III.ÚS 3296/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3296/24 ze dne 14. 1. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti obchodní společnosti BP-energie, a. s., sídlem K vodě 3200/3, Praha 10 - Záběhlice, zastoupené Mgr. Václavem Žaludem, advokátem, sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2024 sp. zn. 20 Cdo 821/2024, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2023 sp. zn. 20 Co 196/2023 a usnesení soudního exekutora Mgr. Tomáše Voborníka, Exekutorský úřad Pardubice, ze dne 13. dubna 2023 č. j. 195 ED 3/2023-O-11, spojené s návrhem na zrušení § 336o odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a soudního exekutora Mgr. Tomáše Voborníka, Exekutorský úřad Pardubice, jako účastníků řízení, a 1) Ing. Martina Fořta, sídlem Palackého třída 653, Chrudim, insolvenčního správce dlužnice Farma Žabovřesky, s. r. o., a 2) obchodní společnosti Sadoch, s. r. o., sídlem Korunní 2569/108, Praha 10 - Vinohrady, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a zásada rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny. 2. Soudní exekutor Mgr. Tomáš Voborník, Exekutorský úřad Pardubice (dále jen "soudní exekutor"), jako dražebník v rámci další činnosti soudního exekutora, usnesením ze dne 13. 4. 2023 č. j. 195 ED 3/2023-O-11, v dobrovolné elektronické dražbě prováděné na návrh prvního vedlejšího účastníka řízení [insolvenčního správce dlužnice Farmy Žabovřesky, s. r. o. (dále jen "insolvenční správce")] udělil příklep k nemovité věci v usnesení blíže specifikované (dále jen "pozemek") druhé vedlejší účastnici řízení [obchodní společnosti Sadoch, s. r. o. (dále jen "vydražitelka")] za nejvyšší podání, které činilo 810 000 Kč a které stěžovatelka nedorovnala. 3. K odvolání stěžovatelky (dražitelky) Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 11. 12. 2023 sp. zn. 20 Co 196/2023 usnesení soudního exekutora potvrdil (výrok I) a uložil stěžovatelce zaplatit navrhovateli dražby (insolvenčnímu správci) náklady odvolacího řízení ve výši 6 195,69 Kč (výrok II). Krajský soud vyšel z toho, že osobou oprávněnou dražit za stěžovatelku byl Jan Strnad (člen představenstva). Z notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Lucií Vaňkovou v místnosti, kde se nacházel počítač, na němž se stěžovatelka, resp. za ni jednající osoba (Petr Farkaš), účastnila elektronické dražby (činila příhozy), však bylo zjištěno, že Jan Strnad zde nebyl přítomen a dražby se nezúčastnil. Konstatoval, že stěžovatelce byla řádně doručena dražební vyhláška, dražby se mohla jako dražitelka s předkupním právem zúčastnit, ovšem nezúčastnila se jí, neboť za ni dražila osoba (Petr Farkaš), která k tomu nebyla oprávněna. Při elektronické dražbě nebyla v místnosti přítomna ani jiná osoba, která byla oprávněna dražit [§ 336h odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.")], jelikož další členové představenstva Jakub Strnad a Petr Capoušek, kteří se rovněž nacházeli v místnosti s počítačem, mezi oprávněné osoby nepatřili. Z notářského zápisu dále zjistil, že poté, co vydražitelka učinila podání na 810 000 Kč, objevila se na dražebním portálu www.e-drazby.cz ikona "Využít předkupního práva (příhoz na 810 000 Kč)", na níž však stěžovatelka nereagovala, takže svého předkupního práva nevyužila. Krajský soud nepřitakal námitce stěžovatelky ohledně podjatosti soudního exekutora. V této souvislosti se zabýval i tím, zda nebyla stěžovatelka uvedena soudním exekutorem v omyl při využití předkupního práva. Krajský soud konstatoval, že při nařízení a v průběhu dražby nedošlo k porušení zákona a stěžovatelka nemohla být uvedena v omyl, neboť hovořil-li soudní exekutor telefonicky s Petrem Farkašem, neinformoval jej jako osobu, která je oprávněna dražit, ale jako osobu, která se obecně informuje o tom, jak probíhá dražba na elektronickém portálu. Nadto z toho, že soudní exekutor nebyl schopen sdělit Petru Farkašovi, jak se fakticky uplatňuje předkupní právo v elektronické dražbě, nelze dovozovat snahu soudního exekutora o uvedení stěžovatelky v omyl. 4. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 9. 