Zákon o zpracování osobních údajů

(1) Spravující orgán ohlásí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu, ledaže je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajů nízké.

(2) Pokud spravující orgán provede ohlášení po více než 72 hodinách od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, připojí k němu odůvodnění tohoto prodlení.

(3) V ohlášení podle odstavce 1 spravující orgán uvede, pokud jsou mu tyto údaje známy, alespoň

a) popis povahy porušení zabezpečení osobních údajů,

b) kategorie a přibližný počet subjektů údajů a záznamů osobních údajů, kterých se porušení zabezpečení týká,

c) jméno a kontaktní údaje pověřence nebo jiného pracoviště, které poskytne bližší informace k porušení zabezpečení osobních údajů,

d) popis pravděpodobných důsledků porušení zabezpečení osobních údajů a

e) popis opatření přijatých nebo navržených spravujícím orgánem k nápravě nebo zmírnění újmy způsobené porušením zabezpečení osobních údajů.

(4) Skutečnosti podle odstavce 3, které mu nebyly v době ohlášení známy, spravující orgán doplní bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozví.

(5) Skutečnosti podle odstavce 3 sdělí spravující orgán též osobě nebo orgánu jiného členského státu Evropské unie, který osobní údaje poskytl nebo obdržel.

(6) Spravující orgán vede o každém porušení zabezpečení osobních údajů, jeho důsledcích a přijatých nápravných opatřeních dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky.

(1) Spravující orgán oznámí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, pokud je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajů plynoucí z tohoto porušení vysoké.

(2) V oznámení spravující orgán uvede alespoň údaje uvedené v § 41 odst. 3 písm. a) a c) až e).

(3) Pokud by oznámení subjektu údajů podle odstavce 1 vyžadovalo nepřiměřené úsilí, spravující orgán oznámení vhodným způsobem zveřejní.

(4) Spravující orgán není povinen porušení zabezpečení osobních údajů oznámit, pokud

a) provedená technická a organizační opatření zajišťují, že dotčené osobní údaje nelze zneužít, nebo

b) následná opatření spravujícího orgánu významně snížila riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajů.

(5) O existenci vysokého rizika neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajů nebo o splnění podmínek podle odstavce 4 může rozhodnout také Úřad.

(6) Spravující orgán porušení zabezpečení osobních údajů neoznámí, popřípadě oznámí pouze částečně, pokud by oznámením došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2.

(1) Ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů k zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, pokud jiný právní předpis6) nestanoví jinak.

(2) Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1, 2, 6 až 8, 9 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně.

(3) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu může správce osobní údaje zpracovávat, jestliže

a) provádí zpracování nezbytné pro dodržení povinnosti správce,

b) je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,

c) je zpracování nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů; v tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas, jinak musí správce toto zpracování ukončit a údaje vymazat,

d) se jedná o oprávněně zveřejněné osobní údaje,

e) je zpracování nezbytné pro ochranu práv nebo právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,

f) poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci orgánu veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo funkčním nebo pracovním zařazení, nebo

g) se jedná o zpracování výlučně pro účely archivnictví.

(4) Subjekt údajů musí být před udělením souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování osobních údajů a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu jejich zpracování.

(5) Povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4 platí pro zpracovatele obdobně.

Pokud pověření nevyplývá z jiného právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá, a musí obsahovat záruky zpracovatele o přijetí a dodržování technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů.

Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem6), je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu společně a nerozdílně se správcem.

(1) Správce je povinen přijmout taková technická a organizační opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení, ztrátě, neoprávněnému přenosu nebo jinému neoprávněnému zpracování nebo zneužití. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů.

(2) Správce je povinen přijmout technická a organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů v souladu se zákonem a jinými právními předpisy. Správce vede o přijatých technických a organizačních opatřeních dokumentaci, kterou uchovává po dobu zpracování osobních údajů.

(3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce posuzuje rizika týkající se oblastí

a) plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům,

b) zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k prostředkům pro jejich zpracování,

c) zabránění neoprávněnému čtení, vytváření, kopírování, přenosu, úpravě nebo vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a

d) opatření, která umožní určit a ověřit, komu byly osobní údaje předány.

