III.ÚS 3497/13 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3497/13 ze dne 6. 5. 2014 N 75/73 SbNU 341 K otázce nákladů dovolacího řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila - ze dne 6. května 2014 sp. zn. III. ÚS 3497/13 ve věci ústavní stížnosti Blanky Křepelové, zastoupené JUDr. Petrem Veselým, advokátem, se sídlem Za Poříčskou bránou 21/365, Praha 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2013 č. j. 33 Cdo 1696/2012-131, kterým bylo odmítnuto stěžovatelčino dovolání, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2011 č. j. 26 Co 310/2011-99, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí stěžovatelčiny žaloby na stanovení povinnosti vedlejšímu účastníkovi uzavřít s ní kupní smlouvu, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení a Ing. Karla Zemana, CSc., zastoupeného JUDr. Jiřím Rybářem, advokátem, se sídlem Bečvářská 529, Praha 21, jako vedlejšího účastníka řízení. I. Výrokem II usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2013 č. j. 33 Cdo 1696/2012-131 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a základní právo stěžovatelky na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Výrok II usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2013 č. j. 33 Cdo 1696/2012-131 se ruší. III. Ve zbylé části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností (doručenou datovou zprávou dne 18. 11. 2013) se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu porušení jejího základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina") a práva na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. 2. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 31. března 2011 č. j. 18 C 293/2010-55 zamítl žalobu stěžovatelky, aby žalovanému (vedlejšímu účastníkovi) byla uložena povinnost uzavřít s ní kupní smlouvu o prodeji jeho spoluvlastnického podílu tam citované nemovitosti za podmínek, tak jak jsou ve výroku I rozsudku okresního soudu uvedeny. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tak, že stěžovatelka sice ve své podstatě po právu uplatnila nárok podle § 603 odst. 3 ve spojení s § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "občanský zákoník"), neboť její zákonné předkupní právo bylo porušeno, když předchozí vlastnice spoluvlastnického podílu na nemovitosti Zuzana Losová prodala tento podíl žalovanému za jiných podmínek (§ 605 občanského zákoníku), než za jakých jej nabídla k odprodeji stěžovatelce. Tento rozdíl spočíval především v tom, že v nabídce Zuzany Losové stěžovatelce nebyla uvedena splatnost kupní ceny a nebyl popsán způsob úhrady kupní ceny. Žalobu však okresní soud shledal jako nedůvodnou, protože v žalobním petitu, pokud obsahoval text kupní smlouvy, nebyl uvedený stejný advokát jako platební místo k zaplacení kupní ceny a stejný advokát jako právní zástupce k zastupování v řízení o povolení vkladu, to vše v porovnání s obsahem kupní smlouvy, kterou uzavřela Zuzana Losová se žalovaným. 3. Krajský soud napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že Zuzana Losová učinila stěžovatelce řádnou nabídku na odkup spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Nabídka totiž obsahovala předmět koupě a výši kupní ceny. Otázka splatnosti kupní ceny mezi náležitosti řádné nabídky nepatří, když pro případ, že splatnost není v nabídce řešena, je třeba vycházet z § 605 věty první občanského zákoníku. Nabídka Zuzany Losové obsahovala informaci o záměru prodat spoluvlastnický podíl na nemovitosti zájemci za částku 700 000 Kč a výzvu k odkoupení. Zuzana Losová proto byla oprávněna uzavřít kupní smlouvu se žalovaným. Po zániku předkupního práva jednoho ze spoluvlastníků již není prodávající spoluvlastník ve sjednávání podmínek prodeje nijak omezen. Po zániku předkupního práva stěžovatelky již nebylo právně významné zabývat se otázkou, zda Zuzana Losová uskutečnila prodej svého spoluvlastnického podílu na nemovitosti za týchž podmínek, za jakých jej nabídla k odkupu stěžovatelce. 4. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání stěžovatelky odmítl pro neexistenci zásadního právního významu rozhodnutí odvolacího soudu. 