d) Integrace a koordinace různých orgánů: Novela stavebního zákona usilovala o lepší koordinaci mezi různými státními a místními orgány, které se podílejí na stavebních a plánovacích procesech, aby byly procesy efektivnější a méně náchylné ke zdržením. e) Transparentnost a veřejná kontrola: Novela stavebního zákona zavedla opatření pro zvýšení transparentnosti stavebních řízení a zlepšení možností pro veřejnou kontrolu a zapojení do procesů plánování a schvalování staveb.

Na výzvu Úřadu, aby obviněný sdělil, kdy bylo zahájeno přepracování technické specifikace VZ

Na výzvu Úřadu, aby obviněný zaslal souhlasné stanovisko OHA s novou architekturou informačních systémů vztahujícího se k NGÚP a aby zaslal žádost o toto stanovisko s vyznačením částí, které se týkají NGÚP, obviněný uvedl, že v současné době nedisponuje požadovanými dokumenty. Podle svého vyjádření obviněný komunikuje ohledně vydání souhlasného vyjádření s novou architekturou informačního systému vztahující se k NGÚP s OHA tak, aby formulář žádosti o souhlasné stanovisko byl bezvadný a souhlasné vyjádření OHA bylo vydáno v co nejkratší době. Obviněný dále upozornil na to, že souhlasné vyjádření OHA je nutné mít k dispozici až v době, kdy bude NGÚP spuštěn do provozu, a že žádost o toto stanovisko bude podána po akceptaci implementačního projektu dle smlouvy o dílo.

Dne 11. 4. 2024 Úřad požádal Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 6600222, se sídlem

Na žádost Úřadu, aby MMR popsalo, jak se činnosti v rámci procesu územního plánování a územního řízení, pro které je dle nového stavebního zákona od 1. 7. 2024 nezbytný NGÚP, realizují v současné době, tedy před 1. 7. 2024, a aby uvedlo, zda je reálně možné v tomto postupu pokračovat i po 1. 7. 2024, či nikoliv, tj. zda by neexistence, resp. nefunkčnost NGÚP k 1. 7. 2024 měla kromě porušení nového stavebního zákona za následek i fakt, že by reálně nebylo možné, aby územní plánování a územní řízení dále probíhala, MMR uvedlo, že nový stavební zákon komplexně upravil vedení agendy územního plánování. Podle MMR nový stavební zákon zavádí povinnost od 1. 7. 2024 všechny úkony realizovat prostřednictvím NGÚP.

Ohledně žádosti Úřadu, aby MMR popsalo, jaké konkrétní reálné důsledky na proces územního plánování a územního řízení by měla skutečnost, že NGÚP nebude od 1. 7. 2024 zprovozněn, odkázalo na svou odpověď k předchozímu dotazu Úřadu.

Na žádost Úřadu, aby MMR vysvětlilo, jak by se případná nefunkčnost NGÚP od 1. 7. 2024 projevila vůči veřejnosti, MMR uvedlo, že neexistence NGÚP k 1. 7. 2024 by zabránila výkonu agendy územního plánování v celé ČR, konkrétně by nebylo možné měnit územní plány, nebylo by možné realizovat na tyto změny navázané stavební záměry bez rozdílu jejich velikosti a významu.

Na žádost Úřadu, aby MMR popsalo, jakým způsobem povede včasné zprovoznění NGÚP ke zkrácení délky územních a stavebních řízení, MMR uvedlo, že novelou stavebního zákona došlo ke značným změnám postupů v celé agendě územního plánování. Podle MMR se změnily postupy v územním plánování, kterými se řeší dlouhodobé problémy s reálným prosazováním zájmů státu (např.: v rámci změny v územním rozvojovém plánu). Podle MMR zavádí novela stavebního zákona nové instituty, např. politiku architektury a stavební kultury, sjednocuje vedení územního plánování formou Jednotného standardu a rovněž stanovuje povinnost vše realizovat digitální formou přes NGÚP.

Usnesením ze dne 29. 4. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu k upřesnění odpovědí uvedených ve vyjádřeních obviněného ze dne 24. 4. 2024. Dne 15. 5. 2024 Úřad obdržel sdělení obviněného z téhož dne.

Na dotaz Úřadu, na základě jakých skutečností bylo zjištěno, že architektura celého řešení digitalizace stavebního řízení a územního plánování neodpovídá potřebám agendy stavebního

Obviněný dále uvedl, že původní architektura pro zajištění digitalizace stavebního řízení a územního plánování byla architektonicky koncipována na propojení všech informačních systémů vůči sobě a vůči ostatním informačním systémům přes integrační platformu. Jedině při existenci a bezchybném fungování integrační platformy tak mohly vystupovat všechny informační systémy jako jeden funkční celek. Podle obviněného však původní architektura digitalizace stavebního řízení a územního plánování nebyla funkčně koncipována pro ISSŘ, ale počítala s integrací na několik set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů. Toto bylo dle obviněného spojeno s potřebou propojení na jednotlivé spisové služby stavebních úřadů skrze velmi nákladnou integrační platformu, která však není při existenci jednotného ISSŘ již potřebná.

Podle obviněného byl NGÚP původně plánován jako malá komponenta v rámci jedné architektury digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Obviněný však dle svého vyjádření v průběhu přepracování architektury digitalizace stavebního řízení zjistil, že NGÚP bude plnohodnotným informačním (agendovým) systémem, jehož významnou složkou bude i část pro veřejnost.

Obviněný zdůraznil, že přepracování architektury digitalizace stavebního řízení tedy mělo zásadní vliv na finální podobu architektury NGÚP, neboť došlo k jejímu vyčlenění z původně jedné architektury digitalizace stavebního řízení a územního plánování, resp. došlo k rozdělení na architekturu digitalizace stavebního řízení a architekturu NGÚP.

Na dotaz Úřadu, proč obviněný nemohl k zjištění, že původní architektura digitalizace stavebního řízení a územního plánování neodpovídá jeho potřebám, dospět již dříve, obviněný uvedl, že mu dříve nebyly známy skutečnosti, které takovou změnu odůvodňují.