(4) Při automatizovaném zpracování osobních údajů je správce v rámci opatření podle odstavce 1 dále povinen

a) zajistit, aby systém pro automatizované zpracování osobních údajů používala pouze oprávněná fyzická osoba,

b) zajistit, aby oprávněná fyzická osoba měla přístup pouze k osobním údajům odpovídajícím jejímu oprávnění, a to na základě zvláštního uživatelského oprávnění zřízeného výlučně pro tuto osobu,

c) pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány, a

d) zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům.

(5) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 4 platí pro zpracovatele obdobně.

Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, nebo osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.

Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést výmaz osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 49.

(1) Každý subjekt údajů, který má za to, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo s touto hlavou, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může

a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, nebo

b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav, zejména provedením opravy, doplněním nebo výmazem osobních údajů.

(2) Je-li žádost subjektu údajů podle odstavce 1 písm. b) shledána oprávněnou, správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu odstraní závadný stav.

(3) Došlo-li při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených zákonem u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za újmu společně a nerozdílně.

(4) Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajů podle odstavce 1 a o opravě, doplnění nebo výmazu osobních údajů. To se nepoužije, je-li informování příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.

(1) Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy5), mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(1) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

(2) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.

(3) Nejvyšší státní tajemník není nadřízeným služebním orgánem vůči předsedovi Úřadu. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci státní služby není odvolání přípustné.

(1) Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu. Předseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Předseda Úřadu může pověřit místopředsedu Úřadu trvalým plněním některých svých úkolů. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby.

(2) Funkční období předsedy Úřadu je 5 let. Předseda Úřadu může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) dosáhl věku 40 let,

c) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem7) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a

d) získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu zaměřeného na právo nebo informatiku, má potřebnou úroveň znalostí anglického, německého nebo francouzského jazyka a nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany osobních údajů nebo lidských práv a základních svobod; přípustné je i jiné zaměření studijního programu, má-li takovou praxi delší než 10 let.

(4) Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě a členství v politické straně nebo politickém hnutí.

(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.

(7) Z funkce může být předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z podmínek pro jeho jmenování.

(1) Úřad má 2 místopředsedy, které na návrh předsedy Úřadu volí a odvolává Senát. Místopředseda Úřadu je ředitelem sekce. Místopředseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(2) Místopředseda Úřadu zastupuje předsedu Úřadu v jeho nepřítomnosti; pořadí zastupování se řídí pořadím, ve kterém byli místopředsedové Úřadu zvoleni, včetně případného bezprostředně předcházejícího funkčního období.

(3) Místopředsedou Úřadu může být jmenován občan České republiky, který dosáhl věku 35 let; ustanovení § 52 odst. 2 až 7 s výjimkou § 52 odst. 3 písm. b) se použijí obdobně.

(1) Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy II Úřad

a) při provádění auditu podle čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 postupuje podle kontrolního řádu,

b) při postupu podle čl. 58 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 může správce vyzvat k vyjasnění nebo nápravě,

c) sdělením upozorňuje správce nebo zpracovatele, že zamýšleným zpracováním osobních údajů zřejmě poruší své povinnosti,

d) může stanovit opatřením obecné povahy kritéria nebo požadavky podle čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 5 nebo čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

e) může nařídit subjektu pro vydávání osvědčení, aby odebral osvědčení, které tento subjekt vydal podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

f) schvaluje kodexy chování; je-li kodex chování v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, Úřad jeho schválení zamítne, a

g) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup standardní smluvní doložky přijaté podle čl. 28 odst. 8 nebo čl. 46 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(2) Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy III, nejde-li o zpracování osobních údajů prováděné soudy a státními zastupitelstvími, Úřad

a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů,

b) ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů na podnět subjektu údajů podle § 31,

c) přijímá podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení,

d) projednává přestupky a ukládá pokuty,

e) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,

f) informuje veřejnost o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním osobních údajů,

g) informuje správce a zpracovatele o jejich povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů a

h) vykonává další působnost stanovenou mu zákonem.

