II.ÚS 2575/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2575/14 ze dne 11. 8. 2015   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Městská část Praha 6, se sídlem Čs. Armády 601/23, Praha 6 - Bubeneč, zastoupené JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem Betlémské nám. 6, Praha 1, směřující proti rozhodnutím insolvenčního správce, kterými v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 1350/2014 přezkoumal a uznal pohledávky (včetně jejich zajištění) přihlášené věřiteli SARPENT, s.r.o., Baltis Investment Kft, TALIATELLA BELGIQUE, Poštová banka, a.s., dále proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích přijatým dne 4. 6. 2014 na schůzi věřitelů, kterými bylo přiznáno hlasovací právo přihlášeným věřitelům Město Lázně Bohdaneč a Markot Limited, bylo rozhodnuto o tříčlenném věřitelském výboru dlužníka, o volbě SARPENT, s.r.o., TALIATELLA BELGIQUE a Baltis Investment Kft do věřitelského výboru a byla potvrzena volba věřitelského výboru, a dále proti výrokům I., II., IV., V., VI., VII., VIII., IX., X. a XI. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 3. 2014, č. j. KSCB 28 INS 1350/2014-A-26, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 25 odst. 1 věta druhá; § 51 odst. 2; § 328 in fine a § 336 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, za účasti VJV Insolvence, v.o.s., se sídlem Révová 3242/3, Praha, insolvenčního správce dlužníka Via Chem Group, a.s., a Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení, takto: I. Ústavní stížnost se odmítá. II. Návrh na zrušení ustanovení § 25 odst. 1 věta druhá; § 51 odst. 2; § 328 in fine a § 336 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněnou podáními ze dne 25. 8. 2014 a ze dne 14. 11. 2014, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jejích základních práv, zaručených čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Společně s ústavní stížností podala stěžovatelka podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení ustanovení § 25 odst. 1 věta druhá; § 51 odst. 2; § 328 in fine a § 336 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že dne 22. 1. 2014 bylo na návrh společnosti Via Chem Group, a.s. (dále jen "dlužník") vůči ní zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále rovněž jako "insolvenční soud") pod sp. zn. KSCB 28 INS 1350/2014. Dlužník spojil svůj insolvenční návrh s návrhem na povolení reorganizace ve smyslu ustanovení § 148 odst. 2 insolvenčního zákona. V průběhu tohoto insolvenčního řízení pak stěžovatelka jako věřitel uplatnila řádně a včas své pohledávky za dlužníkem. Krajský soud v Českých Budějovicích ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 6. 3. 2014 posléze konstatoval úpadek dlužníka (výrok I.), jako způsob řešení úpadku povolil reorganizaci (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil VJV Insolvence, v.o.s. (dále jen "insolvenční správce", výrok III.), ustanovil znalce (Bohemian Appraisal, a.s.) za účelem ocenění majetkové podstaty (výrok IV.) a vyzval věřitele dlužníka, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců od okamžiku zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (výroky VI. a VII.). Přezkumné jednání i schůzi věřitelů, která se měla konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání, krajský soud svolal na 4. 6. 2011 v 9:00 hod. (výroky VIII. a IX.). V odůvodnění tohoto rozhodnutí krajský soud zejména konstatoval, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje veškeré obsahové náležitosti podle ustanovení § 103 a § 104 insolvenčního zákona, přičemž na základě tvrzených skutečností dospěl k závěru, že dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 insolvenčního zákona v úpadku. Krajský soud současně postupoval dle ustanovení § 148 odst. 2 insolvenčního zákona, když dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhl reorganizaci, předložil i reorganizační plán, přijatý jediným zajištěným věřitelem a nadpoloviční většinou všech nezajištěných věřitelů (vždy počítáno podle výše pohledávek). Krajský soud proto konstatoval, že "v tomto případě neshledal žádné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení reorganizace a tudíž postupoval dle ustanovení § 328 insolvenčního zákona a reorganizaci povolil, když návrh na povolení reorganizace vč. předloženého předschváleného reorganizačního plánu obsahuje veškeré náležitosti dle ustanovení § 319 insolvenčního zákona." Námitky stěžovatelky ohledně existence obsahových vad insolvenčního návrhu dlužníka ve smyslu ustanovení § 319 odst. 1 insolvenčního zákona pak krajský soud odmítl, neboť tyto vady byly "podáním dlužníka z 18. 