I.ÚS 2069/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2069/11 ze dne 20. 10. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele D. H., zastoupeného Mgr. Reném Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, Ostrava, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 3. 8. 2010, č. j. 26 C 356/2008-137, a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2011, č. j. 15 Co 494/2010-160, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní soud ze soudního spisu zjistil následující. Napadeným rozsudkem uložil okresní soud stěžovateli (dále též jako "žalovaný") zaplatit žalobci částku 30.765,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení a na nákladech řízení 24.396,- Kč, dále zavázal žalovaného zaplatit státu na nákladech řízení 1.222,- Kč. Okresní soud vyšel ze zjištění, že: a) účastníci uzavřeli dne 22. 1. 2007 smlouvu o dílo (změněnou dodatkem), v níž se dohodli na podřízení tohoto závazkového vztahu právnímu režimu obchodního zákoníku. Podle této smlouvy se žalobce zavázal dodat a namontovat žalovanému stěžovateli 6 kusů interiérových dveří za cenu 7104,- PLN, žalovaný uhradil zálohu 25.000,- Kč. Žalobce dílo provedl v bytě žalovaného přede dnem vystavení faktury č. 70072, při montáži žalovaný žádné vady díla neoznámil, vzdálil se před ukončením díla. Doplatek ceny díla ve výši 27.252,- Kč byl vyúčtován fakturou č. 70072 ze dne 29. 6. 2007 se splatností 13. 7. 2007, žalovaný tvrzené poprvé notifikoval 7. 4. 2008, tj. 9 měsíců po provedení díla. Po právní stránce dovodil, že se účastníci platně v souladu s ust. § 262 odst. 1 obch. zák. dohodli na podřízení svého závazkového vztahu právnímu režimu obchodního zákoníku, v souladu s ust. § 536 téhož zákona uzavřeli smlouvu o dílo, žalobce splnil svou smluvní povinnost dílo dodat tím, že umožnil žalovanému s dílem nakládat. S odkazem na ust. § 562 odst. 3 obch. zák. ve spojení s ust. § 428 odst. 2 zákona shledal důvodnou námitku pozdního oznámení tvrzených vad zjevných; proto v tomto žalobě na zaplacení částky 27.252,- Kč vyhověl včetně úroku z prodlení od 14. 7. 2007 do zaplacení; b) účastníci uzavřeli dne 22. 3. 2007 smlouvu o dílo, v níž se dohodli na podřízení tohoto závazkového vztahu právnímu režimu obchodního zákoníku a jejímž předmětem byly vstupní dveře pravé, otevírané ven, za cenu 25.210,- Kč. Žalovaný uhradil zálohu 8.823,- Kč a požádal o změnu výplně tak, aby byla zčásti dřevěná. Oproti ujednání žalobce žalovanému přede dnem vystavení faktury, č. 70067 dodal a namontoval vstupní dveře pravé, otevírané dovnitř, žalovaný se před ukončením montáže z místa provedení díla vzdálil. Doplatek ceny díla byl vyúčtován fakturou č. 70067 ze dne 19. 6. 2007 ve výši 16.656,- Kč se splatností 28. 6. 2007. Po právní stránce posoudil závazkový vztah účastníků shodně jako první smlouvu; dovodil, že dílo bylo provedeno s vadami spočívajícími v jiném způsobu otevírání dveří a že ke změně smlouvy v tomto rozsahu pro absenci písemné formy platně nedošlo. Žalobce byl tedy v prodlení s provedením a předáním díla; nelze akceptovat názor žalovaného stěžovatele, že dodáním dveří s jiným otevíráním nebylo podle smlouvy vůbec plněno. Žalovaný stěžovatel žádný konkrétní nárok neuplatnil, pouze od smlouvy neplatně odstoupil pro prodlení zhotovitele s předáním díla; proto okresní soud žalobě na zaplacení částky 3.513,- Kč s příslušenstvím vyhověl. Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a rozhodl, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 16.954,- Kč. V odůvodnění krajský soud uvedl ad A), že ze smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2007 plyne, že bylo dohodnuto místo, v němž má být dílo prováděno a jímž bylo místo bydliště žalovaného, předání díla formou zápisu smluveno nebylo. Při absenci jiné dohody stran splnil zhotovitel povinnost dílo předat tím, že umožnil žalovanému s ním nakládat v místě, kde bylo provedeno, a to nejpozději v den vyznačený na vystavené faktuře č. 70072, tj. 29. 6. 2007; bylo dohodnuto právo zhotovitele na zaplacení ceny v návaznosti na předání díla. V bodu VI. smlouvy byla dohodnuta písemná forma reklamace vad, reklamace učiněná případně v rozporu s tímto ujednáním proto nemůže mít zákonem předpokládaný účinek. Žalovaný sjednanou písemnou formou neoznámil konkrétní vady interiérových dveří ani v dopise z 24. 6. 