(3) Úřad dále

a) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,

b) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a z přímo použitelných předpisů Evropské unie,

c) i bez žádosti poskytuje Parlamentu vyjádření k návrhu právního předpisu, který upravuje zpracování osobních údajů,

d) podílí se na činnosti Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské unie a s orgány mezinárodních organizací působícími v oblasti ochrany osobních údajů.

(4) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí soudy nebo státní zastupitelství podle hlavy III tohoto zákona nebo zpravodajské služby, stanoví jiný právní předpis8).

Úřad na základě žádosti rozhoduje o

a) schválení kodexu chování podle čl. 40 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

b) změně kodexu chování podle čl. 40 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a

c) udělení nebo prodloužení akreditace pro monitorování kodexu chování podle čl. 41 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(1) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu a

d) datum narození.

(2) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

b) datum narození,

c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

d) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, a

e) rodné číslo.

(3) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

b) datum narození,

c) druh a adresa místa pobytu,

d) číslo a platnost oprávnění k pobytu a

e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(1) Úřad poskytuje v oblasti ochrany osobních údajů podle hlavy III pomoc, včetně provedení šetření, kontrol nebo poskytnutí informací, dozorovým úřadům jiných členských států Evropské unie a států, které uplatňují předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680.

(2) Žádost dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, podle odstavce 1 Úřad vyřídí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne jejího podání, ledaže k poskytnutí pomoci není Úřad oprávněn nebo by jím došlo k porušení zákona.

(3) O vyřízení žádosti podle odstavce 2 nebo důvodech jejího nevyřízení Úřad informuje žádající dozorový úřad.

(4) Pomoc podle odstavce 1 se poskytuje na náklady Úřadu; pokud vyřízení žádosti vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, Úřad vyřízení žádosti odloží, dokud nedojde k dosažení dohody se žádajícím dozorovým úřadem o způsobu úhrady takových nákladů.

(5) Pokud vyřízení žádosti Úřadu v cizině vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, může být s jeho souhlasem žádost vyřízena na jeho náklady.

(1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o provedené kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace o stavu v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů v České republice a jeho zhodnocení a zhodnocení ostatní činnosti Úřadu, včetně dozoru nad zpracováním osobních údajů podle hlavy II tohoto zákona.

(2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu Parlamentu a vládě do 3 měsíců od skončení rozpočtového roku.

(1) Úřad je oprávněn seznamovat se se všemi informacemi nezbytnými pro plnění konkrétního úkolu. To platí i pro informace chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného právního předpisu, nestanoví-li jiný právní předpis9) pro přístup Úřadu k takovým údajům jiné podmínky.

(2) S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o advokacii je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory (dále jen „komora“), kterého ustanoví předseda komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Odmítne-li zástupce komory souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá kontrolní radě komory písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce komory rozhodnutím kontrolní rady komory. Nerozhodne-li kontrolní rada komory o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce komory, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem komory, lze souhlas zástupce komory nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních.

(3) S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory daňových poradců České republiky, kterého ustanoví prezident Komory daňových poradců České republiky z řad jejích zaměstnanců nebo z řad daňových poradců. Odmítne-li zástupce Komory daňových poradců České republiky souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá dozorčí komisi Komory daňových poradců České republiky písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců České republiky rozhodnutím dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky. Nerozhodne-li dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem Komory daňových poradců České republiky, lze souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních.

(4) Úřad vyloučí z nahlížení do spisu informace, které jsou obchodním, bankovním nebo jiným obdobným zákonem chráněným tajemstvím, informace, které požívají autorskoprávní ochrany, a informace podle odstavce 1 věty druhé nebo odstavce 2, pokud do spisu umožní nahlédnout osobě odlišné od osoby, od níž byly tyto informace získány. V řízení o uložení povinnosti Úřad zpřístupní účastníkovi řízení informace vyloučené podle věty první, pokud jimi byl nebo bude proveden důkaz. Před zpřístupněním informace musí být účastník řízení nebo jeho zástupce poučen o ochraně, kterou informace požívá; o poučení se sepíše protokol. Právo na přístup k takovým informacím nezahrnuje právo činit si výpisy nebo právo na pořízení kopií informací.

