Hospodářský zákoník

(1) Odběratel je povinen vady písemně reklamovat u dodavatele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. Pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, práva z odpovědnosti za vady zanikají, nebude-li reklamováno nejpozději do konce záruční doby.

(2) V reklamaci musí odběratel vady popsat, popřípadě uvést, jak se projevují.

(3) V reklamaci odběratel uvádí též své požadavky, popřípadě je vyčíslí, a k reklamaci připojí též vhodné důkazní prostředky, které umožní ověřit oprávněnost reklamace.

(1) Vady traťových dodávek může reklamovat odběratel nebo příjemce zásilky. Reklamuje-li příjemce, platí, že tak činí jako zástupce odběratele. Reklamaci dále projednává odběratel.

(2) Jestliže vady traťové dodávky reklamuje příjemce zásilky a pošle opis reklamace odběrateli, plní tím vůči němu povinnost reklamovat.

Není-li možno bez neúměrných obtíží zjistit rozsah vadného plnění, může ho s přihlédnutím ke všem okolnostem případu určit hospodářská arbitráž.

(1) Organizace je v prodlení, jestliže nesplní svou povinnost ve stanovené době; není však v prodlení po dobu, po kterou nemohla svou povinnost plnit následkem okolností vzniklých u organizace oprávněné. Dodavatel není v prodlení se splněním dodávky, pokud odběratel nevyhoví jeho žádosti učiněné podle § 361 odst. 4.

(2) Organizace se odpovědnosti za prodlení zprostí, jestliže prokáže, že nemohla splnit svou povinnost následkem neodvratitelné události.

Nesplnila-li organizace, jež je v prodlení svou povinnost ani v dodatečné lhůtě přiměřené povaze závazku, kterou jí oprávněná organizace stanovila s upozorněním, že jinak od závazku odstoupí, má oprávněná organizace právo od závazku odstoupit, pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak. Dodavatel však nemůže odstoupit od závazku k plnění pro vývoz nebo k zajištění obranyschopnosti státu.

Mělo-li být plněno výhradně jen v určitý den nebo výhradně jen do určité lhůty, musí oprávněná organizace, chce-li trvat na splnění po uplynutí stanoveného času, oznámit to bez zbytečného odkladu druhé organizaci; jestliže tak neučiní, nemůže již později na splnění trvat.

Nesplní-li povinná organizace řádně svou povinnost, může oprávněná organizace na ní požadovat majetkovou sankci sjednanou, a není-li sjednána, majetkovou sankci podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, je-li pro tento případ stanovena.

Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.

Nedohodnou-li organizace něco jiného, závazek nezaniká zaplacením majetkové sankce.

Hospodářská arbitráž může snížit, popřípadě prominout majetkové sankce, jen jsou-li pro to zcela mimořádné důvody.

(1) Organizace, která jiné organizaci způsobila škodu porušením závazku nebo jiné právní povinnosti, je povinna škodu nahradit.

(2) Organizace se odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní lze požadovat. Své odpovědnosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření orgánů hospodářského řízení.

(1) Organizace odpovídá za škodu, kterou způsobí jiné organizaci svým provozem.

(2) Škoda je způsobena provozem organizace, je-li způsobena

a) hospodářskou činností organizace, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti,

b) fyzikálními, chemickými, popř. biologickými vlivy provozu organizace na okolí,

c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací nebo činností, jimiž je způsobena jiné organizaci škoda na nemovitosti nebo je jí podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

(3) Za škodu způsobenou provozem se považuje i poškození složek životního prostředí, zejména znečištění ovzduší, ztráta nebo znehodnocení vody nebo zemědělské či lesní půdy, a to včetně porostů, a poškození či zničení chráněných území a chráněných druhů rostlin a živočichů.

(4) Odpovědnosti za škodu způsobenou provozem se organizace zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nebo náhodou nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozené organizace.

Za škodu způsobenou věcí odpovídá organizace, které věc náleží, nebo organizace, která věc v době způsobení škody užívala. Této odpovědnosti se organizace zprostí, prokáže-li, že dbala potřebné péče o opatrování věci nebo o dohled na ni.

