§ 156 trestní řád – Rozhodnutí o náhradě paušálních nákladů
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2024 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 156 trestního řádu stanoví, že o povinnosti k náhradě nákladů stanovených paušální částkou rozhoduje po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně. O tom, kdo a v jaké výši bude platit paušální náklady trestního řízení, se rozhodne až poté, co rozsudek nabude právní moci. (§ 156 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2024)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 152, § 153
- Judikatura: na § 156 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
O povinnosti k náhradě nákladů stanovených paušální částkou [§ 152 odst. 1 písm. f) a § 153 odst. 1] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- O tom, kdo a v jaké výši bude platit paušální náklady trestního řízení, se rozhodne až poté, co rozsudek nabude právní moci.
- Rozhodnutí o těchto nákladech provede předseda senátu soudu, který případ projednával jako první.
- Toto rozhodnutí se týká nákladů, které jsou předem stanoveny pevnou částkou, nikoli individuálně vyčíslených nákladů.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o paušálních nákladech nepřichází ihned s rozsudkem, ale až po jeho právní moci.
- Pokud by soud nerozhodl o povinnosti uhradit tyto náklady ve lhůtě tří let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit, tato povinnost zaniká (§ 154a).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 156
Jak soudy aplikují § 156
Tato žádost obviněného však není důvodná, neboť rozhodování o případné povinnosti obviněného podle uvedeného ustanovení trestního řádu nespadá do kompetence Nejvyššího soudu, ale soudu prvního stupně (§ 156 tr. ř.).
O návrhu obviněného na osvobození od soudního poplatku pak Nejvyšší soud rozhodovat nemohl, neboť rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů trestního řízení a o jejich výši je agendou předsedy senátu soudu prvního stupně, nikoli soudu dovolacího (§ 156 tr. ř.).
Je také na místě zdůraznit, že o povinnosti k náhradě těchto nákladů trestního řízení musí soud rozhodnout (§ 156 trestního řádu) i v případě, že po pravomocném rozhodnutí o vině nenásleduje uložení trestu.