(5) Odstavcem 1 není dotčena povinnost kontrolujícího prokázat oprávnění k přístupu k utajované informaci.

(1) Místopředseda a zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, o informacích podle § 58 odst. 4, jakož i o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů, se kterými se seznámili při výkonu působnosti Úřadu nebo v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 se nelze dovolávat vůči Úřadu. Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 se lze dovolávat vůči orgánu činnému v trestním řízení nebo soudu pouze tehdy, pokud by se povinnosti mlčenlivosti vůči orgánu činnému v trestním řízení nebo soudu mohl dovolávat ten, jemuž byla zákonem uložena a od něhož informace chráněná povinností mlčenlivosti pochází. Subjektu údajů lze osobní údaje sdělit, pouze pokud tímto sdělením nedojde k ohrožení chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2.

(3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může místopředsedu Úřadu a zaměstnance zprostit předseda Úřadu nebo jím pověřená osoba.

Dojde-li k porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho základě při zpracování osobních údajů podle hlavy II nebo III nebo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může Úřad uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit přiměřenou lhůtu pro jejich odstranění.

(1) Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem10).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, nebo

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

(3) Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o subjekty uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(1) Správce nebo zpracovatel podle hlavy II se dopustí přestupku tím, že

a) poruší některou z povinností podle čl. 8, 11, 25 až 39, 42 až 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II,

b) poruší některou ze základních zásad pro zpracování osobních údajů podle čl. 5 až 7 nebo 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

c) poruší některé z práv subjektu údajů podle čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II,

d) nesplní příkaz nebo poruší omezení zpracování osobních údajů nebo nedodrží přerušení toků údajů uložené Úřadem podle čl. 58 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nebo

e) neposkytne Úřadu přístup k údajům, informacím a prostorám podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(2) Subjekt pro vydávání osvědčení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II.

(3) Subjekt pro monitorování souladu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 41 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(4) Úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, pokud uloží opatření podle § 54 odst. 1 písm. e) nebo § 60.

(5) Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o správce a zpracovatele uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že při zpracování osobních údajů

a) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. a) nestanoví účel zpracování osobních údajů nebo stanoveným účelem zpracování osobních údajů poruší povinnost nebo překročí oprávnění vyplývající z jiného zákona,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. b) nepřijme opatření zajišťující, aby osobní údaje byly přesné ve vztahu k povaze a účelu jejich zpracování,

c) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k dosažení účelu jejich zpracování,

d) v rozporu s § 27 neposkytne subjektu údajů informace v rozsahu nebo zákonem stanoveným způsobem,

e) v rozporu s § 28 odst. 2 nevyhoví žádosti subjektu údajů uvedené v § 28 odst. 1,

f) v rozporu s § 29 odst. 5 nevyhoví žádosti subjektu údajů uvedené v § 29 odst. 1 nebo 2,

g) v rozporu s § 32 odst. 1 až 3 nepřijme technická a organizační opatření nebo nevede jejich dokumentaci,

h) v rozporu s § 32 odst. 4 nevede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů,

i) v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy,

j) v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu,

k) v rozporu s § 37 neprovede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů,

l) v rozporu s § 38 odst. 1 nepožádá Úřad o projednání připravovaného zpracování osobních údajů,

m) v rozporu s § 39 zasáhne do práv a právem chráněných zájmů subjektu údajů nebo způsobí jiný obdobně závažný následek pro subjekt údajů,

n) v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů,

o) v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření,

p) v rozporu s § 41 odst. 1 neohlásí porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu,

q) v rozporu s § 42 odst. 1 neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů,

r) neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem,

s) poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5),

t) poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5),

u) poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5),

v) poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo

w) poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5).

