ÚOHS S0926/2025/VZ – Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Čás

Spisová značka: ÚOHS-S0926/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-03960/2026/500

Brno 30. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 11. 2025

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00

Praha 1,

•

navrhovatel – společníci „Společnosti BROLAW“

o

LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a

o

BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem

Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2,

sdruženi za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne

6. 12. 2024,

•

vybraní dodavatelé

o

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem

Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

o

Solkind s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00

Praha 2,

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

o

act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 1315, 110 00 Praha 1,

o

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář

Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

o

KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na příkopě 988/31,

110 00 Praha 1,

s.r.o.,

IČO

28468414,

se

sídlem

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky

ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 –

Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření

rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429

a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,

rozhodl takto:

advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC

& PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2,

sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024

– ze dne 28. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní město

Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení

pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb

pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“

zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č.

zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,

se v rozsahu vymezeném částmi návrhu, v nichž navrhovatel namítá

o

nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. bod vi. zadávací dokumentace, v němž zadavatel

stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ bude mj. hodnotit,

resp. že za bonifikované služby se považuje „alespoň 1 právní služba spočívající

ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným

zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci,

která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky“,

o

nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. zadávací dokumentace, v němž zadavatel

stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ je „udělení bodů []

podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet

bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie i až vii. Pokud dodavatel v jedné

kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria,

jakkoliv bonifikován“,

podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů, zastavuje, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

2

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,

IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné

zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 28. 11. 2025 na zahájení

správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem

Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky

ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 –

Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření

rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429

a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024, se s výjimkou těch částí,

ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, a té části,

na jejímž základě bylo dle výroku IV. tohoto rozhodnutí uloženo nápravné opatření spočívající

ve zrušení rozhodnutí o námitkách, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení

nápravného opatření.

postupoval v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích

právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související

problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo

odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024

pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 5652842024, v rozporu s § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění

pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona,

když v rámci rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025 o námitkách navrhovatele – společníků „Společnosti

BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy,

a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00

Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne

6. 12. 2024 – ze dne 4. 11. 2025, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, neposkytl navrhovateli

na jeho žádost obsaženou v předmětných námitkách informace o „zkušenost[ech] ostatních

účastníků, které zadavatel uznal jako zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD“, čímž učinil výše uvedené

rozhodnutí o námitkách v dané části nepřezkoumatelným.

se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 11. 2025

o námitkách navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.,

IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,

IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné

zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 4. 11. 2025 učiněné v řízení

3

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb

pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“

zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024

pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 5652842024.

– se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu

hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0926/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – společníků

„Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01

Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem

Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy

o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 28. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání

úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v řízení pro zadání veřejné

zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP –

Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“, jehož předběžné

oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek

dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne

pod ev. č. 565284-2024.

předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město

Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

565284-2024 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

4

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 21, act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.,

IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1, ROWAN LEGAL, advokátní

kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen

„společnost ROWAN LEGAL“), KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069,

se sídlem Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost KAROLAS Legal“), a HAVEL

& PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00

Praha 1 (dále jen „oznámení o výběru dodavatelů“ a „vybraní dodavatelé“).

LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC

& PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00

Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti

ze dne 6. 12. 2024 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti oznámení o výběru dodavatelů.

28. 11. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne

(dále jen „návrh“).

OBSAH NÁVRHU

Kritérium hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“

Zkušenosti dodavatele“ (dále jen „kritérium B“) mj. stanovil, že bude u vedoucího realizačního

týmu hodnotit bonifikované služby, za které se mj. dle čl. 11.2. bod vi. zadávací dokumentace

považuje „alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo

posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ

dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající

finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky.“.

1

Do 31. 12. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno.

5

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

„V právním řádu ČR neexistuje institut vertikální a horizontální spolupráce dohromady mezi

dvěma zadavateli.“ Navíc dotčený článek zadávací dokumentace uvádí pouze spolupráci dvou

zadavatelů bez nějakého třetího zadavatele (či jiného třetího subjektu).

Takový způsob hodnocení nabídek přitom zjevně neodráží realitu zkušeností jednotlivých

účastníků zadávacího řízení, jelikož ačkoli byli účastníci schopni doložit široké penzum

zkušeností, mnohdy za poměrně přísných požadavků zadavatele, z důvodu nedoložení jediné

referenční zakázky neobdrželi v hodnocení žádné body. (…) při takovém nastavení hodnocení

nabídek již fakticky neplní svůj účel.“. Navrhovatel doložil 27 z 27 možných referencí, ale získal

0 bodů.

ZZVZ, každopádně s ohledem na to, že vzhledem k rozdílným předpokladům založení vertikální

a horizontální spolupráce je již při prvotním posouzení případu zřejmé, která ze spoluprací bude

v řešeném případě připadat v úvahu, bylo toto posouzení provedeno již v rámci vyhodnocení

zadání právního stanoviska, tj. s ohledem na vztah mezi zadavateli bylo již rovnou zpracováno

stanovisko na ten typ spolupráce, který byl mezi zadavateli možný. To však samozřejmě

zahrnovalo nutnou prvotní úvahu a posouzení zmíněného vztahu mezi zadavateli, tj.

předpokladů pro to, zda mohou spolupracovat na vertikální či horizontální úrovni.“. Neuznal-li

tedy zadavatel předložené referenční služby, dovozuje natolik přísný výklad předmětné

zadávací podmínky, v němž je nutno spatřovat porušení zásady přiměřenosti. Zadavatel měl

tedy navrhovateli přidělit body nejen za příslušné referenční služby, ale celkově za veškeré

prokázané zkušenosti v rámci kritéria B. Současně je navrhovatel „překvapen postupem

zadavatele, který jej vyzval k objasnění jiných částí nabídky, aniž by jakkoliv indikoval, že má

pochybnosti o předložených referenčních zakázkách. Takový postup považuje Stěžovatel

za rozporný s ustálenou judikaturou týkající se zásady transparentnosti.“. Zde navrhovatel

s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011

a rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0024/2023/VZ nesouhlasí s tvrzením

zadavatele, že nemohl vyzvat navrhovatele k objasnění nabídky ve vztahu k dotčeným

referenčním službám.

6

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

spolupráci mezi zadavatelem a městskou částí jako druhým zadavatelem, resp. zpravidla

se ani o horizontální spolupráci nebude jednat, ale půjde o veřejnoprávní přenesení pravomocí

dle zákona o hlavním městě Praze.“.