Na dotaz Úřadu, jak souhlasné stanovisko OHA, které bylo vydáno v polovině listopadu 2022, souvisí s VZ NGÚP, resp. jak konkrétně vydání tohoto stanoviska ovlivnilo VZ NGÚP, obviněný uvedl, že stanovisko OHA ze dne 15. listopadu 2022, č. j. MV-193434-5/OHA-2022 (dále jen „souhlasné stanovisko OHA k nové architektuře DSŘ“), se týkalo schválení nové architektury informačního systému DSŘ, nikoliv nové architektury informačního systému NGÚP. Podle

Obviněný upozornil na to, že souhlasné stanovisko OHA je nutné mít k dispozici až v době, kdy bude informační systém NGÚP „zkolaudován“ a spuštěn do provozu, tedy před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy. Obviněný uvedl, že v současné době vede s OHA ve smyslu § 5 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, kontinuální komunikaci směřující k precizaci formuláře žádosti o vydání vyjádření OHA k architektuře NGÚP, jenž bude podán po akceptaci implementačního projektu dle smlouvy o dílo tak, aby formulář byl bezvadný a souhlasné vyjádření OHA bylo vydáno v co nejkratší době.

Dne 2. 5. 2024 Úřad požádal MMR o odborné stanovisko spočívající v zodpovězení doplňujících odborných otázek týkajících se digitalizace územního plánování a NGÚP. Dne 15. 5. 2024 Úřad obdržel odborné stanovisko MMR z téhož dne.

K dotazu Úřadu, k jakým konkrétním změnám v postupech došlo novelou stavebního zákona v agendě územního plánování a proč tyto změny mají vést ke zkrácení délky územních a stavebních řízení, MMR uvedlo, že nový stavební zákon upravuje agendu územního plánování komplexním způsobem a přináší hned několik změn, které vedou ke zkrácení délky stavebního řízení. Konkrétní změny v postupech jsou dle MMR následující: •

Podle MMR je však nejzásadnější změnou skutečnost, že postupy v rámci územního plánování budou digitalizovány. Nový stavební zákon zavádí povinnost digitalizace dokumentů územního plánování, přičemž NGÚP má dle MMR sloužit jako centrální místo pro správu a přístup k těmto digitálním dokumentům. Podle MMR má digitalizace územního plánování usnadnit a urychlit přístup veřejnosti i dotčených orgánů k dokumentům územního plánování.

Další změnou, kterou zavádí nový stavební zákon a která povede ke zkrácení délky stavebních řízení, je dle MMR sjednocení a zjednodušení procesů v rámci územního plánování. Podle MMR má NGÚP sloužit jako místo, kde budou k dispozici různorodé územně plánovací podklady v jednotné podobě, formátu a standardu, což umožní rychlejší a přesnější vyhledávání, ale i rychlejší posuzování relevantních informací, které navíc budou ve smyslu předmětného území garantovány. Digitalizace, sjednocení a zjednodušení procesů tak dle MMR povede ke zefektivnění komunikace mezi orgány územního plánování a veřejností, a rovněž bude přínosné pro projekční činnost projektantů.

Dále MMR uvedlo, že podle nového stavebního zákona mají být veškeré úkony související s pořizováním všech nástrojů územního plánování povinně prováděny v NGÚP. Jako příklad

Podle MMR navíc nový stavební zákon ve svém § 94 odst. 1 stanovuje povinnost uvést v rámci oznámení o konání společného jednání adresu uložení návrhu územního plánu v NGÚP. Stejně tak § 105 odst. 2 nového stavebního zákona dle MMR stanovuje povinnost uvést ve veřejné vyhlášce, kterou je oznamován územní plán, adresu uložení v NGÚP.

K dotazu Úřadu, k jakým změnám dochází novelou stavebního zákona v územním rozvojovém plánu, proč mají tyto změny vést ke zkrácení délky územních a stavebních řízení a jak tyto změny souvisejí se zavedením NGÚP, MMR uvedlo následující. Nový stavební zákon zavádí institut územního rozvojového plánu jako územně plánovací dokumentaci na úrovni státu, který nahrazuje dosavadní politiku územního rozvoje, která zůstává dále pouze strategickým dokumentem. Podle MMR má územní rozvojový plán stanovit základní koncepci územního rozvoje celé České republiky, upřesnit cíle a úkoly územního plánování v celostátních souvislostech a stanovit strategické záměry státu v oblasti rozvoje a ochrany území. MMR uvedlo, že územní rozvojový plán má zohledňovat požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a Evropské unie a přispívat k jejich naplňování a závaznému přenášení do navazujících územně plánovacích dokumentací.

Dále MMR uvedlo, že stejně jako u ostatních nástrojů územního plánování mají být jednotlivé kroky pořízení územního rozvojového plánu činěny v rámci NGÚP.

K dotazu Úřadu, jakým způsobem povede zavedení „politiky architektury a stavební kultury“ ke zkrácení délky územních a stavebních řízení, MMR uvedlo, že politika architektury a stavební kultury České republiky je strategický dokument s platností pro celé území státu, jehož účelem je zlepšování kvality vystavěného prostředí. Pro tento účel dokument dle MMR formuluje vizi a

K dotazu Úřadu, jaké další nové instituty zavádí novela stavebního zákona, proč tyto instituty povedou ke zkrácení délky územních a stavebních řízení a jak tyto instituty souvisejí se zavedením NGÚP, MMR uvedlo, že nový stavební zákon přináší celou řadu novinek a nových institutů (např. jednotné environmentální stanovisko; institut společného jednání mezi stavebním úřadem a ostatními dotčenými orgány; zavedení jednotného, integrovaného řízení o povolení stavby), které byly navrženy jako souhrnný celek, který má ve výsledku přinést zlepšení procesu výstavby pro ČR v podobě zkrácení délky trvání stavebních řízení. MMR však zdůraznilo, že tyto změny a nové instituty budou funkční a přinesou zkrácení délky stavebních řízení jen za předpokladu, že bude funkční NGÚP, který má přinést zefektivnění v rámci procesu územního plánování a stavebního řízení a který všechny změny a novinky propojuje jako fungující souhrnný celek. Podle MMR nový stavební zákon ruší koncept vydávání územních rozhodnutí, které byly doposud jedním z nástrojů územního plánování, čímž má dojít ke sloučení dosavadního dvojstupňového povolovacího procesu do jednostupňového stavebního řízení. Dále MMR uvedlo příklady dalších změn v územním plánování, které mají vést ke zkrácení územního a stavebního řízení.