2008, kdy pouze brojil proti opožděnému plnění a požadoval slevu z ceny díla, aniž určil, které z obou smluv se nárok týká; současně vytýkal pouze dodání jiných, než vchodových dveří. Jestliže následně v průběhu soudního řízení v podání z 20. 10. 2008 namítal, že dveře byly při dodání poškozeny různými škrábanci, což následně rozšířil na světlé a tmavé skvrny, praskliny, prohlubně, aniž specifikoval, na kterých z dodaných dveří se tyto tvrzené vady měly nacházet, pak jeho námitky odvolací soud hodnotí jako zcela účelové a zprávu o vadách jako neurčitou. Krajský soud nemá žádné pochybnosti, že pokud by tyto vady existovaly při dodání, pak by je žalovaný žalobci nepochybně oznámil nejpozději ve svém vyjádření z 24. 6. 2008, což neučinil. Nelze přitom přehlédnout, že okresní soud správně zjistil, že v době montáže byl žalovaný zpočátku přítomen, aniž cokoli vůči dodaným dveřím namítal. Dovolával-li se žalovaný provedení důkazu výslechy svědků, jejichž totožnost a bydliště ani neoznačil, pak nelze okresnímu soudu vytýkat, že tyto blíže neurčené osoby nevyslechl. Zástupce žalovaného byl nadto přítomen při výslechu tří pracovníků žalovaného dílo provádějících a žádné dotazy v tomto směru jim nekladl. Krajský soud k bodu A) uzavřel, že ačkoli s ohledem na ust. § 562 odst. 3 obch. zák. nelze akceptovat závěr soudu prvého stupně o důvodnosti námitky pozdního oznámení tvrzené vady zjevné, je jeho rozhodnutí věcně správné. Krajský soud ad B) uvedl následující. Okresní soud rovněž správně zjistil, že účastníci platně v souladu s § 536 obch. zák. uzavřeli 22. 3. 2007 smlouvu o dílo, neboť se dohodli na předmětu díla, a to na vstupních dveřích a ceně; ohledně výplně došlo následně ke změně smlouvy dodatkem z 27. 3. 2007, námitka dodání dveří s výplní odlišnou od katalogových dveří Parmax 522 proto důvodná není. Při absenci jiné dohody došlo k provedení a předání díla tím, že žalobce umožnil žalovanému s dílem nakládat ve sjednaném místě, tj. v bydlišti žalovaného (bod II. smlouvy), dohoda o předání díla formou zápisu sjednána nebyla. Předmětem této smlouvy byly vstupní dveře pravé, otevírané ven, jak plyne z objednávky a nabídky k této smlouvě na č.l. 97-99 spisu. Je obecně známo, že dveře se dělí na pravé a levé podle umístění dveřních závěsů (pantů); pravými dveřmi jsou takové, u nichž se panty nacházejí na pravé straně při čelním pohledu (tj. při pohledu, při němž jsou skryty), jak žalobce i tvrdil a informací o dělení dveří prokazoval. Otázka způsobu otevírání dveří pak není otázkou jejich provedení, ale pouze otázkou zabudování zárubní. Změna strany otevírání dveří proto nemůže být chybou výrobce při výrobě dveří. Z fotografie vstupních dveří u žalovaného umístěných je zcela nepochybně zřejmé, že žalobce dodal žalovanému (v tomto rozdělení) v souladu se smlouvou dveře pravé. Jestliže byl žalovaný zpočátku při montáži přítomen, jak soud prvého stupně zjistil, pak odvolací soud nemá žádné pochybnosti o tom, že způsob zabudování současně montovaných zárubní tak, aby se dveře otevíraly dovnitř, sám požadoval a odsouhlasil tím, že dílo shora naznačeným způsobem převzal. Závěr okresního soudu o vadách tohoto díla proto odvolací soud nesdílí. Žalobce provedl dílo bez jakýchkoli vad nejpozději v den vystavení faktury č. 70067, tj. 19. 6. 2007, vznikl mu proto nárok na zaplacení dohodnuté ceny ve sjednané lhůtě splatnosti. Výlučně pro úplnost odvolací soud dodal, že okresní soud jinak zcela správně dovodil, že vadou díla je i dodání jiného díla (tzv. aliud) jak výslovně vyplývá z ust. § 560 odst. 4 ve spojení s ust. § 422 věty druhé obch. zák.; žalovaný se mýlí, domnívá-li se, že na druhou smlouvu uhradil zálohu 25.000,- Kč, jestliže zálohová platba dle této smlouvy činila pouze 8.824,- Kč (vyúčtování z 15. 6. 2007 faktura č 70067 z 19. 6. 2007). II. Proti shora citovaným rozsudkům obecných soudů podal stěžovatel ústavní stížnost. Podle jeho názoru jimi bylo porušeno jeho základní práva na spravedlivý proces (dle čl. 36 odst. 1 Listiny) a proto navrhl jejich zrušení. Konkrétní námitky budou citovány a vypořádány v textu níže. III. Stěžovatel odvolacímu soudu vytýká, že neakceptoval žádost jeho advokáta o odročení jednání (nařízeného na 13. 4. 2011) a že odvolací jednání v nepřítomnosti jeho advokáta proběhlo. V konkrétnostech stěžovatel uvádí, že jeho advokát přípisem ze dne 5. 4. 2011 požádal o přeložení odvolacího jednání z důvodu časové kolize termínu s veřejným zasedáním v trestní věci u Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 To 1