Občiansky súdny poriadok

Exekuční likvidace (dále jen „likvidace“) se provádí prodejem veškerého majetku dlužníka, pokud není vyloučen z exekuce (likvidační podstata), a rozdělením výtěžku mezi všechny věřitele.

Účastníky řízení jsou dlužník, navrhovatel a věřitelé, kteří přihlásili včas svoje pohledávky, pokud nejsou plně uspokojeni.

(1) Exekuční soud nařídí likvidaci na návrh osobního věřitele dlužníka nebo na návrh dlužníka samého nebo na návrh okresního národního výboru příslušného podle bydliště dlužníka.

(2) Likvidaci právnické osoby nařídí soud též na návrh příslušného dozorčího orgánu.

Podává-li návrh věřitel, je povinen prokázat, že má proti dlužníkovi pohledávku, třeba ještě nedospělou, a uvést okolnosti osvědčující, že dlužník je předlužen nebo neschopen platit.

(1) Soudce provede urychleně šetření o návrhu na likvidaci, aby se zjistilo předlužení dlužníka nebo jeho neschopnost platit a zda má dlužník více věřitelů.

(2) O návrhu rozhodne soud bez ústního jednání usnesením, které odůvodní.

(1) Soud může nařídit likvidaci za exekuce i bez návrhu, je-li tu více vymáhajících věřitelů, kteří nemohou být uspokojeni navrženými exekucemi ani jinými exekučními prostředky.

(2) Bez návrhu nelze nařídit likvidaci právnické osoby.

V usnesení je třeba kromě výroku o nařízení likvidace zejména též uvést:

a) jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště dlužníka i sídlo jeho podniku;

b) jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště správce podstaty;

c) vyzvání věřitelů, aby všechny své nároky, žádané pořadí, popřípadě jejich zajištění, přihlásili do lhůty třiceti dnů ode dne nařízení likvidace, a upozornění, že jinak k nim nebude přihlíženo;

d) nařízení, aby likvidace byla zapsána ve veřejné knize, v protokole o zájemném popsání nemovité věci (§ 452) a v zájemním protokole (§ 509), pokud tyto zápisy přicházejí v úvahu.

(1) Usnesení se doručí dlužníkovi, navrhovateli, správci podstaty a všem známým, věřitelům; kromě toho se usnesení doručí úřadům (orgánům veřejné správy), které stanoví ministr spravedlnosti nařízením.

(2) Usnesení se vyvěsí na soudní desce téhož dne, kdy byla exekuční likvidace nařízena; den vyvěšení se vyznačí na vyvěšeném usnesení.

(3) Usnesení se vhodným způsobem uveřejní.

Účinky nařízení likvidace nastávají dnem vyvěšení usnesení na soudní desce.

Nařízení likvidace má tyto účinky:

a) dlužník ztratí oprávnění nakládat jměním patřícím do likvidační podstaty a jeho právní úkony týkající se tohoto jmění jsou neplatné; oprávnění nakládat tímto jměním přechází na správce podstaty;

b) přerušují se všechna zahájená řízení o žalobách i řízení exekuční, ve kterých je dlužník účastníkem, pokud se týkají jmění podstaty; v přerušených řízeních o žalobách může pokračovat správce podstaty; je-li dlužník žalobcem nebo je-li dlužník žalován o vydání věci mu nepatřící a správce podstaty nevstoupí do řízení o žalobě ve lhůtě určené procesním soudem, může dlužník v tomto řízení pokračovat; v ostatních řízeních o žalobách, ve kterých je dlužník žalovaným a správce podstaty nevstoupí do řízení ve lhůtě, kterou určí procesní soud, toto řízení zanikne a žalobce může svůj nárok uplatnit v likvidačním řízení;

c) pro pohledávku proti dlužníkovi nelze nabýt exekučního zástavního práva na majetek, který náleží do podstaty;

