Novela Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) od 2022-01-01: co se mění

§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie1) podmínky podnikání podnikání, podmínky výkonu komunikační činnosti a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací. (2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. (3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.

§ 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na o poskytování těchto služeb, b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné veřejnou komunikační sítě síť nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací, d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti, e) komunikací, d) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky, f) e) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění, f) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, podléhají-li jejich vzájemné vztahy působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie70), kteří zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu, g) neziskovou organizací veřejně prospěšná právnická osoba, která podle svého zakladatelského právního jednání nerozděluje zisk ani jiné vlastní zdroje mezi své členy. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně, h) b) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů okruhově nebo paketů a paketově komutovaných včetně internetu, mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh typ přenášené informace, i) c) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln, j) d) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos, l) e) rozhraním 1. koncový bod veřejné komunikační sítě, 2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo 3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními, a jejich technické specifikace, m) f) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka, n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích g) sítí s velmi vysokou kapacitou síť elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb která se zcela sestává z optických prvků alespoň do distribučního bodu v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací obslužném místě, nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích síť elektronických komunikací, o) veřejně která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen, p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronick přenosovou rychlost pro stahování a vkládání dat, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání; výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se

§ 5 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality, b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel. (2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“), b) upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže, c) přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to namístě, d) postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice, e) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a c) f) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) BEREC“), Skupinou pro politiku rádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“) a s Komisí Evropské unie Evropskou komisí (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie. unie, g) podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu, h) podporují přístup koncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitou. (3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38, b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí, d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí, g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru, h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací. (4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu, b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury, c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace, d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky, e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi p podp

§ 6 Regulace komunikačních činností (1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem. (2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší. (3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje. (4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu3), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat, b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně. (5) Úřad v rámci správy harmonizovaného rádiového spektra zajistí předvídatelnost regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra. Pro držitele přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací zajistí Úřad předvídatelnost regulačních opatření po dobu nejméně 20 let. HLAVA III Díl 1

§ 8 Všeobecné oprávnění (1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je a) zajišťování veřejných komunikačních sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací. (2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou může za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká těmto osobám této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak. 13. (3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let, fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost, b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby. osoby její bezúhonnost. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67). (5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem. každý člen statutárního orgánu. (6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie53). státu. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti. (7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon. Díl 2

§ 9 Všeobecné oprávnění (1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7. (2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17). 17), a k využívání čísel. (3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

§ 10 Podmínky stanovené všeobecným oprávněním (1) Úřad může všeobecným oprávněním stanoví konkrétní stanovit podmínky týkající se a) interoperability ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů, b) informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie, c) zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1, d) komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra, e) využívání sítí a služeb elektronických komunikací za krizové situace72) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady, f) povinnosti poskytnout přístup k síti podle tohoto zákona, g) plnění povinnosti podle § 62, h) povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti, i) kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11, j) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizový stav“). (2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se a) propojení sítí, sítí podle tohoto zákona, b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání, c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací, d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72, e) ochrany osobních údajů a soukromí, f) ochrany spotřebitelů, g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů, h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie65), i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizové stavy“), j) c) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8), k) zajištění d) zachování integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací, l) e) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1, m) f) využívání rádiových kmitočtů rádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci, n) plnění povinnosti podle § 62, o) plnění povinností podle § 97, nebo p) interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění, g) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů rádiového spektra podle písmene m). (2) Podmínky f), h) sdíleného využívání rádiových kmitočtů, i) podmínek pro označování přístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele. (3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se a) interoperability služeb, b) dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatele, a další podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví tohoto zákona, c) ochrany spotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací, d) omezení ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon vztahu k přenášení nedovoleného nebo zvláštní právní předpis. škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů73).

§ 11 Zvláštní povinnosti (1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy, b) povinnosti uvedené v podle § 51 odst. 5 6 až 7, 11 8, 14 a 12, 15, c) povinnosti týkající se přístupu k síti a propojení podle § 79 78, 79, 79a, 80 a 84, d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83), podle § 83, e) povinnosti uvedené v podle § 69a a v § 69b. 69a. (2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad. (3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

§ 12 Změna a zrušení všeobecného oprávnění Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno, b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, c) zajištění obrany a bezpečnosti státu9).