K dotazu Úřadu, jakým způsobem povede zavedení Jednotného standardu ke zkrácení délky územních a stavebních řízení, MMR uvedlo, že zavedením Jednotného standardu dojde k redukci různých interpretací téže věci a ke zjednodušení komunikace mezi stavebníky (žadateli) a orgány územního plánování. Podle MMR jsou územně plánovací dokumentace významnými dokumenty, které jsou závazné pro rozhodování v území, avšak jejich výstupy nejsou v rámci České republiky v současné době, tj. před účinností nového stavebního zákona, nikterak standardizovány, což dle MMR způsobuje různé problémy (např. zatěžuje stavební úřady při rozhodování, ztěžuje čitelnost výstupů pro veřejnost, ztěžuje datové toky v rámci jednotlivých nástrojů územního plánování, zvyšuje cenu za zpracování územně plánovacích dokumentací apod.) MMR je toho názoru, že sjednocení vyjadřovacích prostředků, tedy jednotný výklad základních jevů a obdobný grafický projev, který zlepší čitelnost výkresů, povede nejen ke zjednodušení práce jejich uživatelům, ale také ke sjednocení interpretace územně plánovacích dokumentací. To bude mít dle MMR za důsledek rychlejší a kvalitnější rozhodování na různých stupních územního rozhodování, a to především tam, kde se pracuje s více než jedním územním plánem. Dalším cílem je dle MMR usnadnění orientace široké (neodborné) veřejnosti zejména při zapojení do procesu pořizování územně plánovací dokumentace.

MMR k tomu dodalo, že konsolidace datového fondu v oblasti územního plánování je nezbytná i z pohledu požadavků na postupující digitalizace veřejné správy a požadavků, které jsou kladeny na ČR ze strany EU.

K dotazu Úřadu, jak se úkony, které se mají od 1. 7. 2024 realizovat digitální formou přes NGÚP, realizují nyní a proč tedy povede zavedení NGÚP ke zkrácení délky územního a stavebního řízení, MMR uvedlo, že v současné době se tyto úkony realizují ve formě zveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup. Podle MMR však zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“) neřeší, kde přesně mají být tyto úkony zveřejněny, zda na stránkách obce, kraje, pořizovatele apod. To dle

MMR rovněž uvedlo, že NGÚP bude umožňovat zprovoznění funkce sledování změn, takže kdokoliv si bude moct zvolit, zda, v jakém území a o čem chce být průběžně informován. Všichni budou mít navíc dle MMR jistotu, že dokumentace, která je zveřejněna v NGÚP, je pro dané území aktuálně platná, a to bez složitého hledání na webových stránkách jednotlivých úřadů, kontrolování, zda se jedná o aktuálně platnou dokumentaci apod. Všechny tyto aspekty se dle

Na výzvu Úřadu, aby MMR uvedlo případné další skutečnosti, na základě kterých dojde v souvislosti se zprovozněním NGÚP ke zkrácení délky územního a stavebního řízení, MMR uvedlo, že efektivnější zapojení dotčených osob a široké veřejnosti do procesů územního plánování bude eliminovat riziko v podobě následných (soudních) sporů spojených s procesem územního plánování, které prodlužují délku stavebního řízení, zejména, nikoliv však výlučně, v případě klíčových infrastrukturálních projektů ČR. Podle MMR navíc NGÚP počítá se zasíláním automatizovaných notifikací, které práci s jednotlivými žádostmi a podáními zjednoduší a významně zefektivní. Podle MMR bude pro jednotlivé osoby zúčastněné na procesu územního plánování mnohem intuitivnější a jednodušší sledovat své žádostí a podání.

Na dotaz Úřadu, zda je možné pro vedení přehledu o pořizovaných a vydaných územněplánovacích dokumentacích a územních studiích od 1. 7. 2024 využívat i nadále centrální informační systém Evidence územně plánovací činnost (dále jen „Evidence územně plánovací činnosti“), MMR uvedlo, že Evidence územně plánovací činnosti k 1. 7. 2024 sice nezanikne, avšak nový stavební zákon již počítá s funkčností a využitím NGÚP, neboť požaduje, aby byly veškeré nástroje územního plánování vkládány právě do NGÚP. MMR rovněž uvedlo, že

Dne 2. 7. 2024 Úřad obviněnému odeslal výzvu k zaslání vyjádření k podnětu. Dne 12. 7. 2024

Ve svém vyjádření ze dne 12. 7. 2024 obviněný odkazuje na svá vyjádření učiněná ve správních řízeních vedených pod sp. zn. ÚOHS-S230/2024/VZ a ÚOHS-S231/2024/VZ a následně ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S230/2024/VZ. Obviněný k tomu dodal, že poskytnutá vyjádření vztahoval ke všem uzavřeným smlouvám, které s vybraným dodavatelem dne 15. 2. 2024 v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku uzavřel, tj. ke smlouvě o dílo, ke smlouvě na HW i k servisní smlouvě.

Ohledně servisní smlouvy obviněný ve svém vyjádření ze dne 12. 7. 2024 dodal, že omezil předmět plnění veřejné zakázky tak, aby poptávané plnění odpovídalo požadavkům vyplývajícím ze zákona a z rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů až na úroveň absolutně nezbytného minima po dobu nezbytně nutnou. Podle obviněného je tedy předmět plnění u veřejné zakázky oproti předmětu plnění, který byl poptáván v rámci VZ NGÚP, významně zúžený. V servisní smlouvě byly dle obviněného provedeny následující úpravy: • ze služeb na objednávku byly odstraněny následující položky: rozvojová činnost; služby, které by byly poskytované nad rámec paušálních služeb; školení, konzultační služby, reporting a jednorázové analýzy nad rámec paušálních služeb; aktualizace systému způsobená změnami příslušných obecně závazných právních předpisů (tzv. legislativní update); vytvoření prostředí pro běh ostatních aplikací na sdílené infrastruktuře systému; komunikace s třetími osobami provozujícími či poskytujícími služby údržby informačním systémům napojeným na systém, které nejsou poddodavateli, v rozsahu dle potřeb obviněného; poskytování dalších služeb, které by obviněný za dobu trvání smluvního vztahu vyžadoval; • byla odstraněna výhrada změny závazku spočívající v navýšení rozsahu služeb na objednávku v rozsahu nezbytně nutném pro splnění účelu a v dalších vymezených případech; • byla odstraněna výhrada změny dodavatele ve smyslu § 100 odst. 2 zákona; • byla zkrácena délka trvání poskytování služeb ze 60 měsíců na 9 měsíců.