d) zanikají práva zástavní, práva zadržovací a práva vzniklá zajišťovacím převodem, kterých nabyli věřitelé na majetek dlužníka, patřící do likvidační podstaty, v posledních šesti měsících před nařízením likvidace;

e) nedospělé pohledávky se stávají splatnými;

f) příkazy, plné moci a nabídky ještě nepřijaté zanikají;

g) započtení je nepřípustné, nabyl-li ten či onen účastník vzájemné pohledávky teprve po nařízení likvidace; totéž platí, bylo-li vzájemné pohledávky nabyto v době šesti měsíců před nařízením likvidace, s výjimkou pohledávek státu, státních, národních nebo komunálních podniků a peněžních ústavů;

h) zákonné majetkové společenství manželů zaniká.

(1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění v době nařízení likvidace ještě splněna dlužníkem ani druhou smluvní stranou nebo nebyla-li splněna úplně, může správce podstaty buď smlouvu splnit a žádat splnění od druhé smluvní strany, anebo od smlouvy odstoupit.

(2) Najal-li dlužník nějakou věc, může správce podstaty nebo pronajímatel bez újmy nároku na náhradu škody smlouvu vypovědět na zákonné nebo smluvené kratší výpovědní období; ustanovení § 384 tím není dotčeno.

Správcem podstaty má být ustanovena osoba svéprávná, nepředpojatá, občansky bezúhonná a odborně způsobilá.

(1) Správce podstaty je povinen při výkonu své funkce postupovat s péčí, kterou vyžaduje předmět správy; odpovídá za majetkovou újmu vzešlou ze zanedbání povinností uložených mu zákonem nebo soudem.

(2) Správce podstaty je zejména povinen zjistit veškeré jmění dlužníka a pořídit jeho seznam, pečovat o dobytí a zajištění majetku patřícího do likvidační podstaty, spravovat ho a zpeněžit. Sestaví seznam přihlášených nároků s označením pořadí a uvede, které nároky uznává, které popírá a v jaké výši a u kterých nároků popírá pořadí. Je povinen podat o správě podrobné vyúčtování. Správce podstaty je účastníkem v řízeních o žalobách týkajících se podstaty.

(3) Správce podstaty má nárok na náhradu hotových výdajů a na odměnu; odměnu určí soud podle sazby, kterou stanoví ministr spravedlnosti nařízením.

(1) Dlužník je povinen dát správci podstaty seznam aktiv a pasív s udáním věřitelů a jejich adres, obchodní knihy a veškeré písemnosti a poskytnout mu všechna potřebná vysvětlení.

(2) Seznam podepíše dlužník s výslovným prohlášením, že je správný a úplný a že vědomě nic nezamlčel ani neuvedl vymyšlené dluhy.

(3) Dlužník musí předložit seznam zároveň se svým návrhem na likvidaci. Neučiní-li návrh sám, musí seznam předložit, jakmile byl vyzván, nejpozději však do patnácti dnů po nařízení likvidace.

(1) Popřel-li správce podstaty nárok, jeho výši nebo pořadí, vyrozumí o tom soud věřitele, o jehož nárok jde. Zároveň ho vyzve, aby nárok nebo žádané pořadí uplatnil do třiceti dnů žalobou nebo návrhem ve správním řízení, s poučením, že jinak nebude k jeho nároku nebo k žádanému pořadí přihlíženo.

(2) Popřel-li správce podstaty vymahatelný nárok, vyzve ho soud, aby do třiceti dnů uplatnil popření žalobou nebo návrhem ve správním řízení, s poučením, že jinak bude nárok posuzován jako zjištěný.

Pro řízení o žalobách o pravost, výši a pořadí popřených nároků je příslušným soud, který nařídil likvidaci.

Zpeněžení likvidační podstaty se provede buď prodejem z volné ruky nebo v exekučním řízení.