Organizace neodpovídá za škodu, kterou způsobila tím, že odvracela přímo hrozící nebezpečí vzniku škody na majetku, jež sama nevyvolala; za způsobenou škodu však odpovídá, pokud mohla nebezpečí vzniku škody odvrátit jinak, nebo jestliže způsobená škoda je stejně závažná nebo závažnější než škoda, která hrozila.

(1) Škoda je způsobena organizací, jestliže byla způsobena v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří její úkoly plnili.

(2) Organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu poukazem na to, že plnila opatření orgánů hospodářského řízení.

(1) Organizace, která je zavázána jiné organizaci něco vykonat, odpovídá jí i za organizaci, které užila ke splnění svého závazku. Poškozená organizace však může uplatňovat svůj nárok přímo vůči organizaci, která škodu způsobila.

(2) Organizace, která odpovídá za škodu způsobenou jinou organizací, má vůči ní postih.

(1) Způsobilo-li škodu více organizací, odpovídají poměrně. Nelze-li rozsah odpovědnosti každé z nich zjistit bez neúměrných obtíží, odpovídají stejným dílem.

(2) Způsobila-li škodu také organizace poškozená, zejména tím, že se nepřičinila o zmenšení nebo odvrácení škody, nese škodu poměrně.

(1) Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byla poškozená organizace dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý zisk). Při porušení závazku se však nenahrazuje škoda, kterou organizace, jež škodu způsobila, nemohla při vzniku závazku předvídat jako obvyklý následek takového porušení.

(2) Škoda se nahrazuje v penězích; jestliže však o to poškozená organizace požádá a je-li to možné a účelné, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav včetně odstranění vady, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním.

(3) Na náhradu škody se započítávají majetkové sankce, které byly zaplaceny za nesplnění povinností, jejichž porušením byla škoda způsobena.

Předpoklady, za kterých je organizace povinna hradit škodu, mohou být v zákonech stanoveny odchylně; odchylně může být stanoven nebo dohodnut pro určité případy též rozsah a způsob náhrady škody.

(1) Nelze-li přesně nebo bez neúměrných obtíží zjistit výši škody, stanoví ji hospodářská arbitráž s přihlédnutím ke všem okolnostem.

(2) Snížit náhradu škody může hospodářská arbitráž, jen jsou-li pro to zcela mimořádné důvody.

Právo na náhradu škody, která vznikla vadným plněním, není dotčeno zánikem práv z odpovědnosti za vady.

Za škody způsobené při provozu dopravních prostředků, odpovídá organizace podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

(1) Obsah hospodářské smlouvy musí být přesný a srozumitelný.

(2) Jestliže organizace považuje návrh hospodářské smlouvy za technicky nevyjasněný nebo jinak nedostatečný, je povinna jej bez zbytečného odkladu vrátit k doplnění a vytknout nedostatky, které mají být odstraněny. Odešle-li druhá organizace opravený návrh smlouvy do 10 dnů po obdržení vráceného návrhu, považuje se návrh smlouvy za včas předložený.

(3) Pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona nebo v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného, platí o uzavírání hospodářských smluv ustanovení § 153 až 155.

(1) Hospodářská smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o předmětu a času plnění, popřípadě o dalších náležitostech, o kterých při sjednávání smlouvy některá z organizací prohlásí, že dohoda o nich je nutná pro vznik smlouvy. Jestliže se cena tvoří dohodou organizací, vznikne smlouva jen, dojde-li též k dohodě o výši ceny nebo o způsobu, jakým cena bude určena. Nedojde-li k dohodě o celém požadovaném rozsahu plnění, je smlouva uzavřena na rozsah plnění, o němž bylo dosaženo dohody, nebrání-li tomu projev organizace, povaha závazku nebo právní předpis.

