I.ÚS 323/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 323/23 ze dne 18. 4. 2023 N 67/117 SbNU 326 Rozhodování soudu o ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 tr. z. s ohledem na gradaci příčinné souvislosti   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Pavla Šámala (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele A. S., zastoupeného JUDr. Milanem Trlicou, advokátem, sídlem Horní náměstí 3, Vsetín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. března 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. listopadu 2021 č. j. 2 T 124/2020-351, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu ve Vsetíně jako účastníků řízení a Nejvyššího státního zastupitelství a Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. března 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. listopadu 2021 č. j. 2 T 124/2020-351 byla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. března 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. listopadu 2021 č. j. 2 T 124/2020-351 se zrušují. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a z předložených podkladů se podává, že v záhlaví specifikovaným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně (dále jen "okresní soud") byl stěžovatel uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jehož se (zkráceně uvedeno) dopustil tím, že dne 4. 12. 2019 v katastru obce Lužná, okres Vsetín, jako řidič osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Golf Variant, taženého na tažném laně motorovým vozidlem zn. Ford Transit řízeným J. N., při jízdě nevěnoval řízení uvedeného automobilu dostatečnou pozornost, v důsledku čehož při průjezdu táhlou pravotočivou zatáčkou přejel částečně do protisměrného jízdního pruhu, kde se střetnul s protijedoucím osobním motorovým vozidlem zn. Škoda Yeti řízeným poškozeným A. Ch. (dále též "poškozený"), který v důsledku toho utrpěl zhmoždění hrudníku a řezné rány čela s dobou léčení do 10. 1. 2020, přičemž tímto jednáním stěžovatel porušil zejména § 5 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Za to byl odsouzen podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti šesti měsíců. Podle § 82 odst. 2 trestního zákoníku mu bylo současně uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1 a 3 trestního zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvaceti šesti měsíců. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, byl zavázán k povinnosti nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 10 799,16 Kč. 3. Nutno dodat, že šlo již o v pořadí druhé rozhodnutí okresního soudu v posuzované věci. Nejprve okresní soud usnesením ze dne 26. 7. 2021 č. j. 2 T 124/2020-308 podle § 222 odst. 2 trestního řádu s odkazem na zásadu in dubio pro reo postoupil věc k dalšímu projednání a rozhodnutí Městskému úřadu ve Vsetíně. Toto usnesení bylo z podnětu stížnosti státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soud") ze dne 19. 10. 2021 č. j. 68 To 204/2021-328 v celém rozsahu zrušeno podle § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu a okresnímu soudu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Krajský soud konstatoval, že jednání stěžovatele bylo významnou příčinou pro vznik následku v podobě ublížení na zdraví poškozeného a že porušení dopravního předpisu stěžovatelem nebylo porušením běžné povinnosti, ale porušením důležité povinnosti. 4. Okresní soud po vrácení věci krajským soudem nařídil hlavní líčení, u kterého mimo jiné vyslechl stěžovatele a doplnil dokazování listinnými důkazy. Shledal, že z provedeného dokazování a zejména ze závěrů vypracovaného znaleckého posudku z oboru dopravy Ing. Františka Kouřila vyplynulo, že stěžovatel i J. N. měli zjistit technické předpoklady obou vozidel a měli zvolit odtah odtahovou službou na podvalníku bez nebezpečí uvedené riskantní jízdy. V postupu obou řidičů byla zjištěna řada pochybení, na které znalec upozornil, např. i to, že délka tažného nastavovaného lana přesahovala cca o 1,8 m předepsanou délku spojnice mezi vozidly. Okresní soud konstatoval, že podle závěru znalce bylo v příčinné souvislosti se vznikem kolizní situace a následným střetem vozidla Golf a Škoda Yeti z technického hlediska výhradně počínání řidičů J. N. a stěžovatele při jízdě před nehodou. Podle jeho názoru bylo na stěžovateli, zda bude akceptovat podmínky přepravy vozidla Golf, a mělo-li toto vozidlo nefunkční motor, musel být srozuměn s tím, že bude omezena i funkce brzd a posilovače řízení. Musel být srozuměn i s tím, že přes dodávkové vozidlo Ford Transit použité k tažení bude mít špatný omezený výhled vpřed. Zvolené nákladní vozidlo Ford Transit bylo zcela nevhodné a z technického hlediska nepřijatelné, neboť šířka a výška vozidla (s nástavbou) vytvářela mimo jiné pro protijedoucí vozidla oblast zakrytého výhledu. Věnoval-li by se stěžovatel plně řízení a adekvátně zareagoval na dopravní situaci, k dopravní nehodě by nemuselo dojít. Okresní soud proto uzavřel, že stěžovatel v průběhu skutkového děje zaviněně vjel do protisměrné části vozovky, čímž porušil shora zmíněná ustanovení zákona o silničním provozu. Zdůraznil, že vytýkané jednání je jednou z příčin dopravní nehody a že podle ustálené judikatury k závěru o příčinném vztahu mezi jednáním a následkem postačí, že pachatel svým jednáním vyvolal, byť i jen jednu z podmínek, jež měly vzápětí následek. I když je jednání stěžovatele jen jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, je příčinou následku také tehdy, nenastal-li by následek bez dalšího jednání třetí osoby, avšak jednání stěžovatele je podle okresního soudu v předmětném případě dostatečně významnou příčinou. Se zřetelem na shora uvedené vzal okresní soud za prokázaný příčinný vztah jednání stěžovatele s následkem v podobně ublížení na zdraví poškozeného. 5. Odvolání stěžovatele proti rozsudku okresního soudu krajský soud shora označeným usnesením zamítl podle § 256 trestního řádu. Připustil, že v řízení nebylo prokázáno, proč se stěžovatel dostatečně nevěnoval řízení motorového vozidla, nicméně shledal, že to není pro posouzení věci podstatné. Ze skutkové věty podle něj vyplývá, že stěžovatel se vytýkaného jednání dopustil jako řidič vozidla taženého (sc. vlečeného) na laně druhým vozidlem, přičemž této činnosti nevěnoval dostatečnou pozornost. Neztotožnil se s tvrzením stěžovatele, že k částečnému přejetí do protisměru došlo z blíže nezjištěných příčin, pravděpodobně po impulsu odstředivé síly působící na vlečené vozidlo v oblouku zatáčky v mírném stoupání, na které nebyl schopen reagovat. Ač z vyhotoveného znaleckého posudku vyplynulo, že v příčinné souvislosti s pohybem taženého (sc. vlečeného) automobilu před střetem mohl být impuls odstředivé síly působící na vlečené vozidlo v oblouku zatáčky ve stoupání, který mohl vzniknout po přidání plynu řidičem tažného (sc. vlečného) vozidla, stalo se tak podle krajského soudu současně s pozdní reakcí stěžovatele na takto vzniklou situaci. Současně podle něj nešlo pominout, že stěžovatel k tomu, že bude řídit vlečené vozidlo, přistoupil zcela dobrovolně, a to i při vědomí toho, že tažené vozidlo bylo mnohem hůře ovladatelné z důvodu nefunkčnosti posilovače brzd a posilovače řízení. Rovněž zvolené vlečné nákladní vozidlo bylo nevhodné a z technického hledisk