Navrhovatel v rámci podaných námitek výslovně žádal o uvedení/poskytnutí zmíněných údajů,

což však zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách neučinil, a navrhovateli nezbylo jiné řešení

než podat návrh k Úřadu, aby požadované informace zjistil. V tomto kontextu navrhovatel

navrhuje k provedení důkazu „informace předložené v nabídkách ostatních účastníků ohledně

hodnotícího kritéria Zkušenosti dodavatele (vedoucího realizačního týmu) a osvědčení

objednatelů o těchto zkušenostech (…).“.

Kritérium hodnocení „C. Kvalita při řešení právních služeb“

7

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 12. 2025 k návrhu navrhovatele

Kritérium hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“

8

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

(s čímž zadavatel nesouhlasí, neboť případy současné spolupráce dle §§ 11 a 12 zákona řeší

pravidelně; nadto se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, kterou měl navrhovatel

uplatnit do konce lhůty pro podání nabídek), na druhou stranu však tvrdí, že jím předložené

referenční služby splňují požadavky zadavatele. Zadavatel je tak názoru, že navrhovatel –

vědom si toho, že jím předložené referenční služby nemohou být uznány – zvolil

nejrestriktivnější výklad zadávací podmínky, aby mohl zpochybnit nabídky ostatních účastníků

zadávacího řízení. Zadavatel trvá na tom, že předmětný požadavek byl stanoven zcela

jednoznačně, a zadavatel nikterak „neomezoval účastníky zadávacího řízení v tom, že by

spolupráce měla probíhat výlučně mezi dvěma zadavateli v rámci jednoho smluvního vztahu.

Pojem ‚spolupráce‘ je nutno vykládat extenzivněji než jako pouhý jeden smluvní vztah, ale širší

spolupráci mezi zadavateli, která může probíhat i na základě vícero smluv.“. Na podporu

daného tvrzení zadavatel dodává, že obdržel 12 nabídek, přičemž žádný účastník se vůči

zadávací podmínce neohradil (ať už v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

či námitek); účastníci byli schopni požadavek naplnit a doložit, za což byli bonifikováni.

K tomu zadavatel doplňuje, že postup dle § 46 zákona využil u všech účastníků pouze ve vztahu

k požadavkům na prokázání splnění kvalifikačních podmínek; v souvislosti s referenčními

službami předloženými pro účely hodnocení tento postup nezvolil, neboť dodavatelé byli

povinni předkládat spolu s referenčními službami i osvědčení jejich objednatelů a dle § 46

odst. 2 zákona ani nelze nabídku doplňovat o údaje, které jsou předmětem hodnocení.

Zadavatel se nicméně rozhodl s ohledem právě na zmíněnou zásadu (analogicky § 119 zákona)

detailní zprávu o hodnocení nabídek vypracovat. V souvislosti s hodnocením kritéria B

zadavatel „zvolil metodu, kdy neuveřejnil údaje o referenčních zkušenostech účastníků

zadávacího řízení, avšak uveřejnil, z jakých důvodů jednotlivý účastníci neobdrželi konkrétní

body za konkrétní referenční zakázky určené k hodnocení. Tuto metodu zvolil z několika

důvodů. Zadavatel v prvé řadě považuje zmíněné hodnotící kritérium za objektivní a měřitelné.

To proto, že účastník zadávacího řízení požadovanými referencemi buď disponuje, či nikoliv.

Dále je pak stěžejní, že předložené referenční služby (jak ve vztahu ke kvalifikaci,

tak hodnocení) museli být osvědčeny objednatelem služeb. Vzor osvědčení byl pak cíleně

nastaven tak, aby objednatel nepotvrzoval pouze spolupráci s daným účastníkem, ale musel

osvědčit a potvrdit konkrétní činnost, která odpovídala popisu v zadávacích podmínkách. Tímto

měl tak Zadavatel postavené na jisto, že daný účastník určitou službu skutečně provedl

v požadovaném rozsahu. Zadavatel má za to, že objednatel služeb nesmí v rámci osvědčení

potvrzovat skutečnosti, které by nebyli pravdivé, či které by neodpovídali zadávací

dokumentaci. Dodáním osvědčení tak de facto proběhlo ověření naplnění hodnotících kritérií,

a to 3. nezaujatou osobou, která navíc nejlépe ví, jaká služba mu byla poskytnuta. Z těchto

9

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

důvodů tak Zadavatel neměl a nadále nemá žádné pochybnosti o tom, že by účastníci

nenaplnili některé parametry hodnotících referencí.“. Zadavatel dodává, že „disponuje spisem

Veřejné zakázky, kterým v případě přezkumu ze strany ÚOHS může prokázat vše výše tvrzené.“.

Zadavatel uzavírá, že „neměl povinnost uveřejnit údaje o referenčních zkušenostech účastníků

zadávacího řízení, neboť mu takové povinnosti zjednodušený režim dle § 129 a násl. ZZVZ

jednoduše neukládá.“. Z rozhodovací praxe Úřadu pak lze dovodit, že „pokud není dána

povinnost ve zjednodušeném režimu řídit se konkrétním ustanovením zákona a současně

zadavatel toto ustanovení či jemu obdobné pravidlo sám a dobrovolně neučinil součástí

zadávacích podmínek, nelze použití takového pravidla na zadavateli požadovat a nelze jej

současně za nepoužití takového pravidla jakkoliv sankcionovat.“.

Zde zadavatel (s odkazem na zprávu o hodnocení nabídek) odmítá, že by účastníci v rámci

daného kritéria mohli obdržet buď všechny nebo žádné body, jak tvrdí navrhovatel. Je sice

pravdou, že ve 4 případech bylo uděleno 0 bodů v rámci kritéria B, nicméně důvody byly

odlišné. Zadavatel dále „nemá za nepřiměřené, pokud kladně hodnotil pouze nabídky,

které obsahovaly alespoň 9 referencí ze 27 možných. Takové omezení není dle názoru

Zadavatele neobvyklé ani v řízeních, které jsou zadávány v jiném řízení, než v řízení

ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ.“. V šetřeném zadávacím řízení „základní

podmínkou pro udělení bodů v hodnotícím kritériu B. bylo předložení minimálního

požadovaného počtu referenčních služeb pro každou kategorii, teprve pokud je tato podmínka

splněna, jsou udělovány body za každou další referenční službu až do maximálního limitu

stanoveného zadávací dokumentací. Takové stanovení hodnotících kritérií odpovídá zákonným

požadavkům a je zcela v gesci Zadavatele, a nemůže se tak jednat o žádný ‚exces‘, jak tvrdí

Navrhovatel.“.

b)