§ 13 Oznámení podnikání (1) Fyzická a právnická osoba, Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit10) (dále jen „oznámení“) Úřadu. oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu. (2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti. (3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (3) (4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby. (4) osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění, b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací, c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97, d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3. (5) komunikací. (6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. poplatku za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1. Právnická osoba dosud nezapsaná v obchodním ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (6) (7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení. oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a). (7) (8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně. (8) (9) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací. (9) (10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 14 Osvědčení a evidence podnikatelů (1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13. 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí. (2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede a) tyto identifikační údaje: 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu bydliště sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firmu, firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu sídla organizační složky umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací, komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104. 104, c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům. (3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost kterým vzniklo oprávnění podle § 13 8 odst. 1. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4. oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí. (5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku. Díl 3

§ 15 Správa rádiového spektra (1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie. Rádiovým spektrem unie a se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení. závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích. (2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití. Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace. (3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň a) vymezení předmětu smlouvy, b) podmínky spolupráce smluvních stran, c) výpovědní dobu a výpovědní důvody, d) ujednání o povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací získaných v souvislosti s výkonem činnosti podle písmene a). (4) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby. (4) (5) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a kmitočtů, krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním. (5) (6) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 18, pokud je držitel fyzickou osobou, a o rádiových kmitočtech přidělených a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu, b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu, c) Bezpečnostní informační službě, d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely. (6) účely, g) Celní správě České republiky, h) Generální inspekci bezpečnostních sborů, i) Úřadu pro zahraniční styky a informace. (7) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10b). (7) (8) Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního účelného využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 a 3 ve výběrovém řízení podle § 21. (8) (9) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra. automatizo

§ 16 Kmitočtové plány (1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou. (2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy. (3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů. (4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a. (5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. (6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany výhradně pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují. (7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis. (9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27). (10) V plánu využití rádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektru, pokud a) je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma, včetně posouzení budoucí tržní poptávky, založeno na veřejné konzultaci podle § 130, b) toto alternativní využívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a c) zohlední dlouhodobou dostupnost nebo využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii. (11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektra.

§ 17 Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k a) zabránění škodlivé interferenci, b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací, c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra, d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo e) experimentálním účelům. účelům, nebo f) zajištění využívání dotčeného rádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností. (2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné, g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů. (4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo smlouvou s držitelem souhlasem držitele takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16), b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využív využí

§ 18 Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, a identifikační číslo bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu sídla organizační složky umístění odštěpného závodu na území České republiky, republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů, c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích, e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak, g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. (2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8), b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů, c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu. Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění státu, nebo zvláštní právní předpis. e) sdíleného využívání rádiových kmitočtů. (3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22, 22 nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu11), může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f). f) nebo dobu platnosti příslušné licence. Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu. (4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů. (5) Držitel oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. spln

§ 19 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad může rozhodnout rozhodne o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, c) nezbytně obrana nebo bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem, d) změna přídělu rádiových kmitočtů, změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24, e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17. 17, f) výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, g) naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo h) výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11. S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) nebo a f),nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Pokud jsou prodlouží za podmínek podle § 18 odst. 3. Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu. přídělu nebo licence. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16), b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; přiděleny, nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, e) držitel oprávnění o odnětí požádal, nebo f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3. (5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdř

§ 19a Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. (2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. (3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění. (4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

§ 19b Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti. (2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln. (3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. prospěchu, s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel. (4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely. (5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců. (6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2. (7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. (8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními ostatních radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb. zařízením. (9) V případě případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb, zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit. (10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva, c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce, d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci. (11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1. (13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e). (14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových kmitočtů k experiment od

§ 20 Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. (2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká, b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů, d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů. (3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení odnětí přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného odňatého přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o zrušení odnětí přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného odňatého přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma. Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21. (4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18 měsíců 2 let před koncem platnosti tohoto přídělu. Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména a) nutnost zachování omezení počtu práv, b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu, c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů, d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty, e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací, f) zachování veřejného pořádku, g) provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES, h) zefektivnění využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj, i) potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikací. (5) V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad za to, že je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12. (6) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po konzultaci uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21. (6) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21. 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu

§ 21 Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů (1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130. (2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení a) podporují rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž, maximalizují výhody pro spotřebitele a dosahují sledovaných cílů, b) zajišťují účelné a efektivní využívání rádiového spektra a c) zajišťují stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální podnikatele využívající rádiové spektrum při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru. (3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení. (4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů. (5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední a) společně dohodnutý harmonogram, b) společně dohodnuté podmínky a postupy, c) společné nebo srovnatelné podmínky spojené s přídělem rádiových kmitočtů. (6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě. (7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní. (8) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) (9) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů, b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů, c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací. (4) (10) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout. (5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena, c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení, d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny, e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, h) podmínek účasti výběrového řízení, i) lhůty pro podávání žádostí, j) výše a podmínek složení peněžité záruky55), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá. (6) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení. (7) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo doj oprávn

