I.ÚS 1354/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1354/25 ze dne 30. 10. 2025 Svévolné stanovení výše náhrady nákladů za zastupování zmocněncem   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelů J. K. st., J. K. ml., L. K., V. F., B. F., J. P., M. Š., zastoupených JUDr. Jiřím Králíkem, advokátem, sídlem Račice nad Trotinou 1, Smiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. února. 2025 č. j. 13 To 68/2025-505, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníka řízení, a odsouzené G. P., zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2025 č. j. 13 To 68/2025-505 bylo porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2025 č. j. 13 To 68/2025-505, se proto ruší. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí řízení před obecnými soudy 1. Ústavní soud se k přezkumu rozhodnutí obecných soudů o náhradě nákladů řízení tradičně staví zdrženlivě. V nynější věci však zrušil rozhodnutí krajského soudu o náhradě nákladů poškozených vzniklých v souvislosti s uplatněním práva na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy v trestním řízení. Krajský soud totiž nepřezkoumatelným způsobem vyloučil aplikaci § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění do 31. 12. 2024, a své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil. 2. Stěžovatelé jsou rodinnými příslušníky cyklistky, která v roce 2022 zemřela při dopravní nehodě způsobené vedlejší účastnicí. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách (dále jen "okresní soud") ze dne 11. 3. 2023 č. j. 2 T 323/2023-420 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") ze dne 4. 6. 2024 č. j. 13 To 133/2024-452 byla vedlejší účastnice uznána vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 let, jehož výkon jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roky a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel po dobu 4 let. Dále jí byla uložena povinnost podle § 228 odst. 1 trestního řádu nahradit stěžovatelům jako poškozeným nemajetkovou újmu. 3. Stěžovatelé se po skončení trestní věci domáhali náhrady nákladů potřebných k uplatnění jejich nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy. Okresní soud o jejich návrhu rozhodl usnesením ze dne 6. 1. 2025 č. j. 2 T 232/2023-482. Původně požadovanou částku 204 673 Kč redukoval a sedmi nynějším stěžovatelům dohromady přiznal částku ve výši 186 056,70 Kč, a to k rukám jejich společného zmocněnce JUDr. Jiřího Králíka, advokáta se sídlem v Hradci Králové. 4. Okresní soud v souladu s podaným návrhem na náhradu výše uvedených nákladů přiznal poškozeným požadovanou náhradu odměny zmocněnce za celkem 8 úkonů právních služeb. Z toho byl 1 úkon (převzetí zastoupení a porada s klientem ze dne 4. 8. 2022) započítán pro každého z poškozených samostatně a u zbylých 7 společných úkonů byla odměna za jeden úkon vypočtena v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024. Vedle toho však okresní soud nepřiznal odměnu v plné požadované výši za režijní paušály ve vztahu ke společným úkonům, neboť režijní paušál zmocněnci náleží při zastupování více osob ke každému společnému úkonu pouze jedenkrát (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 25 Cdo 173/2016). Okresní soud tedy požadovanou částku upravil tak, že přiznal náhradu odměny za 8 úkonů ve výši 143 220 Kč a režijní paušál v celkové výši 4 500 Kč. Dále snížil požadovanou náhradu cestovného na výslednou částku 4 045,87 Kč a plně přiznal náhradu za ztrátu času ve výši 2 000 Kč (požadovanou částku přitom snížil o započítané DPH, které zmocněnec nesprávně účtoval dvakrát). Součtem všech těchto položek s přičtením DPH 21 % určil okresní soud konečnou částku ve výši 186 056,70 Kč, kterou byla vedlejší účastnice povinna poškozeným nahradit. 5. Proti usnesení okresního soudu se vedlejší účastnice bránila stížností, v níž poukazovala na to, že zmocněnec poškozených uplatnil u Generali České pojišťovny a. s., za poškozené nárok na náklady potřebné k účelnému uplatnění práva v celkové výši 114 781 Kč a toto pojistné plnění mu bylo podle sdělení Generali České pojišťovny a. s., již před rozhodnutím okresního soudu o náhradě nákladů vyplaceno. Dále nesouhlasila s tím, aby se za úkon právní služby spočívající v převzetí zastoupení sedmi poškozených ze dne 4. 