Zadavatel předně zdůrazňuje, že zpráva o hodnocení nabídek obsahuje detailní popis

hodnocení v rámci dotčeného kritéria. Uvádí-li navrhovatel, že účastníkům byli za obdobné

proklamace uděleny odlišné body, zadavatel k tomu uvádí, že „primárně není definované

hodnocení nabídek založeno na srovnávací metodě vůči sobě vzájemně. Nejprve probíhá

porovnání kvality nabídek vůči stanovené metodě hodnocení, kdy dle stanovené metody není

nikomu zaručeno, že dosáhne na nejvyšší bodovou hodnotu v situaci, i pokud by jeho nabídka

byla hodnocena ze všech podaných nabídek jako nejlepší. I nejlépe hodnocená nabídka může

v dílčím bodovém systému dostat přiděleno pouze např. 8 bodů. Přidělením bodové hodnoty

10

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

dle pravidel stanovených v zadávací dokumentaci dochází k maximální objektivizaci

individuálně provedeného hodnocení, tj. porovnáním nabídky vůči zadavatelem stanovené

škále. Nejprve po přidělení příslušného počtu bodů jsou pak nabídky porovnávány vůči sobě

navzájem. (…) Zadavatel pro zachování co nejširší možné míry plurality hodnotících názorů

pověřil 8 členů komise, kteří na základě závěrečného konsensu došli k závěrům uvedeným

ve Zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel je proto přesvědčen, že závěry hodnotící komise jsou

důvodné, podložené a spravedlivé a přezkoumatelné. V neposlední řadě je hodnocení

pro potřeby přezkumu (ÚOHS) naprosto přezkoumatelné, neboť každé jednání komise a jejich

výstupy ve vztahu k hodnocení byly buď písemně či jinou metodou (kamerový či zvukový

záznam) zaznamenány a uchovány pro případné budoucí potřeby. Zadavatel je tak naprosto

přesvědčen o svém transparentním a řádném postupu v rámci zvoleného zjednodušeného

režimu, ve kterém se Veřejná zakázka koná.“.

BVA. S ohledem na kreativitu zpracovatelů těchto deklarací pak tyto nabídky byly od sebe více

či méně odlišné, kdy sice některé proklamace měly stejný charakter či textaci, avšak komplexně

se nikdy nejednalo o zcela totožné nabídky. Zadavatel proto odmítá tvrzení, že by hodnotící

komise hodnotila stejné či obdobné nabídky odlišně a nespravedlivě, když každá předložená

nabídka byla originální. Zadavatel je tak přesvědčen, že hodnoticí komise naprosto detailně

popsala, jaké nedostatky shledala v návrhu Navrhovatele oproti dalším návrhům na základě

předem vymezených kritérií. Zpráva o hodnocení nabídek je precizně vypracovaná a dovoluje

tak široký přezkum procesu hodnocení nabídek, a to nejen pro všechny zúčastněné dodavatele

ale případně i pro orgán přezkumu.“.

Další průběh správního řízení

11

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu

odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky“,

•

nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. zadávací dokumentace, v němž

zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti

dodavatele“ je „udělení bodů [] podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky

předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2.

pro kategorie i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň

minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován“,

neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky,

o

podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele (s výjimkou těch částí,

ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, a té

části, na jejímž základě bylo dle výroku IV. tohoto rozhodnutí uloženo nápravné opatření

spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách), neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení

nápravného opatření,

a dále konstatoval, že

o

zadavatel postupoval v rozporu v § 245 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou

transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rámci rozhodnutí o námitkách

navrhovatele neposkytl navrhovateli na jeho žádost obsaženou v předmětných

12

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

námitkách informace o „zkušenost[ech] ostatních účastníků, které zadavatel uznal jako

zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD“, čímž učinil výše uvedené rozhodnutí o námitkách

v dané části nepřezkoumatelným.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky,

pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6 zákona. Změněné nebo doplněné zadávací

podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.

13

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Posouzení věci Úřadem

14

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

formou soutěže o návrh, tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace

zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení

rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce

zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se

na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací

dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu

zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také

pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené

činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno

(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);

v.

alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo

posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a/nebo § 12

ZZVZ, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající

finančnímu limitu podlimitní veřejné zakázky;

vi.

alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo

posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ

dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající

finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky;

vii.

alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování právního poradenství objednateli

či dodavateli stavby prováděné dle smlouvy o dílo zadané v zadávacím řízení

a sestavené dle smluvních podmínek FIDIC, a to buď tzv. Červené nebo tzv. Žluté knihy.

Smlouvou o dílo sestavenou dle vzorů FIDIC se pro účely tohoto zadávacího řízení

rozumí smlouva o dílo užívající jako obecné obchodní podmínky některou z knih

vydaných Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, (Mezinárodní federace

konzultačních inženýrů), která současně zachovává podstatné charakteristiky tohoto

smluvního vzoru, které zadavatel vymezuje takto:

•

existence Přílohy k nabídce,

•

existence Správce stavby,

•

použití měřené ceny (pouze u Červené knihy),

•

existence Variací a

•

existence Claimů.

Zadavatel stanoví, že za každou bonifikovanou službu bude dodavateli přidělen 1 bod, a to za

předpokladu, že dodavatel v rámci hodnocení uvede alespoň minimální počet bonifikovaných

služeb, jak je stanoveno výše (např. bonifikovaná služba v kategorii 11.[]2. písm. i musí být

předložena minimálně v počtu 3 služeb, aby bylo možné za všechny ostatní kategorie udělit

body). Zadavatel zároveň stanovil maximální počet předložených bonifikovaných služeb:

•

9 bonifikovaných služeb v kategorii 11.[]2. písm. i (min. počet jsou 3 služby)

•

3 bonifikované služby v každé kategorii 11.[]2. písm. ii – vii. (min. počet je 1

služba)

15

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Zadavatel upozorňuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky

předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie

i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb,

nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Zároveň je omezen počet

maximálně možných předložených služeb viz. odstavec výše. Dodavatel dále nesmí využít

referenční službu, kterou již uvedl v rámci kvalifikace vedoucího realizačního týmu.

V případě, že dodavatel předloží pro hodnocení stejnou zkušenost vedoucího realizačního

týmu, jako v rámci kvalifikace, tato zkušenost nebude hodnocena.

Tyto zkušenosti (významné služby) budou posuzovány na základě informací předložených

v nabídce, a dále podle informací potvrzených objednateli ke každé konkrétní zkušenosti

vedoucího realizačního týmu, a to formou osvědčení vyplněného objednatelem dané

zkušenosti (‚Osvědčení‘). Vzor Osvědčení pro účely hodnocení tvoří přílohu č. 11 této zadávací

dokumentace. V případě, že účastník k dané zkušenosti nedoloží potvrzené osvědčení o řádné

realizaci služeb (dané zkušenosti), nelze této zkušenosti udělit žádné body.