Ve svém vyjádření ze dne 12. 7. 2024 obviněný dále uvedl, že servisní smlouva byla uzavřena prostřednictvím JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona pouze na dobu nezbytně nutnou, tedy na dobu, po kterou obviněný důvodně předpokládal trvání krajně naléhavé situace, resp. než by byl obviněný schopen příslušný předmět plnění zajistit jiným způsobem v souladu se zákonem.

Dne 17. 7. 2025 Úřad obviněnému odeslal výzvu k zaslání příloh přípisu „Doplnění: DSŘ –

Dne 1. 8. 2024 obviněný Úřadu zaslal požadované přílohy přípisu „Doplnění: DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura, Ministerstvo pro místní rozvoj, MV-193434/OHA-2022“ ze dne 10. 11. 2023. K žádosti Úřadu o zaslání žádosti o vydání souhlasného stanoviska OHA k nové architektuře NGÚP obviněný uvedl, že formální žádost obviněný v současné době nemá k dispozici a že v souladu se zákonnými požadavky komunikuje s OHA ohledně vydání souhlasného stanoviska s novou architekturou NGÚP. Podle obviněného je souhlasné stanovisko OHA nutné mít k dispozici až v době, kdy bude informační systém NGÚP „zkolaudován“ a spuštěn do provozu. Podle obviněného nebyl systém NGÚP v okamžiku zaslání tohoto vyjádření spuštěn do plného provozu. Podle obviněného by měl být systém NGÚP spuštěn do plného provozu v druhé polovině roku 2024.

Dne 5. 9. 2024 Úřad obviněnému odeslal výzvu ke sdělení, jaké plnění bylo reálně na základě smlouvy o dílo, smlouvy na HW a servisní smlouvy (tj. smluv uzavřených v JŘBU) realizováno, resp. jaké činnosti byly na základě těchto smluv před ukončením jejich účinnosti vykonávány.

Dne 16. 9. 2024 Úřad obdržel sdělení obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný uvedl, že dne 24. 5. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem vypořádací protokol (dále jen „vypořádací protokol“), ze kterého vyplývá, že do okamžiku uzavření smluv uzavřených v soutěžním dialogu vybraný dodavatel na základě smluv uzavřených v JŘBU poskytnul plnění odpovídající následujícím, již akceptovaným, akceptačním protokolům: „(i) AKCEPTAČNÍ PROTOKOL Č.

V přípisu ze dne 16. 9. 2024 obviněný rovněž potvrdil, že činnosti, které byly vykonávány na základě smluv uzavřených v JŘBU, by byly vykonávány i v rámci smluv uzavřených v soutěžním dialogu, tj. tyto činnosti by byly vykonávány i v případě, že by nebyly uzavřeny smlouvy v JŘBU,

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 4. 4. 2025 příkaz č. j. ÚOHS-12466/2025/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 55 zákona, když veřejnou zakázku zadal v JŘBU, aniž by pro její zadání byly splněny podmínky k použití tohoto druhu zadávacího řízení stanovené v zákoně, když obviněný použil pro zadání veřejné zakázky JŘBU s odkazem na § 63 odst. 5 zákona, tj. z důvodu, že postup v JŘBU byl nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nezpůsobil, ačkoliv jmenovaný obviněný vznik krajně naléhavé okolnosti způsobil sám tím, že v předchozím zadávacím řízení na VZ NGÚP činil časové prodlevy, jejichž důvodnost obviněný neprokázal a které ve svém důsledku zapříčinily, že obviněný nebyl schopný v zadávacím řízení na VZ NGÚP uzavřít smlouvy, které by zajišťovaly dodání a zprovoznění NGÚP k datu 1. 7. 2024, jak předpokládá nový stavební zákon, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 15. 2. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo, smlouvu na HW a servisní smlouvu. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 200 000 Kč.

Doručením příkazu obviněnému dne 7. 4. 2025 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst.

Účastníkem řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 11. 4. 2025 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“).

Jako důvod podání odporu obviněný uvedl, že Úřad nesprávně posoudil právní předpisy a nevyhodnotil důkazy v souladu se zákonem, že došlo k porušení práv účastníka řízení a že považuje pokutu za nepřiměřenou. Obviněný v odporu dodal, že se k těmto důvodům blíže vyjádří dle § 36 správního řádu v průběhu pokračujícího správního řízení.

Usnesením ze dne 14. 4. 2025 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 5. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Obviněný uvedl, že skutečnou příčinou, proč musel uzavřít smlouvy v JŘBU, byly námitky společnosti Eviden Czech Republic s.r.o. (dále jen společnost „Eviden“) a její následný návrh

Obviněný je přesvědčen, že se Úřad v příkazu dostatečně nezabýval tím, že obviněný těsně před uzavřením smlouvy v zadávacím řízení na VZ NGÚP čelil námitkám a návrhu, a to zejména námitkám a následnému návrhu od společnosti Eviden, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení S0139/2024. Obviněný je přitom přesvědčen, že se jedná o skutečný důvod, proč musel přistoupit k uzavření smluv v JŘBU.

Obviněný dodal, že dne 16. 2. 2024 obdržel v rámci zadávacího řízení na VZ NGÚP další námitky, a to námitky proti rozhodnutí o výběru. Tyto námitky obviněný dle svého vyjádření odmítl, avšak návrh na přezkoumání úkonů zadavatele nebyl po odmítnutí těchto námitek již podán. Podle obviněného byl k Úřadu podán rovněž podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl obviněnému doručen dne 21. 2. 2024, přičemž Úřad v této věci dle obviněného shledal, že jsou dány důvody pro odložení této věci, a věc usnesením ze dne

Podle obviněného je nesporné, že veřejná zakázka byla zadána v důsledku krajně naléhavé okolnosti, což dle obviněného uvedl i Úřad v příkazu. Obviněný je však přesvědčen, že krajně naléhavou okolnost nezpůsobil, a to z následujících důvodů.