(2) Právnická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 39a odst. 4 nepředloží zprávu o použití izolovaného systému,

b) v rozporu s rozhodnutím o povolení používání izolovaného systému podle § 39b odst. 6 nedodrží při použití izolovaného systému jeho územní vymezení, časové období použití nebo kategorie fyzických osob,

c) v rozporu s § 39b odst. 9 neoznámí zařazení konkrétní osoby do referenční databáze nebo takovou osobu z referenční databáze nevyřadí,

d) v rozporu s § 39c odst. 2 nepožádá o povolení do 24 hodin nebo neukončí použití izolovaného systému nebo dotčené údaje a záznamy nezničí, nebo

e) v rozporu s rozhodnutím o povolení k použití izolovaného systému podle § 39c odst. 6 nedodrží časové období použití nebo omezení na konkrétní fyzickou osobu.

(3) Přestupku se dopustí ten, kdo při zpracování osobních údajů

a) v rozporu s § 34 odst. 4 nevede přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů,

b) v rozporu s § 34 odst. 5 neoznámí spravujícímu orgánu porušení zabezpečení osobních údajů,

c) v rozporu s § 35 nezpracovává osobní údaje pouze podle pokynů spravujícího orgánu nebo podle zákona,

d) v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy,

e) v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu,

f) v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů,

g) v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření,

h) neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem,

i) poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5),

j) poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5),

k) poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5),

l) poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo

m) poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5).

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

Aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona a porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 zahájí, může Úřad věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložené věci se v takovém případě nepoužije.

(1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2020 má Úřad pouze 1 místopředsedu Úřadu. Druhého místopředsedu Úřadu lze zvolit s účinností nejdříve od 1. ledna 2021.

(2) Předseda Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů.

(3) Inspektor Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce svého funkčního období je inspektor zaměstnancem Úřadu pověřeným řízením a prováděním kontrolní činnosti v pracovním poměru na dobu určitou. Nárok inspektora Úřadu na plat, náhradu výdajů a naturální plnění se řídí dosavadními právními předpisy.

(4) Informace zpracovávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jsou veřejně přístupné po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení zahájená podle zákona č. 101/2000 Sb., která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 101/2000 Sb.

(6) Kde se v dosavadních právních předpisech používá pojem citlivý údaj nebo citlivý osobní údaj, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení nebo členství v odborové organizaci, genetický údaj, biometrický údaj zpracovávaný za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, údaj o zdravotním stavu, o sexuálním chování, o sexuální orientaci a údaj týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů nebo souvisejících bezpečnostních opatření.

(7) Souhlas subjektu údajů udělený podle zákona č. 101/2000 Sb. se považuje za souhlas podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ledaže způsob jeho udělení nebyl v souladu s tímto nařízením.

Zrušují se:

1. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

2. Zákon č. 177/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

3. Část šestá zákona č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4. Část čtvrtá zákona č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony.

5. Část druhá zákona č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

6. Část devátá zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony.

7. Část první zákona č. 439/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8. Část čtvrtá zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).

9. Část šestá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.

10. Část čtyřicátá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

11. Část jedenáctá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.

12. Část dvacátá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.

13. Část třicátá šestá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.

14. Část třináctá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.

15. Část šedesátá pátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.

16. Část třetí zákona č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

17. Část osmdesátá osmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

18. Část šedesátá pátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

19. Část čtyřicátá šestá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.

20. Část čtvrtá zákona č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

21. Část dvacátá devátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.

22. Část dvacátá devátá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě.

23. Část šestá zákona č. 301/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů.

24. Část osmdesátá druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

25. Nařízení vlády č. 277/2011 Sb., o stanovení vzoru průkazu kontrolujícího Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (EC) 300/2008, (EU) 167/2013, (EU) 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice (EU) 2014/90, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828, (akt o umělé inteligenci).

3) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 82 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 a násl. zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 35 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

6) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

10) Například § 8a, § 8b odst. 1 až 4 a § 8c zákona č. 141/1961 Sb., § 52 až 54 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například § 69, 76a nebo 321 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 204 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.