Dodavateli zadavatel doporučuje použít přílohu č. 3 a přílohu č. 4 této zadávací dokumentace

k označení bonifikačních služeb pro provedení hodnocení a rozlišení od významných služeb pro

provedení kvalifikace.“

Navrhovatel v námitkách, stejně jako v návrhu, vyjádřil názor, že „[a]plikace obou ustanovení

na jednu spolupráci zadavatele s jiným zadavatelem v principu není možná – buďto se jedná

o zadavatele, kteří spolupracují na základě vertikální spolupráce, nebo o (veřejné) zadavatele

spolupracující na základě horizontální spolupráce.“. Byť se tedy navrhovatel snaží navázat

namítané skutečnosti na postup zadavatele při hodnocení nabídek, resp. na domnělý

restriktivní výklad dotčené zadávací podmínky učiněný zadavatelem ex post, objektivně se

jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, neboť skutečnost, že dodavatelé měli doložit,

že vypracovali stanovisko, jehož obsahem bylo posouzení vertikální a horizontální spolupráce

zadavatelů dohromady (v příslušném finančním objemu), byla zřejmá již ze samotného znění

zadávací podmínky. Jedná se tedy o skutečnost, kterou navrhovatel mohl uplatnit již v rámci

námitek podaných v souladu s § 242 odst. 4 zákona.

16

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Přestože stěžovatel například pro účely hodnocení doložil, že má celkem 27 zkušeností dle

požadavků zadavatele, z důvodu netransparentního a fakticky až nesmyslného výkladu

požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s právní službou dle čl. 11.2. písm. vi.) ZD,

která se zjevně v praxi ani nemůže v této podobě vyskytnout, pokud by měla být vykládána

jako posouzení vertikální i horizontální spolupráce současně v jednom vztahu mezi dvěma

zadavateli, nejsou tyto jeho zkušenosti v rámci hodnocení jakkoli zohledněny.“.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

17

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu

prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Právní posouzení

V kontextu šetřeného případu lze dále doplnit, že z § 132 odst. 1 zákona se podává,

že pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla

pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v části šesté zákona

jinak.

Základním znakem zjednodušeného režimu jsou poměrně rozsáhlé možnosti jeho modifikace

ze strany zadavatelů, tedy možnost jeho přizpůsobení podmínkám konkrétního zadavatele.

18

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Postup zadavatele ve zjednodušeném režimu je regulován zásadami, základními ustanoveními

o zadávacích řízeních (část druhá) a oprávněním jednat s účastníky. Stěžejními pro průběh

zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu jsou zadávací podmínky, které zadavatel stanoví

s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci

stanovit jednotlivá pravidla pro zadávací řízení (postup v zadávacím řízení, jednání

v zadávacím řízení, lhůty pro úkony jednotlivých účastníků zadávacího řízení), která platí

pro nadlimitní režim (viz např. PODEŠVA, V. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář.

Praha: Wolters Kluwer, 2016). Zákon tak nabízí zadavateli při zadávání veřejné zakázky

ve zjednodušeném režimu značnou volnost ve svém postupu. Mimo povinnost dodržet základní

zásady a několik dalších ustanovení zákona je to právě zadavatel, který stanoví přesný průběh

zadávacího řízení v zadávací dokumentaci, (…).“2 Účelem zjednodušeného režimu tedy je

zjednodušení/usnadnění zadávání veřejných zakázek na příslušné služby.

2

„[v] případě zjednodušeného podlimitního řízení a v řízení pro zadání veřejné zakázky

ve zjednodušeném režimu speciální úprava chybí. Zadavatel sice může v rámci zvýšení

transparentnosti vycházet z úpravy pro nadlimitní režim, nelze však po něm požadovat,

Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020-233 ze dne 28. 2. 2022.

19

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

aby odůvodňoval oznámení o výběru dodavatele prostřednictvím dokumentů

a v podrobnostech dle § 123. Odůvodnění výběru musí být v těchto případech dostatečně

určité a podrobné, aby bylo možné výběr dodavatele přezkoumat, a byla tak zachována

transparentnost zadávacího řízení ve smyslu § 6 odst. 1. Za nedostatečné by bylo nutné

považovat například konstatování zadavatele, že nabídka vybraného dodavatele byla

ekonomicky nejvýhodnější, neboť právě takové tvrzení zadavatele není možno jakkoli

ověřit“3,

o

Na základě shora uvedeného lze tedy shrnout, že v rámci zjednodušeného režimu jsou

na odůvodnění výběru dle § 50 zákona kladeny nároky toliko z hlediska zásady

transparentnosti [tzn. součástí oznámení o výběru nemusí být např. zpráva o hodnocení

nabídek dle § 123 zákona s náležitostmi dle § 119 zákona (za předpokladu, že si tak zadavatel

sám nevyhradí v zadávací dokumentaci)], jejímž úkolem je např. dle rozsudku Krajského soudu

v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 „zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek

probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně

a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek

je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli

v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání

veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele,

které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší

správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek

transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu

shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře

kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých

důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Transparentním postupem je v souladu s citovaným

3

PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon

o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z:

www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

4

ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2.

vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 413.

20

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti

o tom, že zadavatel jedná férově a regulérně.

19. 7. 2011, v němž bylo mj. judikováno, že „[p]ředmětem řízení před žalovaným5 je kontrola

rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Pravomoc žalovaného končí

tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké

kvalitě. Žalovaný však mimo jiné dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad

zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných

zakázek. (…) Žalovaný tedy musel přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem

stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení

komise přezkoumatelné po formální stránce. Tím, že by žalovaný přezkoumal hodnocení

komise v tomto ohledu, nepředjímal by ani nenahrazoval výsledný názor komise. Je to právě

žalovaný, kdo tu je k zajištění efektivní kontroly, zda komise k výsledku posouzení dospěla

za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků

transparentního, přezkoumatelného a smysluplného popisu způsobu hodnocení nabídek

v odůvodnění.“.

Hodnocení v rámci kritéria B

Zadavatel v čl. 11.2. zadávací dokumentace ve vztahu k bonifikovaným službám stanovil,

že dodavatelé musí ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu mj. předložit „alespoň 1 právní

službu spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce

Myšlen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – pozn. Úřadu

21

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady6, a to ve vztahu

ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní

veřejné zakázky“ (kategorie vi.).

Machálek LAW & Co. (RESPONO, a.s.) a v jejímž rámci navrhovatel poskytl službu

spočívající v „posouzení nadlimitní vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“, což potvrdil

i objednatel v rámci navrhovatelem předloženého osvědčení, když uvedl, že předmětem

plnění bylo „posouzení vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ.“.