8. 2022 účtovala odměna v plné výši u každého klienta jednotlivě, když je dle jejího názoru zcela zřejmé, že i tento úkon byl nepochybně tzv. společným úkonem, a i u něj mělo dojít k redukci vypočtené částky ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu. 6. Napadeným usnesením krajského soudu bylo z podnětu stížnosti vedlejší účastnice zrušeno rozhodnutí okresního soudu a nově rozhodnuto tak, že je povinna nahradit poškozeným stěžovatelům náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy v trestním řízení v celkové výši 38 352 Kč k rukám zmocněnce poškozených JUDr. Jiřího Králíka. 7. Ve vztahu k jednotlivým úkonům, za něž zmocněnec vyčíslil nárok na odměnu a náhradu nákladů, krajský soud shledal, že za úkony právní služby lze pokládat pouze sedm z osmi požadovaných - převzetí a přípravu zastoupení poškozených dne 4. 8. 2022, účast u výslechu obviněné dne 23. 9. 2022, uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 17. 10. 2022, změnu tohoto uplatněného nároku dne 11. 10. 2022, účast u hlavního líčení dne 29. 1. 2024, účast u odročeného hlavního líčení dne 11. 3. 2024 a účast u veřejného zasedání před odvolacím soudem dne 4. 6. 2024. Naopak krajský soud nepokládal za možné považovat za úkon právní služby vyjádření poškozených k výslechu obviněné (ze dne 13. 10. 2022), když dle jeho názoru šlo o jednoduché sdělení poukazující na chování obviněné při výslechu, jehož se účastnil zmocněnec poškozených, a jednoduchý požadavek na zaslání kopie znaleckého posudku; podle krajského soudu nejde o činnost srovnatelnou s jinými úkony právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu. 8. Současně však krajský soud dospěl k závěru, že není namístě ve vztahu k jednotlivým úkonům právní služby násobit odměnu vždy sedminásobkem za zastupování sedmi klientů. Krajský soud zdůraznil, že šlo o rodinné příslušníky usmrcené osoby (včetně nezletilého dítěte) a všechny zmíněné úkony byly vždy činěny advokátem společně ve vztahu ke všem klientům. Jak nárok na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, tak i nárok na náhradu nákladů neuplatnili poškození jednotlivě, nýbrž jediným podáním všichni společně prostřednictvím společného zmocněnce. Obdobně se účast u procesních úkonů týkala všech poškozených ve stejné procesní pozici. Na základě toho, že šlo v dané věci o zastupování členů jedné rodiny, krajský soud dospěl k závěru, že navyšování odměny za každý úkon právní služby na sedminásobek se jeví jako neúměrné. I s ohledem na částku, která již byla poškozeným vyplacena pojišťovnou v souvislosti s jejich požadavkem na úhradu nákladů právního zastoupení, uzavřel, že je namístě poškozeným přiznat jen částku výrazně nižší, v podstatě odpovídající tomu, jako by jednotlivé úkony právní služby vykonal advokát zastupující jediného klienta. 9. Na základě výše uvedeného krajský soud rozhodl tak, že poškozeným přiznal nárok na náhradu nákladů ve výši odměny odpovídající 7 úkonům právní služby v celkovém souhrnu 23 250 Kč a paušální náhradu hotových výdajů jim odpovídající v částce 2 400 Kč. Nárok na náhradu cestovních výdajů ve výši 4 045,87 Kč, jakož i nárok za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč započítal v částce určené okresním soudem. II. Argumentace stěžovatelů a vyjádření účastníků řízení 10. Proti usnesení krajského soudu podávají stěžovatelé ústavní stížnost, v níž namítají, že jím bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K zásadám nestranného a spravedlivého procesu náleží mj. právo každého, aby nestranný a nezávislý státní orgán při nalézání práva dbal stanoveného, tj. zákonného postupu. Takovým postupem lze přitom rozumět jen zcela bezvýhradné a bezvýjimečné respektování zákonů, jakož i podzákonných předpisů. Dle názoru stěžovatelů proto ani odvolací trestní soud nemůže vyloučit aplikaci podzákonného právního předpisu či jeho části (zde § 12 odst. 4 advokátního tarifu), aniž by řádně odůvodnil, proč je daný předpis či jeho část ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozporu se zákonem či