Podle obviněného Úřad v příkazu uvedl, že obviněný sám zavinil situaci, která vedla k použití

Obviněný je proto přesvědčen, že v šetřeném případě došlo k přerušení příčinné souvislosti ve smyslu toho, jak přerušení příčinné souvislosti posuzuje judikatura soudů. Obviněný k tomu odkázal na odst. 19 nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18 z 12. ledna 2021, kde je dle obviněného uvedeno: „[…] K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. […]“. Obviněný je přesvědčen, že podání návrhu, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení S0139/2024, představuje novou okolnost, která „působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody (…). A to bez ohledu na událost, kterou Úřad v Příkazu zdůvodnil vznik krajně naléhavé okolnosti (vztaženo na časové prodlevy v zadávacím řízení na VZ NGÚP)“.

Obviněný k tomu dodal, že ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18 z 12. ledna 2021) plyne, že i kdyby existovala původní příčina v podobě časových prodlev v rámci zadávacího řízení na VZ NGÚP, tak bude příčinná souvislost přerušena, pokud pozdější okolnost v podobě návrhu, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení S0139/2024, byla samostatná a rozhodující.

Obviněný dále uvedl, že časové prodlevy v zadávacím řízení na VZ NGÚP a návrh na zahájení správního řízení není možné vnímat jako řetězec příčin, neboť předmětný návrh na zahájení správního řízení nepředstavuje důsledek časových prodlev v rámci zadávacího řízení na VZ

Obviněný tak k tomu shrnuje, že krajně naléhavou okolnost nezpůsobil sám svým zaviněním, ale tato okolnost vznikla zaviněním společnosti Eviden, která podala dle obviněného účelové a neodůvodněné námitky a návrh.

Dále se obviněný vyjadřuje k dalším podmínkám pro zadání veřejné zakázky v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona. Obviněný je nadále přesvědčen, že nemohl předvídat krajně naléhavou okolnost, že byl v časové tísni a že tedy nebylo možné dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Ohledně splnění těchto podmínek užití JŘBU obviněný odkázal na své vyjádření ze dne 22. 3. 2024.

Obviněný rovněž poukázal na to, že zákon nestanovuje maximální délku zadávacího řízení.

Obviněný dále uvedl, že ačkoliv Úřad v příkazu uvedl, které předchozí přestupky obviněného zohlednil při stanovení výše pokuty, nezohlednil další relevantní okolnosti pro uložení pokuty.

Závěrem obviněný navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

Usnesením ze dne 13. 5. 2025 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření obviněného a odporu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 55 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, JŘBU, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

Podle § 63 odst. 1 zákona zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž a) nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, b) podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo c) účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

Podle § 63 odst. 3 zákona zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť a) předmětem plnění veřejné zakázky je umělecké dílo nebo výkon, b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

Podle § 63 odst. 5 zákona může zadavatel použít JŘBU také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

Podle § 65 odst. 1 zákona v případě veřejné zakázky na služby může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh podle § 143, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat účastníkovi

Podle § 66 zákona v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo stavebních prací jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že a) nové služby nebo nové stavební práce budou zadány témuž dodavateli, b) v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno způsobem podle § 212 nebo § 53 odst. 1, byla podle § 100 odst. 3 uvedena možnost zadat veřejnou zakázku na nové služby nebo nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění a zároveň byl uveden rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací, c) předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové služby nebo nové stavební práce byla zahrnuta podle § 16 odst. 3 do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky, d) jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku a e) skutečná cena bez daně z přidané hodnoty veřejné zakázky za nové služby nebo nové stavební práce nepřesáhne o více než 30 % jejich předpokládanou hodnotu podle písmene c) ani nepřesahuje 30 % ceny původní veřejné zakázky.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 267 odst. 2 nového stavebního zákona informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu jsou a) portál stavebníka, b) národní geoportál územního plánování, c) evidence stavebních postupů, d) evidence elektronických dokumentací, e) informační systém identifikačního čísla stavby a f) informační systém stavebního řízení.

Podle § 269 odst. 1 nového stavebního zákona národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti, b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace, d) poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,

Podle § 334a odst. 1 nového stavebního zákona přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od

července 2022 do 30. června 2023.

Podle § 334a odst. 2 nového stavebního zákona ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.

Ve výzvě k podpisu smlouvy je uvedeno, že veřejná zakázka je zadávána v JŘBU dle § 63 odst.

V čl. 2 výzvy k podpisu smlouvy je uvedeno, že zadavatel zadává veřejnou zakázku v JŘBU z důvodu „nezbytnosti za existence krajně naléhavé okolnosti, kterou je faktické nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) v oblasti územního plánování dle § 334a odst. 1 a 2 stavebního zákona, a to k 1. červenci 2024, přičemž § 267 a násl. stavebního zákona předpokládá zajištění informačního systému Národního geoportálu územního plánování pro účely stavebního zákona v oblasti územního plánování (…)“.

V oznámení o výsledku zadávacího řízení je jako důvod pro použití JŘBU uvedeno: „§ 63 odst.

Podle čl. 3 výzvy k podpisu smlouvy je předmětem veřejné zakázky vytvoření nového informačního systému NGÚP a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému, a to v jeho minimální části nezbytné pro splnění požadavků stavebního zákona.

Podle bodu 4.1 zadávací dokumentace k VZ NGÚP ze dne 20. 10. 2021 je předmětem VZ NGÚP - vytvoření NGÚP včetně zajištění potřebné HW a SW infrastruktury a služeb pilotního provozu, - poskytování dalších služeb k NGÚP, tj.: • služby servisu aplikace,

Z výzvy k podpisu smlouvy a z oznámení o výsledku zadávacího řízení plyne, že veřejná zakázka byla zadána v JŘBU. S ohledem na skutečnosti uvedené v podnětu se Úřad zabýval tím, zda byly pro zadání veřejné zakázky v JŘBU splněny zákonné podmínky, resp. tím, zda zadavatel uzavřením smlouvy o dílo, smlouvy na HW a servisní smlouvy, tedy zadáním veřejné zakázky v JŘBU, neporušil § 55 zákona.

