§ 6 zákon o sociálním zabezpečení – Doba zaměstnání
Zákon o sociálním zabezpečení · 101/1964 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 101/1964 Sb. definuje, co se rozumí dobou zaměstnání pro účely vzniku nebo výše nároku na důchod, a to od vzniku československého státu. Do doby zaměstnání se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. (§ 6 zákona č. 101/1964 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba zaměstnání
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let, pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.“
- Odkazuje na: § 1
- Judikatura: na § 6 odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1964 Sb.
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumí se jí tyto doby od vzniku československého státu:
1. doba pracovního (učebního) poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva a doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci [§ 1 odst. 1 č. 1 písm. b)];
2. doba služby vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru;
3. doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;
4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; doba studia před 9. květnem 1945 se však započítává do doby zaměstnání jen pracovníku, z jehož celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají aspoň 3/4 na dobu zaměstnání;
5. doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) v cizině, má-li pracovník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
a) československým občanem nebo
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let, pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.
(2) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; nebyl-li pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
a) které jiné doby se považují za dobu zaměstnání,
b) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Do doby zaměstnání se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.
- Za dobu zaměstnání se považují i specifické doby, jako jsou výluky, stávky a perzekuce související s revolučním dělnickým hnutím, nebo doba studia po skončení povinné školní docházky.
- Doba zaměstnání v cizině se započítává pouze za určitých podmínek, například pokud má pracovník trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je československým občanem, nebo cizím státním příslušníkem zaměstnaným v ČSSR alespoň 10 let.
- Pro účely zákona se doba pracovního poměru hodnotí jako doba zaměstnání, pokud zakládala nebo by zakládala nemocenské pojištění podle tehdy platných nebo v době vzniku nároku na důchod platných předpisů.
Na co si dát pozor
- U studia před 9. květnem 1945 se doba započítává jen tehdy, pokud z celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají alespoň 3/4 na dobu zaměstnání.
- Jiné doby nezaměstnanosti (než výluky, stávky a perzekuce) se započítávají jen v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru.
- U cizích státních příslušníků se doba zaměstnání v cizině započítává, pokud byli na území Československé socialistické republiky zaměstnáni alespoň 10 let, a to pouze v případě, že mezistátní úmluvy nestanoví jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
Nebylo naopak možné vycházet z právní úpravy účinné v minulosti, tedy podle § 6 odst. 1 bodu 4 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, účinného v době studia (od 1. 9. 1970 do 16. 5. 1975), byť by její použití bylo pro stěžovatele výhodnější.
Doba od 4. 2. 1972 do 1. 12. 1973 tedy má být zhodnocena jako doba zaměstnání dle § 6 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb., resp. dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995, a tudíž jako doba důchodového pojištění.
V případě žalobce lze použít i § 6 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1975 (dále jen „zákon č. 101/1964 Sb.“), který umožnil hodnotit jako zaměstnání i případy, jež by zakládaly účast na nemocenském pojištění v době vzniku nároku na důchod.
Související
§ 119a SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (Zákon o zaměstnanosti)§ 26 Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 22 Zájemce o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 23 Evidence zájemců o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 8 Přerušení zaměstnání (Zákon o sociálním zabezpečení)