§ 22 Příděl rádiových kmitočtů (1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise. Komise, nebo pokud tak stanoví zákon. (2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede a) specifikaci rádiových kmitočtů, b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb, c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, včetně sdílení využívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení pokrytí území nebo obyvatelstva, obyvatelstva; při tom předseda Rady zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a, d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23, e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a kmitočtů, g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů. kmitočtů a h) výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení. (3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést a) podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě, b) rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu, c) podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a d) podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a. (4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3 a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele, b) zajištění účinného využití rádiového spektra, c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek, d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb, e) technologické inovace, f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl, g) ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. (5) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) f) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu. (4) Příděl Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16). (5) Příděl prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu v jednom, nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra. (6) V případě harmonizo

§ 22a Změna přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu. (2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo b) jde o převod přídělu podle § 23. 23, nebo c) je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. (4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra16a). (5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2. 2 a 3.

§ 22b Odnětí přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131 o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo a) až d) a f) až h) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5. 5, e) držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo f) tak stanoví tento zákon. (2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. (4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů (1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byl udělen, b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, 7, c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen, 1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, 7, nebo 2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, 7, d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3, nebo f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3. (2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. (3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d Přechod přídělu rádiových kmitočtů (1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 7 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1. (2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu. (3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4. 7. (4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

§ 23 Převod přídělu rádiových kmitočtů (1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů, b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno, c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra, d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2. (2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu, d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů, e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem, f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu. (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1. (4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, 7, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3. (5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad předseda Rady rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 24 Poplatky za využívání rádiových kmitočtů (1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky. (2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích: a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra o šířce nejvýše 5 MHz v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti, oblasti; v případě kmitočtového úseku širšího než 5 MHz je horní hranice výše poplatku proporčně vyšší, b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra v závislosti využívané šířce kmitočtového pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení, c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízení, d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení, e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k tomuto kanálu, f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600 250 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál úsek rádiového spektra v závislosti na parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti. (3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu, pro leteckou pohyblivou službu a pro leteckou námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti. činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. (4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání11) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení. (5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti. (6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí.

§ 25 Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit. (2) Žádost musí obsahovat a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a), b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4, c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů. (3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů. (4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem56) se nevyžaduje. (5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000 Kč. (6) Pokud se žadateli nevyhoví, nevyhoví ani v části, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů. (7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu. (8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek. (9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku. (10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky, b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17), c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln, d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu. (2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy. (3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. (4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti. (5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady. (6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti. (7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán. Díl 4

§ 27 Radiokomunikační účet (1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 19 odst. 4 písm. c) a g) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra. (2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21, b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní a měřicí techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra. spektra, c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2. (3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1. (4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou. (5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou. Je-li ve vztahu ke stanovení výše nebo k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se za řízení o předběžné otázce. (6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů, c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu, d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů. (7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110. (8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133. Díl 5

§ 29 Číslovací plány (1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34). 34) a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30. (2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání interpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech. (3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu. (4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30 Oprávnění k využívání čísel (1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie nebo číslovacího plánu něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie57). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací. (2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím a zkrácených telefonních čísel je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě firmu nebo název adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu sídla organizační složky umístění odštěpného závodu na území České republiky, republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání, c) požadovanou dobu využívání čísel. čísel, d) doložení schopnosti spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky v případě osob, které nejsou podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací. (4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných v obchodním ve veřejném rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti. (6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici. (7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel. (8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán, b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích, c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel, d) požadovaná čísla nejsou k dispozici. dispozici, nebo e) žadatel nedoloží schopnost spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky podle odstavce 3 písm. d). (9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona. (10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám. (11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34. (12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek. s

§ 32 Vydání oprávnění k využívání čísel (1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) přidělená čísla, c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak, e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel. čísel, f) zvláštní podmínky využívání čísel pro poskytování služeb mimo území České republiky. (2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se a) účelného využívání čísel, b) povinnosti zajistit přístup k operátorským službám a k informačním službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků, c) převodu změny držitele oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takový převod, nebo d) takovou změnu, c) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel, d) zvláštní podmínky na úseku ochrany spotřebitele v případě využívání čísel podle § 29 odst. 2, e) výčtu závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nebo f) požadavků na přenositelnost čísel. Uvedené podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis. (3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu. (5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel.