(2) Dohoda o předmětu a času plnění, popřípadě o ceně a o dalších náležitostech stanovených jako podmínka vzniku smlouvy může být nahrazena

a) při uzavírání smlouvy o dodávce výrobků, předkládá-li návrh smlouvy odběratel, tím, že odběratel do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel od dodavatele návrh změn nebo doplňků, týkajících se předmětu nebo času plnění, popřípadě ceny nebo jiných náležitostí stanovených jako podmínka vzniku smlouvy, nesdělí dodavateli, že s těmito změnami nebo doplňky nesouhlasí; v tomto případě je smlouva uzavřena ve znění změn a doplňků navržených dodavatelem a to i když dodavatelův návrh změn a doplňků je opožděný;

b) nevylučuje-li to povaha závazku, tím, že dodavatel poskytne požadované plnění a odběratel je bez zbytečného odkladu neodmítne; je-li poskytnuta jen část požadovaného plnění, došlo k uzavření smlouvy jen v rozsahu plnění poskytnutého;

c) rozhodnutím hospodářské arbitráže v případě, kdy se tak organizace dohodly a v případě, kdy povinnost alespoň jedné z organizací uzavřít na žádost druhé organizace hospodářskou smlouvu vyplývá z právního předpisu nebo ze smlouvy o přípravě dodávek. Organizace, která se domáhá uzavření smlouvy, je povinna nahradit druhé organizaci zvýšení nákladů vzniklé v důsledku uzavření smlouvy, pokud byla na předpokládaný rozsah tohoto zvýšení před uzavřením smlouvy upozorněna; to neplatí, domáhá-li se organizace uzavření smlouvy na základě plánovacího aktu nebo na základě opatření podle § 118 anebo na základě smlouvy o přípravě dodávek.

(3) Vznikne-li smlouva, avšak organizace se nedohodly o jiných náležitostech než je předmět a čas plnění, popřípadě cena nebo jiná náležitost stanovená jako podmínka vzniku smlouvy, stanou se tyto náležitosti součástí smlouvy ve znění změn a doplňků uvedeném v přijetí návrhu smlouvy, jestliže organizace, která návrh podala, nepožádá hospodářskou arbitráž do jednoho měsíce od vzniku smlouvy o rozhodnutí. Nestanoví-li rozhodnutí hospodářské arbitráže jinak, má její rozhodnutí účinek od vzniku smlouvy.

(4) Byla-li dohodnuta cena vyšší než jaká je přípustná podle cenových předpisů, platí za dohodnutou cena nejvýše přípustná.

(5) Nahrazení dohody o ceně může být v předpisech o cenách upraveno jinak.

(1) Organizace, která obdržela návrh smlouvy, je povinna se vyjádřit k němu do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy; není-li lhůta pro předložení návrhu smlouvy stanovena, nebo byl-li návrh předložen opožděně, je povinna se k němu vyjádřit do jednoho měsíce od odeslání návrhu. Organizace, která podává návrh smlouvy, může stanovit jinou lhůtu pro vyjádření k němu; činí-li tak bez dohody s organizací, jíž byl návrh určen, může kratší lhůtu stanovit jen ve zvlášť odůvodněných případech. Organizace je svým návrhem vázána do konce lhůty stanovené pro vyjádření.

(2) Organizace, která v odpovědi na návrh smlouvy požaduje změny nebo doplňky předmětu nebo času plnění, je svou odpovědí vázána po dobu jednoho měsíce ode dne, kdy odpověď došla.

(3) Dojde-li projev o přijetí návrhu až po době, po kterou je organizace svým návrhem vázána, je smlouva uzavřena, jestliže organizace, která podala návrh smlouvy, bez zbytečného odkladu neoznámí, že přijetí návrhu odmítá jako opožděné.

(1) Má-li být hospodářskou smlouvou založen společný závazek několika organizací a nejsou-li zavázány společně a nerozdílně, stanoví organizace ve smlouvě podíly, v jakých jsou jednotlivé organizace oprávněny nebo zavázány, popřípadě stanoví, která z nich a do jaké doby podíly určí. Jestliže organizace, která je podle smlouvy povinna podíly určit, tak ve stanovené lhůtě neučiní, je zavázána nebo oprávněna sama. Nejsou-li ve smlouvě podíly stanoveny, ani není upraveno jejich stanovení, jsou organizace zavázány nebo oprávněny stejným dílem.

(2) Nepodpisují-li smlouvu všechny organizace, musí být ta z nich, která smlouvu podpisuje, ostatními organizacemi zmocněna, jinak je zavázána nebo oprávněna sama.