Z obsahu referenčních služeb, jakož i osvědčení jejich objednatelů, jednoznačně vyplývá, že ty

se vztahují toliko k tzv. vertikální spolupráci dle § 11 zákona. Nelze tak souhlasit

s navrhovatelem, že by se zadavatel dopustil v souvislosti s předmětnými referenčními

službami tvrzeného restriktivního výkladu dotčené zadávací podmínky – zadavatel požadoval

po dodavatelích prokázat, že jimi navržený vedoucí realizačního týmu má zkušenosti

s poskytováním služeb (vypracování stanoviska) ohledně vertikální a horizontální spolupráce

zadavatelů dohromady (jiný výklad není možný, a to ani navrhovatelem tvrzený domnělý

diskriminační výklad uvedený v bodu 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v jehož souvislosti

lze souhlasit se zadavatelem, že v zadávací dokumentaci nestanovil, „že by předmětem

referenčních služeb nemohlo být stanovisko, jehož závěrem by byl výstup, že spolupráce podle

§ 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ není možná“). Z obsahu navrhovatelem předložených dokladů je však

již na první pohled zřejmé, že požadované zkušenosti tyto nedokládají, neboť se bezpochyby

týkají toliko vertikální spolupráce dle § 11 zákona (nic jiného z nich nevyplývá); interpretační

nejistota v souvislosti s předloženými doklady navrhovatele je tak de facto vyloučena.

Zvýraznění provedeno Úřadem.

22

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

ÚOHS-S0271/2022/VZ8). K tomu lze pro úplnost doplnit, že zadavatel v případě referenčních

služeb předložených pro účely hodnocení nepřistoupil k aplikaci § 46 odst. 1 zákona vůči

žádnému z účastníků zadávacího řízení.

7

„(…) jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se

má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části

své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce

vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po

podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci

hodnocení nabídek hodnoceny; (…).“

8

„V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. První situace je

provázána se zásadou rovného zacházení, která se v § 46 zákona odráží v povinnosti zadavatele přistupovat k umožnění

‚opravení‘ nabídky či žádosti o účast u všech účastníků zadávacího řízení stejně. Druhou situací, kdy lze dovodit povinnost

zadavatele vyzvat účastníka podle § 46 odst. 1 zákona, je taková situace, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu

nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel podmínky účasti splňuje, či nikoliv.“

23

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Nabídky byly hodnoceny dle následujícího vzorce:

Výsledná hodnota dílčího kritéria = (přidělený počet podbodů v rámci dílčího kritéria / nejvyšší

možný počet podbodů v rámci dílčího kritéria, tj. 27) x 100 x procentuální váha dílčího kritéria

(tj. 0,2)

Výsledné bodové hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bylo zaokrouhleno

na dvě desetinná místa dle matematických pravidel zaokrouhlování.

Pořadové

číslo

nabídky

Legal advokátní

kancelář s.r.o.

Počet

získaných

podbodů

27

Bodové hodnocení

(vč. výpočtu)

100*(27/27)*0,20=20

24

Stručné

odůvodnění

podbodů

neudělení

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Sedlatý s.r.o.

Chrenek, Toman,

Kotrba advokátní

kancelář spol.

s r. o.

HAVEL &

PARTNERS s.r.o.,

advokátní kancelář

KAROLAS Legal

s.r.o., advokátní

kancelář

19

100*(19/27)*0,20=14,07

9

100*(9/27)*0,20=6,67

27

100*(27/27)*0,20=20

0

100*(0/27)*0,20=0

HMP

0

100*(0/27)*0,20=0

BROLAW

0

100*(0/27)*0,20=0

Účastník předložil pouze jednu

referenci pro každou z kategorií iii. až

vi.

Účastník předložil pouze tři reference

v kategorii písm. i., a pouze jednu

referenci pro každou z kategorií ii. až

vii.

Účastník nepředložil žádnou referenci

v kategorii vi. Zadávací dokumentace

stanovuje, že udělení bodů je

podmíněno tím, že účastník musí

v rámci nabídky předložit vždy

minimální počet bonifikovaných

služeb stanovených v čl. 11.12.

pro kategorie i. až vii. Pokud

dodavatel

v

jedné

kategorii

nepředloží alespoň minimální počet

služeb, nemůže být v rámci tohoto

kritéria,

jakkoliv

bonifikován.

Přestože tedy účastník předložil

referenci v ostatních kategoriích, bylo

mu uděleno celkem 0 bodů, protože

neprokázal poskytnutí služby podle

kategorie uvedené výše.

Účastník nepředložil žádnou referenci

v kategorii iv. Zadávací dokumentace

stanovuje, že udělení bodů je

podmíněno tím, že účastník musí v

rámci nabídky předložit vždy

minimální počet bonifikovaných

služeb stanovených v čl. 11.12. pro

kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v

jedné kategorii nepředloží alespoň

minimální počet služeb, nemůže být

v rámci tohoto kritéria, jakkoliv

bonifikován. Přestože tedy účastník

předložil

referenci

v ostatních

kategoriích, bylo mu uděleno celkem

0

bodů,

protože

neprokázal

poskytnutí služby podle kategorie

uvedené výše.

Účastník nepředložil žádnou referenci

v kategorii vi., která by splňovala

podmínky

stanovené

zadávací

dokumentací. Přestože účastník

předložil

reference,

žádná

z předložených referencí nesplňuje

požadavek,

aby

se

jednalo

o posouzení spolupráce podle § 11

a § 12 ZZVZ dohromady. Zadávací

dokumentace stanovuje, že udělení

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

bodů je podmíněno tím, že účastník

musí v rámci nabídky předložit vždy

minimální počet bonifikovaných

služeb stanovených v čl. 11.12. pro

kategorie i. až vii. Pokud dodavatel

v jedné kategorii nepředloží alespoň

minimální počet služeb, nemůže být

v rámci tohoto kritéria, jakkoliv

bonifikován. Přestože tedy účastník

předložil

referenci

v ostatních

kategoriích, bylo mu uděleno celkem

0

bodů,

protože

neprokázal

poskytnutí služby podle kategorie

uvedené výše.

PORTOS,

advokátní kancelář

s.r.o.

ROWAN LEGAL,

advokátní kancelář

s.r.o.

27

100*(27/27)*0,20=20

0

100*(0/27)*0,20=0

Účastník

referenci.