2. 2014 odstraněny včetně doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení reorganizace o podrobný rozpis známých údajů dlužníka o kapitálové struktuře a o osobách dlužníkem ovládaných nebo kteří tvoří s ním koncern." 3. V průběhu uvedeného insolvenčního řízení pak stěžovatelka uplatňovala řadu procesních návrhů, byť některé z nich příslušná právní úprava výslovně podat neumožňuje a stěžovatelka tak dle svých slov činila pouze z "procesní opatrnosti", když zpochybňovala procesní postup insolvenčního správce v předmětném insolvenčním řízení (např. námitka podjatosti insolvenčního správce či popření pohledávek uplatněných společnostmi VIAMONT a.s., SARPENT, s.r.o., Poštová banka, a.s., Markot Limited, ENERGY Ústí nad Labem a.s. a Baltis Investment Kft). 4. Insolvenční správce v přezkumném jednání následně provedl zjištění a přezkum všech přihlášených pohledávek s tím, že výsledky byly zapsány do seznamu přihlášek, a to včetně pohledávek společností TALIATELLA BELGIQUE, SARPENT, s.r.o., Baltis Investment Kft a Poštová banka, a.s., ačkoliv posledně jmenované tři pohledávky stěžovatelka před konáním přezkumného jednání popřela. S takovým postupem nicméně stěžovatelka nesouhlasí, byť si je dle svého tvrzení vědoma skutečnosti, že ve smyslu ustanovení § 336 odst. 4 insolvenčního zákona "nemá popření pohledávky přihlášeným věřitelem po dobu trvání reorganizace vliv na její zjištění insolvenčním správcem." 5. Bezprostředně po ukončení přezkumného jednání se dne 4. 6. 2014 konala schůze věřitelů, na níž, jak vyplývá ze Zápisu z 1. schůze věřitelů, krajský soud nejdříve přijal usnesení, jimiž přiznal věřitelům městu Lázně Bohdaneč a společnosti Markot Limited oprávnění hlasovat na schůzi věřitelů. V další části se konala volba věřitelského výboru, a poté, co bylo hlasováno o jednotlivých návrzích na volbu členů věřitelského výboru, krajský soud vyhlásil usnesení, kterým se potvrzuje věřitelský výbor ve složení SARPENT, s.r.o.; TALIATELLA BELGIQUE a Baltis Investment Kft. V odůvodnění tohoto usnesení krajský soud konstatoval, že "z dosavadních tvrzení a dostupných podkladů nevyplývá, že by v případě zvolených členů věřitelského výboru byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti." Tvrzení o tom, že zvolení členové věřitelského výboru jsou "osoby jednající ve shodě jako osoby vzájemně vlivné a ovlivněné" dle konstatování krajského soudu "není nijak doloženo a prokazováno." 6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti s dosavadním průběhem a výsledkem předmětného insolvenčního řízení nesouhlasí a opětovně předkládá výše rekapitulované námitky, jimiž zpochybňuje postup insolvenčního správce i insolvenčního soudu, kterým mělo dojít k porušení jejích základních práv. Stěžovatelka jejich porušení spatřuje zejména v tom, že "nemohla na schůzi věřitelů dlužníka konané dne 4. 6. 2014 vykonávat práva spojená s jí přihlášenými a zjištěnými pohledávkami v plném rozsahu, když insolvenční správce nepopřel sporné pohledávky." Dále pak konstatuje, že i kdyby nakonec příslušný soud vyhověl popření sporných pohledávek, "nebude mít stěžovatelka k dispozici právní prostředek, na základě kterého by mohlo dojít k nápravě popsané újmy na jejích procesních a vlastnických právech, když nemohla po dobu, co popření věřitelé mohli ovládat insolvenční řízení, vykonávat práva spojená s jejími pohledávkami za dlužníkem v plném rozsahu." Stěžovatelka proto uzavírá, že pokud by "Krajský soud v Českých Budějovicích a insolvenční správce řádně plnili své zákonné povinnosti, nebyl by na první schůzi věřitelů dlužníka dne 4. 6. 2014 zvolen věřitelský