(1) Prodej z volné ruky provede správce podstaty se souhlasem soudce a za podmínek, které stanoví soudce po slyšení dlužníka. Věci, které mají být prodány z volné ruky, musí být odhadnuty, pokud nemají úředně stanovenou cenu. Nebude-li dosaženo při prodeji z volné ruky odhadní nebo úředně stanovené ceny a nelze-li ani očekávat, že by se v exekučním řízení dosáhlo výhodnějšího zpeněžení, lze věci prodat i pod odhadní nebo úředně stanovenou cenu. Zejména lze tak prodat sporné a těžko dobytné pohledávky. Nemohou-li být z výtěžku prodeje věci plně uspokojeni věřitelé, kteří mají právo na uspokojení z této věci (oddělní věřitelé), nelze prodej z volné ruky provést.

(2) Zpeněžení v exekučním řízení provede soud na návrh správce podstaty. Správce podstaty má v exekučním řízení postavení vymáhajícího věřitele.

(1) Nedobytné pohledávky a věci, jež nebylo možno prodat, může správce podstaty, jestliže to soud na jeho návrh schválí, vyloučit z likvidační podstaty.

(2) Ode dne vydání rozvrhového usnesení přestává být dlužníkův plat (§ 529) součástí likvidační podstaty.

(1) Správce podstaty podává soudu zprávy o zpeněžování majetku.

(2) Po zpeněžení majetku předloží správce podstaty soudu konečnou zprávu o zpeněžení majetku spolu s vyúčtováním odměny.

(3) Soudce prozkoumá konečnou zprávu o zpeněžení i vyúčtování odměny a po slyšení správce podstaty odstraní případné vady nebo nejasnosti; o podání konečné zprávy a vyúčtování odměny uvědomí dlužníka a věřitele, kteří nebyli dosud plně uspokojeni, a upozorní je, že mohou podat proti konečné zprávě a proti vyúčtování odměny námitky do patnácti dnů ode dne, kdy bylo podání konečné zprávy a vyúčtování odměny oznámeno vyvěšením na soudní desce.

(1) O námitkách proti konečné zprávě a proti vyúčtování odměny rozhodne soud při roku, k němuž obešle správce podstaty, dlužníka a věřitele, kteří podali námitky.

(2) Usnesení o schválení konečné zprávy a úpravě vyúčtování odměny se vyvěsí na soudní desce a doručí osobám uvedeným v odstavci 1.

Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a o úpravě vyúčtování odměny vydá soud rozvrhové usnesení.

Nejprve se uspokojí nároky na náhradu výdajů spojených s udržováním a správou podstaty, počítaje v to pohledávky z pracovního (učebního) poměru, daně a veřejné dávky dospívající za likvidačního řízení, nároky z právních úkonů správce podstaty, nároky na splnění dvoustranných smluv, do kterých vstoupil správce podstaty, a nároky z bezdůvodného obohacení podstaty (pohledávky za podstatou).

Nestačí-li výtěžek zpeněžení na úplnou úhradu všech pohledávek za podstatou, uspokojí se nejprve hotové výdaje zapravené zálohou správcem podstaty. Ostatní pohledávky za podstatou se uspokojí poměrně.

(1) Po úplném uspokojení pohledávek za podstatou se uspokojí ostatní nároky, nezajištěné oddělným právem, v tomto pořadí:

a) pohledávky zaměstnanců dlužníka z poměru pracovního (učebního) za poslední tři roky před nařízením likvidace a pohledávky pro úhradu na osobní potřeby podle zákona;

b) daně a veřejné dávky s přirážkami a příslušenstvím a pojistné národního pojištění, splatné v posledních třech letech před nařízením likvidace; opětujícím se veřejným dávkám, vyměřovaným za určité zákonem stanovené období, přísluší toto pořadí, jen jde-li o nedoplatky za tři vyměřovací období před nařízením likvidace; dále pohledávky, jejichž splnění vyžaduje potřeba jednotného hospodářského plánu;

c) pohledávky socialistických právnických osob, vzniklé za poslední tři roky před nařízením likvidace;

d) pohledávky ostatní.