25

100*(25/27)*0,20=18,52

Účastník předložil v kategorii iv. pouze

jednu referenci.

nepředložil

žádnou

26

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Hodnocení v rámci kritéria C

Navrhovatel dále upřesňuje, že netransparentnost postupu zadavatele, resp. hodnotící komise

shledává zejména v případě hodnocení naplnění cíle „Schopnost reagovat na urgentní potřeby

Zadavatele“, přičemž v této souvislosti navrhovatel porovnává odůvodnění přidělených bodů

jeho nabídce a nabídkám společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal. Navrhovatel je názoru,

že ačkoli zadavatel u nabídek uvádí podobné proklamace, přidělení bodů je odlišné.

Zadavatele“,

resp. na přezkoumatelnost daného odůvodnění (viz níže).

75/2009-100). I subjektivní hodnocení kritérií zadavatelem musí v souladu se zásadou

transparentnosti vycházet z předem jednoznačně a srozumitelně nastavených parametrů

a kritérií (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2021, č. j. 29 Af 76/2019-388).

Sama skutečnost, že způsob hodnocení vzorových prací připouští uvážení hodnotící komise,

27

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

nutně neznamená, že by se jednalo o netransparentní postup. Zásadní je, zda zadávací

podmínky ponechávají hodnotící komisi určitý právem aprobovaný prostor pro uvážení,

nebo prostor pro svévoli (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As

85/2020-38). Předmětem přezkumu zadavatelova hodnocení ze strany žalovaného může být

pouze skutečnost, zda byla dodržena pravidla hodnocení stanovená zadavatelem v zadávací

dokumentaci, nikoliv přehodnocování závěrů hodnoticí komise či jejich vnitřních myšlenkových

pochodů (přiměřeně viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2010, č. j. 62 Ca 11/200946, č. 2461/2012 Sb. NSS, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 9

Afs 86/2012-80). Žalovaný ani správní soudy tedy nejsou oprávněni v rámci přezkumu

hodnocení zadavatelova postupu sami hodnotit vhodnost jednotlivých nabídek,

přehodnocovat výši zadavatelem přidělených bodů nebo sami body přidělovat podle jejich

vlastního uvážení namísto zadavatele (přiměřeně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu

ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62, č. 242/2004 Sb. NSS). Myšlenkové pochody zadavatele

a adekvátnost přidělených bodů při hodnocení subjektivních kritérií lze kontrolovat pouze

rámcově, tj. z toho pohledu, zda způsob hodnocení odpovídá kritériím stanoveným v zadávací

dokumentaci a vyhovuje základním zásadám platným pro zadávání veřejných zakázek. Je však

nezbytné, aby i hodnocení subjektivních kritérií proběhlo transparentně a bylo čitelné a zpětně

přezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs

45/2010-159). V případě přezkumu hodnocení nabídek tak žalovaný ani správní soudy

nepřezkoumávají hodnocení jako takové, nýbrž posuzují ‚pouze‘ přezkoumatelnost odůvodnění

takového hodnocení, resp. zda vyhovělo předem jasně stanoveným kritériím obsaženým

v zadávací dokumentaci.“.

Zadavatel očekává, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně a jednoznačně, s důrazem

na dominantní informace (tvrzení), představí sebe a své návrhy kvalitního poskytování služeb

vč. návrhu řízení rizik vedoucí k naplnění cílů zadavatele. Dodavatel v dokumentu ‚Kvalita,

přidaná hodnota a risk assessment‘, který je přílohou č. 9 této zadávací dokumentace

ve formátu níže uvedeném, představí svůj návrh kvalitního plnění služeb a řízení rizik a podpoří

jej prokazatelnými, měřitelnými skutečnostmi, podle kterých bude možné prokázat, že této

kvality služeb bude skutečně dosaženo, a že dodavatel tímto způsobem již standardně plní.

Hodnocení Kvality, přidané hodnoty a risk assessment bude rozdělena do dvou částí, a to:

Subkritérium 1 – Kvalita;

Subkritérium 2 – Rizika.“.

Erudice (odbornost);

(ii)

Proklientský a proaktivní přístup;

(iii)

Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele;

28

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Stálý a spolehlivý tým;

(v)

Přidaná hodnota plnění (mimo služby jmenované v Rámcové dohodě a příloze č. 3

Rámcové dohody).

Zadavatel dále stanovil, že v rámci subkritéria 1 „Kvalita“ „jako nevhodnější bude

upřednostňovat takový dokument ‚Kvalita přidaná hodnota a risk assessment – subkritérium

1: Deklarace kvality‘ zpracovaný dle přílohy č. 9 této zadávací dokumentace, který ověřitelně

popíše:

a)

dodavatele (jako subjekt); a

b)

jeho činnost při poskytování právních služeb (ve vztahu k předmětu plnění); a

c)

pojme veškeré Cíle výše stanovené; a

d)

jasnou, konkrétní a srozumitelnou formou (formou dominantních informací9) vystihne

Cíle a jejich splnění.

Hodnocení nabídek v subkritériu 1 – Deklarace kvality bude provedeno podle následujícího

klíče, a to tak, že bude hodnoceno naplnění každého jednotlivého cíle10 uvedeného výše:

Počet bodů

10

9

Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)

Úroveň návrhu deklarace kvality je excelentní, tedy vyšší než velmi vysoká.

Účastník předložil excelentní, konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě popsaná tvrzení,

která excelentně reagují na stanovený Cíl veřejné zakázky.

Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je

o

popsán konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě;

o

vyjadřuje excelentní, tedy vyšší než velmi vysokou (výbornou) (měřitelnou) hodnotu

ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a

o

doložen konkrétními, srozumitelnými a silně přesvědčivými informacemi a popř.

číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.

Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky

bude dosaženo excelentní, tedy vyšší než velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.

Úroveň návrhu deklarace kvality je velmi vysoká.

Účastník předložil konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsaná tvrzení, která jejichž kvalita

je velmi vysoká vzhledem ke stanovenému Cíli veřejné zakázky.

Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je

o

popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě;

o

vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – výbornou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli

veřejné zakázky; a

o

doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými

údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.

9

Dominantní informaci lze definovat jako základní prvek komunikace mezi zadavatelem – laikem a dodavatelem –

expertem a slouží především k tomu, aby jednoznačně a ověřitelně vyjádřily kvalitu a přínos (efekt) k naplnění cílů veřejné

zakázky. Tyto jsou pak většinou vyjádřeny v číslech, typicky ve vztahu k času, financím, spolehlivosti, či spokojenosti.

(KASHIWAGI, Dean. 2019 Best Value Approach Lessons Learned. USA, 2020. ISBN 9780998583679.)