§ 33 Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání Tísňová komunikace (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu elektronických komunikací pro originaci národních založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen umožnit poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů a uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatné bezplatný a které který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového volání prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo tísňového volání (112) 112 a národní tísňová čísla tísňového volání 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího účastníka tísňové komunikace při volání komunikaci na čísla tísňových volání. tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů. (3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, síti, je povinen a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze. Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. (4) Podnikateli uvedenému v odstavci podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na čísla tísňového volání. Výši zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady. (5) Podnikatel zajišťující veřejnou podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síť síti je povinen u všech volání na čísla tísňového volání pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci volajícího. účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají. (6) Podnikatel uvedený v odstavci podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů a automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související s originací přístup a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů. (8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby. (9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. (10) Pokud účastník, popřípad for

§ 33a Přístup k evropským harmonizovaným číslům (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní hlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní hlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34 Přenositelnost telefonních čísel (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě a) geografických telefonních čísel na určeném území, b) území a v případě negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu. Tato povinnost (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4. (2) (3) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě. (3) (4) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla číslo pro přístup ke službám na účet volaného, služeb ke službám s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních komunikačních sítí. (4) účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě. (5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (5) prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné. (6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden 1 pracovní den. (6) (7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenu uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení telefonního čísla. V žádosti uvede zejména alespoň a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje účastníka, b) podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“), c) telefonní číslo, o jehož přenesení žádá, d) ověřovací kód účastníka pro přenesení telefonního čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby (dále jen „ověřovací kód účastníka“) a e) den, ke kterému má přenos telefonního čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti telefonního čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení telefonního čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos telefonního čísla proběhnout a který je zároveň dnem ukončení smluvního vztahu zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby. (7) (8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení telefonního čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení telefonního čísla nepožádal. (8) (9) Přejímající poskytovatel služby do jednoho 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 6 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení telefonního čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63 63b odst. 12 a společně s ním zajistí, aby jimi poskytované služby na sebe přímo navazovaly. (9) 10. (10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Vrácení zůstatku může být zpoplatněno, pouze pokud je tak uvedeno Je-li to ujednáno ve smlouvě, a výše zpoplatnění musí odpovídat má opouštěný po

§ 35 Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat, b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru unie a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání. (2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby. (3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

§ 36 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, b) vyhlášení krizového stavu, c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37, d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel. S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu alespoň 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé. (5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo b) držitel oprávnění o odnětí požádal. (6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce, c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), nebo d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci. (8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k vy

§ 37 Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel (1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání tísňových čísel tísňového volání se nezpoplatňuje. (2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením. Díl 6

§ 38 Univerzální služba (1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů spotřebitelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 3. Cílem je zajistit pro koncové uživatele spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. (2) V rámci univerzální služby je může Úřad oprávněn uložit podnikatelům podnikateli povinnost poskytovat následující služby (dále jen „dílčí služba“) tyto dílčí služby: a) připojení přiměřený přístup k internetu v pevném místě k veřejné komunikační síti, místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům, d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele, e) služby veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě, k informační službě o telefonních číslech dílčím službám podle písmen a) a k účastnickým seznamům b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo g) d) doplňkové služby ke k dílčím službám uvedeným v písmenech podle písmen a) a b), kterými jsou: jsou 1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele, podrobný rozpis účtů, 2. bezplatné selektivní zamezení blokování odchozích volání, odesílání prémiových textových zpráv nebo multimediálních zpráv zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám jiných podobných aplikací se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka, sazbou, 3. bezplatné položkové systémy předplatného, 4. postupné splácení ceny za připojení, 5. zvláštní opatření při neplacení účtů, 6. poradenství ohledně sazeb, 7. kontrola nákladů, 8. deaktivace vyúčtování ceny pro účastníka, 4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a 5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby. Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitele (§ 44). třetích stran. (3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a veřejně dostupnou telefonní službu b) (dále jen „zvláštní ceny“). ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně. (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d). osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, a) jejíž započitatelný příjem75) za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, jde-li o jednotlivce, nebo b) která žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího započitatelného příjmu a započitatelných příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. (5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána. (6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní cen ceny podle odstavce 3. (7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla. (8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, vzor čestného prohláš