(1) Je-li podle dohody zavázáno několik organizací k témuž plnění společně a nerozdílně, může oprávněná organizace požadovat celé plnění na kterékoliv z nich, pokud z povahy závazku neplyne, že může být splněn jen společnou činností všech. Jestliže splní jedna ze zavázaných organizací, závazek ostatních organizací vůči organizaci oprávněné zaniká.

(2) Ve vzájemném poměru jsou organizace zavázány rovným dílem, není-li dohodnuto něco jiného. Pokud nemůže některá z organizací závazek splnit, rozdělí se podíl na ni připadající stejným způsobem na ostatní.

(3) Organizace, proti které byl uplatněn nárok vyšší než odpovídá jejímu podílu, je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní organizace a dát jim příležitost uplatnit námitky proti nároku; může se též domáhat, aby ostatní společně zavázané organizace splnily závazek v rozsahu podílů na ně připadajících, popřípadě po splnění závazku může od nich požadovat náhradu v rozsahu podílů na ně připadajících. Tím však nejsou dotčena práva oprávněné organizace.

(1) Je-li organizace zavázána současně více organizacím k nedělitelnému plnění, může plnění požadovat kterákoliv z oprávněných organizací. Splněním jedné z oprávněných organizací závazek zaniká.

(2) Poměr mezi společně oprávněnými organizacemi určuje, zda a do jaké míry je organizace, která obdržela plnění, ostatním organizacím něčím zavázána.

(1) Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny uzavřít na podkladě plánovacího aktu a za podmínky, že návrh smlouvy byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.

(2) Smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů je povinen uzavřít dodavatel, jde-li o návrh smlouvy předložený v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě,

a) na podkladě plánovacího aktu,

b) k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu.

Kromě případů uvedených v § 158 jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů, jestliže tato povinnost vyplývá ze smlouvy o přípravě dodávek a návrh byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.

(1) Přípravnou smlouvou se organizace zavazují spolupracovat při přípravě budoucího plnění.

(2) Přípravnou smlouvou může organizace převzít povinnost uzavřít budoucí smlouvu na předpokládaný rozsah plnění, které má být uskutečněno v určitém období (smlouva o přípravě dodávek).

(3) Přípravná smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu.

(4) Odmítne-li odběratel zavázaný podle odstavce 2 uzavřít budoucí smlouvu, může dodavatel požadovat jen náhradu škody, která mu byla způsobena, pokud není dohodnut též další důsledek. Odpovědnosti za tuto škodu se odběratel nemůže zprostit.

Smlouvou o dodávce výrobků se dodavatel zavazuje dodat smluvené výrobky ve sjednaném čase; odběratel se zavazuje dohodnutým způsobem spolupůsobit, výrobky odebrat a zaplatit. Smlouva o dodávce výrobků musí obsahovat takové údaje o předmětu a času plnění, aby dodávka výrobků mohla být na jejím podkladě uskutečněna, popřípadě aby další zpřesnění, nutné pro uskutečnění dodávky, mohlo být podle ustanovení smlouvy nebo prováděcích předpisů provedeno zpravidla již jen jednostranným příkazem odběratele (odvolávkou).

Písemné formy není třeba k uzavření smlouvy o dodávce výrobků, které si odběratel v souladu s právními předpisy opatřuje za hotové.

(1) Dodávka je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli, popřípadě jejich předáním prvnímu veřejnému dopravci v tuzemsku nebo poště k přepravě do místa určení; prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace dohodnout odchylnou úpravu.

(2) Jestliže odběratel nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo jestliže v čase plnění jinak znemožní dodavateli dodávku splnit, je dodavatel oprávněn plnit uskladněním výrobků; dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámení o provedeném uskladnění. Náklady uskladnění hradí odběratel. Uskladněné výrobky je dodavatel povinen odeslat bez zbytečného odkladu poté, kdy jej odběratel o to požádá.

(3) Splněním dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k výrobkům na odběratele.

(1) Odběratel je oprávněn odmítnout dodávku odeslanou neprávem před sjednanou dodací lhůtou. Neodmítne-li odběratel předčasně odeslanou dodávku bez zbytečného odkladu, platí, že souhlasí s předčasným plněním; to platí obdobně, jestliže odběratel bez zbytečného odkladu neodmítne dodávku jiných než smluvených výrobků, odeslaných dodavatelem na plnění smlouvy.

(2) Je-li to hospodářsky účelné a nedostal-li odběratel na základě zprávy o odmítnutí od dodavatele jiné dispozice, je povinen postarat se na náklad a nebezpečí dodavatele o vyložení výrobků a o jejich uskladnění nebo, hrozí-li nebezpečí zkázy výrobků, o jejich nejvhodnější zužitkování.

(3) Jestliže odběratel odmítnuté předčasně dodané výrobky u sebe uskladnil, platí dodávka za splněnou prvého dne sjednané dodací lhůty. Jde-li o výrobky, u nichž je sjednáno, že nemohou být dodány před stanovením ceny, platí dodávka za splněnou dnem, kdy byla cena stanovena.

Odběratel, kterému byly výrobky s vyznačenou dobou životnosti dodány po uplynutí části této doby stanovené dohodou organizací nebo prováděcím předpisem, je oprávněn je bez zbytečného odkladu odmítnout a na náklady a nebezpečí dodavatele je vrátit. Ponechá-li si je, má právo na přiměřenou slevu. Není-li sjednána nebo prováděcím předpisem stanovena část doby životnosti, do níž mohou být výrobky nejpozději dodány, je dodavatel povinen je dodat nejpozději do poloviny vyznačené doby životnosti.

Plnění se počítá na nejdříve dospělý závazek, pokud dodavatel, popřípadě dohoda organizací neurčují jinak.

Organizace jsou povinny ve smlouvě dohodnout alespoň takovou jakost výrobků, jaká odpovídá jakosti stanovené technickou normou, pokud nemá být výrobků použito k jinému účelu než k účelu předpokládanému technickou normou nebo pokud nejde o dodávky z nevyužitých zásob. Není-li jakost ve smlouvě dohodnuta, platí za sjednanou jakost, která vyhovuje použití, jež je patrno ze smlouvy, nebo použití obvyklému.

(1) Není-li ve smlouvě dohodnuto, co tvoří kompletní výrobek, platí, že výrobek je nekompletní, chybí-li některá samostatně použitelná část, jež podle technické normy nebo povahy výrobku měla být dodána současně s ním.

(2) Za nekompletní výrobky se považují také výrobky dodané bez stanoveného příslušenství, jestliže v technických normách, prováděcích předpisech nebo ve smlouvě je stanoveno, že se současně s výrobkem dodává jako jeho příslušenství dokumentace, atest, návod k použití, záruční list, náhradní díly, popřípadě jiné výrobky.

(3) Stejně se posuzuje dodávka, která neodpovídá ustanovení smlouvy, že výrobky mají být dodány v soupravách (sadách, sádkách, kompletech apod.); pokud v takových případech není v technické normě nebo v prováděcích předpisech stanoveno, které výrobky tvoří soupravu, musí to být sjednáno ve smlouvě.

(1) Neoznačí-li dodavatel výrobek ochrannou známkou, je povinen označit jej plným názvem výrobce a jeho sídlem, popřípadě i jinými údaji, pokud je tak stanoveno právním předpisem nebo technickou normou.

(2) Označení musí být provedeno na výrobku. Není-li to vzhledem k povaze výrobku možné, umísťuje se označení na obalu nebo na připojeném štítku a není-li ani to možné, na průvodních dokladech. Jsou-li výrobky dodávány v neprůhledném spotřebitelském obalu, musí být na obalu kromě označení uveden též název výrobku.

(3) Výrobky určené původně pro vývoz mohou být označeny jen na průvodních dokladech, je-li tak dohodnuto. Dovážené výrobky nemusí být označeny podle odstavců 1 a 2.

(4) Plnění je vadné, jestliže výrobky byly dodány bez předepsaného označení nebo jsou-li označeny nesprávně, popřípadě neúplně tak, že odběratel nebo spotřebitel může být uveden v omyl o jejich vlastnostech.

(5) Právní předpisy mohou stanovit odchylky od ustanovení odstavců 1 až 3.