10

Hodnocení v rámci hodnotícího subkritéria 1 – Kvalita, bude provedeno tak, že hodnotící komise bude pomocí výše

uvedené tabulky hodnotit napřed každé naplnění Cíle (i) – (v) zvlášť (tedy přidělí mu podbody 0,1,5,8,9,10), kdy až

následně na základě aritmetického průměru bude udělen souhrnný počet bodu (0,1,5,8,9,10). Pokud nevyjde celé číslo,

bude komise zaokrouhlovat hodnotu vypočtenou aritmetickým průměrem tak, že pokud bude číslo za desetinnou čárkou

vyšší nebo rovno hodnotě 0,5, pak bude zaokrouhleno nahoru (např. při aritmetické hodnotě 8,5 nebo 8,51 a vyšší až do

hodnoty 8,99 periodických bude výsledné počet bodů 9. Pokud bude hodnota 8,49 periodických a nižší až do 8,01 např.,

bude udělena počet bodů 8).

29

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

8

5

1

0

Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky

bude dosaženo velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.

Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké odborné

úrovně plnění služeb.

Účastník předložil konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsané Tvrzení, které velmi dobře

reaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky.

Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je

o

popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě;

o

vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – velmi dobrou, nikoli výbornou hodnotu ve vztahu

ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a

o

doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými

údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.

Úroveň návrhu deklarace kvality je průměrná.

Účastník předložil méně konkrétně (spíše obecně) ale stále srozumitelně popsaná tvrzení,

která průměrně dobře reagují na stanovený Cíl veřejné zakázky.

Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je

o

popsán méně konkrétně (spíše obecně) a srozumitelně (chybí lepší přesvědčivost);

o

vyčíslen a vyjadřuje jasnou – dobrou, nikoli výbornou ani velmi dobrou hodnotu

ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a

o

doložen méně konkrétními (spíše obecnými) ale srozumitelnými informacemi a popř.

číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázky.

Návrh deklarace kvality není dostatečně podložen skutečnostmi, na základě kterých by bylo

možné přesvědčivě prokázat, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo vyšší než jen

průměrné úrovně kvality plnění.

Úroveň nabídky je nízká či nedostatečná, a to pro některý z následujících důvodů:

o

návrh nereaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky;

o

tvrzení jsou neurčitá či vnitřně rozporná natolik, že je nelze rozumně interpretovat;

o

návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelný a přesvědčivý popis, popř. vyčíslení přínosu

k naplnění stanoveného Cíle veřejné zakázky;

o

přínos nevyjadřuje jasnou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky;

o

návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelné a přesvědčivé informace a popř. číselné

údaje dokazující reálnost dosažení přínosu na Veřejné zakázce; nebo

o

dodavatel se nedostatečně věnuje zohlednění podstatných skutečností rozhodným

pro přidělení vyššího hodnocení.

Návrh deklarace kvality nebyl vůbec předložen (či obsahově neodpovídá zadání na zpracování

návrhu deklarace kvality), a/nebo návrh deklarace kvality překračuje stanovený rozsah

přípustného počtu znaků a/nebo návrh nebyl anonymní.

(…)

Společně pro subkritérium 1 a 2

Účastníci zadávacího řízení při zachování anonymity účastníka vypracují Deklaraci kvality

a Řízení rizik, která bude anonymizovaná, tedy v čistém dokumentu bez označení obchodních

údajů (blíže viz Příloha č. 9 této zadávací dokumentace)

Zadavatel stanoví, že Deklarace kvality nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer

a že Řízení rizik nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer (do těchto znaků se nepočítají

zadavatelem nadepsané nadpisy a nápovědy).

Dokument musí být bez označení dodavatele, tedy zejména žádný hlavičkový papír,

vodoznaky a jiné symboly či údaje, které mohou identifikovat dodavatele.

30

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

Zadavatel upozorňuje, že pokud účastník přesáhne maximálních povolených počet znaků,

pak bude jeho nabídka v části, kde překročil povolený počet znaků, hodnocena 0 body. Pokud

nebude dodržena anonymizace, bude nabídka a v takové části hodnocena 0 body.

Ve schématech obrázcích či grafech může být uvedeno maximálně 5 slov, jinak budou

započítány do textu.

Komise jmenovaná zadavatelem v každém subkritériu (tj. části 1 a 2) udělí počet podbodů,

které následně sečte a vynásobí váhou příslušného kritéria. Komise uděluje podbody jako celek

na základě konsenzu. Nejvýhodnější nabídkou v daném kritériu bude nabídka, která bude mít

udělených nejvíce bodů. Maximum podbodů v jedné části (subkritériu) je 10, maximum bodů

v tomto hodnotícím kritériu (C – Kvalita při řešení právních služeb) je 20 (tj. součet podbodů

subkritéria 1 a 2).

Komise rozhoduje o podbodech hlasováním, přičemž postačí prostá většina přítomných.

Hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude anonymní, čímž je zajištěna

maximální objektivizaci závěrů hodnoticí komise.“.

Nabídka

ROWAN

LEGAL

8

KAROLAS

Legal

8

Společnost

BROLAW

5

Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi

vysoké odborné úrovně plnění služeb.

Účastník deklaruje vysokou flexibilitu a schopnost okamžitě reagovat

na naléhavé potřeby (není jasné, co znamená okamžitě) – je však deklarováno,

že účastník bude reagovat i mimo pracovní dobu a o státních svátcích. Nabídka

hovoří o robustním realizačním týmu, kdy je zajištěna kontinuita

a zastupitelnost (a také garance nepřetížení jednotlivých členů týmu, což zajistí

skutečnou kvalitu výstupů).

Nabídka je doložena konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými

informacemi, avšak nenabízí vysoce nadstandardní služby či lepší záruky

(pro lepší bodové ohodnocení).

Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi

vysoké odborné úrovně plnění služeb.

Účastník deklaruje dostupnost min. 4členného týmu 24/7 na urgentní potřeby

zadavatele. Zároveň garantuje zastupitelnost jednotlivých členů (bohužel

s ohledem na malý tým není zaručena zastupitelnost). Nabídka hovoří o tom,

že si účastník každý den drží časovou dotaci na řešení urgentních případů.

Účastník nabízí možnost ověření si rychlosti reakcí u jiných klientů.

Úroveň návrhu deklarace kvality je ve vztahu k tomuto cíli průměrná.

Účastník deklaruje poskytnutí reakce na naléhavé dotazy v řádu hodin.

Účastník současně zajištuje okamžitou pomoc při přípravě a revizí ZD a smluv.

Tým účastníka je schopen reagovat i mimo běžnou pracovní dobu (zejména

při VZD a námitkách). V tomto ohledu je nabídka méně konkrétní.

Nabídka necílí a neřeší konkrétní formu komunikace, neřeší konkrétní tým

a odpovědné osoby.