Úřad zdůrazňuje, že JŘBU je ze své povahy nejméně transparentním a pro hospodářskou soutěž nejméně „otevřeným“ druhem zadávacího řízení, který lze dle § 55 zákona zvolit jen za naplnění zákonem taxativně stanovených podmínek a k jehož užití by mělo docházet v ojedinělých případech, a to po důkladném posouzení splnění podmínek pro jeho použití.

Zákon tedy umožňuje zadavateli užít JŘBU pouze za předpokladu naplnění zákonných podmínek. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, jakož i judikatury správních soudů a

Pokud jde o zákonné možnosti užití JŘBU pro zadání veřejné zakázky na služby1, jednou z nich je postup podle § 63 odst. 1 zákona, kdy zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému, užšímu nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž • nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, • podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo • účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

Další situace, kdy zákon umožňuje užití JŘBU pro zadání veřejné zakázky na služby, nastává dle § 63 odst. 3 zákona tehdy, pokud může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem, neboť

Ve vztahu k veřejným zakázkám na služby zadavatel může použít JŘBU rovněž s odkazem na § 65 odst. 1 zákona tehdy, pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh podle § 143 zákona, a dále na základě § 66 zákona i tehdy, pokud jde o nové služby spočívající v opakování obdobných služeb jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce (za předpokladu splnění dalších podmínek definovaných v § 66 zákona).

Další ze zákonných možností užití JŘBU pro zadání veřejné zakázky na služby je pak postup podle § 63 odst. 5 zákona. Podle § 63 odst. 5 zákona zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

Aby tedy zadavatel mohl veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst.

Úřad zdůrazňuje, že tyto podmínky pro užití JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona musí být splněny kumulativně. Jinými slovy řečeno, pokud nebude dána byť jen jedna z předmětných podmínek, není možné veřejnou zakázku zadat postupem podle citovaného ustanovení zákona.

Z oznámení o výsledku zadávacího řízení a z výzvy k podpisu smlouvy plyne, že v nyní šetřeném případě byla veřejná zakázka zadávána v JŘBU právě s odkazem na § 63 odst. 5 zákona. Úřad se tedy nejprve zabýval oprávněností použití JŘBU dle tohoto ustanovení zákona.

K první z podmínek pro zadání veřejné zakázky v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona, tj. že se musí jednat o krajně naléhavou okolnost, Úřad uvádí, že se musí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky.

V šetřeném případě z oznámení o výsledku zadávacího řízení plyne, že se obviněný rozhodl pro zadání veřejné zakázky v JŘBU z důvodu existence krajně naléhavé okolnosti, kterou identifikuje jako zajištění digitalizace územního plánování v nezbytně nutném rozsahu a v souvislosti s plnou účinností nového stavebního zákona od 1. 7. 2024. Ve svém vyjádření ze dne 22. 3. 2024 obviněný existenci krajně naléhavé okolnosti dále specifikoval, když zde uvedl, že za krajně naléhavou okolnost považuje skutečnost, že se neodvratně blíží faktické nabytí účinnosti nového stavebního zákona v oblasti územního plánování dle § 334a odst. 1 a 2 nového stavebního zákona, kdy poptávaný předmět plnění veřejné zakázky (tj. NGÚP – pozn.

Úřad se tedy zabýval otázkou, zda bylo dodání a zprovoznění NGÚP k datu 1. 7. 2024 nezbytné pro zajištění fungování územního plánování a územního a stavebního řízení od 1. 7. 2024 a zda by nedodání a nefunkčnost NGÚP k 1. 7. 2024 představovaly paralýzu územního plánování.

Nový stavební zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2024. Podle § 334a odst. 1 nového stavebního zákona přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do

června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023. Podle § 334a odst. 2 nového stavebního zákona ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.

Z ustanovení § 334a odst. 1 a 2 nového stavebního zákona tedy plyne odložená účinnost ve věcech týkajících se územního plánování k datu 1. 7. 2024.

V § 267 odst. 2 nového stavebního zákona jsou vyjmenovány informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řízení. Jako jeden z informačních systémů je zde uveden i NGÚP.

Podle § 269 odst. 1 nového stavebního zákona NGÚP, který je agendovým informačním systémem, slouží pro a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti, b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace,

Za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, se Úřad v rámci správních řízení vedených pod sp. zn. ÚOHS-S0230/2024/VZ a ÚOHS-S0231/2024/VZ obrátil na MMR jakožto správce informačních systémů veřejné správy podle nového stavebního zákona a jakožto ústřední orgán státní správy, jenž vykonává státní správu na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu, s žádostí o odborné stanovisko ohledně důsledků nabytí účinnosti nového stavebního zákona v oblasti územního plánování. Konkrétně se Úřad obrátil na MMR mj. s dotazem, zda by neexistence, resp. nefunkčnost NGÚP k 1. 7. 2024 měla kromě porušení nového stavebního zákona za následek i fakt, že by reálně nebylo možné, aby územní plánování a územní řízení dále probíhala, a jaké konkrétní reálné důsledky na proces územního plánování a územního řízení by měla skutečnost, že NGÚP nebude od 1. 7. 2024 zprovozněn.

MMR ve svém odborném stanovisku ze dne 24. 4. 2024 uvedlo, že nový stavební zákon komplexně upravuje vedení agendy územního plánování. Dále MMR uvedlo, že nový stavební zákon zavádí povinnost od 1. 7. 2024 realizovat veškeré úkony v rámci územního plánování prostřednictvím NGÚP. Nespuštění NGÚP k 1. 7. 2024 by dle MMR zabránilo výkonu agendy územního plánování v celé České republice, což by vedlo k průtahům v rámci navazujících stavebních řízení a v konečném důsledku by to mělo negativní dopad do ekonomiky státu.

