§ 72 zákon o elektronických komunikacích – Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu
Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) · 127/2005 Sb. · účinné od 1. 1. 2022 · IT právo a ochrana dat
Stručně: Paragraf 72 zákona o elektronických komunikacích umožňuje Úřadu uložit poskytovatelům služeb šíření rozhlasového a televizního vysílání povinnost šířit určité programy a související doplňkové služby, aby byl zajištěn přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Úřad může nařídit podnikatelům, kteří šíří rozhlasové a televizní vysílání a jejichž služby využívá významný počet koncových uživatelů, aby do své nabídky zařadili konkrétní rozhlasové nebo televizní programy. (§ 72 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, znění účinné od 1. 1. 2022)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu
- Týká se: podnikatel
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 127/2005 Sb.
(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.
(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Úřad může nařídit podnikatelům, kteří šíří rozhlasové a televizní vysílání a jejichž služby využívá významný počet koncových uživatelů, aby do své nabídky zařadili konkrétní rozhlasové nebo televizní programy.
- Tato povinnost se týká i doplňkových služeb spojených s těmito programy, například služeb televize s internetem nebo elektronických programových průvodců.
- Hlavním cílem je zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly vhodný přístup k těmto službám.
- Úřad může tuto povinnost uložit pouze na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Na co si dát pozor
- Povinnost se týká pouze podnikatelů, jejichž sítě a služby využívá "významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání".
- Úřad nemůže tuto povinnost uložit svévolně, ale vždy musí vycházet z ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Právní otázky
Související
§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 77 Účinnost (Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni)§ 76 Účinnost (Vyhláška federálního ministerstva pro te)