§ 275 trestní řád – Stížnost pro porušení zákona po smrti obviněného
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2023 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 275 trestního řádu upravuje specifické procesní postupy a pravomoci Nejvyššího soudu při rozhodování o stížnosti pro porušení zákona, zejména v situacích, kdy došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, nebo v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody. Pokud byl zákon porušen v neprospěch obviněného, jeho smrt nebrání projednání stížnosti pro porušení zákona a trestní stíhání nelze zastavit z důvodu jeho úmrtí. (§ 275 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2023)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými…“
- Odkazuje na: § 39
- Judikatura: na § 275 odkazuje 365 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Byl-li zákon porušen v neprospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě stížnosti pro porušení zákona; trestní stíhání nelze tu zastavit proto, že obviněný zemřel. Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se do promlčecí doby nezapočítává.
(2) Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.
(3) Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona neužijí.
(4) Před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí. Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud byl zákon porušen v neprospěch obviněného, jeho smrt nebrání projednání stížnosti pro porušení zákona a trestní stíhání nelze zastavit z důvodu jeho úmrtí.
- Nejvyšší soud může před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon napadeného rozhodnutí, například výkon trestu odnětí svobody, nebo pozastavit nakládání se zabavenými věcmi.
- Pokud Nejvyšší soud zruší výrok o trestu odnětí svobody, který je na obviněném vykonáván, musí zároveň rozhodnout o jeho vazbě.
- V případě, že nelze doručit vyrozumění o veřejném zasedání osobě dotčené rozhodnutím, stačí vyrozumět jejího obhájce nebo zmocněnce; pokud je nemá, musí jí být ustanoven.
Na co si dát pozor
- Doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se nezapočítává do promlčecí doby, pokud byl zákon porušen pouze v neprospěch obviněného.
- Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona nepoužijí.
- Pokud ministr spravedlnosti navrhne odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, Nejvyšší soud musí o tomto návrhu rozhodnout do čtrnácti dnů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 275
Jak soudy aplikují § 275
Součástí podané stížnosti pro porušení zákona byl také návrh ministryně spravedlnosti na postup Nejvyšším soudem podle § 275 odst. 4 tr. ř., tj. aby přerušil výkon napadeného rozhodnutí.
Nejvyššímu soudu tak vyvstala povinnost aplikovat § 275 odst. 3 tr. ř. per analogiam, podle něhož [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne současně o vazbě.
Podle ustanovení § 275 odst. 4 věta první tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí.