§ 8b trestní řád – Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8b trestního řádu stanovuje, že informace získané od orgánů činných v trestním řízení nesmí být dále poskytovány, pokud to není nutné pro účely trestního řízení, a zakazuje zveřejňování informací o totožnosti poškozených dětí a obětí vybraných závažných trestných činů. (§ 8b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený, dítě
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), zabití…“
- Odkazuje na: § 8a
- Judikatura: na § 8b odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
(2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), zabití (§ 141 trestního zákoníku), některý z trestných činů, kterým byla způsobena těžká újma na zdraví, trestný čin ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti těhotenství ženy (§ 159 až 162 trestního zákoníku), trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (§ 185 až 193 trestního zákoníku), trestný čin opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).
(3) Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
(4) Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoby, které obdrží citlivé informace od policie nebo státního zástupce pro účely trestního řízení, je nesmí šířit dál, pokud to není nezbytné pro splnění jejich úkolů.
- Je zakázáno zveřejňovat jakékoli informace, které by mohly odhalit totožnost poškozeného, pokud je mladší 18 let nebo je obětí specifických, závažných trestných činů (např. vražda, znásilnění, týrání).
- Zákaz zveřejnění totožnosti poškozených se vztahuje i na obrazové a zvukové záznamy z hlavního líčení nebo veřejného zasedání.
- Pravomocné rozsudky nesmí být ve veřejných sdělovacích prostředcích zveřejněny s uvedením jména, příjmení a bydliště takto chráněných poškozených.
Na co si dát pozor
- Osoby, kterým jsou informace poskytnuty, musí být o zákazu dalšího poskytování poučeny.
- Předseda senátu může v určitých případech rozhodnout o dalších omezeních zveřejnění pravomocného rozsudku, aby chránil zájmy poškozeného.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8b
Jak soudy aplikují § 8b
To vše i přesto, že v té době orgány činné v trestním řízení ještě veřejnosti neposkytly informace ve smyslu § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“), a žalovaný, vůči němuž následně ani nebylo vzneseno obvinění, nemohl na uveřejněnou informaci reagovat z důvodů vymezených v § 8b odst. 1 trestního řádu i z důvodu poskytování součinnosti orgánům činným v trestním řízení.
Stěžovatelka v prvé řadě poukázala na nemožnost použití ustanovení § 8a a 8b tr. ř. ve vztahu ke své osobě a vyjádřila své přesvědčení, že nenaplňuje znaky osoby ve smyslu § 8b tr. ř., tj. osoby, které byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace pro účely trestního řízení.
I. Rekapitulace návrhu 1. Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 5. 2009, skupina senátorů (dále jen "navrhovatelé") navrhla Ústavnímu soudu zrušení § 8a odst. 1 věty druhé, § 8b odst. 1 a § 8c zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, a § 44a a § 45a zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 178 odst. 1 slov "v průběhu trestního řízení nebo" a odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů.