§ 8 zákon o životním a existenčním minimu – Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, příjmů z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů
Zákon o životním a existenčním minimu · 110/2006 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 8 zákona 110/2006 určuje, jak se počítají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání), z nájmu a další příjmy pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory. Pokud podnikáte, váš příjem se pro účely dávek počítá jako jedna dvanáctina z příjmů uvedených v daňovém přiznání za předchozí kalendářní rok. (§ 8 zákona č. 110/2006 Sb., zákon o životním a existenčním minimu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, příjmů z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů
- Týká se: ministerstvo
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se však vždy považuje nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „…výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „…činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství“
- Odkazuje na: § 7
- Judikatura: na § 8 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 110/2006 Sb.
(1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se ze samostatné výdělečné činnosti a z příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4 považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik kalendářních měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní samostatná výdělečná činnost a vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění. Za započitatelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se však vždy považuje nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se vždy považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předcházející kalendářní rok.
(2) Při započítávání příslušných druhů příjmů se odstavec 1 nepoužije, pokud osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují,
a) měla samostatnou výdělečnou činnost přerušenu,
b) měla samostatnou výdělečnou činnost ukončenu, nebo
c) neměla příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.
(3) Vykonává-li osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují, samostatnou výdělečnou činnost nebo má-li příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, nebo neměla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, započítává se jí jako příjem z této činnosti za každý kalendářní měsíc, v němž
a) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
b) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
c) měla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
(4) Vykonává-li osoba samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu, započítává se jí jako příjem z této činnosti za kalendářní měsíc
a) v pásmu 1 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,
b) v pásmu 2 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající jedenapůlnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a
c) v pásmu 3 částka podle zákona o daních z příjmů odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
(5) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se pro každý kalendářní rok stanoví jako jedna dvanáctina ze součtu průměrných hrubých měsíčních mezd v národním hospodářství vyhlášených Českým statistickým úřadem za období od 1. července předminulého kalendářního roku do 30. června minulého kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů.
(6) Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásí částku uvedenou v odstavci 5 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud podnikáte, váš příjem se pro účely dávek počítá jako jedna dvanáctina z příjmů uvedených v daňovém přiznání za předchozí kalendářní rok.
- Jestliže jste měli hlavní samostatnou výdělečnou činnost, započítá se vám vždy nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
- Pokud jste měli vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, započítá se vám jedna dvanáctina příjmů z daňového přiznání za předchozí rok.
- Pravidla pro započítávání příjmů se nepoužijí, pokud jste v daném měsíci měli podnikání přerušeno, ukončeno, nebo jste neměli příjmy z nájmu či jiné ostatní příjmy.
Příklad
Pan Novák podniká jako OSVČ. V roce 2022 měl příjmy 240 000 Kč. Pro účely dávek v roce 2023 se mu bude počítat měsíční příjem 20 000 Kč (240 000 Kč / 12).
Na co si dát pozor
- Pokud jste začali podnikat nebo mít příjmy z nájmu a neměli jste je v předchozím zdaňovacím období, započítá se vám jiná částka:
- 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy, pokud jde o hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
- 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy, pokud jde o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
- 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy, pokud jde o příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy.
- Paragraf 8 odstavec 4, který se týká paušálního režimu, není v dodaném textu kompletní, a proto nelze jeho dopady plně vysvětlit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8
Jak soudy aplikují § 8
Má za to, že při hodnocení příjmů z podnikatelské činnosti je možné vzít v úvahu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a za započitatelný příjem osoby, která má příjmy z podnikatelské činnosti, považovat nejméně částku ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, a použít tuto částku jako …
Podle § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, se za příjem nepovažuje plnění poskytované zaměstnavatelem k úhradě bydlení zaměstnance; správní orgán proto nesmí mechanicky aplikovat normativní náklady.
Soud souhlasí s argumentací žalobce v tom, že finanční prostředky takto získané nejsou předmětem výčtu příjmů v § 7 a § 8 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, jež se pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi započítávají, a byť vedou v určitém okamžiku ke zvýšení majetku, nelze je tedy za příjem ve smyslu zákona o pomoci v hmotné nouzi považovat, neboť zároveň trvá povinnost je vrátit, čímž dochází k opětovnému snížení jeho majetku.
Související
§ 8 Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 7 Účinnost (Vyhláška o formulářových podáních pro da)