5. Nejvyšší soud uvedl, že stěžovatelka v dovolání namítla, že bylo porušeno její předkupní právo, neobsahovala-li jí učiněná nabídka odkupu v rozporu s ustanovením § 605 občanského zákoníku všechny podmínky sjednané v kupní smlouvě uzavřené se žalovaným, zejména splatnost kupní ceny, její zajištění složením do advokátní úschovy, uvolnění části kupní ceny z advokátní úschovy do 5 dnů po předložení výpisu z katastru nemovitostí a kupní smlouvy s doložkou o vkladu, prohlášení, že prodávaný spoluvlastnický podíl nebude zatížen právními vadami, zástavními právy nebo jinými omezeními vlastnického práva, uvolnění částky 21 000 Kč z advokátní úschovy za účelem zaplacení daně z převodu nemovitostí a povinnost podat návrh na vklad vlastnického práva do tří dnů po složení kupní ceny do úschovy. Stěžovatelka měla za to, že podmínky sjednané v kupní smlouvě byly pro žalovaného výhodnější než podmínky ohlášené, případně chybějící, v nabídce odkupu, a to minimálně v zajištění kupní ceny jejím složením do advokátní úschovy a její uvolnění až po podání návrhu na vklad. 6. K takto vymezenému dovolání Nejvyšší soud uvedl, že k přezkumu předestřenou otázku odvolací soud vyřešil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dovolací soud poukázal na rozsudek velkého senátu (občanskoprávního a obchodního kolegia) Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011 sp. zn. 31 Cdo 1926/2009: "předkupní právo spoluvlastníka není bez dalšího porušeno, jestliže nabídka doručená spoluvlastníku neobsahovala údaj o splatnosti kupních cen a poté prodávající uzavřel kupní smlouvy, jež obsahovaly individuální splatnost kupních cen. Byla-li splatnost ve smlouvě o převodu podílu, uzavřené později s třetí osobou, stanovena jinak než v § 605 obč. zák., příp. v nabídce na odkoupení podílu učiněné oprávněnému spoluvlastníku (za předpokladu, že nabídka obsahovala lhůtu splatnosti delší než dvouměsíční podle § 605 obč. zák.), lze učinit závěr o tom, že bylo porušeno předkupní právo spoluvlastníka, jen za předpokladu, že podmínky splatnosti se podstatně lišily, a to natolik, že rozdíl mezi nimi mohl objektivně ovlivnit úvahu oprávněného spoluvlastníka o přijetí nabídky na realizaci předkupního práva." Velký senát Nejvyššího soudu v tomto rozsudku dále uzavřel, že "i pokud se jednotlivé smluvní podmínky (cena, splatnost aj.) v nabídce učiněné spoluvlastníkovi a podmínky, za kterých je podíl následně prodán třetí osobě, podstatně liší, nelze z toho bez dalšího dovozovat porušení předkupního práva. Jednotlivé smluvní podmínky totiž nemohou být srovnávány izolovaně, ale naopak je nutné je hodnotit v kontextu všech ostatních smluvních podmínek (delší doba splatnosti může být vykompenzována např. poskytnutým zajištěním nebo vyšší cenou apod.). Jedině v případě, že takto komplexně hodnocené smluvní podmínky, za kterých byl spoluvlastnický podíl nabídnut spoluvlastníku, jsou méně výhodné (natolik, aby to objektivně mohlo ovlivnit úvahu oprávněného spoluvlastníka o přijetí nabídky) než podmínky, za kterých byl podíl následně prodán třetí osobě, dojde k zásahu do předkupního práva oprávněného spoluvlastníka. Naopak, pokud je spoluvlastnický podíl prodán třetí osobě za srovnatelných či méně výhodných podmínek, k žádnému poškození práv spoluvlastníka nedochází a jeho předkupní právo není porušeno". Nejvyšší soud dále v napadeném usnesení citoval rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2011 sp. zn. 30 Cdo 3387/2010: "K závěru o porušení zákonného předkupního práva nelze dospět při pouhém (mechanickém) zjištění, že obsah nabídky učiněný povinným spoluvlastníkem vůči oprávněnému spoluvlastníku není (zcela) identický s obsahem převodní smlouvy uzavřené mezi převádějícím spoluvlastníkem a jinou osobou (nabyvatelem), nýbrž až při zjištění, že v učiněné nabídce výkupu (oproti uzavřené převodní smlouvě) absentují (anebo naopak jsou obsaženy) právně významné okolnosti, které mohly ovlivnit úvahu oprávněného spoluvlastníka o přijetí nabídky na realizaci předkupního práva." Proto Nejvyšší soud dovodil, že komplexním poměřením podmínek uvedených v nabídce s podmínkami sjednanými v kupní smlouvě nelze dospět k závěru, že rozdíly mezi nimi mohly - objektivně vzato - ovlivnit úvahu žalobkyně o přijetí nabídky na realizaci předkupního práva. Ostatně některé stěžovatelkou výslovně označené podmínky pojaté do kupní smlouvy nelze hodnotit jako výhodnější, ani jsou-li posuzovány izolovaně. Jednoznačnou nevýhodou není to, že žalobkyně byla povinna zaplatit požadovanou cenu před podpisem kupní smlouvy. N