§ 10 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Splatnost mzdy
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 10 zákona č. 1/1992 Sb. stanovuje, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu, a to jak v běžném měsíci, tak i v souvislosti s dovolenou nebo ukončením pracovního poměru. Běžná výplata mzdy: Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci na mzdu vznikl nárok. (§ 10 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Splatnost mzdy
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Judikatura: na § 10 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1992 Sb.
(1) Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Běžná výplata mzdy: Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci na mzdu vznikl nárok. Kratší období splatnosti může být sjednáno v pracovní nebo kolektivní smlouvě.
- Pravidelný termín výplaty: Zaměstnavatel určí konkrétní den výplaty mzdy po projednání s odborovou organizací, pokud již není sjednán v kolektivní smlouvě.
- Mzda před dovolenou: Pokud termín výplaty připadne na dobu dovolené, zaměstnavatel musí vyplatit mzdu splatnou během dovolené před jejím nástupem, ledaže se se zaměstnancem dohodne jinak. Pokud to technika výpočtu neumožňuje, poskytne zálohu a zbytek doplatí v nejbližším termínu po dovolené.
- Mzda při skončení pracovního poměru: Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel vyplatit mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Pokud to technika výpočtu neumožňuje, vyplatí ji nejpozději v nejbližším pravidelném termínu po skončení poměru.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí dodržet stanovené lhůty pro výplatu mzdy, jinak se vystavuje riziku porušení zákona.
- Dohody o odlišném termínu výplaty mzdy před dovolenou nebo při skončení pracovního poměru musí být sjednány se zaměstnancem.
- Technická nemožnost výpočtu mzdy pro okamžitou výplatu musí být skutečná a odůvodněná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
… výše uvedeného - za následek stavení běhu tříleté promlčecí lhůty (§ 263 odst. 1 zák. práce) k uplatnění nároku žalobce na mzdu za práci vykonanou v období od 1. 10. 2000 do 12. 10. 2000 ve výši 27.172,- Kč, která začala běžet poté, co nastala [uplynutím následujícího kalendářního měsíce, tj. dne 30. 11. 2000 (srov. § 10 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění účinném do 31. 12. 2000] splatnost mzdy.
… především řádně nezhodnotil situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, jestliže náležitě neuvážil, že vytčené jednání žalobkyně bylo důsledkem porušení povinnosti zaměstnavatelem (žalovaným), který za stavu, kdy pravidelný termín výplaty mzdy připadl na období dovolené čerpané žalobkyní, v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (ve znění účinném do 30.4.2004), nevyplatil žalobkyni (s níž se nedohodl jinak) mzdu za měsíc březen 2004 před nástupem dovolené, ani jí neposkytl …
… než by jim náležely, protože je však vázán žalobou, nemůže jim přisoudit více, než požadují); ohledně požadovaných úroků z prodlení dospěl k závěru, že žalovaná je v prodlení s výplatou mzdových náhrad ode dne 21.6.2001, když výplatní termín byl sjednán na 20. den v měsíci a mzda je splatná pozadu za měsíční období (§ 10 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů).
Související
§ 38h Splatnost zálohy (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 105 Nesoulad splatností (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 14 Splatnost daní a jejich úhrada (Vyhláška ministerstva financí o řízení v)§ 46 Splatnost zálohy (Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí )§ 17k Splatnost poplatku (Zákon o provádění mezinárodních sankcí)