Úřad je názoru, že odůvodnění zadavatelem (hodnoticí komisí) přidělených bodů dotčeným

nabídkám ve vztahu k cíli „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“ dostojí zásadě

31

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

transparentnosti, resp. nevzbuzuje pochybnosti o korektnosti postupu zadavatele, když je

zřejmé, na základě jakých úvah hodnotící komise dospěla k udělenému počtu bodů.

ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal pak hodnotící komise posoudila skutečnost, že společnost

ROWAN LEGAL disponuje robustním týmem zajišťujícím kontinuitu a zastupitelnost

a v případě společnosti KAROLAS Legal, že byť ta disponuje relativně malým týmem, každý den

si drží dotaci na řešení urgentních případů, přičemž rychlost reakce lze ověřit u jiných klientů

dané společnosti. Nabídka navrhovatele je pak oproti uvedenému dle závěrů hodnotící komise

nekonkrétní. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že i on uvedl v nabídce, že si je vědom

potřeby mít stále zajištěny kapacity pro urgentní záležitosti, nicméně hodnoticí komise

uvedené nezmiňuje. K tomu Úřad pouze podotýká, že byť hodnotící komise uvedené sice

výslovně ve zprávě o hodnocení nabídek nezmínila, danou skutečnost nepřehlédla a zohlednila

ji v rámci hodnocení, když uvedla, že navrhovatel „zajištuje okamžitou pomoc při přípravě

a revizí ZD a smluv. Tým účastníka je schopen reagovat i mimo běžnou pracovní dobu (zejména

při VZD a námitkách).“.

Zadavatele“ sice srozumitelná, ale méně konkrétní, tedy spíše průměrná, udělila navrhovateli

ve shodě se zadavatelem stanoveným způsobem hodnocení 5 bodů. Zhodnotila-li pak

hodnotící komise nabídky společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal (na základě výše

citovaných poznatků) jako konkrétní a srozumitelné a velmi dobře reagující na stanovený cíl,

udělila v souladu se zadávacími podmínkami těmto společnostem 8 bodů.

Úřadu] a příloze č. 7 [Řízení rizik předložené pro účely hodnocení nabídek – pozn. Úřadu]

Rámcové dohody“, přičemž dle čl. VIII. „Náhrada škody a smluvní sankce“ odst. 8.6. návrhu

rámcové dohody „[v] případě porušení jakéhokoliv závazku ve smyslu přílohy č. 6 a přílohy č. 7

této Rámcové dohody se Poskytovatel zavazuje uhradit Klientovi smluvní pokutu ve výši

20.000,00 Kč za každý případ takového porušení, není-li v příslušné příloze uvedeno jinak.“.

32

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

argumentace – viz výše) neshledal v postupu zadavatele, resp. hodnoticí komise prvky

netransparentnosti.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

33

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

b)

volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)

postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení

v rozporu s tímto zákonem.

Posouzení věci Úřadem

34

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

postupu, zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit

návrhem u Úřadu či nikoliv.

K objektivnosti hodnotícího kritéria B. pak Zadavatel předkládá přiléhavou rozhodovací praxi

Úřadu. V rámci rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-33494/2024/500 se Úřad zabýval otevřeným

řízením na uzavření čtyřleté rámcové dohody na právní služby, kdy hodnocení nabídek bylo

založeno na kombinaci cenových a kvalitativních kritérií. ÚOHS zdůraznil, že kritérium č. 4A

35

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

(‚Počet zkušeností s komplexní administrací veřejných zakázek‘) je objektivní, neboť hodnoticí

komise pouze mechanicky sčítá prokázané zkušenosti bez odborného úsudku. ‚Kritérium č. 4 část A (‚Počet zkušeností…‘) je koncipováno jako kvantitativní… jde tudíž o objektivní

kritérium.‘ Předseda ÚOHS v rozkladu potvrdil výklad, že bodové přirážky za počet referencí

představují objektivní kritérium, zatímco hodnocení kvality vzorových prací je subjektivní. (…)

Zadavatel nad rámec výše uvedeného sděluje, že příprava i administrace celé Veřejné zakázky

probíhá téměř rok, a to díky skutečně nadměrnému množství práce se zpracováním všech

relevantních dokumentů a protokolů, které věrně zachycují průběh hodnocení. Zadavatel

opakuje, že neměl žádnou povinnost se řídit § 119 ZZVZ, tudíž neměl ani povinnost uveřejnit

údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení. V případě, že by Zadavatel měl

tento požadavek opět činit nad rámec svých povinností, stalo by se předmětné zadávací řízení

administrativně i ekonomicky neúnosné. Takovýto požadavek ostatně neukládá

ani rozhodovací praxe ÚOHS, kterou Zadavatel ve svých postupech vždy reflektuje.

Zadavatel má navíc za to, že s ohledem na předmět Veřejné zakázky byly požadované reference

navíc ověřitelné i např. z registru smluv či z jiných evidencí, proto bylo poměrně snadné

skutečně prokázat, že daný účastník konkrétními referencemi disponuje.

Lze tak uzavřít, že Zadavatel neměl povinnost uveřejnit údaje o referenčních zkušenostech

účastníků zadávacího řízení, neboť mu takové povinnosti zjednodušený režim dle § 129 a násl.

zákona jednoduše neukládá.

(…)

Tímto Zadavatel uzavírá, že námitky odmítá a údaje o referenčních zkušenostech účastníků

zadávacího řízení Stěžovateli neposkytne.“

36

Č.j.: ÚOHS-03960/2026/500

seznámit s informacemi, které zadavatel porovnával v rámci jednotlivých nabídek a tyto

následně hodnotil. Za situace, kdy zadavatel není ve zjednodušeném režimu povinen

vyhotovovat zprávu o hodnocení nabídek s náležitostmi dle § 119 zákona a současně

požadavky na odůvodnění výběru dodavatele dle § 50 zákona jsou dle rozhodovací praxe

předsedy Úřadu snížené oproti požadavkům na odůvodnění výběru dodavatele dle § 123

zákona, jedinou možností, jak může zadavatel dostát zásadě transparentnosti (i v kontextu

shora uvedeného judikátu), je pak to, že informace o hodnocených údajích poskytne

účastníkovi zadávacího řízení v rozhodnutí o námitkách (požádá-li účastník o tyto údaje

prostřednictvím podaných námitek), aby ten mohl na jejich základě posléze zvážit svůj další

postup v dané věci. Neučiní-li tak zadavatel, je nutno takový postup shledat v přímém rozporu

s judikovaným závěrem Nejvyššího správního soudu, a tedy mj. se zásadou transparentnosti.

Nelze totiž opomenout, že způsob vypořádaní podaných námitek zadavatelem určuje i další

postup stěžovatele, tj. rozhodnutí, zda stěžovatel podá v dané věci k Úřadu návrh na zahájení