§ 17 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Průměrný výdělek
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 1/1992 Sb. definuje, jak se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance pro pracovněprávní účely, a stanovuje pravidla pro jeho výpočet, včetně určení rozhodného období a postupu v situacích, kdy zaměstnanec neodpracoval dostatečný počet dnů. Zaměstnavatel vypočítává průměrný výdělek z hrubé mzdy a odpracované doby za předchozí kalendářní čtvrtletí. (§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Průměrný výdělek
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…měsíčního výdělku, průměrný výdělek zjištěný podle věty první se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc.“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc.“
- Judikatura: na § 17 odkazuje 105 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1992 Sb.
(1) Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.
(2) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
(4) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.
(5) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný výdělek zjištěný podle věty první se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc.
(6) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na níž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí obdobně při používání pravděpodobného výdělku.
(7) U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci11) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci.
(8) V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo u osob se zdravotním postižením,7a) kteří nejsou zaměstnáni a jejichž příprava pro povolání (činnosti) se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku stanovené podle odstavce 6.
(9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty první odpovídající odpracované době.
(10) Bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.10) Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
(11) Jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovním poměru.
(12) Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních vztazích u téhož zaměstnavatele, posuzuje se mzda v každém pracovním vztahu samostatně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel vypočítává průměrný výdělek z hrubé mzdy a odpracované doby za předchozí kalendářní čtvrtletí.
- Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, použije se místo průměrného výdělku tzv. pravděpodobný výdělek.
- Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový, popřípadě denní (směnový) výdělek, který se v případě potřeby přepočítává na měsíční.
- Pokud je průměrný výdělek nižší než minimální mzda, zvýší se na úroveň odpovídající minimální mzdě.
Na co si dát pozor
- Při vzniku zaměstnání v průběhu čtvrtletí se rozhodné období počítá od vzniku zaměstnání do konce čtvrtletí.
- Mzda zúčtovaná za delší období než čtvrtletí se pro účely výpočtu průměrného výdělku rozdělí na poměrné části.
- U některých specifických případů (např. převedení z důvodu nemoci z povolání) se může vycházet z průměrného výdělku zjištěného dříve, pokud je to pro zaměstnance výhodnější.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 17
Jak soudy aplikují § 17
… které při stanovení výše peněžitého důchodu za období od 8. 5. 2016 do 31. 12. 2018 u nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklého před 1. 1. 2014 postupovaly podle § 447 obč. zák., vyšly z průměrného výdělku určeného podle § 275 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a § 17 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, a valorizovaly průměrný výdělek podle příslušných nařízení vlády k zákoníku práce.
… posoudil žalobcův nárok na náhradu ztráty na výdělku podle § 447 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Při stanovení výše nároku vyšel z průměrného výdělku určeného podle § 275 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. pr.“) a § 17 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku (dále jen „zákon o mzdě“).
… když soudy z těchto tvrzení učinily závěr o skutkové stránce věci (majetku dlužníka), a nikoli závěr právní, jako v uvedeném rozhodnutí, kde Nejvyšší soud vyložil, že jaký měl zaměstnanec průměrný výdělek, závisí nejen na zjištění rozhodných skutkových poznatků, ale také na jejich právním posouzení podle ustanovení § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (ve znění pozdějších předpisů); závěr o tom, jaký měl zaměstnanec průměrný výdělek, tedy není skutkovým zjištěním, ale výsledkem aplikace právního …
Související
§ 356 Formy průměrného výdělku (Zákon zákoník práce)§ 51 Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 51 Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené (Vládní nařízení, kterým se provádí zákon)§ 30 Průměrný výdělek (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 2 Průměrný výdělek (Nařízení vlády, kterým se provádí občans)