2024 sp. zn. 20 Cdo 821/2024 zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi stěžovatelkou a navrhovatelem dražby a stěžovatelkou a vydražitelkou (výroky II a III). Nejvyšší soud připustil dovolání pro vyřešení dosud nezodpovězené otázky aplikace § 336h odst. 3 o. s. ř. při provádění elektronické dražby podle § 336o o. s. ř. Konstatoval, že účastní-li se elektronické dražby právnická osoba, je za ní oprávněna dražit (tj. činit podání - příhozy) osoba uvedená v § 21, 21a a 21b o. s. ř. nebo zplnomocněný zástupce, přičemž oprávnění takové fyzické osoby musí být soudu či soudnímu exekutorovi, který dražbu provádí, prokázáno úředně ověřenou listinou. Za stěžovatelku, jež je akciovou společností, byl v souladu s § 21 odst. 1 o. s. ř. oprávněn dražit člen statutárního orgánu (předseda představenstva nebo pověřený člen představenstva), který své oprávnění prokázal úředně ověřenou listinou, případně osoba, která předložila úředně ověřenou plnou moc. V rámci elektronické dražby byla totožnost stěžovatelky jako dražitelky prokázána prostřednictvím autentizace dražitele na dražebním portálu www.e-drazby.cz, kdy přihlášku za stěžovatelku řádně podepsal člen představenstva Jan Strnad, který byl v přihlášce uveden jako zástupce dražitelky - právnické osoby. Ve smyslu § 336o odst. 4 a § 336h odst. 3 věty druhé o. s. ř. tak byl za stěžovatelku oprávněn dražit, tj. elektronicky činit jednotlivá podání (příhozy) právě a pouze Jan Strnad. Pokud by bylo záměrem stěžovatelky, aby příhozy činila jiná osoba (jiný člen statutárního orgánu nebo třetí osoba), pak by tato osoba musela být v přihlášce uvedena a její totožnost by musela být předem ověřena v souladu s § 16a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. 5. Co se týče námitky, že stěžovatelka byla zkrácena na svých právech nesprávným poučením soudního exekutora, Nejvyšší soud konstatoval, že na řešení této otázky rozhodnutí krajského soudu nespočívalo. Poučení o uplatnění předkupního práva bylo uvedeno v dražební vyhlášce a stěžovatelka v průběhu dražby nereagovala na výslovný dotaz dražebního portálu, zda jej chce využít, ačkoliv jí v tom nic nebránilo. 6. Nejvyšší soud neshledal, že by řízení bylo stiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tato vada měla spočívat v tom, že soudní exekutor poskytoval insolvenčnímu správci právní služby v podobě právních rozborů. Vyjádření exekutora se týkala vlivu vylučovací žaloby a námitek stěžovatelky na probíhající dražbu a byla poskytnuta v souvislosti s postupem soudního exekutora v postavení dražebníka v řízení o dražbě. Nezakládala jeho účast na věci ve smyslu § 74 odst. 3 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. II. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka namítá porušení shora uvedených ústavně zaručených práv. Nejprve popisuje průběh elektronické dražby a okolnosti, za kterých se dražba konala. Uvádí, že soudní exekutor neznalostí právního řádu a alibistickým přístupem stěžovatelce znemožnil uplatnit její předkupní právo k předmětnému pozemku, když ji uvedl v omyl, resp. ji nedostatečně poučil o tom, jakým způsobem může uplatňovat své předkupní právo. Soudnímu exekutorovi vytýká nepoctivé jednání vycházející z animozity vůči stěžovatelce a zdůrazňuje jeho vstřícný vztah k insolvenčnímu správci, jemuž poskytuje opakovaně své služby. Z toho dovozuje podjatost soudního exekutora. Obecným soudům vytýká, že úmyslné uvedení stěžovatelky v omyl nepovažovaly za relevantní. Trvá na tom, že byla při elektronické dražbě řádně zastoupena, neboť v místnosti, v níž se nacházel počítač, z něhož byly činěny elektronické příhozy, byl přítomen mj. Petr Capoušek, který je jako předseda představenstva oprávněn zastupovat právnickou osobu bez dalšího. 8. Stěžovatelka spolu s ústavní stížností podala návrh na zrušení § 336o odst. 3 věty první o. s. ř., které podle jejího názoru znevýhodňuje, resp. dokonce diskriminuje, osoby s předkupním právem a nelze je považovat za výkon předkupního práva, jak je chápán v § 2147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. II