Další změnou, kterou dle MMR zavádí nový stavební zákon a která povede ke zkrácení délky stavebních řízení, je sjednocení a zjednodušení procesů v rámci územního plánování. NGÚP má totiž dle MMR sloužit jako místo, kde budou k dispozici různorodé územně plánovací podklady v jednotné podobě, formátu a standardu, což umožní rychlejší a přesnější vyhledávání, ale i rychlejší posuzování relevantních informací, které navíc budou ve smyslu předmětného území garantovány. Digitalizace, sjednocení a zjednodušení procesů dle MMR povede ke zefektivnění komunikace mezi orgány územního plánování a veřejností, a rovněž bude přínosná pro projekční činnost projektantů. MMR k tomu dodalo, že zkrácení délky řízení bude dosaženo zejména eliminací zbytečných fyzických listinných podkladů a rychlým přístupem k datům.

Na dotaz Úřadu, zda by bylo možné pro vedení přehledu o pořizovaných a vydaných územněplánovacích dokumentacích a územních studií od 1. 7. 2024 využívat i nadále centrální informační systém Evidence územně plánovací činnosti, MMR ve svém odborném stanovisku ze dne 15. 5. 2024 uvedlo, že informační systém Evidence územně plánovací činnosti poskytuje pouze základní informace o příslušné územně plánovací dokumentaci a územních studiích a že se na zbylé ostatní nástroje územního plánování nevztahuje. Tento systém dle MMR poskytuje

Z výše uvedeného dle Úřadu vyplývá, že od 1. 7. 2024 se měly veškeré dokumenty a nástroje územního plánování uveřejňovat v NGÚP. Existence a využití NGÚP v rámci postupů územního plánování je explicitně stanovena v novém stavebním zákoně. V tomto systému se mají zveřejňovat výstupy z územně plánovací činnosti, NGÚP má zajišťovat přístup k evidenci územně plánovací činnosti, má sloužit ke sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace, zpřístupňovat a poskytovat data, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem, a řadu dalšího. Díky NGÚP budou mít dotčené osoby, dotčené orgány i široká veřejnost možnost se s danými dokumenty seznámit, aby se tyto osoby mohly do procesu územního plánování zapojit. NGÚP má také sloužit jako místo, kde budou k dispozici různorodé územně plánovací podklady v jednotné podobě, formátu a standardu, což umožní rychlejší a přesnější vyhledávání, ale i rychlejší posuzování relevantních informací. Díky tomuto systému tak dojde ke zefektivnění a zrychlení celého procesu územního plánování a rovněž ke zrychlení územního a stavebního řízení. Z vyjádření MMR Úřadu plyne, že žádný jiný systém, který by mohl plnit funkce NGÚP, jež mu předepisuje nový stavební zákon, zadavatel k dispozici nemá. Jak uvedlo MMR ve svém stanovisku, centrální informační systém Evidence územně plánovací činnosti je natolik rozdílný svou povahou, účelem a jednotlivými funkcionalitami, že ho nelze jako určité provizorní řešení případné neexistence či nefunkčnosti NGÚP využít.

Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že se obviněný nacházel v situaci, kdy bylo nezbytné, aby obviněný ke dni 1. 7. 2024 disponoval dodaným a zprovozněným systémem –

Ve vztahu k druhé podmínce podle § 63 odst. 5 zákona, podle níž zadavatel krajně naléhavou okolnost nezpůsobil sám, Úřad uvádí následující.

Stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavé okolnosti. V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné okolnosti vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné okolnosti tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel připravil podmínky. Nesmí tedy ze strany zadavatele dojít ke konání či opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu.

Úřad na tomto místě uvádí, že zadání veřejné zakázky v JŘBU předcházelo zahájení zadávacího řízení na VZ NGÚP. Předmětem VZ NGÚP dle bodu 4.1 zadávací dokumentace ze dne

Za účelem popisu průběhu řízení se soutěžním dialogem na VZ NGÚP a JŘBU na šetřenou veřejnou zakázku Úřad vypracoval následující tabulku, kde jsou chronologicky uvedeny jednotlivé stěžejní okamžiky v rámci těchto řízení:

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníkem Eviden Czech Republic s.r.o v rámci soutěžního dialogu

jednání s vybraným dodavatelem v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníkem NESS Czech s.r.o v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

jednání s účastníky v rámci soutěžního dialogu

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP docházelo v postupu obviněného k časovým prodlevám, které mohly mít vliv na výslednou délku trvání zadávacího řízení VZ NGÚP, a tedy na skutečnost, že obviněný nebyl schopen v zadávacím řízení na VZ NGÚP uzavřít smlouvy, které by zajišťovaly dodání a zprovoznění NGÚP k datu 1. 7. 2024.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2024 uvedl, že k vyhodnocení a obodování žádostí o účast za účelem snížení počtu účastníků přistoupil až v květnu roku 2023 z následujících důvodů: • návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání VZ NGÚP, na jehož základě bylo

K prvnímu důvodu, tj. že byl k Úřadu podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání VZ NGÚP, na jehož základě bylo Úřadem zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn.

K druhému důvodu časových prodlev v zadávacím řízení na VZ NGÚP, tj. že obviněný musel opakovaně soutěžit dodavatele na poskytování služeb právního poradenství a administraci soutěžního dialogu, v němž byla VZ NGÚP zadávána, Úřad uvádí, že ani tento důvod nepovažuje za relevantní ospravedlnění, proč obviněný po určitou dobu nečinil v zadávacím řízení na VZ NGÚP další kroky a proč tedy následně nestihl na VZ NGÚP uzavřít smlouvy, které by zajišťovaly dodání a zprovoznění NGÚP k 1. 7. 2024 tak, jak předpokládá nový stavební zákon. Je to vždy zadavatel, kdo je zodpovědný za zadání veřejné zakázky. Způsob, jakým si toto zadání veřejné zakázky obstará, zda prostřednictvím svých vlastních personálních kapacit nebo prostřednictvím jiného subjektu, je výlučně rozhodnutím samotného zadavatele. Pokud se zadavatel rozhodne při zadávání veřejné zakázky využít služeb jiného subjektu, je zodpovědností zadavatele vybrat takový subjekt, s jehož pomocí bude schopen zadat veřejnou zakázku řádně a včas. Pokud zadavatel takový subjekt nevybere, nemůže tím v konečném důsledku zdůvodňovat nutnost zadat veřejnou zakázku v JŘBU. Tím, že obviněný musel opakovaně soutěžit dodavatele na poskytování služeb právního poradenství a administraci zadávacího řízení na VZ NGÚP, tedy nejde ospravedlňovat to, že nestihl v zadávacím řízení na

K třetímu důvodu časových prodlev v zadávacím řízení na VZ NGÚP, kterým je dle obviněného skutečnost, že na základě nových poznatků muselo dojít k zásadnímu přepracování celé architektury řešení digitalizace stavebního řízení a územního plánování, Úřad uvádí následující.