(2) Nelze-li nároky téhož pořadí plně uspokojit, uspokojí se poměrně.

Pokud nebyly plně uspokojeny nezaniklé oddělné nároky [§ 579 písm. d)] z výtěžku prodeje věcí, na nichž vázlo oddělné právo, je věřitel likvidačním věřitelem, jestliže pohledávku včas přihlásil.

Neuspokojují se:

a) úroky z pohledávek vzniklých před nařízením likvidace za dobu od nařízení likvidace;

b) náklady účastníků vzniklé jejich účastí na likvidačním řízení.

(1) Nároky na vyloučení věcí z podstaty, nároky za podstatou a nároky oddělné lze uspokojit kdykoli za řízení.

(2) Jiné nároky lze uspokojit jen na základě pravomocného rozvrhového usnesení.

(3) Částky připadající

a) na vymahatelné nároky, které správce podstaty popřel a jejichž popření včas uplatnil,

b) na podmíněné nároky, jež správce podstaty uznal,

c) na nároky, které správce podstaty popřel a věřitelé je včas uplatnili,

se uloží do soudní úschovy a rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.

Rozvrhové usnesení se doručí správci podstaty a všem účastníkům.

(1) Po pravomocném rozdělení výtěžku zpeněžení zruší soud likvidaci.

(2) Soud zruší likvidaci rovněž, zjistí-li se, že tu nejsou pro likvidaci podmínky,

(3) Pro doručení a uveřejnění usnesení o zrušení likvidace se užije obdobně ustanovení § 577.

(4) Po pravomocném zrušení likvidace zprostí soud správce podstaty jeho funkce a nařídí výmaz zápisů ve veřejných knihách.

Zrušením likvidace nezanikají nároky věřitelů, pokud nebyly uspokojeny, a to i když nebyly v likvidaci přihlášeny.

(1) Byl-li zůstavitel v době smrti předlužen, lze navrhnout do doby, než nabytí dědictví bude potvrzeno, likvidaci dědických podílů jako celku, nejsou-li tu podmínky, aby dědictví bylo rozděleno mezi věřitele na úplnou nebo částečnou úhradu jejich pohledávek.

(2) K nařízení likvidace je příslušným soud uvedený v § 310.

Navrhnout likvidaci je oprávněn dědic, stát v případě odúmrti a věřitel zůstavitele. Není přípustno nařídit likvidaci z úřední povinnosti.

(1) Do likvidační podstaty patří i věci jinak vyloučené z exekuce.

(2) Při zpeněžení likvidační podstaty jsou dědicové oprávněni nabývat z ní věcí a práv, a to i v dražbě.

Náklady zůstavitelovy nemoci a jeho slušného pohřbu a náklady řízení o projednání dědictví jsou pohledávkami za podstatou (§ 593 věta druhá).

Pravomocným zrušením likvidace zaniknou proti dědicům neuspokojené nároky věřitelů. Vyjde-li však najevo nový majetek zůstavitele, rozvrhne ho soud bez zřetele k tomuto zániku.

Ustanovení části čtvrté tohoto zákona se užije jen tehdy, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce zákonů republiky Československé.

Procesní způsobilost cizince se spravuje právním řádem státu, jehož je příslušníkem. I když nemá podle cizozemského práva tuto způsobilost, přece může před zdejším soudem jednat samostatně, je-li procesně způsobilý podle ustanovení československého práva.

Není-li tu vyjádření obecné povahy, může si soud vyžádat v pochybných případech týkajících se této části vyjádření ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti vydává těm, kdo toho potřebují k uplatnění svého práva v cizině, osvědčení o právu platném v Československé republice. V takovém osvědčení nemůže být podáván výklad zákona nebo výklad o tom, jak je třeba použít zákona na určitou právní věc.