Co znamená „Úpadek“ podle zákona?
Stručná odpověď: Dlužník je v platební neschopnosti, pokud má více věřitelů, peněžité závazky po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 3 zákona č. 182/2006 Sb. (Insolvenční zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 3 odkazuje 297 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 29. 4. 2026
- Týká se: dlužník, věřitel, podnikatel, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 3 insolvenčního zákona definuje, kdy je dlužník v úpadku, a to buď z důvodu platební neschopnosti, nebo předlužení, a dále vymezuje pojem hrozící úpadek.
V praxi
- Neschopnost plnit závazky se předpokládá, pokud dlužník zastavil platby podstatné části závazků, neplní je déle než 3 měsíce po splatnosti, nelze je vymoci exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy nařízené soudem.
- Podnikatel, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, je v úpadku také, pokud je předlužen, což znamená, že souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.
- Hrozící úpadek nastává, pokud lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 3
Odvolací soud - odkazuje na § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ a d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dále na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 14/2011“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019, sen. zn. 29 NSČR 206/2017 – …
Na tomto základě insolvenční soud – odkazuje na ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 7, § 105 odst. 1 a § 143 odst. 2 věty první insolvenčního zákona – nejprve v obecné rovině předeslal, že z citovaných ustanovení plyne, že insolvenční návrh soud zamítne, není-li osvědčena aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu.
K tomu insolvenční soud poukázal na § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ a odst. 2 písm. a/ a d/ insolvenčního zákona.
Co říká § 3 – Insolvenční zákon
§ 3 Úpadek
(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto závazky není schopen plnit
(dále jen „platební neschopnost“).
(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže
a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
(3) Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
(5) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
(6) Obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, …
Související otázky
Na co si dát pozor
- U podnikatelů vedoucích účetnictví se předpokládá schopnost plnit závazky, pokud mezera krytí (rozdíl mezi splatnými závazky a disponibilními prostředky) je menší než desetina výše splatných závazků, nebo pokud výhled likvidity ukazuje, že mezera krytí klesne pod tuto hranici.
- Výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity musí být sestaven auditorem, znalcem nebo osobou zabývající se ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací.
Navazující ustanovení
Insolvenční zákon – přehled paragrafůInsolvence a exekuceVšechny právní otázky