Obviněný k tomu ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2024 uvedl, že bylo zjištěno, že architektura celého řešení digitalizace stavebního řízení a územního plánování neodpovídá potřebám

Z vyjádření obviněného tak dle Úřadu plyne, že původně byl zamýšlen jeden společný projekt zahrnující digitalizaci stavebního řízení i digitalizaci územního plánování. NGÚP měla být malá komponenta v rámci jedné architektury pro zajištění digitalizace stavebního řízení a digitalizace územního plánování. V lednu 2022 byla schválena architektura ISSŘ a následně probíhala v období květen – červen 2022 příprava podrobné technické specifikace ISSŘ. Po zapracování ISSŘ do původní architektury digitalizace stavebního řízení obviněný odhalil zásadní nedostatky původní architektury, a proto přistoupil k přepracování původní architektury. Výsledkem bylo, že architektura NGÚP byla vyčleněna z architektury stavebního řízení, resp. původně jedna společná architektura byla rozdělena na architekturu digitalizace stavebního řízení a architekturu územního plánování, tj. architekturu NGÚP.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 22. 3. 2024 rovněž uvedl, že na přepracování architektury jednotlivých informačních systémů měla vliv i novela stavebního zákona. Přestože NGÚP představuje dle obviněného do jisté míry funkčně samostatný informační systém oproti dalším informačním systémům veřejné správy předpokládaným novým stavebním zákonem, bylo dle obviněného nutné provést analýzu a vyhodnocení, zda bude mít novela stavebního zákona vliv na předmět plnění VZ NGÚP. Závěrem této analýzy dle obviněného bylo, že případné změny architektury NGÚP je možné docílit v průběhu soutěžního dialogu. Obviněný k tomu dodal, že významné úpravy architektury se týkaly především digitalizace stavebního řízení, neboť zde byl poptáván předmět plnění v rámci několika zadávacích řízení se soutěžním dialogem. Obviněný následně uvedl, že ačkoliv představuje NGÚP funkčně samostatný informační systém, přesto se do průběhu zadávacího řízení na VZ NGÚP promítla nutnost přepracovat technickou specifikaci v souvislosti s novelou stavebního zákona. Obviněný rovněž uvedl, že po celou dobu trvání legislativního procesu novely stavebního zákona vyhodnocoval, zda se tato novela

Z výše uvedeného tedy dle Úřadu plyne, že nutnost přepracování architektury digitalizace stavebního řízení a územního plánování obviněný zdůvodňuje dvěma skutečnostmi – jednak z důvodu vyčlenění architektury digitalizace územního plánování z architektury digitalizace stavebního řízení a jednak z důvodu novely stavebního zákona. Z vyjádření obviněného tedy dle Úřadu plyne, že vyčlenění architektury územního plánování z architektury stavebního řízení a novela stavebního zákona měly vliv na podobu technické specifikace VZ NGÚP.

Na dotaz Úřadu, kdy bylo zahájeno přepracování technické specifikace VZ NGÚP, jak dlouho toto přepracování trvalo a kdy bylo přijato finální znění technické specifikace VZ NGÚP, obviněný uvedl, že zahájil přepracování technické specifikace NGÚP po schválení nové architektury digitalizace stavebního řízení ze strany OHA, tj. po vydání souhlasného stanovisko

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný se zahájením přepracování technické specifikace

Po prostudování Formuláře žádosti o stanovisko Hlavního architekta eGovernmentu, předloženého dne 10. 10. 2022, název projektu „DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura“ (dále jen „formulář žádosti o stanovisko k nové architektuře DSŘ“), na jehož základě bylo vydáno souhlasné stanovisko OHA k nové architektuře DSŘ, Úřad uvádí, že tento formulář, jakož i souhlasné stanovisko OHA k nové architektuře DSŘ, se týká pouze projektu digitalizace stavebního řízení, nikoliv digitalizace územního plánování, tj. NGÚP. To také potvrdil i sám obviněný, když ve svém vyjádření ze dne 15. 5. 2024 uvedl, že „(s)tanovisko OHA ze dne 15. listopadu 2022, č. j. MV-193434-5/OHA-2022 (…) se týkalo schválení nové architektury informačního systému DSŘ, a nikoliv nové architektury informačního systému

V souhlasném stanovisku OHA s novou architekturou digitalizace stavebního řízení je ohledně

Úřad je navíc toho názoru, že jelikož se formulář žádosti o stanovisko k nové architektuře DSŘ netýkal systému NGÚP, tj. předmětem žádosti o odborné stanovisko NGÚP k nové architektuře

Nadto obviněný ve svém vyjádření ze dne 1. 8. 2024 uvedl, že formulář žádosti o vydání souhlasného stanoviska k systému NGÚP nemá dosud k dispozici. Podle obviněného je nutné mít souhlasné stanovisko OHA k dispozici až v době, kdy bude informační systém NGÚP „zkolaudován“ a spuštěn do provozu. Úřadu tak není zřejmé, proč obviněný s úpravou technické specifikace NGÚP čekal na souhlasné stanovisko OHA s novou architekturou DSŘ (které se nijak blíže systému NGÚP nevěnuje), když, jak sám tvrdí, pro úpravu technické specifikace NGÚP nepotřebuje ani souhlasné stanovisko OHA k samotnému systému NGÚP.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2024 uvedl, že přepracování architektury digitalizace stavebního řízení mělo zásadní vliv na finální podobu architektury digitalizace územního plánování, tj. na podobu NGÚP, neboť došlo k jejímu vyčlenění z původně jedné architektury, resp. došlo k rozdělení na architekturu digitalizace stavebního řízení a architekturu NGÚP.